Evropská unie je připravena v jednáních nabídnout Washingtonu zvýšení nákupů amerického zboží až o 50 miliard eur (1,1 bilionu Kč), aby zmírnila obchodní napětí a předešla plnohodnotné obchodní válce s administrativou prezidenta Donalda Trumpa. Uvedl to evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič v rozhovoru s deníkem Financial Times (FT).
Zatímco se Spojené státy snaží najít možné kompromisy pro uzavření míru mezi Ukrajinou a Ruskem, Evropská unie připravuje nové sankce proti Rusku. Řekl to ve čtvrtek v rozhovoru pro agenturu AFP ministr pro Evropu a zahraniční věci Jean-Noël Barrot. Zpráva přišla v čase, kdy se Barrot setkal s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem otevřené diskuzi. Podle ministra je ruský prezident Vladimir Putin „jedinou překážkou“ míru na Ukrajině a zdůraznil, že Ukrajina „dodržela svou část dohody“.
Rozhovor Daniela Kaisera s rumunským politikem Georgem Simionem Rumunsko jako trenažér pro Francii, možná i pro vás (Echo 15/2025) osvěcuje nejdramatičtější hrozbu pro EU: její struktury budou právem vnímány veřejností v členských státech jako to, co jsme si zvykli nazývat deep state, či vhodněji v tomto případě (europe’s) deep establishment (podle řeckého ekonoma a politika Janise Varufakise).
Německo bude v Evropské unii podporovat restriktivní kurz v migrační politice, dál chce ale zůstat zemí přátelskou a otevřenou migraci. Na malém stranickém sjezdu své Křesťanskodemokratické unie (CDU) to řekl pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz. V projevu vyjádřil také jednoznačnou podporu Ukrajině a upozornil, že Německo bude muset v příštích letech výrazně zvýšit svou obranyschopnost i ochotu se bránit. Vyslovil se rovněž proti otevřené obchodní válce s USA.
Nizozemsko odkládá zavedení stropů na emise dusíku. Tamní vláda chce získat lokálním farmářům více času na přípravu, zároveň se ale staví proti rozhodnutí vlastních soudů a také unijní legislativě. Odklad má být podle vyjádření vlády o pět let, holandský soud přitom v lednu rozhodl, že země má splnit původní termín do roku 2030. Nizozemsko musí snížit své emise, aby splnilo předpisy EU o ochraně přírody. Skoro polovinu dusíkatých plynů produkuje v zemi právě zemědělský průmysl, především hnůj.
Ukrajinští a evropští představitelé tento týden odmítli některé americké návrhy na ukončení války na Ukrajině a předložili vlastní protinávrhy ohledně územních otázek a sankcí. Vyplývá to z plných textů návrhů, které získala agentura Reuters. Návrhy a protinávrhy byly předmětem jednání mezi americkými, evropskými a ukrajinskými činiteli, která se uskutečnila 17. dubna v Paříži a 23. dubna v Londýně.
"Milý Donalde, moc si nedělej naděje. Maďarsko nevystoupí z EU. Přeměníme ji s pomocí frakce EP Patrioti pro EU, abychom ji vrátili do stavu, v jakém byla, když k ní přistoupilo Polsko a Maďarsko," vzkázal dnes na síti X maďarský premiér Viktor Orbán svému polskému protějšku Donaldu Tuskovi. Podle Tuska totiž skutečnost, že jeho strana nakonec po posledních polských volbách sestavila vládu a vystřídala u moci konzervativní Právo a Spravedlnost, zabránila, aby se z Varšavy stala nová Budapešť.
Evropská unie uvažuje, že v rámci snahy o ukončení dovozu ruského plynu do Evropy by mohla prosadit opatření, které by firmám umožnilo ukončit s ruskými firmami dosud platné kontrakty na plyn bez sankcí. Dalším opatřením by mohl být zákaz podepisování nových kontraktů. Jedná se o jedny z možných návrhů opatření, kterými chce EU ukončit evropskou závislost na ruském plynu do roku 2027. Plán však vzhledem k cenám plynu a geopolitickému vývoji několikrát odložila.
Maďarský premiér Viktor Orbán dal americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi najevo, že ještě neuzrál čas pro odchod Maďarska z Evropské unie. Podle agentury APA to národněkonzervativní politik, který léta ostře kritizuje Brusel a vede s ním spory, řekl ve středu večer na setkání s obyvateli města Pilisvörösvár nedaleko Budapešti. Orbán uvedl, že se ho Trump už víckrát ptal, kdy "konečně vystoupíte z EU". Maďarský premiér mu prý odpověděl, že "potřebujeme dobrou protinabídku".
Evropská komise chce letos v létě spustit aplikaci pro ověřování věku uživatelů on-line platforem. Cílem je zajistit vyšší úroveň ochrany nezletilých a zabránit jejich přístupu k nevhodnému obsahu. Povinnost ověřovat věk uživatelů u dětem dostupných on-line platforem zavádí evropské nařízení DSA. Uvedl to Český telekomunikační úřad v pravidelné monitorovací zprávě. V České republice se zatím vede diskuse ohledně nasazení této dočasné aplikace a určení možných orgánů nebo organizací, které by mohly provozovat českou verzi aplikace
Městský soud v Praze pravomocně rozhodl, že plošné shromažďování dat, kdo si s kým volal či psal po dobu šesti měsíců, je v rozporu s evropským právem. Rozhodoval tak v žalobě, kterou na ministerstvo průmyslu a obchodu podal novinář Jan Cibulka. Tomu se nyní ministerstvo musí omluvit, a to přesto, že ministerstvo zvažuje dovolání k Nejvyššímu soudu. Podle verdiktu městského soudu selhal stát, když nepodrobil tuto zákonnou úpravu judikatuře Evropské unie. Informuje iRozhlas.
Rusko pokračuje v kontaktech se Spojenými státy a je ochotné v zájmu ukončení války navázat kontakty také s Evropou a Ukrajinou, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentur. Mluvčí Kremlu opět zdůraznil, že Rusko je kategoricky proti rozmístění evropských vojáků na Ukrajině, protože by fakticky šlo o přítomnost Severoatlantické aliance. Právě kvůli obavám z přítomnosti NATO na Ukrajině válka vypukla, dodal. Ukrajina se již čtvrtý rok brání ruské agresi.
Posledních deset let Evropská komise a členské státy EU bez mrknutí oka přidělují velké finanční částky organizacím, které v Evropě prosazují radikální islamizaci kontinentu. To je známé, ale nic se s tím neděje. Deník Le Figaro nyní získal seznam takto financovaných organizací v podstatě z daní obyvatel Evropy. Mezi ně patří například Evropská muslimská unie či Fórum islámské mládeže v Severní Makedonii, které jsou součástí sítě Muslimského bratrstva. V roce 2019 bylo podobným organizacím vyplaceno přes 1,8 milionu eur,
Neshody mezi evropskými zeměmi ohledně vyslání západních vojáků na Ukrajinu jsou jen viditelnou tváří mnohem trpkých jednání o „militarizaci“ této země. Píše o tom tento týden francouzský deník Le Monde s odkazem na diplomatické zdroje. Evropané se nemohou prakticky dohodnout na ničem. Le Monde připomíná, že rozhovory o míru jsou samy o sobě širší, než se zdá, protože Rusko požaduje revizi celé bezpečnostní architektury evropského kontinentu.
Polský europoslanec, zakladatel pravicové Konfederace a prezidentský kandidát Grzegorz Braun vtrhl s dalšími třemi desítkami mužů do nemocnice v jihopolské Oleśnici, kde protestoval kvůli provedení pozdního legálního potratu. Teď čelí vyšetřování, jelikož vyhrožoval doktorce občanským zatčením a dožadoval se zavolání policie. Mával odznakem europoslance a doktorku Gizelu Jagielskou nazval sériovým vrahem, protože vzala život, píše bruselský deník Politico.
Americká cla by měla na evropské zemědělství větší negativní dopad než případné unijní odvetné tarify, protože pro evropské produkty s vyšší hodnotou bude těžší nalézt nové trhy než pro americké nezpracované suroviny. Pro Echo24 to řekla šéfka zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronika Vrecionová (ODS). Dodala, že EU se kromě odvetných cel musí zaměřit také na rozšíření odbytišť v dalších světových regionech.
Evropští představitelé upustili od myšlenky prosadit do sedmnáctého balíčku sankcí proti Rusku zákaz dovozu ruského zkapalněného plynu (LNG) do Evropy. Krok totiž naráží na odpor některých vlád zemí EU a zároveň panuje nejistota ohledně alternativních zdrojů, uvedla agentura Reuters. I podle diplomatických zdrojů ČTK se o zákazu dovozu ruského LNG nyní neuvažuje, balíček je zatím "slabý", omezení se budou týkat lodí z ruské stínové flotily a na sankční seznamy přibudou nová jména.
Brusel se ocitl uprostřed chaosu. Rostoucí kriminalita, bankrot, střelby, násilí a zločiny v centru belgického města jsou na denním pořádku. Řada střeleb souvisejících s drogami se smrtelnými následky v srdci města, kde sídlí instituce EU, ukázala, jak daleko Brusel klesl, napsal bruselský deník Politico. Jen za první měsíc a půl letošního roku si 11 střeleb vyžádalo životy dvou lidí a další čtyři osoby utrpěly zranění. Násilnosti přitom neustávají. Další střelba se zraněnými se odehrála tento týden.
Napětí mezi Evropskou komisí a slovenským premiérem Robertem Ficem se ve středu výrazně vyostřilo kvůli jeho záměru zúčastnit se oslav výročí konce druhé světové války 9. května v Moskvě. Evropská komise mu připomněla, že Slovensko se v roce 2022 zavázalo k tomu, že bude odmítat veškeré politické pozvánky na akce pořádané Ruskem, a očekává, že tento závazek dodrží.
Slovenský premiér Robert Fico označil za neuctivé vyjádření šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové, která varovala státníky členských zemí EU před účastí na květnových oslavách výročí konce druhé světové války v Moskvě. Fico v příspěvku na Facebooku také zopakoval, že se moskevských oslav zúčastní. Představitelé členských zemí EU, s výjimkou Slovenska a Maďarska, dříve značně omezili kontakty s Ruskem kvůli jeho vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022.
Nová americká administrativa vystřelila do mezinárodního prostoru přímo brokovnicový oblak cel, které zase vzápětí pozastavila (s výjimkou Číny), a na některé zboží (počítače) úplně zrušila. Psát komentáře k tomuto dění je poněkud nevděčná práce, protože cokoliv napíšete v pátek, nemusí už v pondělí platit, a někdy se za těch pár dní stihnou ty veletoče i dva. Nicméně i taková situace je k něčemu dobrá a jednou z těch dobrých věcí je to, že přitáhla pozornost k takzvaným necelním bariérám na trhu. Cla jsou jen špička ledovce.
Evropskou unii chceme změnit, pro Česko ale není výhodné ji opustit. Uvedl to bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Pro Echo24 se podobně vyjádřil také stínový premiér Karel Havlíček (ANO) s tím, že vystoupení z EU i NATO je pro hnutí linie, za kterou nehodlá s žádným potenciálním koaličním partnerem jít. K EU má ANO prý stovky připomínek a její současné vedení „ji vede hlavou proti zdi“, není ale prý důvod Unii bourat. Naopak SPD i hnutí Stačilo! EU opustit chtějí.
Americká internetová společnost Meta Platforms bude trénovat své modely umělé inteligence (AI) na datech od uživatelů z Evropské unie. Meta vlastní sociální sítě Facebook, Instagram, Messenger a WhatsApp. Pro zdokonalení svých modelů bude používat komunikaci uživatelů s AI a veškerý veřejný obsah, který lidé na platformách společnosti publikují. Soukromých konverzací by se to týkat podle firmy nemělo.
Evropská komise připravuje seznam sedmi zemí, které budou považovány za „bezpečné třetí státy“. Právě do těchto zemí by v budoucnu mohly členské státy Evropské unie navracet některé žadatele o azyl. Podle dokumentu, který získal server Euractiv, se jedná o Bangladéš, Kolumbii, Egypt, Indii, Kosovo, Maroko a Tunisko. Zavedení seznamu je součástí širší snahy EU o zpřísnění a zefektivnění návratové politiky.
Ještě před rokem byla taková slova nemyslitelná. Tváří v tvář prudké a obtížně čitelné celní ofenzivě amerického prezidenta Donalda Trumpa se však začínají ozývat: šéfové velkých evropských firem považují alespoň částečný dovoz zapovězeného ruského plynu za „dobrý nápad“. Přílišná závislost na zkapalněném zemním plynu (LNG) ze Spojených států by se totiž podle nich mohla stát novým zranitelným místem, píše agentura Reuters.
Izrael má právo se bránit, jeho současné kroky ale podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové již překračují přiměřenou sebeobranu. Kallasová to uvedla po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí zemí EU v Lucemburku. Všechny státy sedmadvacítky podle ní podporují dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Situace v Pásmu Gazy je podle Kallasové nadále velmi vážná.
Evropská unie zvýší svou finanční podporu Palestinské autonomii (PA) a v rámci tříletého balíčku jí poskytne 1,6 miliardy eur (přibližně 40 miliard korun). Agentuře Reuters to řekla komisařka pro Středomoří Dubravka Šuicová, podle níž bude tato podpora podmíněna reformami Palestinské autonomie, kterou kritici obviňují z korupce a špatného vládnutí. „Chceme, aby se reformovali, protože bez reforem nebudou dostatečně silní a důvěryhodní, aby byli nejen naším partnerem, ale i partnerem pro Izrael,“ řekla Šuicová.
Země, které chtějí, aby zabíjení na Ukrajině skončilo, by měly vyvinout maximální tlak na Rusko, řekla šéfka diplomatické služby EU Kaja Kallasová před začátkem dnešního jednání ministrů zahraničí EU, která se koná v Lucemburku. Situace na Ukrajině bude prvním tématem, o kterém dnes mají ministři diskutovat. Nedělní raketový útok na ukrajinské město Sumy na severovýchodě Ukrajiny si vyžádal nejméně 34 obětí a 117 zraněných.
Zavádění amerických cel, které mění globální obchodní mapu, se začíná nepřímo odrážet i na českém trhu práce. Nové bariéry mezi USA a Čínou nutí čínské firmy hledat odbytiště jinde – a Evropa se tak stává hlavním cílem. Tento přesun ale přináší rizika nejen pro spotřebitele, ale i pro tuzemské výrobce a zaměstnanost. Nárůst podílu nezaměstnaných osob by letos mohl být nad 4 procenta.
Ve Švédsku zaznamenala mezi uvědomělými občany velký úspěch nová mobilní aplikace Scout Park, která mění způsob, jakým se v zemi bojuje proti špatnému parkování. Tato aplikace, spuštěná loni, umožňuje občanům nahlašovat špatně zaparkovaná vozidla a za svou bdělost získat hned finanční odměnu. Vývojáři si aplikaci velmi pochvalují a jak povzbuzují udavačskou kulturu, chtějí ji rozšířit do dalších švédských měst a také do dalších zemí Evropy.
