Šéf Evropské lidové strany Manfred Weber navrhuje reformu vedoucí struktury EU vytvořením jedné funkce „všemocného prezidenta EU“, jak píše list Politico. Podle Webera by k tomu mohlo dojít po evropských volbách v roce 2029 a to jakousi "fintou", přitom sám se z potenciální kandidatury nevylučuje.

Funkce předsedy Evropské komise a předsedy Evropské rady by měly být sloučeny, aby EU mohla na globální scéně vystupovat jednotně, uvedl ve středu předseda Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber.

Taková reforma vedoucí struktury EU by podle Webera, který to uvedl na akci pro vedoucí představitele podniků v Bruselu, nevyžadovala změny smluv o EU, ale pouze přidělení obou funkcí jedné osobě. Dodal, že by k tomu mohlo dojít po příštích evropských volbách v roce 2029. „Jsme blokováni, jsme bezmocní, nemáme hlas, nemáme slovo na globální scéně, a to musí skončit,“ řekl Weber podle Politica.

Předseda Evropské komise (v současnosti Ursula von der Leyenová) vede výkonnou složku bloku, která má pravomoc v oblasti obchodu, zemědělství, jednotného trhu a dalších oblastí vnitřní politiky – zahraniční záležitosti však spadají do kompetence nejvyššího diplomata EU (Kaja Kallasová) a předsedy Evropské rady (António Costa), přičemž oba podléhají přímo členským státům EU.

Toto roztříštěné rozdělení moci není v době geopolitické nejistoty „na výši“, řekl Weber, když administrativa Donalda Trumpa v USA obrátila mezinárodní řád vzhůru nohama.

Na otázku listu Politico, zda by se ucházel o budoucí funkci „prezidenta Evropy“, Weber odmítl odpovědět slovy: „Nechci na to odpovídat.“ Později dodal, že „budoucnost těchto otázek je v rukou stranické struktury a v rukou občanů Evropy“.

Weber vede EPP v Evropském parlamentu od roku 2014 a v roce 2019 kandidoval na post předsedy Evropské komise, ale lídři EU místo něj zvolili von der Leyenovou, tehdejší německou ministryni obrany, protože byl pro několik zemí nevolitelný.

Ve svém projevu Weber také uvedl, že země EU by měly v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky přejít od hlasování jednomyslného k hlasování kvalifikovanou většinou. Tato myšlenka se objevuje již řadu let, ale někteří vládní představitelé, včetně Viktora Orbána z Maďarska a Roberta Fica ze Slovenska, nebo polských představitelů, jsou rozhodně proti další evropské integraci. Tato "reforma" by jen znamenala marginalizaci národních států a obrovské pravomoci pro nevolené lídry v Bruselu.

Pokud taková reforma není možná, protože by vyžadovala podporu všech současných členů, měly by země, které jsou ochotny integraci posunout vpřed, „pokračovat se zvláštní smlouvou o suverenitě“ v oblasti zahraniční politiky, má své řešení Weber.