Tag: socialismus

Články k tagu

Donald Trump nastoupil na cestu socialismu

Spojené státy byly vždy považovány za baštu kapitalismu. Za zemi, která má přirozený odpor ke státním zásahům do ekonomiky. Pokud někdy v minulosti nastaly, jednalo se o dočasné kroky v extrémní hospodářské tísni. Typický Američan je individualista, který hlavně chce, aby ho vláda nechala na pokoji. To obzvlášť platí o příznivcích Republikánské strany. Koneckonců prezident Ronald Reagan, republikánská modla, prohlásil, že „nejděsivější slova v anglickém jazyce jsou: jsem od vlády a přišel jsem vám pomoci“.

Jak hobit Benda bojoval s komunismem

Na velkém žlutém činžovním domě v rohu pražského Karlova náměstí 18 visí ve výšce asi dvou metrů kovová pamětní deska „disidentovi a politikovi“ Václavu Bendovi, který, jak je na té desce napsáno, v tom domě žil v letech 1969 až 1999. Fasáda je zaprášená a též bronzovou Bendovu hlavu, která z té desky shlíží, pokrývá povlak času, jenž maže rysy kdysi tak výrazné. Léta se možná někdo odhodlává vzít štafle a hlavu opucovat, ale dřív, než to někdo udělal, pustila se do vydatného oprašování Bendovy hlavy novinářka a spisovatelka Alice Horáčková.

Vzhůru psanci této země

„Pravicová internacionála zbrojí a chystá se k boji. Demokratické síly tomu nemohou jen trpně přihlížet,“ napsala nedávno v německém Tageszeitung analytička Zsusanna Végh. Internacionála je slovo neodmyslitelně spjaté s dějinami evropského socialistického a komunistického hnutí. Vyjadřovalo nejhlubší podstatu marxismu, nezpochybnitelného dítěte osvícenství – přesvědčení o univerzálním charakteru klíčových „zákonů vývoje“ lidské společnosti. Jelikož se tyto zákonitosti týkají lidstva jako celku, přirozeným elementem mezinárodní politiky se stala také spolupráce stran reprezentujících „dělnickou třídu“.

„Zakročit rozhodněji než kdy dříve.“ Rýsující se nová německá koalice vypadá také jako velká koalice pro cenzuru

Radikální politická otočka o 180 stupňů u vítězné německé CDU v podobě oslabení dluhové brzdy v ústavě a miliardové dluhy s legračním názvem „zvláštní majetek“ nebo třeba „partnerství v rodinách“. Na levicový projekt, ve kterém se jen mírně maskuje snaha řídit soukromý život lidí pravděpodobnou budoucí velkou německou koalicí, upozorňuje švýcarský týdeník Weltwoche.

„EP je uzavřen klima-socialistickou silou.“ Turek by proto radši zastupoval vládu v Radě EU

Evropský parlament je systémově uzavřený klima-socialistickou silou, i proto tak zvažuji kandidaturu do Poslanecké sněmovny. Pro Echo24 to řekl europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě & Přísaha). Dodal, že v Bruselu by se lépe pracovalo, kdyby zastupoval českou vládu v Radě EU. Nechtěl specifikovat, o jaké ministerstvo by měl zájem, dodal ale, že by v jakékoliv pozici prosazoval „vypovězení poslušnosti“ Bruselu.

Evropa, kde zítra znamená včera

Něco podobného se kdysi říkalo o Sovětském svazu: země, kde zítra již znamená včera. Formulaci přinesl do českého jazyka Julius Fučík, jeden z mnoha intelektuálů, kteří vyměnili pravdu za loajalitu (ke Stalinovi), přičemž byl schopen vynechat ze své knihy i tak důležité „detaily“, jako byl ukrajinský hladomor. Ta fráze je ovšem dvojsečná a snadno se převrátí: tam, kde zítra budou mít to, co jinde měli včera, jestli vůbec. To odpovídalo realitě daleko víc. Velká říše na východě byla vždycky poněkud zpožděná, což, musíme spravedlivě konstatovat, mělo svůj původ už ve staletích feudalismu.

Socialismus prý vstává z popela

Téma této debaty je naprosto nekonfliktní, budeme se bavit o budoucnosti levice. „Krizi levice sledujeme vlastně všude, nejen v Česku. A řekla bych, že je to dáno tím, že sociálnědemokratické strany se od začátku hodně koncentrovaly na socioekonomická témata, zatímco ta kulturní, o kterých se dnes hodně mluví, zůstávala v pozadí,“ myslí si politoložka Kateřina Smejkalová. Budeme tedy debatovat!

Proč vyhrál Trump

V noci z úterý na středu, kdy vznikl tento text, vše naznačovalo na velký comeback Donalda Trumpa, který se nakonec potvrdil. Po čtyřleté pauze se bývalá hlava státu opět vrátí do Bílého domu. Jak to tedy Donald Trump dokázal? V roce 2002 dva američtí politologové Ruy Texeira a John Judis vydali knihu s názvem The Emerging Democratic Majority, tedy Nově se rodící demokratická většina. Argumentovali, že s rostoucím poměrem menšin, tedy hlavně Hispánců a černochů, je Demokratická strana předurčena ke světlým volebním zítřkům. Předpoklad stál na faktu, že menšiny tradičně volily demokraty.

Jsem poměrně šťastný nihilista

„Nesměji se, protože v mém životě není nic k smíchu,“ odpovídá se značnou ironií v hlase hudebník a spisovatel Lias Saoudi fotografce na prosbu, jestli by se nemohl tvářit trochu veseleji. Saoudi není, jak ostatně naznačuje příjmení, původem z Británie. Narodil se alžírskému otci a matce z Yorkshiru, nějakou dobu žil ve Skotsku a v Severním Irsku, nakonec zakotvil v Londýně.

„Rozpočet nemůžou táhnout pracující.“ Maláčová se vrací a chce „skutečnou sociální politiku“

Exministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová oznámila svou kandidaturu na post předsedkyně sociální demokracie. Zavázala se k oživení strany, která se po neúspěších v posledních volbách ocitla mimo Poslaneckou sněmovnu, a to prý prostřednictvím návratu k tradičním hodnotám sociálně demokratické politiky. Maláčová deníku Echo24 řekla, že chce obnovit důvěru voličů zaměřením na tři hlavní témata: nízké mzdy, drahé bydlení a nespravedlivé daňové zatížení.

V Durynsku jasně zvítězila AfD s 33,5 procenty daleko před druhou CDU. Zelení: „Nenecháme zemi fašistům“

Podle odhadů zvítězila v nedělních zemských volbách v Durynsku jasně AfD s 33,5 procenty daleko před druhou CDU s 24,5 procenty. Informují o tom německá média. Podle deníku Bild jde o volební zemětřesení, když získává AfD 2x tolik, co současná vládní koalice. AfD prohlašuje, že je připravena vládnout. To ale nebude tak jednoduché. Zelení utrpěli naprostý debakl a zřejmě se nedostali do parlamentu. Jejich místní šéfka Madeleine Henflingová se slzami v očích reagovala na podporu voličů pro AfD.

V Sasku a Durynsku jsou dnes volby, poprvé by mohla zvítězit AfD

Ve východoněmeckých spolkových zemích Sasko a Durynsko začalo hlasování, které rozhodne o složení příštích zemských parlamentů. Očekává se, že přinejmenším durynské volby vyhraje národně-konzervativní Alternativa pro Německo (AfD). Strany celoněmecké vládní koalice kancléře Olafa Scholze nejspíš zaznamenají výrazné, možná až fatální ztráty. Rozpad vlády v Berlíně se ale kvůli tomu nečeká.

No pasarán

Zvenku to vypadá, jako kdyby se schylovalo k válce o charakter státu, o osud demokracie v Německu. A přitom jde „jen“ o volby nižšího stupně. Prvního září se bude hlasovat do zemských sněmů v Sasku a Durynsku. V obou těchto spolkových zemích na východě Německa je favoritem Alternativa pro Německo (AfD), nikoli snad protistátní, ale protirežimní strana zcela jistě. AfD je zvykem označovat za krajní pravici.

Volební zemětřesení. Východní Němci překreslují politickou mapu, k moci se derou protestní strany

Německo dělí jen pár dní od důležitých zemských voleb. V neděli 1. září si Sasko a Durynsko zvolí nové parlamenty, přičemž Braniborsko bude volit jen o tři týdny později. Očekáván je otřes politické scény a výrazné zisky pro antisystémové, populistické či protestní strany. Výrazně si pohorší zejména tradiční levicové strany - sociální demokracie (SPD) a Zelení (Grüne). Těm dokonce hrozí, že by se do některých zemských parlamentů nemuseli vůbec dostat.

Ztrátě svobody vždy asistovala intelektuální elita

Na HBO Max je stále možné vidět všechny čtyři série německého seriálu Babylon Berlín, který se odehrává na konci dvacátých a na začátku třicátých let minulého století v Německu. Jde o výjimečné filmové dílo s úžasnou výpravou ukazující módu té doby, podmanivě výtvarně zpracované, plné tónů swingu, vhledu do různých sociálních vrstev.

Spojování levice se odkládá, Šmarda schůzku zrušil. „Jako vždycky“, glosuje Konečná

Předseda SOCDEM Michal Šmarda zrušil schůzku se zástupci levice, která se měla uskutečnit ve středu v Lidovém domě. Iniciativa ke společným protivládním akcím byla nesprávně vyložena jako spojení s KSČM, napsal v dopise spolustraníkům. O plánovaném jednání se zástupci levicových uskupení včetně Stačilo!, za kterým stojí předsedkyně komunistů Kateřina Konečná, informoval dříve sám Šmarda. Tehdy v pozvánce uvedl, že cílem setkání je zvážit možnost společného postupu a koordinace aktivit v příštích měsících.

Kopali jsme za Čepičky

Před časem tu padlo pár slov o objevné a objemné monografii Zdeňka Zikmunda nazvané synekdochicky Bican proti Hitlerovi (viz č. 47/2020). Na toto fundované a čtivé vylíčení historie fotbalových klubů, soutěží a vůbec společenské atmosféry v letech německého protektorátu navazuje autor názvem i obsahem své nové práce. O tom, jak se fotbalu a sportu vůbec vedlo v nové totalitě, pojednává srovnatelně koncipovaná kniha Bican proti Čepičkovi.

S Kamalou Harrisovou v Bílém domě poznají USA socialismus

S Kamalou Harrisovou v Bílém domě poznají Spojené státy socialismus, ohrožena je tak bezpečnost celého Západu. Její vítězství by potěšilo Moskvu i Peking. Světové burzy se dnes probudily do nejistého dne. Odstoupení Joea Bidena z boje o Bílý dům totiž před investory staví otázku, zda jeho pravděpodobná „náhradnice“, stávající viceprezidentka Kamala Harrisová, má proti Donaldu Trumpovi více či méně šancí než dosluhující prezident. Predikční platformy, jako je PredictIt, jež umožňují sázet na výsledek prezidentského klání jako při obchodování na burze, zachycují od včerejška nárůst šancí Harrisové z nějakých 23 až na 40 procent.

Francouzi jsou rozmazlený národ

Francie má za sebou parlamentní volby. Očekávané vítězství Národního sdružení Marine Le Penové se tak úplně nedostavilo. Díky dohodě centristických macronovců, kandidujících v koalici Ensemble (Spolu), a levicové Nové lidové fronty o odstoupení kandidátů v 2. kole první na pásce skončila Nová lidová fronta s 180 poslanci z 577. Druzí macronovci mají 159 a Národní sdružení 142. Tradiční pravici, Republikánům, voliči přisoudili 39 mandátů. Nicméně na procenta skončilo první Národní sdružení s 37 %, Nová lidová fronta dostala 25,8 % a macronovci 24,5 %. O tom, co to pro zemi galského kohouta znamená a jakým problémům Francie čelí, debatují Michel Perottino a Andrea Sedláčková.

Tekuté písky evropských voleb

Čtrnáct dní uplynulo od voleb do Evropského parlamentu a politická mapa stále připomíná tekuté písky. Jsme svědky dvou zdánlivě odlišných trendů. Na jedné straně uhájila většinu frakce lidovců, socialistů a liberálů, přičemž Evropská lidová strana (EPP) v této trojici významně posílila. Zároveň hlavní tahoun této frakce, německá CDU/CSU, reflektovala změny nálad v Německu i Evropě a posunula se z merkelovského středu doprava.

Boje o volebních plakáty ve Francii. „Pobudové nesnášejí demokracii,“ řekl Bardella

Druhému kolu předčasných parlamentních voleb ve Francii předcházejí četné útoky na politiky, jejich spolupracovníky i na úředníky. Rány do obličeje dostal 77letý muž, který vylepoval plakáty vládního tábora v Isère, zatímco příznivec pravice ve čtvrtek ráno ve Val-d'Oise napadl šéfku kabinetu krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI). Šéf nacionalistického Národního sdružení (RN) Jordan Bardella oponoval, že za nenávistnou atmosféru ve společnosti nemohou jeho stoupenci, informovala agentura AFP.

Vzpoura proti Le Penové. Levice se před druhým kolem voleb spojuje s Macronem

Nejméně 165 kandidátů převážně z řad levice či z bloku prezidenta Emmanuela Macrona se v pondělí již předběžně vzdalo účasti ve druhém kole francouzských parlamentních voleb, do nějž po prvním kole postoupili většinou až ze třetího místa. Učinili tak ve snaze spojit síly a netříštit hlasy voličů v boji proti pravicovému Národnímu sdružení (RN), které první kolo voleb jasně ovládlo. Ukázal to odhad deníku Le Monde.

Le Penová má už jistý mandát, v Paříži a jinde vyšla do ulic levice

Ve Francii získalo 75 poslanců mandát v Národním shromáždění už v prvním kole nedělních voleb. Pravicové Národní sdružení získalo 37 mandátů, levicová koalice 32, vyplývá z údajů francouzského ministerstva vnitra. Po konci prvního kola voleb, ve kterých podle předběžných výsledků zvítězilo pravicové Národní sdružení se ziskem 33 procent hlasů, vypukly na mnoha místech Francie levicově orientované demonstrace.

Konec rozdávání dávek na bydlení. Lidé s průměrným pražským příjmem by měli o nárok přijít

Dávka, na kterou si začínají zvykat i Češi s dobrými příjmy, stále trhá rekordy. Podle nejnovějších čísel z dubna stát vyplatil příspěvek na bydlení opět téměř 280 tisícům domácností. Jak ukázaly případy popsané deníkem Echo24, nynější štědré nastavení umožňuje získat vysoké tisíce měsíčně i lidem, kteří žádnou nouzí netrpí. Na nájem tak daňoví poplatníci přispívají i lidem, kterým se kupříkladu nechce stěhovat do menšího či žít ve spolubydlení. To se má od příštího roku změnit.

Socialistické recepty táhnou

Pokračování mimořádných daní, jako je windfall tax, ze kterých se lepí díry v rozpočtu, nedůstojné boje s minoritními akcionáři ČEZ, kteří vyhrožují žalobami na stát, „zaklekávání“ na banky, vlna zestátňování „kritické infrastruktury“ a do toho pohrávání si s podivnými socialistickými nápady, které by od koaliční vlády, v níž je nejsilnější ODS, donedávna čekal málokdo. Naposled to bylo schválení kontroverzního statusu umělce, což znamená, že vláda bude umělcům ve svobodném povolání posílat ročně téměř 130 milionů korun. Další novinkou je vznik státního developera, tedy Státní investiční a rozvojové společnosti.

„Vstříc lepším zítřkům, minimální dědictví 60 000 eur pro každého!“ navrhují němečtí mladí socialisté

Mládežnická organizace německé SPD známá pod zkratkou Jusos chce prosadit minimální dědictví 60 000 eur na osobu. Podle zástupců mladých socialistů by podobný návrh pomohl se sociálními nerovnostmi v Německu a navazuje na návrh „základního startovacího kapitálu“ 20 000 eur, který se ozývá i z jiných německých levicových stran. Podle Jusos by na „základní dědictví“ bylo potřeba asi 45 miliard euro. Proto navrhují až 90 % dědickou daň. Informuje například Tagesspiel či Die Zeit.

Prožila jsem zajímavý život

Jindra Tichá je pozoruhodná dáma s pozoruhodným životem a s pozoruhodně otevřenými názory. Přednášela logiku na Karlově univerzitě a po odchodu z vlasti v roce 1969 na nejlepší univerzitě na Novém Zélandu v městě Dunedin. Psala knihy odborné, ale především beletrii, psychologické prózy. Stará vlast ji nikdy nepřestala zajímat, i když ji pozoruje z protilehlé strany zeměkoule. Echo chystá k vydání její vzpomínky Praha v mé krvi.

Benzinky, fízlujte své zákazníky

Poslední dva roky nám dávají tvrdou lekci, že nic není nemožné. Že to, co jsme považovali za tvrdou dystopii, která se může odehrát jen v komunistické Číně, se stane realitou v Evropě. Představa, že do restaurace, hotelu nebo letadla se bude moci vstoupit jen se speciálním covidovým pasem prokazujícím očkování působila jako z jiného světa. Pak se stala novou normou. Je to teprve pár týdnů, co v drtivé většině Evropy tato zdravotnická diktatura skončila.

Mysleme na architekty

Přesvědčivé vítězství Ivana Bartoše nad jeho komunistickou vyzývatelkou v souboji o vedení Pirátů potvrzuje, že komunismus má u nás menší přitažlivost, než by se podle jeho hlučných zastánců zdálo. To americká levice má se slovem socialismus větší potíže. Nedávná zpráva průzkumníků z firmy Eequis Research zkoumala, proč se v roce 2020 přiklonilo k Donaldu Trumpovi víc hispánských voličů než v roce 2016. Hrálo v tom sice roli víc faktorů – Hispánci zejména souzněli s Trumpovou snahou udržet ekonomiku otevřenou navzdory covidu