Slovenský premiér Robert Fico považuje za nepřijatelné výroky německého kancléře Friedricha Merze o možném přitvrzení v přístupu ke Slovensku a Maďarsku, pokud budou nadále blokovat rozhodování Evropské unie. Fico to řekl novinářům během návštěvy Arménie a o svém postoji informoval (od 05:48) na facebooku.
Americký prezident Donald Trump souhlasil se lhůtou pro odložení 50procentního cla na dovoz z EU do 9. července, kterou navrhla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle expertů je prodloužení lhůty dobrou zprávou pro českou i evropskou ekonomiku, která se nicméně poohlíží i po dalších obchodních partnerech. Jedním z nich má být Indie, které ale vadí unijní přeregulovanost.
Slovensko se ocitá pod rostoucím tlakem ze strany Evropské unie. Německý kancléř Friedrich Merz varoval, že pokud Bratislava nezmění svůj odklon od základních evropských hodnot, může přijít o přístup k unijním fondům. Kritika přichází i od Evropského parlamentu – delegace europoslanců z výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT), v čele s europoslancem Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL), přijela zhodnotit stav právního státu, svobody médií a využívání evropských dotací.
Pokud čínský internetový prodejce Shein neuvede své obchodní praktiky do souladu s právními předpisy EU na ochranu spotřebitele, hrozí mu pokuta. V pondělí to uvedla Evropská komise (EK). Podle výsledků vyšetřování Shein porušuje evropská pravidla například falešnými slevami, nátlakovými prodejními technikami nebo klamavými informacemi stran možností vrácení zboží. EK společně s národními regulátory zastoupenými v síti pro spotřebitelskou politiku (CPC) firmu vyzvala k nápravě.
Americký prezident Donald Trump souhlasil se lhůtou pro odložení 50procentního cla na dovoz z EU do 9. července, kterou navrhla šéfka Evropské komise. Uvedl to na své sociální síti Truth Social. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli s Trumpem telefonovala. Uvedla, že k dosažení dobré dohody chce EU čas do 9. července. Von der Leyenová rozhovor s Trumpem označila za dobrý a poznamenala, že EU a USA sdílejí nejvýznamnější a nejužší obchodní vztahy na světě.
V případě, že Spojené státy skutečně spustí od června zvýšená padesátiprocentní cla na dovoz z EU, musí Evropa kolektivně zareagovat stejným způsobem. Balíček odvetných cel má připravený. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Do doby případného spuštění cel je podle něj nutné s USA jednat. Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z EU clo 50 procent. Současná jednání s unií podle něj nikam nevedou.
Evropská unie možná čelí zásadnímu obratu ve své zelené politice. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz se totiž v posledních dnech vyslovili pro zrušení směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti podniků (tzv. CSDDD – Corporate Sustainability Due Diligence Directive). Ta požaduje, aby firmy důkladně sledovaly své globální dodavatelské řetězce kvůli porušování lidských práv a ekologickým škodám.
Znovuzavedení vysokých cel na některé ukrajinské zemědělské produkty ze strany Evropské unie poškodí nejen ekonomiku země bránící se ruské agresi, ale i její důvěru vůči evropským partnerům. Bruselskému webu Politico to řekl Dmytro Natalucha, předseda výboru pro ekonomické záležitosti ukrajinského parlamentu. Současný bezcelní režim zavedený v roce 2022 skončí 5. června. Natalucha se tento týden do Bruselu vydal s 11 kolegy z výboru.
Ukrajina požaduje, aby Evropská unie přímo financovala ukrajinské ozbrojené síly od roku 2026. Uvedl to dnes na Facebooku ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko s tím, že to předložil na zasedání finančního summitu zemí G7 v Kanadě. Podle něj tyto finance pro ukrajinskou armádu budou tvořit jen "malou část HDP Evropské unie" a členské země NATO by tak část peněz na obranu v rámci NATO mohly dávat Ukrajincům. Ukrajina se přitom potácí na hraně platební neschopnosti,
„Všichni zatajili dech,“ píše německý deník Bild o nedávném tajném telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a německým kancléřem Friedrichem Merzem. Během hovoru, který se uskutečnil po Trumpově rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, Trump oznámil, že USA už budou mimo hru, protože Rusko a Ukrajina budou nyní vyjednávat přímo. Podle informací Bildu byl telefonát dramatičtější, než se dříve myslelo.
Oddělme obecnou podporu Izraele od jeho konkrétních kroků v Gaze. Ty obhajovat nelze a je správné je odsoudit. – To je prohlášení prezidenta Petra Pavla, které zní rozumně a umírněně. Mnozí citliví lidé na to čekali a jistě i přivítali. Je to ale přesně to, čemu se říká kvadratura kruhu: Podporujeme vás ve vaší obraně před teroristy, ale moc jim neubližujte. Jistěže ne každý izraelský válečný čin je automaticky ospravedlnitelný, ale nikdo asi není schopen poradit, jak tedy tu válku vést, když vedení takové války se provádí konkrétními kroky a vede k „humanitární katastrofě“.
Po pondělním telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem se zdá, že prezident USA výrazně změnil postoj k Rusku. Trump po rozhovoru s Putinem kontaktoval několik evropských lídrů a naznačil jim změnu dosavadní americké politiky vůči Moskvě. Největší rozruch tím podle deníku Bild způsobil v Berlíně. „Trump šokoval kancléře Friedricha Merze brutální obratem v postoji k Rusku,“ píše deník.
Izraelská diplomacie ostře odmítla kritiku ze strany Evropské unie, která v úterý oznámila, že v souvislosti s katastrofální situací v Pásmu Gazy chystá revizi asociační dohody s Izraelem, a označila ji za naprosté nepochopení složité situace. "Zcela odmítáme směr, kterým se toto prohlášení ubírá a který odráží naprosté nepochopení složité reality, s níž se Izrael potýká," uvedl v úterý večer na síti X mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Oren Marmorstein.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová dnes oznámila, že Evropská unie uvolní 5,5 milionu eur (137 milionu korun) pro nevládní organizaci The European Endowment for Democracy (EED), která těmito financemi podpoří Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). O podporu financování rozhlasové stanice, která sídlí v Praze, aktivně usilovala Česká republika. Český ministr zahraničí Jan Lipavský rozhodnutí EU ocenil.
Evropská komise (EK) navrhuje zavést plošný poplatek ve výši dvou eur (zhruba 50 Kč) za každý malý balík vstupující do Evropské unie. Uvedl to dnes podle agentury AFP eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Poplatek se má týkat balíků v hodnotě do 150 eur (zhruba 3700 Kč), které v EU nepodléhají clu. V loňském roce bylo do EU doručeno kolem 4,6 miliardy takovýchto balíků, píše AFP. Poplatek má krýt náklady na kontroly rostoucího počtu zásilek levného zboží, které pochází především z Číny.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila, že situaci ohledně tendru na jaderné bloky v Dukovanech bude urychleně a transparentně řešit. Český prezident Petr Pavel to řekl novinářům po dnešním jednání se šéfy unijních institucí v Bruselu. V úterý jednal o Dukovanech také ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) a to s eurokomisařem Stéphanem Séjourném. Eurokomisař už na začátku měsíce poslal Česku dopis, ve kterém žádal odklad podpisu smlouvy s korejskou KHNP.
Evropská unie schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na lodě takzvané ruské stínové flotily a rovněž na další osoby navíc k těm, které už sankcím podléhají. Informovala o tom Rada EU zastupující členské státy. Další sankce proti Rusku se připravují, uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Uvalení dalších postihů na ruské činitele a subjekty oznámila také Británie. "Čím déle bude Rusko válčit, tím tvrdší bude naše reakce," dodala Kallasová.
Kyjev a jeho partneři ve snaze ukončit válku s Moskvou zvažují uspořádání schůzky lídrů Ukrajiny, Ruska, USA, Evropské unie a Británie. Po telefonátu mezi šéfy Bílého domu a Kremlu Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem to podle agentury Reuters prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň uvedl, že takové jednání by se mohlo uskutečnit co nejdříve a že hostit by ho mohlo Turecko, Švýcarsko či Vatikán. Evropská unie a Británie, které silně podporují Kyjev, byly dosud při jednáních o míru na Ukrajině mimo hru.
Velká Británie vykročila k „resetu“ vztahu s EU. Britský premiér Keir Starmer společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antoniem Costou ve Velké Británii oznámili první velkou dohodu EU s Britskými ostrovy. Změny se týkají například spolupráce na energetické bezpečnosti, či zbrojení, ale i předběžné dohody na jednodušším cestování nebo o jednodušším přístupu na evropský trh s potravinami.
Po zápasu s těžkou nemocí zemřela česká diplomatka Jana Hynková. Diplomacii zasvětila celý svůj život a významně se také podílela na vstupu České republiky do EU. O jejím odchodu informovalo Ministerstvo zahraničních věcí v pondělí na svém webu. "S hlubokým zármutkem oznamujeme, že nás navždy opustila Jana Hynková, významná česká diplomatka, která zasvětila celý svůj profesní život službě České republice a mezinárodní diplomacii.
Židovský stát ustupuje v tvrdém ražení proti Palestincům. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu připustil, že nedělní rozhodnutí jeho kabinetu umožnit dovoz humanitární pomoci do Pásma Gazy souvisí s tlakem, který na Izrael vyvíjeli jeho spojenci, uvedla agentura AP. Ve videoprohlášení zveřejněném na sociálních sítích Netanjahu uvedl, že spojenci vyjádřili obavy v souvislosti se "snímky z hladovění" a pohrozili, že by omezili pomoc.
Rusko se chystá na zkušební start mezikontinentální rakety. Podle ukrajinské vojenské rozvědky se Kreml připravuje na demonstrativní odpálení mezikontinentální balistické rakety RS-24 Yars v rámci tzv. „bojového výcviku“. Ke startu má dojít v noci z pondělí na úterý z odpalovacího místa poblíž obce Svobodnyj ve Sverdlovské oblasti. Podle ukrajinské strany má jít o pokus zastrašit nejen Ukrajinu, ale také státy Evropské unie a Severoatlantické aliance, píše magazín Newsweek.
Americký prezident Donald Trump před telefonátem s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mluvil s evropskými vůdci. Jednání po telefonu se zúčastnili britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a šéfka italské vlády Giorgia Meloniová, uvedly podle agentur Londýn a Paříž. Politici diskutovali o možných sankcích, pokud Putin neodsouhlasí příměří s Ukrajinou.
Vítězi nedělní prezidentské volby v Rumunsku a proevropskému kandidátovi Nicušorovi Danovi začaly přicházet během noci na dnešek gratulace ze zahraničí. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové si Rumuni zvolili cestu k prosperující zemi v silné Evropě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že Rumunsko bude nadále spolehlivým partnerem Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že Rumuni si vybrali demokracii a právní stát, napsaly agentury.
Narychlo Bruselem připravovaný vstup Ukrajiny do Evropské unie představuje pro Maďarsko hrozbu a nesmí se dopustit. Uvedl to maďarský premiér Viktor Orbán na dnešním setkání vedení a přátel vládnoucí strany Fidesz pod názvem „Klub rváčů“. "Členství Ukrajiny v EU je největší hrozbou,“ řekl premiér a zopakoval, že Maďarsko je pod neustálým a dnes ještě silnějším útokem nejen Bruselu, ale i Kyjeva, avšak maďarská vláda tomu odolá.
Maďarsko by mohlo přijít o velké částky peněz z EU, protože Evropská komise zvažuje zpřísnění podmínek pro vyplácení prostředků z dlouhodobého rozpočtu. Pro server Politico to řekl vrcholný představitel EK, irský komisař pro demokracii a spravedlnost Michael McGrath. McGrath v rozhovoru uvedl, že Budapešť již přišla o přibližně 18 miliard eur z fondů EU, které Komise zadržuje pod argumentem porušování evropského práva. Země však dle něj může přijít o mnohem více
Jaderná elektrárna Dukovany se stává bodem napětí mezi Českem a Francií. Poté, co francouzská společnost dosáhla u soudu předběžného rozhodnutí o zákazu podpisu smlouvy s jihokorejskou KHNP, vyšlo najevo, že Česku také došel dopis od francouzského eurokomisaře Stéphane Séjourného žádající odklad podpisu, kvůli možnému porušení nařízení o subvencích. Nyní ministr Vlček uvedl, že francouzská ambasáda o dopisu věděla dřív než on, což považuje za vysoce nestandardní.
Spojené státy začnou ještě letos jednat s evropskými spojenci o snížení počtu amerických vojáků v Evropě, uvedl dnes v Estonsku podle agentury Reuters velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker. "Určitě to bude po summitu (NATO v Haagu), někdy koncem roku, kdy tyto rozhovory zahájíme," prohlásil Whitaker na konferenci v Estonsku. Vztahy mezi USA a Evropou procházejí složitým obdobím.
Nelegální migrace ohrožuje politickou stabilitu Německa a Evropy, řekl dnes nový německý ministr vnitra Alexander Dobrindt, který představoval v parlamentu své plány v úřadu. Minulý týden ministr nařídil zpřísnit opatření na německých pozemních hranicích včetně těch s Českem. Podle deníku Die Welt ale už od počátku roku německá spolková policie eviduje výrazně nižší počet nepovolených vstupů do země.
Opoziční hnutí ANO doporučuje vládě přenechat podpis dohody o stavbě jaderných bloků v Dukovanech na příští kabinet s ohledem na právní nejistotu na úrovni České republiky i Evropské komise. Po dnešním jednání stínové vlády ANO to řekl její předseda Karel Havlíček. Vláda by také podle něj měla zřídit krizový jaderný tým v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) či ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem (STAN), který by obnovil důvěru partnerů a napravil reputaci ČR.
