Tag: politika

Články k tagu

Konec hezouna Trudeaua se blíží

Když se před devíti lety Justin Trudeau stal kanadským premiérem, okamžitě se stal miláčkem světových médií. Mladý, atraktivní, s uhlazeným vystupováním a politicky progresivní, vypadalo to, že do Ottawy přichází nová nadějná krev. Památným se stalo představení jeho nového kabinetu, pečlivě vybraného tak, aby v něm byli zástupci menšin, handicapovaných a aby byl namíchaný přesně půl na půl – co se týče pohlaví. Když byl tázán, proč sestavil svou vládu takto, odpověděl: „Protože je rok 2015.“ Jeho hvězda zazářila ještě jasněji, když se americkým prezidentem stal Donald Trump.

Baxova většina rozhodla

V pořadí už čtvrtá sestava Ústavního soudu od vzniku samostatné České republiky zveřejnila mimořádně kontroverzní nález. Týkal se části zákona o střetu zájmů a byl přijat většinou devíti z patnácti soudců Ústavního soudu. Soud tak rozhodl nejtěsnější možnou většinou. Soudci reagovali na stížnost 70 poslanců hnutí ANO, kteří zpochybňovali, co sami označovali jako lex Babiš II. Stručně řečeno, původní zákon (lex Babiš I) o střetu zájmů znemožňoval politikům přímo vlastnit média.

Pořád Německo

Současný marketingový relaunch Petra Fialy, motivovaný jeho dojmem „zdá se mi, že lidé o mně chtějí vědět víc“ (což by tedy chtělo factcheck), si vysloužil přirovnání k Milouši Jakešovi na Červeném Hrádku. Ale všimli jste si něčeho jiného? Nejdříve řekl v Otázkách Václava Moravce, že bychom si zasloužili mzdy jako „v Německu nebo v Rakousku“ a že potřebuje další mandát na to, aby lidé dostávali mzdy, „jako mají v Bavorsku“. Na tiskovce 27. listopadu se pochlubil, že „digitalizujeme rychleji než Německo“. A o pár dnů později v rozhovoru na Novinkách odvedl řeč k tématu, o němž mluvil už u Moravce.

Osvobodit pravdy od bludů, díky nimž zvítězily

„Naučme se nechat umírat své ideje místo nás samých.“ Takové je poselství jedné z velkých filozofických škol 20. století – kritického racionalismu Karla Poppera. Podobně jako smrt příslovečných kanárků v dolech varuje horníky před přítomností jedovatých plynů, varují vyvrácené ideje lidstvo, že řídit se jimi dál by bylo sebevražedné.

Co se Joe Biden snaží zakrýt milostí pro svého syna

Americký prezident Joe Biden udělil milost svému synu Hunterovi, přestože mnohokrát tvrdil, že tak neučiní. Kritici ho okamžitě obvinili ze zneužívání prezidentských pravomocí. Obhájci prezidenta se odvolávají hlavně na otcovské instinkty. Kdo z nás by nepomohl vlastnímu dítěti, kdyby měl tu možnost? Čistě lidsky by šlo Bidenovu milost pochopit, kdyby byla úzce zaměřená. Její šíře a načasování ale jen vyvolávají dohady, že tady jde o něco víc. Hunter Biden je černou ovcí rodiny.

Restart dějin

Listopadové volby „představuji rozhodné odmítnutí liberalismu americkými voliči a konkrétně způsobu, jakým se od 80. let vyvíjelo chápání ‚svobodné společnosti‘,“ napsal v minulých dnech ve Financial Times známý politolog Francis Fukuyama. To vyvolalo vlnu škodolibých reakcí. Fukuyama v roce 1992 ve své knize Konec dějin a poslední člověk vyhlásil vítězství západní liberální demokracie a konec ideologické evoluce lidstva. Fukuyama měl vždy řadu kritiků, kteří jeho základní tezi zpochybňovali a představě konce dějin se smáli. Fukuyamovo povzdechnutí po prezidentských volbách v USA bylo interpretováno jako přiznání, že se přece jenom mýlil.

V Polsku panuje na velkých cílech shoda

Jadwiga Emilewiczová byla osm let ve státních službách, od roku 2019 jako členka vlády a měla na starosti kroky, které vedly k polskému hospodářskému úspěchu. Kroky, s nimiž u nás zápolíme, jako reforma veřejných zakázek nebo digitalizace stavebního řízení. Ve volbách v roce 2023 se už nedostala do Sejmu, říká, že si potřebuje od politiky odpočinout, a tak má čas i na to, aby přijela do Česka setkat se s analytiky a komentátory. Je aktivní v nadaci Sobieského, říká, že příští pravicová vláda musí mít plné kapsy nápadů.

Fašismus na každém rohu

Lehkomyslné šermování fašismem a nacismem patří k nejotravnějším projevům naší současné postliberální politické éry. Má tak magickou přitažlivost, že různí příslušníci verbálního „odboje“ se uchylují k těm nejkomičtějším intelektuálním zkratům. Například nositeli Nobelovy ceny za ekonomii Paulu Krugmanovi bylo jasné, že Trump je fašista, nad fotografií Trumpa na balkoně Bílého domu, protože i Mussolini mluvil z balkonu. Pěkný text o tom teď napsal David Polansky, Američan žijící v Torontu, kde přednáší, konzultuje, filozofuje a píše, což dělal různě po světě, třeba v Římě nebo v Šanghaji.

Elon Musk – padouch z bondovky, nebo hrdina boje za svobodu?

Jako o vítězi amerických prezidentských voleb se kromě Donalda Trumpa mluví také o Elonu Muskovi. Ke své veliké ekonomické moci a mediálnímu vlivu tak přidal i moc politickou, byla pro něj vytvořena funkce v rodícím se Trumpově kabinetu. Musk je jistě inspirativní postava – hodně lidí o něm hodně přemýšlí. Vnímán je ale velice rozporuplně, někdo ho vidí pomalu jako padoucha z bondovky, jiní s ním spojují velké naděje. Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl o Muskovi debatoval s Annou Shavit, Adamem Růžičkou, Jakubem Zelenkou a redakčním kolegou Martinem Weissem.

Porážka amerických demokratů aneb antropologie The Groups

Na americké levici začalo hledání viníků volební porážky. Nepřekvapí, že v prvních chvílích zaznělo hodně emocionálních prohlášení, jež se vzpírají zdravému rozumu. Biden by byl Trumpa porazil, kdyby ho nebyli dotlačili k odstoupení, tvrdili někteří. Můžou za to ženy / Hispánci / bílé ženy / hispánští muži či jakákoli jiná demografická skupina, která se buď posunula směrem k Trumpovi, anebo se i posunula směrem k Harrisové, ale málo (a autor výroku na ni měl nejspíš spadeno už před volbami).

Politici svedou boj o vyšší platy. Aspoň oni se budou mít jako v Německu, utahuje si Kalousek

Dnes začíná v Poslanecké sněmovně dlouho očekávané jednání o navýšení platů politiků, které v minulých týdnech popudilo opozici i voliče. Vládní návrh počítá s růstem o téměř 7 procent, původně to ale mělo být dvakrát tolik. Podle aktuální novely by se plat řadového zákonodárce měl zvýšit o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně, zatímco plat prezidenta republiky by narostl o 23 800 korun na výsledných 365 000 korun měsíčně.

​ Řval jsem radostí

Rod Dreher je významný americký intelektuál, známý ostatně i u nás také díky českému vydání knihy Benediktova cesta. Autora rozhovoru napadlo obrátit se na Drehera s žádostí analyzovat vítězství dvojice Donald Trump / J. D. Vance z toho prostého důvodu, že poprvé o Vanceově existenci slyšel kdysi od něho. Ostatně leitmotivem Benediktovy cesty byla pesimistická předpověď, že skuteční konzervativci nemají vkládat naděje do vysoké politiky,a místo toho radši mají budovat neformální sdružení, v nichž přečkají, až se přežene radikální vlna woke. Otázka ale je, jestli máme staronového prezidenta Trumpa brát za politický, nebo za civilizační úkaz.

Zapomeňte na Latinx

Ruben Gallego, na Hispánce netypicky modrooký senátor z Arizony, pochází ze smíšené kolumbijsko-mexické rodiny. Jeho senátní křeslo se v posledních volbách stalo předmětem těžkého boje s republikánskou vyzývatelkou Kari Lakeovou. A Gallegovi přijeli na pomoc levicoví studenti z nepříliš daleké Kalifornie. Gallego jejich pomoc uvítal, ale pro každého měl důrazné varování: „Jestli řeknete Latinx, okamžitě vás posadím zpátky na autobus do Kalifornie!“ U nás je Latinx málo známý pojem, takže ono varování si zaslouží vysvětlit.

„I like diesel.“ Motoristé založili mládežnickou organizaci, nechyběla karikatura Nerudové

Motoristé sobě si založili mládežnickou organizaci s názvem Generace Motor, zkráceně Motorgen. Předsedou se stal bývalý člen Svobodných zastupitel Ostravy-Vítkovic Matěj Gregor. Při slavnostním zakládajícím sněmu v sobotu nechyběli předseda Motoristů Petr Macinka či europoslanec Filip Turek. Na místě bylo možné se vyfotit také s karikaturou europoslankyně Danuše Nerudové (STAN).

STAN vyhrál vládní krizi a změny před volbami nechystá. Vnímají ještě voliči „staré“ kauzy?

Hnutí STAN je v současnosti podle expertů v nejlepší formě od svého vstupu do vysoké politiky. To se odráží na zvyšujících se preferencích Starostů, ale také na tom, že hnutí vyšlo vítězně z vládní krize, když získalo jeden nový resort – ministerstvo pro místní rozvoj. Žádné velké změny do voleb STAN zřejmě dělat nebude a je tak otázkou, zda se mu podaří tempo do voleb udržet a jak moc na něj dopadnou kauzy v čele s Dozimetrem.

Jako jiní velcí kluci. Hřib hodlá Piráty zbavit stranické anarchie a „vycentrovat“ je

Zvolení Zdeňka Hřiba předsedou Pirátské strany znamená nejen nové vedení, ale také některé změny, které mají stranu podle jeho přání stabilizovat, přiblížit ji středovým voličům a zvýšit její politickou relevanci. Po relativně těsném výsledku voleb, kdy Hřib získal 454 z 866 hlasů a jeho protikandidát Lukáš Wagenknecht obdržel 401 hlasů, je totiž jasné, že Piráti jsou rozděleni.

Kemi Badenochová – nová Margaret Thatcherová?

V anglosaském světě proběhly jedny důležité volby. Ne, nemáme nyní na mysli výběr amerického prezidenta. Britští konzervativci si vybírali nového lídra. Ten předchozí, Rishi Sunak, rezignoval po prohraných volbách v červenci. Nově torye povede Kemi Badenochová, možná nejzajímavější člověk v čele Konzervativní strany od dob Margaret Thatcherové.

Pravice a levice neexistují?

Řada politických hráčů se snaží přeformátovat českou politiku. Ruku v ruce s tím jdou jejich pokusy ukrást slovům obsahový význam, což umožňuje zatemnit skutečné cíle. V jakém prostoru se odehrává česká politika? Hlavní politické konflikty se stále odehrávají na horizontální ose pravice–levice. Tyto spory se týkají sociálně-ekonomických témat. Tedy míry přerozdělování, zdanění, zadlužení státu, jsou to spory o rozsah státních intervencí do ekonomiky atd. Tradiční pravice je pro menší a štíhlejší stát, s nižšími daněmi a rozumnou mírou regulací. Česká levice se vyprofilovala jako protiklad k těmto hodnotám

Která forma postdemokracie je ta vaše?

Kdekdo rád poslouchá, že právě tyto volby jsou přelomové. Lze snést dost důvodů pro to, že tyto volby samy o sobě velký zlom nepřinesou. Fenoménem, který se tyčí nad americkou politikou posledních let, je Donald Trump. Trumpovy svérázné vlastnosti se nějakým zvláštním způsobem „našly“ se současnou dobou, ten fenomén má prostě svůj poločas rozpadu a mechanickými zásahy zvenčí, třeba volbami, ho lze ovlivnit jen omezeně.

Vyznání monarchistovo

V předvečer vyhlášení výsledků prezidentských voleb, na něž čeká celý svět – a i já kvůli nim budu vstávat v nekřesťanskou hodinu –, je asi nejvhodnější příležitost k tomuto coming outu. Ano, jsem monarchista. Pokud by někoho zajímalo proč, dokážu odpovědět krátce nebo to trochu rozepsat a dopředu se omlouvám, budu se při tom muset zabývat sám sebou, což ve chvílích, kdy je v sázce osud civilizace, záchrana demokracie a kdesi cosi, může kdekomu připadat velmi nepřípadné. No nic.

V moderních dějinách nevídané, šokující

Ve stínu rusko-ukrajinské války se odehrávají dramata, o nichž se u nás nedovíme, nebo se o nich dovídáme zkresleně. Souboj o pravoslavný chrám v Čerkasech na střední Ukrajině předminulý týden byl v českých médiích vyložen jako útok jakýchsi příznivců Moskvy na ukrajinské věřící. Ve skutečnosti to byl zoufalý odpor farníků místní Ukrajinské pravoslavné církve (moskevského patriarchátu), známé pod zkratkou UPC, proti převzetí chrámu státem podporovanou Pravoslavnou církví Ukrajiny (PCU).

Novou šéfkou britských konzervativců se stala Kemi Badenochová z Nigérie

Po konci Rishiho Sunaka mají britští konzervativci novou předsedkyni Kemi Badenochovou. V závěrečném kole hlasování porazila Roberta Jenricka, když získala 57 % hlasů členů konzervativní strany. Informuje například The Telegraph. Voleb nového předsedy se zúčastnilo rekordně nízké množství členů, když hlasovalo 72,8 % konzervativců. Badenochová také získala rekordně nízkou podporu 56,6 %.

Pohádkové náhrady politiků. Část z nich si chce na „druhé platy“ posvítit

V české politice se opět rozhořela debata o platech vrcholných politiků, kterou vyvolaly koaliční návrhy na jejich zvýšení i zmrazení platů předložené opozicí. V diskusi se však neřeší pouze samotné platy, ale dochází i na systém finančních náhrad, které politikům náleží nad rámec jejich základních příjmů. Tam mohou politici inkasovat další desítky tisíc měsíčně. To se teď znovu dostává do popředí i díky iniciativě nyní už nevládních Pirátů.

EU musí mnohé zjednodušit, Draghiho řešení jsou příliš socialistická, říká Hladík

Česko se nesmí stát fosilním skanzenem, ztráta konkurenceschopnosti spočívá právě v trvání na těchto zdrojích. V rozhovoru pro Echo24 to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík. Dále hovořil o tom, že je pro zrušení zákazu spalovacích motorů, o novém složení Evropské komise a Green Dealu či o sjezdu KDU-ČSL, kde se nestal prvním místopředsedou.

Tři funkce najednou? ANO je pod palbou kritiky za kumulace, Piráti vytáhli i obří náhrady

Kumulace politických funkcí se jako téma objevuje pravidelně, stále častěji se o něm nicméně hovoří v souvislosti s kandidaturami politiků ANO. Navzdory dřívější ostré kritice této praxe právě ze strany samotného hnutí se nyní jejich představitelé podle kritiků neostýchají hromadit pozice na několika úrovních, případně kandidovat s už existujícím mandátem. Zejména TOP 09 a Piráti upozorňují na problém s efektivitou a transparentností výkonu takových rolí.

Nový základní plat pro politiky: zákonodárci 109 500 Kč, premiér 294 tisíc, prezident 365 000 korun

Plat řadového poslance a senátora by mohl příští rok vzrůst o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně. Vyplývá to z výpočtu z vládní novely, kterou obdržela Sněmovna. Plat prezidenta by příští rok mohl činit 365 000 korun, o 23 800 korun víc než teď. Platy vrcholných politiků se mají meziročně zvýšit podle funkce mezi zhruba 6,9 a 6,98 procenta. Podle původního návrhu ministerstva práce a sociálních věcí by růst představoval přibližně 13,7 procenta.

Platy politiků se zvýší o 7 procent, rozhodla vláda. Středula burcuje k dalším jednáním

Platy vrcholných politiků i soudců a státních zástupců se zvýší o 6,9 procenta. Další peníze, které byly zahrnuté v rozpočtu na původně navrhovaný vyšší růst platů, se využijí na vyšší platy administrativních pracovníků v justici. Ve středu o tom rozhodla vláda, řekl novinářům ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle něj zvýšení platů odpovídá vývoji mezd v celé společnosti. Neobává se, že by soudci rozhodnutí vlády znovu napadli u Ústavního soudu.