Každé ráno si člověk vzpomene na Evropskou unii. Ne proto, že by četl Úřední věstník EU nebo sledoval jednání Evropského parlamentu. Stačí sáhnout po obyčejné PET lahvi. Přivítá ho víčko, které se od lahve nesmí oddělit. Patrně nejviditelnější inovace evropské legislativy posledních let. Málokdo ji chtěl, ale každý den ji používají stovky milionů lidí. Je to maličkost. Jenže právě z maličkostí se skládá každodenní zkušenost.
Evropská komise minulý týden vyhlásila výzvu k vybudování až sedmi „AI gigatováren“. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová při té příležitosti zopakovala ambici, podle níž se Evropa chce stát „prvním kontinentem umělé inteligence“. Nová iniciativa má „odemknout investice přesahující 30 miliard eur“, a posílit tak „technologický leadership Evropy, její odolnost a strategickou autonomii“. Právě probíhá výběr projektů.
Již brzy vstoupí v účinnost první část nařízení o obalech známého jako PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation). Jeho cílem je zredukovat množství odpadů a vyloučit z obalů například některé dosud využívané chemikálie. Firmy pohybující se například v potravinářském či obalovém průmyslu však dlouhodobě upozorňují, že řada navazujících předpisů stále není připravena a varují před vysokými náklady.
Již příští rok se má rozjet pilotní projekt digitálního eura. Lidem má nabídnout přístupnější a levnou formu plateb, Evropská komise si od nového systému zase slibuje větší strategickou autonomii oproti duopolu dvou amerických karetních gigantů Visa a Mastercard. Podle investičního bankéře Ondřeje Jonáše může digitální euro pomoci vytvořit bezpečnější, jednodušší a levnější platební platformu. Řada aspektů nového systému plateb, například těch týkajících se soukromí, však stále není vyřešena.
Takzvaná velká výměna evropského obyvatelstva (le grand remplacement) je ve slušné společnosti odmítána jako konspirační teorie, bez ohledu na to, jestli k ní dochází, nebo ne. Tento sloupek to také řešit nebude, spíš by se chtěl zaměřit na její případné pozitivní projevy. Tím by mohla být obnova tradiční přírodní magie, na kterou evropský „moderní člověk“ úplně zapomněl, popřel ji, vůbec si už nedovede představit, že by někdy po ní mohl sáhnout. Přitom by kontinentu mohla pomoci. Třeba přivolat déšť.
Evropská komise v červenci schválila nový fiskálně-strukturální plán, který předložila vláda Andreje Babiše (ANO). Komise pro Echo24 uvedla, že český plán doporučila Radě EU ke schválení, protože trajektorie čistých výdajů v plánu splňuje požadavky, které musí členské státy Evropské unie splňovat. EK očekává, že schodek sektoru vládních institucí vzroste z 2,1 % HDP v roce 2025 na 2,8 % HDP v roce 2026, tedy zůstane pod hranicí 3 % HDP. Zvýšení odráží především tzv. windfall tax a převzetí plateb příspěvku na podporované zdroje energie vládou namísto odběratelů elektřiny.
Budou letenky zase zdražovat? Možná ano. Brusel totiž plánuje uvalit emisní povolenky (ETS1) i na dálkové lety a letecké společnosti mimo území Evropské unie. Evropská komese (EK) by chtěla už od roku 2029 vybírat do aerolinek poplatky za zplodiny vyprodukované v okruhu 5000 kilometrů od Frankfurtu nad Mohanem. To by se týkalo dálkových letů z Evropy do severní Afriky, východní Asie nebo na Blízký východ. Dopravci zároveň varují, že poplatky za emise a rostoucí ceny paliv by zásadně zdražily cenu letenek.
Německá strana Levice (Die Linke) vyzvala spolkovou vládu, aby nenechala Španělsko řešit migrační krizi v severoafrické exklávě Ceuta a přijala část migrantů hledajících ochranu. Místopředsedkyně poslaneckého klubu Clara Büngerová zároveň uvedla, že Německo i Evropská unie mají povinnost pomoci se zajištěním péče o příchozí a poskytnout ochranu lidem hledajícím azyl.
V listopadu začne platit nová emisní norma Euro 7, kterou schválily v minulém volebním období jak v orgány Evropské unie, tak České republiky. Cílem opatření je podpořit přechod Evropské unie k tzv. emisně čisté mobilitě a zlepšit kvalitu ovzduší. Norma Euro 7 stanoví pravidla týkající se emisních limitů pro silniční vozidla a životnosti baterií. Norma zároveň vytváří právní rámec pro měření emisí mikročástic z obrušování pneumatik a brzd, což se týká i elektroaut.
Pět set let od bitvy s Turky u Moháče, v níž zahynul český král Ludvík Jagellonský, znamená i pět set let od nástupu Habsburků na český trůn. Sto a něco málo roků poté, co tento rod s koncem první světové války přišel o své postavení, žijí doslova stovky Habsburků rozesety po světě a napříč různými obory. K nejznámějším patří Eduard Habsbursko-Lotrinský, praprapravnuk Františka Josefa, do loňských Vánoc dlouholetý velvyslanec Maďarska ve Vatikánu. Pro široké publikum napsal přednedávnem knížku o sedmi zásadách, které prý Habsburkům pomohly prosadit se a udržet na evropském, chvílemi i světovém jevišti. Navštívili jsme Eduarda na dolnorakouském venkově, kde bydlí, když vzácně není na cestách.
Česká vláda v pondělí s definitivní platností ohlásila vznik akceleračních zón pro větrníky (a v menší míře solární parky). Zásadní na výstupu ministra průmyslu Karla Havlíčka bylo potvrzení, že plocha vyčleněná pro zóny se z původních 2700 kilometrů čtverečních smrskne na necelých 300. Pokud nás monstra s lopatkami odpuzují, pořád je to zhoršení proti současnému stavu, kdy pro stavbu větrníků platí docela přísné povolovací řízení, a i proto jich je zatím v české krajině zanedbatelné množství.
Od neděle 2. srpna začínají platit některá ze zásadních ustanovení unijního Aktu o umělé inteligenci (AI), zejména pravidla transparentnosti pro některé systémy AI. Konkrétně to znamená například povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem AI.
Kam se díváte, jak dlouho odvracíte zrak od silnice nebo zda nesledujete mobilní telefon. Nová auta prodávaná v Evropské unii musí od července povinně kontrolovat pozornost řidiče pomocí pokročilého monitorovacího systému. Spolu s ním se povinnou výbavou všech nových osobních vozů a dodávek stalo také automatické brzdění, které musí rozpoznat chodce a cyklisty. Evropská unie tím spustila další etapu nařízení GSR2. Nemá se přitom jednat o poslední kontrolní systémy, které chce EU zavést. Daily Mail nedávno informoval, že Evropská komise plánuje sledování a aktivní úpravy rychlosti aut pomocí satelitu.
Evropská centrální banka minulý týden představila návrhy nových eurových bankovek. Důvody pro redesign platidla EU jsou prý čtyři: „zvýšení environmentální udržitelnosti“, „udržení kroku před technikami padělání“, „zlepšení inkluze a přístupnosti“ a „lepší zohlednění identity a hodnot Evropy“. Momentálně se rozhoduje mezi deseti návrhy. Pět z nich podle zvoleného tématu „evropská kultura“, kdy bankovky zdobí podobizny šesti evropských osobností. Druhá polovina byla navržena podle tématu „řeky a ptáci“. Na nich je zase nejrůznější vodní ptactvo.
Srbsko se díky své poloze, nové infrastruktuře a dohodám o volném obchodu stalo významnou logistickou a investiční branou Balkánu. Podle vedoucího obchodně-ekonomického úseku české ambasády v Bělehradě Pavla Daňka má ambici být výkladní skříní země Expo 2027, na němž chce Česko zaujmout pavilonem zaměřeným na vesmírné technologie a cestu Aleše Svobody do vesmíru. Přestože Bělehrad rozvíjí vztahy s Čínou a dalšími partnery, Evropa zůstává pro srbský export klíčová a podpora vstupu do Evropské unie stoupá, míní diplomat.
Svým dosahem nejvýznamnější střet, jehož se dnes česká vláda v EU účastní, je o budoucnost systému emisních povolenek. Systém ETS, v němž firmy z energeticky náročných oborů a elektrárny v principu platí za každou vypuštěnou tunu skleníkových plynů, byl zaveden před deseti lety. Protože už za dva roky mají být uvaleny povolenky i na pohonné hmoty v našich autech a teplo v našich bytech, rozlišuje se na ETS 1 pro průmysl a budoucí ETS 2 pro domácnosti.
Výprodej místo spalovny. Evropská unie tento týden zpřísnila pravidla pro módní průmysl a zakázala velkým firmám ničit neprodané oblečení, obuv ani módní doplňky. Přebytečné kolekce budou muset zamířit do outletů, na charitu nebo k recyklaci. Může to vést i k většímu množství slev. Nová pravidla vychází z nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků.
Česká republika tento týden podpořila pozměněnou verzi výjimky umožňující firmám dobrovolně kontrolovat komunikaci na internetu, takzvaný Chat Control 1. Ten má celou řadu kritiků, kteří nástroj označují za takzvanou „šmírovací výjimku“. Mezi kritiky chat control patří i vládní hnutí SPD a Motoristé sobě. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) pro Echo24 vysvětlil, proč Česko Chat Control 1 podpořilo a dodal, že původní návrh Komise na tzv. Chat Control 2, který je kritizovaný ještě daleko více než „jednička“, je pro vládu nepřijatelný. Hnutí ANO ale už ve svém volebním programu slibovalo, že nástroji Chat Control zamezí.
Evropské vlády potvrdily dočasný režim umožňující službám pro zasílání zpráv dobrovolně nasazovat opatření k odhalování podezřelých materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí (CSAM), také známy jako Chat Control 1. Zachovává přitom výjimku pro koncově šifrované zprávy, kterou dříve prosadili europoslanci. Na rozdíl od prvního hlasování na začátku června se jedna země zdržela a jedna byla proti.
Zatímco německý Volkswagen nedávno oznámil, že bude muset snížit počet pracovních míst o více než 100 000, psali jsme o tom zde, nyní se objevuje analýza, že z hlediska celé Evropy to v autoprůmyslu bude jen "slabý odvar". Podle nové studie ELAB2040 Fraunhoferova institutu pro průmyslové inženýrství (IAO) hrozí evropskému automobilovému průmyslu skutečně dramatický úbytek zaměstnanosti. Studie, kterou si objednaly německé zaměstnavatelské svazy jako Gesamtmetall, Südwestmetall a další, varuje před ztrátou až 726 000 pracovních míst do roku 2040 v samotném segmentu výroby automobilů.
Když si Britové v roce 2016 odhlasovali vystoupení z EU, bylo možné z eurohujerských kruhů slyšet výzvy, že podmínky vztahu, které EU s nově samostatným sousedem vyjedná, musí být tvrdé. Aby se předvedlo všem, kteří by snad v Evropě měli podobné cukání, že opustit EU se nevyplácí. Jejich tužby byly vyslyšeny, i když trochu jinak, než si představovali.
Tento týden předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila zprávu o bezpečnosti dětí online, kterou si nechala vypracovat. Varovala před dopadem sociálních sítí na psychiku mládeže s tím, že by mělo u mladých dojít k omezení přístupu na sociální sítě, které jsou pro mladé škodlivé. Ve zprávě se navrhuje hranice 13 let věku pro přístup na sociální sítě. S tím by podle šéfky Komise měla pomoci i aplikace na ověřování věku, kterou chce spolu s přijatými doporučeními Komise představit v následujících měsících.
Ostuda. Porážka soukromí. Fraška, která poškozuje demokracii. To nejšpinavější, co jsem zažil. Totální prasárna. Tak znějí namátkou vybrané reakce českých i zahraničních europoslanců na velice nestandardní hlasování Evropského parlamentu z minulého týdne. To vrátilo do hry masové šmírování digitálního prostoru známé jako Chat Control 1.0. Jde o výjimku ze směrnice ePrivacy, která jinak chrání důvěrnost elektronické komunikace a zakazuje poskytovatelům – zde si představme zejména americké technologické giganty jako Facebook, Google nebo Microsoft – svévolně prohledávat obsah soukromých zpráv.
Česká republika podpořila svým hlasem v Radě EU pokračování výjimky umožňující firmám dobrovolně kontrolovat komunikaci na internetu (takzvaný Chat Control 1.0), stejně jako všech 26 dalších členských zemí EU. Vládní SPD se přitom o Chat Control vyjadřuje jako o „šmírovacím totalitním opatření EU“. Šéf hnutí Tomio Okamura pro Echo24 řekl, že výjimka porušuje ústavní pořádek České republiky. Podle poslance Jana Hrnčíře (SPD) bude nutné téma otevřít na koaliční radě. K tomu vyzývá také šéfka Trikolory a poslankyně za SPD Zuzana Majerová.
Pobouření minulý týden vyvolala situace, kdy Evropským parlamentem i přes nesouhlas většiny poslanců prošlo pokračování výjimky umožňující firmám dobrovolně kontrolovat komunikaci na internetu, tedy takzvaný „Chat Control 1.0“. Věc se dostala i po opakovaných odmítnutích zpět na jednání Evropského parlamentu procesní kličkou – díky hlasování Rady EU, v níž věc podpořila i Česká republika prostřednictvím stálého zastoupení při EU. Ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) pro Echo24 řekl, že ČR obnovení dočasného režimu podpořila, protože chtěla zabránit situaci, kdy by po skončení platnosti původního nařízení letos v dubnu přestaly existovat jednotné podmínky pro dobrovolnou detekci obsahu souvisejícího s pohlavním zneužíváním dětí. ANO přitom ve svém programu mělo napsáno, že nástroji chat control a „dalším šmírovacím aktivitám“ zamezí.
Souhlas Evropského parlamentu s prodloužením výjimky, která umožňuje firmám slídit v soukromých konverzacích na internetu, vyvolal značné pobouření. A to i kvůli právní kličce, která de facto protlačila návrh navzdory opakovanému nesouhlasu většiny europoslanců. To hlavní však teprve přijde. Paralelně totiž probíhá další krok jednání o trvalé verzi tohoto opatření, tzv. Chat Control 2.0. Ta může přinést de facto úplný konec soukromí na internetu. A už to nebudou jen firmy, kdo se bude pročítat soukromými zprávami, ale i zaměstnanci nového unijního úřadu.
Zatímco v Ankaře NATO opět (správně) potvrdilo, že hlavní bezpečnostní hrozbou pro náš kontinent je Rusko, a zatímco se Česko vyžívalo ve veledůležité „válce“ prezidenta s vládou o účast na summitu, v části Evropy dozrává přesvědčení, že jsme po uši v jiném konfliktu – s Čínou. Nejde teď o „kinetickou“ válku o Tchaj-wan, s níž bychom vzhledem ke stavu evropských armád tak či onak neměli nic společného. Jde o válku obchodní. A prohráváme…
Evropské státy by podle premiéra Andreje Babiše měly spojit síly a společně vyvinout vlastní systém protivzdušné obrany proti balistickým střelám po vzoru amerického systému Patriot. Inspirací by mohl být projekt Airbus, na kterém spolupracují evropské státy. Premiér ve čtvrtek v Kramářově vile uvedl, že s návrhem chce vystoupit už v pondělí na jednání takzvané koalice ochotných v Paříži, kam jej pozval francouzský prezident Emmanuel Macron. Babiš se zde také zúčastní oslav při příležitostí výročí pádu Bastily, která odstartovala Velkou francouzskou revoluci.
„Klidně si před panem prezidentem kleknu a řeknu: Prosím nejezděte, nechte to být, neoslabujte vyjednávací pozici naší země!“ Zní vám to povědomě? Ne, není to vyjádření některého z českých koaličních politiků k prezidentu Petru Pavlovi a jeho účasti na summitu NATO v Ankaře. Tato slova pronesl polský ministr zahraničí Radek Sikorski na podzim roku 2008, kdy šlo o záměr prezidenta Lecha Kaczyńského zúčastnit se Rady EU v Bruselu.
Evropský parlament i členské státy Evropské unie v současnosti řeší zásadní problém, kterým trpí evropská migrační politika, tedy nízkou úspěšnost návratů lidí, kteří na azyl nemají nárok. Část největší europarlamentní frakce, Evropské lidové strany (EPP), podle dostupných informací vyvíjí tlak na Evropskou komisi, aby připravila další legislativní změny. Podle informací deníku Echo24 ale nejde o iniciativu EPP jako celku. Část českých europoslanců Echu řekla, že by rádi zpřísnili podmínky azylového řízení a zlepšili nízkou úspěšnost návratů lidí, kteří na azyl nemají nárok.
