Více než třetina tuzemských voličů nechce jít k volbám. Podle ministerstva vnitra je v České republice 8,3 milionu voličů, z čehož se k letošním sněmovním volbám nechystá přes 3 miliony z nich. Mezi takzvané chronické nevoliče, kteří nechodí k téměř žádným volbám, patří méně než polovina z nich. Zbylí se volbám nevyhýbají, letos ale jít nechtějí, případně váhají. Jako důvod nejčastěji uvádějí, že nemají koho volit, všechny možnosti považují za stejně špatné a politikům nevěří. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK ve spolupráci s Českou televizí.

Analytici rozlišují tři kategorie nevoličů. Chronických nevoličů je 1,4 milionu. Jejich podíl mezi lidmi, kteří mohou jít volit, je 17 procent. Nadprůměrně zastoupeni jsou mezi nimi lidé bez maturity, se špatnou životní úrovní a věkové skupiny kolem 30 až 55 let. Z posledních osmi voleb, které se v Česku konaly, se tito lidé zúčastnili maximálně jednou.

Druhou skupinou jsou takzvaní vlažní nevoliči. Je jich přibližně 1,5 milionu, tedy asi 18 procent ze skupiny oprávněných voličů. K volbám chodí jen příležitostně, v méně než polovině případů. "Zajímavé je, že ze dvou třetin se na této kategorii podílejí ženy," podotkli analytici.

Třetí skupina je označována jako frustrovaní nebo rezignovaní nevoliči. Zúčastnili se sněmovních voleb v roce 2021, ale letos přijít nechtějí. "Překvapilo nás, že jde pouze o čtyři procenta populace. Ukazuje se, že naprostá většina voličů z minulých sněmovních voleb by k volebním urnám přišla i letos. Přitom ještě v loňském roce byla část skeptičtější. Volební zodpovědnost u nich nejspíše vítězí a v čase se zvyšuje," uvedl sociolog a autor studie Jan Burianec.

Mezi těmi, kteří před čtyřmi lety volili, ale letos zřejmě nepůjdou, jsou více zastoupeni někdejší voliči koalic Spolu a Pirátů s hnutím STAN. Jsou mezi nimi ale také voliči parlamentní opozice či mimoparlamentních subjektů.

Výzkumníci upozorňují na to, že mnoho z těch, kteří k volbám nechtějí, nakonec přijít může. Zhruba třetina nevoličů sice ví dlouho dopředu, že nedorazí, ale další třetina se rozhoduje až na poslední chvíli a u třetiny se to liší případ od případu. Zatímco chroničtí nevoliči většinou k volbám jít prostě nechtějí, vlažní nevoliči častěji váhají a výsledná neúčast bývá spíše výsledkem jejich momentálního rozpoložení či zdánlivých malicherností, jako je například aktuální počasí.

Tím, že nemají koho volit, vysvětluje svou neúčast 43 procent dotázaných. Mezi frustrovanými nevoliči je to dokonce 56 procent. Dalšími důvody jsou nezájem o politiku, pocit, že volby nic nezmění, a pak následují časové a zdravotní důvody. "Klíčovým faktorem neochoty podstatné části populace účastnit se voleb je celkový negativní obraz české politické scény a také absence politického subjektu, se kterým by se lidé ztotožnili," sdělil analytik Radek Pileček. Současné Poslanecké sněmovně důvěřuje pouze osm procent dotázaných, podobně jako vládě.

Nejdůležitější jsou podle nevoličů prezidentské a komunální volby, zatímco za nejméně důležité považují ty do Evropského parlamentu nebo do Senátu. "Prezidentské volby jsou o konkrétních silných osobnostech, připadají jim jednoduché a jednoznačné. Kandidáty v komunálních volbách, hlavně v případě menších obcí, znají lidé osobně. Naproti tomu parlamentní volby jsou o 'abstraktních' politických stranách, složité a pro běžného občana nepřehledné," dodal Pileček.

K vyšší volební účasti by podle průzkumu přispěly spíše pozitivní změny, zatímco negativní vedou spíše k apatii. Až vyloženě extrémně negativní vývoj by nevoliče zmobilizoval, mezi tyto důvody patří riziko zatažení do války či hospodářské krize. Hodně oslovených nevoličů volá po vzniku nové politické strany a objevení nových výrazných kandidátů na české politické scéně.

Zavedení možnosti korespondenční volby pro občany žijící v Česku by účasti příliš nepomohlo. Naopak motivovat by je mohla možnost hlasovat po internetu z pohodlí domova. Průzkum se uskutečnil od 24. února do 12. března a zúčastnilo se ho 1207 lidí.