Šéf Elia Group, jednoho z největších provozovatelů přenosových soustav v Evropě, varoval před problémy, které evropské soustavě přináší obnovitelné zdroje (OZE). Podle Bernarda Gustina v současnosti velkou část rezervované kapacity zabírají projekty pro solární a větrnou energii. Ty jsou podle něj navíc často nepřipravené. Upozornil také, že masivní miliardové investice, které jsou do infrastruktury potřeba, komplikují několikaleté povolovací procesy, které investory do infrastruktury často odradí. Podle eurokomisaře pro energetiku Dana Jorgensena je stav infrastruktury velkým problémem a nedostatečná infrastruktura způsobuje škody za miliardy eur ročně. Informují Financial Times.

Podle Gustina šéfa jednoho z největších evropských provozovatelů přenosových sítí, který provozuje síť v Belgii a části Německa dnes kapacitu elektrických sítí blokují tisíce spekulativních a nepřipravených projektů, které brzdí klíčové investice a zpomalují energetickou transformaci.

„Myslím, že v Belgii máme desetkrát více projektů, než je potřeba do roku 2030,“ řekl s odkazem na projekty v oblasti skladování energie v bateriích. Podle Gustina by kvůli vysokým počtům žádostí měly energetičtí regulátoři rozhodovat o rezervaci sítě ne podle toho, kdo dřív přijde, ale podle toho, v jaké fázi projekt je.

Problémy s připojováním k síti se stávají celoevropským tématem. S rostoucím počtem větrných a solárních elektráren, bateriových úložišť i datových center prudce roste poptávka po přístupu k infrastruktuře, která na takový nápor nebyla dimenzována. V některých zemích jsou důsledky obzvlášť viditelné. Zdlouhavá povolovací řízení mohou například právě v Belgii podle Gustina trvat až osm let, což odrazuje investory kvůli rostoucím nákladům a inflaci.

Za tu dobu vzroste inflace a ceny a někteří investoři vám řeknou, že to nejsou podmínky, které měli na začátku, a že nemůžou pokračovat,“ varoval.

V Nizozemsku se čekací doby na připojení protahují na více než sedm let, na Slovensku zůstává zhruba polovina rezervované kapacity nevyužitá, vyplývá z dat Evropské komise a v Německu je podle analýzy právě od společnosti Elia Group dvojnásobek žádostí o připojení baterií oproti tomu, s čím počítá oficiální plán rozvoje sítě.

Podle unijního regulátora ACER stály náklady spojené s přetížením sítí – tedy situacemi, kdy levná elektřina nemůže proudit tam, kde je potřeba – v roce 2022 zhruba 5,2 miliardy eur. Do konce dekády by se tato částka mohla vyšplhat až na 26 miliard eur. Tempo výstavby obnovitelných zdrojů v EU tak podle odborníků předběhlo rozvoj samotné infrastruktury. „V Evropě je to obrovský problém a kvůli omezením a úzkým hrdlům každoročně přicházíme o miliardy v podobě ušlé hodnoty,“ uvedl Dan Jørgensen, komisař EU pro energetiku.

Podle Gustina je financování potřebných projektů výzvou. Samotná společnost Elia Group plánuje do roku 2028 investovat přes 30 miliard eur.

Evropská komise v prosinci představila balíček návrhů, jak evropské energetické infrastruktuře pomoci. Určila přes 130 projektů, které mají mít prioritu. Jedná se většinou o podporu přeshraničního propojení nebo investice do vodíkové infrastruktury. Zároveň také představila, některá legislativní opatření, která chce prosadit a urychlit jimi právě hojně kritizovanou délku povolovacích procesů. Podle eurokomisaře pro energetiku Dana Jørgensena by povolovací procesy měly zabrat nejvíce 2 až 3 roky. Mezi návrhy je i takzvaný tichý souhlas. Pokud by úřady o žádosti nestihly do určité lhůty rozhodnout, považovala by se žádost za schválenou. Potřebné investice do evropských sítí do roku 2040 Komise odhaduje na 1,2 bilionu eur. V současnosti počítá evropský rozpočet s podporou necelých 6 miliard eur na infrastrukturu. V následujícím období 2027-2034 by tato položka měla podle představ komise přesáhnout 30 miliard eur.

Ani Česku se masivní investice do infrastruktury nevyhnou. Státní provozovatel přenosové soustavy ČEPS plánuje do roku 2034 investovat do rozvoje energetických sítí více než 80 miliard korun. Zaměřit se chce na zdvojování stávajícího vedení, výstavbu rozvoden a obnovu staršího vedení. Investice mají českou soustavu připravit na velký růst spotřeby a předpokládaný rozvoj obnovitelných zdrojů, elektromobility a útlum výroby z uhlí. Vyplývá to z desetiletého plánu rozvoje soustavy, který ČEPS představil v září minulého roku. V předchozích deseti letech investice činily přibližně 60 miliard korun.