Tag: politika

Články k tagu

Proč Varšava už nedůvěřuje Kyjevu

Minulou neděli to na polské síti X chvíli vypadalo jako během prvních dvou let po ruské invazi na Ukrajinu. Většina komentujících oslavovala „husarský“ (nebo spíše kozácký) kousek ukrajinských tajných služeb – operaci Pavučina. Záběry hořících ruských strategických bombardérů nemohou polské oko nepotěšit. Tento záblesk dávných časů však nemohl překrýt skutečnost, že ve stejný den, kdy vrcholily prezidentské volby, různá míra nedůvěry vůči Kyjevu a kritiky ukrajinské diplomacie patřila do hlavního proudu, nikoliv na okraj debaty.

Formalita, nebo konec sekulárního státu?

Smlouva se Svatým stolcem, v médiích běžně nazývaná smlouva s Vatikánem, již několik měsíců z mnoha důvodů budí rozruch, přestože relativně hladce prošla parlamentem. Nejkontroverznější se zdá pasáž o zpovědním tajemství, jež je podle kritiků, mezi něž se počítá i prezident Petr Pavel, smlouvou značně rozšířeno. Obhájci ale tvrdí, že smlouva neobsahuje nic, co by v českém právu již nebylo. Nyní o tom, zda je smlouva s Vatikánem v souladu s českou ústavou, bude rozhodovat Ústavní soud (ÚS).

Migrace láme vaz nizozemské vládě: Po Wildersově odchodu odstupuje i premiér Schoof

Nizozemský premiér Dick Schoof v úterý oznámil, že rezignuje v reakci na odchod pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse z kabinetu. Sdělil to médiím s tím, že menšinová vláda do nových voleb povede zemi a bude se snažit vypořádat zejména s bezpečnostními otázkami. Podobně jako zástupci dalších koaličních stran nestranický premiér kritizoval Wildersův krok jako nezodpovědný.

Až polovina voličů by zvážila volbu nové „hospodářsky odpovědné“ strany. Existuje taková?

V České republice je dlouhodobě část nespokojených voličů, respektive lidí, kteří neví koho volit. Agentura Median proto v únoru položila respondentům otázku, zda by zvážili volbu nové strany zaměřené na „odpovědné hospodaření“ a prosazení potřebných reforem. Sympatie s takovým subjektem vyjádřilo v průzkumu skoro 50 procent voličů. Analytici českých agentur se shodují, že některé nové subjekty tady jsou, nicméně voliči je v průzkumech opomíjí a jejich úspěch je v současných volbách nepravděpodobný.

Dlouhá a příznačná debata o „sviních“

Člověk dnes nikdy neví, která z mnoha sentencí, jež se do veřejného prostoru – třeba každodenně – vypouští, ho bude na dlouhou dobu definovat. Například koordinátor vládní strategické komunikace plukovník Otakar Foltýn. Je to už tři čtvrtě roku, co ve spíš komorním prostředí na besedě s publikem na festivalu ve Slavonicích cosi řekl. A vášnivé (a někdy taky hysterické) debaty se o tom vedou ještě dnes (například v čerstvém diskusním střetu s Janem Zahradilem v pořadu Echo Prime Time). Způsobilo to jedno slovo. Pokud by to někdo náhodou nevěděl, bylo to slovo „svině“.

Trápí mě Trumpova nestabilita

Právník a konzervativní myslitel Christopher DeMuth je veteránem amerických intelektuálních válek. Byl dlouholetým šéfem známého think-tanku American Enterprise Institute (AEI), sloužil pod dvěma prezidenty a dalším radil. O vývoji konzervativního myšlení, o tom, proč vyústilo ve vládu Donalda Trumpa a jaké se k němu vážou naděje i obavy, hovoří pro Týdeník Echo. Vy jste začínal svou kariéru v administrativě Richarda Nixona, nejspíše jednoho z nejvíce fascinujících amerických prezidentů. Jaký podle vás byl?

Bartoška ovlivnil i politiku. Při revoluci oznámil kandidaturu Havla na Hrad, vzpomíná Vondra

Jiří Bartoška nebyl jen významným hercem, ale zapsal se i do politických dějin tohoto státu. Při revoluci v roce 1989 byl dokonce prvním, kdo stotisícovému davu na Václavském náměstí oznamoval kandidaturu Václava Havla na prezidenta Československa. Jeho dlouholetým kamarádem byl i Alexandr Vondra. Ten vyzdvihuje nejenom Bartoškovu roli v roce 1989, ale vzpomíná i na to, jak s populárním hercem později společně bojovali i proti zákazu kouření v hospodách.

Soud poslal starostu Řeporyjí Novotného do vězení. Zatím nepravomocně

Soud poslal na tři měsíce do vězení starostu pražských Řeporyjí Pavla Novotného (ODS). Přeměnil mu podmíněný trest odnětí svobody na nepodmíněný, protože Novotný se ve zkušební době opakovaně dopouštěl přestupků. Dnešní rozhodnutí není pravomocné. "Soud dospěl k závěru, že podmínka vedení řádného života ve zkušební době nebyla splněna," konstatovala soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 Monika Hrmová.

Hluboký a mělký stát

Je trochu příznačné, že pojem „hluboký stát“, který se už občas používá i v České republice a stihl se rozšířit do všech koutů anglosféry, vlastně původně pochází z turečtiny: derin devlet. Sekulární charakter Turecké republiky měl být střežen jejími silovými složkami, a to i proti vlastnímu obyvatelstvu, které zas tak sekularizované nebylo a jemuž se nedalo věřit, zda jednoho dne nezvolí nábožensky orientované politiky.

Nemají koho volit. Přes tři miliony lidí nechtějí jít k volbám

Více než třetina tuzemských voličů nechce jít k volbám. Podle ministerstva vnitra je v České republice 8,3 milionu voličů, z čehož se k letošním sněmovním volbám nechystá přes 3 miliony z nich. Mezi takzvané chronické nevoliče, kteří nechodí k téměř žádným volbám, patří méně než polovina z nich. Zbylí se volbám nevyhýbají, letos ale jít nechtějí, případně váhají. Jako důvod nejčastěji uvádějí, že nemají koho volit, všechny možnosti považují za stejně špatné a politikům nevěří.

Donald Trump vylučuje další kandidaturu do Bílého domu. Nést prapor by podle něj mohl Vance nebo Rubio

Americký prezident Donald Trump vyloučil třetí funkční období v Bílém domě. „Budu prezidentem osm let a dvě funkční období,“ řekl v neděli v rozhovoru pro pořad Meet the Press na stanici NBC. „Vždycky jsem si myslel, že je to velmi důležité,“ uvedl. V březnu se zdálo, že tuto hypotézu, která je protiústavní, nevylučuje. Potřetí byl ve 20. století v Bílém domě pouze Franklin Delano Roosevelt a to v průběhu druhé světové války.

Evropský deep establishment místo režimu

Rozhovor Daniela Kaisera s rumunským politikem Georgem Simionem Rumunsko jako trenažér pro Francii, možná i pro vás (Echo 15/2025) osvěcuje nejdramatičtější hrozbu pro EU: její struktury budou právem vnímány veřejností v členských státech jako to, co jsme si zvykli nazývat deep state, či vhodněji v tomto případě (europe’s) deep establishment (podle řeckého ekonoma a politika Janise Varufakise).

Rozhodlo šest hlasů. Farageova protiimigrační Reform UK zaznamenala ve volbách další úspěch

Protiimigrační strana Reform UK vedená Nigelem Faragem zaznamenala úspěch ve čtvrtečních místních volbách v Anglii a v doplňovacích volbách získala také další křeslo v britském parlamentu ke čtyřem stávajícím mandátům. Parlamentní křeslo si strana označovaná jako pravicově populistická připsala s náskokem pouhých šesti hlasů, což byl podle Reuters nejmenší rozdíl v historii.

Americký solipsismus

I dnes pokračujeme ve sledování tematiky postnárodního státu. Představa války mezi národními státy je dnes v Evropě skoro nemyslitelná. Občanská válka? To je jiná. Romány Michela Houellebecqa si bez ní nelze představit, přičemž autor vychází z diskurzu, který ve Francii dnes už léta reálně existuje – jak mezi potenciálními aktéry, tak mezi experty z bezpečnostního prostředí. Když narazíte na článek analytika britského Adam Smith Institute Sama Bidwella na téma občanské války v Británii, můžete to považovat za ukázku čím dál tím horečnatější rétoriky šířící se v této zemi.

Zažili jsme další velký pohřeb

Ta fotografie hned včera obletěla, jak se tak říká, dík médiím a sociálním sítím, celý svět: americký prezident Donald Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sedí spolu v bazilice sv. Petra pod její kupolí, sedí na obyčejných židlích, sedí sami, nikdo je neruší, a cosi si povídají. Děje se to nedaleko rakve zemřelého a vbrzku pochovávaného papeže Františka – který úředně působil v Evropě, ale pocházel z Ameriky, třebaže té Jižní. Tolik symboliky v jedné chvíli. Obraz naděje, víry v zázraky a ve schopnost lidí spolu mluvit. Po týdnech následujících minulé setkání obou politiků v Bílém domě.

Na Svatopetrském náměstí skončilo poslední rozloučení s papežem Františkem

Na náměstí svatého Petra ve Vatikánu skončilo veřejné poslední rozloučení s papežem Františkem, rakev s jeho tělem byla za potlesku přenesena zpět do Svatopetrské baziliky, odkud posléze vyjde pohřební průvod do baziliky Panny Marie Sněžné. Tam bude papež František podle svého přání pohřben. Obřadu na Svatopetrském náměstí a v jeho okolí se podle Vatikánu účastnilo na 250.000 lidí. Po skončení obřadu, když nesli rakev s papežem Františkem do baziliky, také někteří věřící opět zvedli transparenty s nápisy v překladu Děkujeme či Sbohem.

Přestřelka s viceprezidentem

Rory Stewart, (neúspěšný) expolitik britské Konzervativní strany, zleva kandidoval na předsedu a po porážce stranu opustil, se dnes živí rozhovory a komentáři na centristickém podcastu nazvaném A zbytek je politika, a protože mu to je málo, tak denně „švitoří“ (twittering) na X. „Stewart, v určitých kruzích pověstný jako zdravotní sestra Florencie z Belgravie (exministr pro pomoc Africe), navyklý pátrat v médiích po nějakém výživném výroku politika, jehož by mohl vypráskat, propadl trucovitosti a kvůli neschopnosti vyhnout se vlastnímu blábolu se zapletl do sporu s viceprezidentem USA.“

České sebebičování Polskem

Polsko jede! Polský zázrak! Předehnali nás, za peníze z EU postavili dálnice! A my? Rozhledny. V českých médiích se to podobnými zprávami poslední dobou jen hemží, na příkladu Polska se ukazuje česká stagnace a zaostávání. Kde se toto zaujetí pro až sebemrskačské srovnávání vzalo a je vůbec opodstatněné? Samozřejmě je důvodem k radosti, že Češi konečně opouštějí svůj dlouhodobě zakořeněný pohled na Poláky plný historických předsudků, stereotypů, ignorance a despektu a začínají objevovat bohatou polskou historii, krásnou přírodou, gastronomii – a také bezprecedentní ekonomické úspěchy posledních tří desetiletí.

Zaslepená společnost

Připomenul jsem v nedávné úvaze příběh jednoho zaslepení, jak ho vypráví slovenské Divadlo Pôtoň v dokumentární inscenaci Terra Apathy. Pojednává o zaniklé staré slovenské obci (1253) Horné Opatovce (latinsky Terra Apathy de Grana), kde byla v roce 1953 postavena hliníkárna, lidé měli práci, moderní byty, kupovali si pračky, televize, jejich životní úroveň rostla. Jedovaté emise hliníkárny ale postupně vyhubily hmyz, zničily stromy, zvířata trpěla deformacemi, ženám se lámaly kosti, zvýšila se závratně dětská nemocnost. Ekologické škody překročily nakonec práh napravitelnosti a obec byla zlikvidována, lidé vystěhováni.

Zavedli nás do války a na práh fašismu

Na jižní Moravě žije hojně čtený bloger, jehož práce je změřitelná v preferencích politických stran. Jmenuje se Daniel Sterzik, známější je pod svým blogerským pseudonymem Vidlák. Od letošního března je předsedou hnutí Stačilo!, levicové platformy, jejímž podvozkem je vedle zbytků národních socialistů a dalších především KSČM. Podřadné postavení, do něhož se vůči blogerovi ze Znojemska druhá nejstarší česká strana dostala, špatně snášel místopředseda KSČM Jiří Dolejš – a už ve straně není. S tím, jak se Stačilo! zabydluje nad pětiprocentní hranicí v průzkumech, stal se i Vidlák zájmovou osobou pro česká média.

Exkancléři Schröderovi odebrali výsady, kvůli vyčerpání se už soudit nebude

Někdejší německý kancléř Gerhard Schröder se ze zdravotních důvodů už nebude soudit o parlamentní kancelář, o kterou přišel v roce 2022 v kontextu svých kontroverzních vazeb na Rusko a ruského prezidenta Vladimira Putina. Právní zástupce 81letého Schrödera dnes podle agentury DPA oznámil, že bývalý šéf německé vlády se nakonec neobrátí na ústavní soud. Schröder opakovaně neuspěl u nižších soudů, u kterých se navrácení úřadu domáhal.

Dvě francouzské ministryně čelí žalobě kvůli sebevraždám zdravotníků

Francouzská ministryně práce a zdravotnictví Catherine Vautrinová a ministryně školství Élisabeth Borneová čelí žalobě kvůli sebevraždám několika zdravotníků v nemocnicích. Skupina pracovníků ve zdravotnictví ministryně viní z morálního obtěžování a neúmyslného zabití. Členky vlády podle nich nesou odpovědnost za zhoršování pracovních podmínek ve státních zdravotnických zařízeních. Dnes o tom informovala agentura AFP a další francouzská média.

Gazdík, Bek, Pekarová Adamová, Dvořák. Kdo všechno nebude obhajovat mandát?

Podzimní volby se nezadržitelně blíží, politické strany spouští kampaně a prezident Petr Pavel v květnu vyhlásí termín voleb. Na podzim ale některé osobnosti tuzemské politiky už nebudou obhajovat svoje mandáty. Mezi ně patří i zvučná jména jako je například exministr školství Petr Gazdík (STAN), ministr školství Mikuláš Bek (STAN), ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák  (STAN), nebo místopředseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Podívejte se na seznam těch, kteří se v podzimních volbách neobjeví.

Konec amerického experimentu, nebo jeho evoluce?

Donald Trump už od své lednové inaugurace stačil vydat víc exekutivních příkazů než kterýkoli jiný prezident za první tři měsíce úřadování. Rekordy ale láme také počet žalob na tyto výnosy a další kroky Bílého domu. Američtí prezidenti se samozřejmě se soudy potýkali vždy, různě jim i vzdorovali. Joe Biden se třeba dvakrát pokusil prosadit zjevně protiústavní odpuštění studentských půjček: „Nejvyšší soud to zablokoval, ale to mě nezastavilo,“ řekl, když ohlašoval svůj druhý pokus.

Nevstoupíš dvakrát do stejného průplavu

V amerických komentářích zájem o možné porušování pravidel utajované komunikace mezinárodněpolitický rozměr věci převyšoval, protože tam mohou nejspíš nachytat Trumpovy lidi při porušení nějakého předpisu. Samotný úder proti Húsíům vlastně vyvolával méně pozornosti nejspíš i proto, že američtí liberálové – ne tedy progresivisté – jsou s ním v zásadě srozuměni.

Až na dno? Jasně!

Čtenáři si možná vzpomenou na pojem „čitelnost“, který rozvinul antropolog James Scott ve své knize Vidět jako stát. Analyzoval v ní, jak v dějinách snaha (nejen) státní moci o efektivnější ovládání šla ruku v ruce se snahou o lepší informovanost o tom, co se „tam dole“ děje, a jak se tato snaha o zčitelnění, o převedení různých aktivit na měřitelné a operacionalizovatelné veličiny, promítala do podoby civilizace. Scott svou knihu vydal v roce 1998, tedy mimo jiné ještě před expanzí kamerových monitorovacích systémů a internetu do dnešní podoby. Ty mění civilizaci dost pronikavě, a to přímo na úrovni každého jednotlivého individuálního vědomí.

Co nejvíc trápí českou generaci Z? Drahé bydlení, globální napětí a klimatické změny

Jaké problémy trápí české mileniály a generaci Z? Mezi hlavními body je nákladné bydlení, klimatické změny, politická nestabilita, nebo globální napětí. Téměř polovina tuzemských mileniálů a více než třetina příslušníků generace Z považuje náklady na bydlení za svůj největší problém. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte, který zkoumá postoje mladých lidí k zaměstnání, společnosti i podnikání. Česká mládež v mezinárodním srovnání také méně věří, že firmy a podnikání mají pozitivní dopad na společnost.

Vydržel dvakrát déle než Okamura. Senátor Booker přes 25 hodin kritizoval Trumpovu politiku

Pětapadesátiletý senátor za stát New Jersey řečnil na chodbě Senátu bez přestávky na fyzické potřeby a bez možnosti se posadit. Když v pondělí večer spustil, řekl, že bude hovořit tak dlouho, dokud bude "fyzicky schopen". Booker překonal rekord z roku 1957, kdy senátor Strom Thurmond z Jižní Karolíny dokázal hovořit vkuse 24 hodin a 18 minut.

Jiří Pospíšil rezignuje na post náměstka, pražský magistrát vymění za kampaň a rodinu

Jiří Pospíšil (TOP 09) v dubnu skončí ve funkci náměstka primátora hlavního města Prahy. Dlouholetý politik se hodlá soustředit na podzimní volby do Poslanecké sněmovny, v nichž bude volebním lídrem TOP 09 v hlavním městě na společné kandidátce koalice Spolu, a také na osobní život. „Rozhodl jsem se ukončit své působení v Radě hlavního města Prahy. Nadále však zůstávám řadovým zastupitelem, kde se chci věnovat výstavnictví a péči o zvířata,“ uvedl Pospíšil