Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní nařízení, kterým zastavil přístup veřejnoprávních mediálních organizací PBS a NPR k federálním dotacím. Bílý dům ve zveřejněném dekretu uvádí, že míří proti tomu, aby zaujatá média získávala finance z daní Američanů. Agentura Reuters dnes napsala, že je to další Trumpův krok proti jeho neoblíbeným médiím.
Trumpův Národní bezpečnostní poradce Mike Waltz má ve čtvrtek skončit ve funkci. Společně s ním má skončit i jeho zástupce Alex Wong. Uvádí to například CBS News s odkazem na své zdroje a novináře Marka Halperina. Waltz v minulých týdnech způsobil poprask, když do chatu v aplikaci Signal, kde vysocí představitelé americké administrativy plánovali útoky na Húsie, pozval omylem novináře časopisu The Atlantic Jeffrey Goldberga.
Nad rámec problémů okolo generálního ředitele České televize Jana Součka se řeší také mimořádné odměny vyplacené těsně před jeho nástupem. Dle jeho vlastních slov totiž došlo k vyplacení mimořádně vysokých odstupných několika manažerům. V některých případech šlo o částky odpovídající 20 až 29 měsíčním mzdám. Souček to tvrdí dopise členům Rady ČT. Dopis současně zaslal v době, kdy se sám připravuje na mimořádné jednání rady 6. května, na kterém se bude rozhodovat o jeho možném odvolání z funkce.
Stanice CNN Prima News slaví 5 let na české mediální scéně. K tomu na středu 30. dubna, den před jubileem, připravila speciální vysílání s několika hosty, jako jsou exprezident Václav Klaus či exguvernér ČNB Miroslav Singer. Hostem byl také známý ekonomický novinář Richard Quest ze CNN International, který rozebíral důsledky amerických cel, které zavádí administrativa Donalda Trumpa. Česká CNN Prima News navíc dosáhla prodloužení licence od americké televize na dalších 5 let.
Když se teď zase řeší Česká televize, postavení generálního ředitele a kvalita zpravodajství (nechme teď stranou, že složení redakce zpravodajství a publicistiky Jana Součka předchází a taky ho přežije), máme tu pěkný nový příklad tendenčnosti ČT. V pondělí po poledni Španělsko postihl naprostý, Portugalsko a přilehlé oblasti jižní Francie pak částečný blackout.
Sněmovní mediální výbor dnes doporučil Poslanecké sněmovně, aby neschválila zprávu Rady České televize o činnosti ČT za loňský rok. Pro negativní doporučení hlasovalo šest poslanců z 11 přítomných. Neschválení dokumentu navrhl zpravodaj výroční zprávy Ondřej Babka (ANO), který ve svém hodnocení mimo jiné zmínil nevyváženost zpravodajství.
Vedení Redakce zpravodajství a publicistiky České televize (ČT) se na pondělní schůzce s generálním ředitelem ČT Janem Součkem distancovalo od omezení přístupu části médií na Součkův páteční briefing s novináři. Podobné postupy jsou nepřijatelné, odporují základním principům svobodné novinářské práce a poškozují pověst České televize, uvedl na síti X šéfredaktor zpravodajství Michal Kubal.
Počet uživatelů placených video služeb (VoD) se loni zvýšil zhruba o čtvrt milionu a v druhé polovině roku přesáhl tři miliony lidí ve věku 15 až 69 let. To odpovídá 47 procentům Čechů v této věkové skupině. O rok dříve to bylo 43 procent. Vyplývá to z údajů distribuční společnosti Atmedia. V průměru využívali lidé dvě různé služby zároveň. Do první pětice nejvyužívanějších platforem na českém trhu dlouhodobě patří Netflix, Voyo, Max, Disney+ a Prima+.
Česká televize vyplatila těsně před nástupem současného generálního ředitele Jana Součka několika odcházejícím manažerům odstupné odpovídající 20 až 29 měsíčním mzdám. Řádově jde o miliony korun. Vyplývá to z dopisu, který dnes generální ředitel rozeslal členům Rady ČT a který má ČTK k dispozici. Rada Součkovi v březnu udělila výtku mimo jiné za nestandardní odměňování. ČTK zjišťuje vyjádření předchozího šéfa televize Petra Dvořáka. Rada se má 6. května mimořádně sejít a jednat o návrhu na Součkovo odvolání.
Ta fotografie hned včera obletěla, jak se tak říká, dík médiím a sociálním sítím, celý svět: americký prezident Donald Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sedí spolu v bazilice sv. Petra pod její kupolí, sedí na obyčejných židlích, sedí sami, nikdo je neruší, a cosi si povídají. Děje se to nedaleko rakve zemřelého a vbrzku pochovávaného papeže Františka – který úředně působil v Evropě, ale pocházel z Ameriky, třebaže té Jižní. Tolik symboliky v jedné chvíli. Obraz naděje, víry v zázraky a ve schopnost lidí spolu mluvit. Po týdnech následujících minulé setkání obou politiků v Bílém domě.
Včera byl patrně zpečetěn osud generálního ředitele České televize. Část členů Rady ČT oficiálně žádá o mimořádnou schůzi rady na úterý 6. května. Jediným bodem má být odvolání ředitele televize. Čím si Jan Souček tolik radních znepřátelil, že to ani ne po dvou letech má nahnuté? Zhruba řečeno jistými vlohami popudit si proti sobě kdekoho. Když před necelými dvěma lety výběrové řízení překvapivě vyhrál, byl příchod ředitele brněnské ČT do centrály pokusem o nenápadnou revoluci. Součka chtěla přes své spojence v radě důležitá část ODS a také část radních, která má blíž k ANO nebo obecně k opozici.
Podcastové Radio Prostor mění víkendové vysílací schéma. Nově bude vysílat aktuální zpravodajství i o víkendu a v neděli ve 20:00 nasazuje diskuzní pořad Echo Prime Time, který bude moderovat Pavel Štrunc. Nový pořad Pavla Štrunce na Echo24 i Rádiu Prostor nabídne divákům i posluchačům srozumitelný, ale zároveň komplexní pohled na nejdůležitější politická, ekonomická a společenská témata týdne. Premiérový díl bude odvysílán už v neděli 27. dubna večer živě. Diskutovat budou dva místopředsedové Poslanecké sněmovny Karel Havlíček z ANO a Jan Skopeček z ODS. Jak si strany stojí půl roku před volbami?
Česká televize bude díky navýšení televizních poplatků od podzimu znovu vysílat kanál ČT3 a obnoví výrobu sedmi pozastavených publicistických pořadů. Na pátečním brífinku to oznámil generální ředitel Jan Souček, který zároveň popsal tlak, jemuž v posledních měsících údajně čelil ze strany některých členů Rady ČT. Mimo jiné kvůli moderátorovi Václavu Moravcovi. Souček také potvrdil, že ČT začala právní kroky k vymáhání škody po deseti bývalých i současných radních kvůli nezákonnému odvolání Dozorčí komise v roce 2020.
Tradiční média se přežila, už nemohou plnit roli „strážců bran“, kteří rozhodují o tom, kdo smí být připuštěn do veřejné debaty. Jejich místo zaujímají média nová, pružnější, přizpůsobenější duchu doby a představám publika a tak dále a tak podobně. Něco podobného člověk slyší často a jistě je na tom velký kus pravdy. Pokud ale ta nová a lepší – demokratičtější, pluralitnější, svobodnější a bůhvíjaká ještě – hrají dnes vůdčí roli, měla by si to připustit a nehrát si na outsidery z undergroundu, když se jim to hodí. Tu značně vypočítavou vyhýbavost některých nových mediálních hvězd ilustruje nedávné dění kolem podcastu Joea Rogana.
Generální ředitel České televize Jan Souček ostře reagoval na aktuální výzvy k jeho odvolání. Ty vzešly od více než třiceti veřejně známých osobností, mezi nimiž nechybějí bývalí politici, vědci ani kulturní činitelé. Iniciátorem výzvy je mimo jiné hnutí Milion chvilek. Kritici Součkovi vytýkají zásahy do programové skladby ČT, personální kroky a údajné poškozování veřejnoprávního média. Souček nařčení odmítá a tvrdí, že čelí řízenému útoku s cílem jej odstranit.
Na Radu České televize míří petice několika občanských iniciativ, které vyzvaly radu k odvolání generálního ředitele ČT Jana Součka. Podle signatářů výzvy svým jednáním destabilizoval tuto instituci, dramaticky snížil důvěru ve vedení ČT a vyvolal protesty zaměstnanců ČT i běžných občanů. Uvádí to v textu výzvy. Souček se podle webu Mediář v úterý setkal se zaměstnanci ČT, kde prohlásil, že neodstoupí. K tomu jej nedávno vyzval radní Vlastimil Ježek.
Na porno se jednou týdně nebo častěji dívá 44 procent mužů, u žen tento podíl činí sedm procent. Muži se sledováním porna také začínají dříve než ženy, 60 procent z nich má první zkušenost do 17 let věku. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro sexshop Růžový slon, kterého se zúčastnila tisícovka respondentů starších 18 let. Negativní stránky porna podle něj vnímá 38 procent Češek a 24 procent Čechů.
Městský soud v Praze vyhověl odvolání režiséra a spisovatele Jana Tománka ve sporu s vydavatelem serveru Forum24. Ten podle pravomocného rozsudku nepravdivě označil Tománka za „antivaxera, který se radoval ze smrti osmnáctileté dcery starosty“, a obvinil ho ze „šíření lží, odpovědných za smrt desítek tisíc lidí“. Soud označil článek za nepřiměřený zásah do osobnostních práv a nařídil vydavateli omluvu, stažení textu z webu a zaplacení odškodného.
Vzhledem k tomu, že je nikoli lídrem, ale čestným prezidentem jedné nikoli parlamentní strany, vzbuzuje Filip Turek mimořádnou pozornost. Aférka ze souboru fotografií na jeho účtu, z nichž bdělé oko Danuše Nerudové vyčetlo, že Turek překračoval rychlost na české dálnici, plnila několik dní české weby. Europoslance Turka tedy prošetřuje policie, nemohla nereagovat. Rychlost 200 km/h je o poznání víc než u nás povolených 130 km/h. Europoslanec by mohl přijít o řidičský průkaz. Pak je tu ještě rychlost politická, s níž po kauze skočili představitelé vládního tábora, dokonce členové vlády.
Generální ředitel České televize Jan Souček odmítl v otevřeném dopisu argumenty radních ČT ve výtce, kterou mu udělili v polovině března. Podle něj je neopodstatněná, ale přesto ji nebere na lehkou váhu. Rada Součkovi vytkla nestandardní přiznávání odstupného, nadbytečné znepřístupňování částí smluv a také špatnou komunikaci s veřejností. Na základě výtky ho nyní může kdykoliv odvolat. Nespokojenost rady s výkony generálního ředitele ČT odráží i nedávné snížení jeho odměny za loňský rok na deset procent.
Novinářova práce není chlácholit. Čtenář má to nechlácholení po novináři vymáhat. Maminka jedné z obětí střelby na filozofické fakultě spáchala sebevraždu. Jak vyplynulo, také proto, že ani ministr Vít Rakušan, ani nikdo z policejního vedení neprojevili ani homeopatickou dávku sebereflexe. Pro mě šokující počet lidí ale má za to, že Lenka Šimůnková (neznaly jsme se, shoda jmen) od Rakušana nebo pražského ředitele policie Matějčka ani žádnou omluvu chtít neměla. Komise přece nenalezla žádné pochybení, a pakliže komise nenalezla žádné pochybení, žádné pochybení nenastalo.
Připomenul jsem v nedávné úvaze příběh jednoho zaslepení, jak ho vypráví slovenské Divadlo Pôtoň v dokumentární inscenaci Terra Apathy. Pojednává o zaniklé staré slovenské obci (1253) Horné Opatovce (latinsky Terra Apathy de Grana), kde byla v roce 1953 postavena hliníkárna, lidé měli práci, moderní byty, kupovali si pračky, televize, jejich životní úroveň rostla. Jedovaté emise hliníkárny ale postupně vyhubily hmyz, zničily stromy, zvířata trpěla deformacemi, ženám se lámaly kosti, zvýšila se závratně dětská nemocnost. Ekologické škody překročily nakonec práh napravitelnosti a obec byla zlikvidována, lidé vystěhováni.
Finská televize YLE v padesátiminutovém dokumentu o Slovensku odvysílala i dosud nezveřejněné záběry z loňského útoku na premiéra Roberta Fica, upozornil dnes na svém webu slovenský list Denník N. Uvedl, že záběry zachycují celý průběh nejzávažnějšího bezpečnostního incidentu v dějinách Slovenska. Podle listu mohli finští televizní diváci sledovat, jak začal útočník střílet na předsedu vlády až po zavření dveří limuzíny, do které bodyguardi naložili raněného politika.
Toto bude velkopáteční vzpomínka na tragický příběh, na nějž občas myslím a který mi připomněla polemika vyvolaná dobrovolnou smrtí matky, jež přišla tím nejhorším možným způsobem o svou jedinou dceru. Ona polemika se týkala otázky, jak se média mohou a mají k takovému případu a takovému činu chovat, zda a jak o něm informovat, tedy jak s něčím tak bolestným „zacházet“. Názor, že média jsou od toho, aby věci, o které bude zájem, ba tím spíš, které se dotýkají „veřejného zájmu“, vždy zveřejňovala, respektuju, ale myslím, že takový princip nestačí.
Veřejnoprávní média čelí ostré kritice za selhání při informování o víkendovém úmrtí v propasti Macocha. Ženou, která na dně propasti ukončila svůj život, byla Lenka Šimůnková, matka jedné z obětí tragické střelby na FF UK v prosinci 2023. Ta dlouhodobě kritizovala policii a ministra vnitra Víta Rakušana za to, že tragické střelbě nezabránili a při vyšetřování se snažili vlastní selhání zamést pod koberec.
V redakci Echa bývá nejbouřlivější pondělní porada, která začíná v deset ráno a často se protáhne až na dvě hodiny. Všichni jsou po víkendu odpočatí a řádně nabuzení komentovat, co který z kolegů napsal třaskavého do týdeníku nebo na web, jakou bouři vyvolal svým postem na sociálních sítích nebo kdo všechno nám spílá a chce nás nacpat do nějaké ideologické škatulky – to ale z povahy pestrého názorového složení redakce prostě nelze. Pondělní porady mají přesně definovaný formát: dokončit aktuální týdeník, ujistit se, že nám nic podstatného neuniklo, a pokud možno se dohodnout na podobě titulní strany.
Na podzim se prý bude rozhodovat o dalším charakteru státu. „Budou to volby o tom, jaká bude míra svobody v České republice,“ prohlásil minulý týden Petr Fiala. Jedna z důležitých svobod – svoboda projevu – přičiněním vlády mezitím inkasuje rány, byť „jen“ převodem unijních nařízení do českého práva. Máme už tady zákon o digitální ekonomice, který do českého práva převádí unijní Nařízení o digitálních službách (DSA). O rizicích tohoto nařízení píšeme opakovaně, jeho smysl je v tom, aby sociální sítě pod hrozbou pokut mazaly různý obsah, i takový, který nedosahuje úrovně trestného činu.
Generální ředitel České televize Jan Souček dostane za loňský rok bonus ve výši deseti procent maximální možné odměny. Navíc tak obdrží jednu hrubou mzdu, což je podle informace z doby Součkova nástupu do funkce 298 000 korun. Rozhodla o tom ve středu jednohlasně Rada ČT. Celkem mohl generální ředitel získat částku odpovídající až deseti měsíčním mzdám. Souček se jednání ze zdravotních důvodů neúčastnil.
Stínový ministr spravedlnosti Radek Vondráček (ANO) předložil na ústavně-právním výboru návrh, jehož cílem je „zabránit šíření zkreslených či neúplných informací, které mohou narušit presumpci neviny a poškodit pověst osob, jež dosud nebyly pravomocně odsouzeny“. Řekl to pro Echo24. Média obratem o tomto návrhu začala psát ve smyslu, že jde o nový náhubkový zákon, kriticky se k němu vyjadřují také Piráti.
Už delší dobu vyzývám členy naší kulturní redakce, která je mimochodem zřejmě jednou z největších v českých časopisech (natož mezi umírajícími deníky), aby napsali něco o veřejných štvanicích – ne nepodobných našim současným kulturním válkám –, které se vedly mezi intelektuálními elitami v předminulém století. Stálo by za to připomenout, co třeba zažíval Tomáš Garrigue Masaryk, když se vzepřel étosu doby a postavil se proti pravosti Rukopisů. Boj o Rukopisy se stal největší „kulturní válkou“ národního obrození, a kdo jako Masaryk poukazoval na to, že se jedná o falzifikáty, byl označen za zrádce českého národa.
