Zjednodušení a zrychlení rozvodů nebo úpravy péče o děti z rozvedených manželství má od příštího roku přinést novela občanského zákoníku, kterou by měl ještě v červenci projednat Senát. Novela zatím získala podporu od ústavně-právního výboru, který ji podpořil i přes obavy expertů. Podle kritiků přinese novela „destabilizaci soudního rozhodování, která se dotkne životů tisíců dětí“ a zhoršení jejich práv.
Už 12. února varovali právníci ministerstva financí, aby stát nepřijímal dar v hodnotě jedné miliardy korun v bitcoinech od bývalého drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Třístránkový dokument, který měl být podle všeho určen ministru financí Zbyňku Stanjurovi, označuje Jiřikovského za nedůvěryhodného a upozorňuje, že darované kryptoměny zřejmě pocházejí z trestné činnosti, píše server Seznam Zprávy. Přesto byl dar přijat a prodáván ve státních aukcích.
Jak se ústřední postava bitcoinové kauzy dostala na svobodu? Tomáš Jiřikovský byl v minulých letech odsouzen za zpronevěru, drogové delikty a nedovolené ozbrojování, ale už v listopadu 2020 ho podmínečně propustili z věznice v Břeclavi. Přestože mu soud vyměřil zkušební dobu v délce šesti let, která potrvá až do listopadu 2026, neuložil mu žádná další omezení ani dohled. Podle soudu ničím nevybočující případ, některým politikům nebo občanským iniciativám se ale obdobný přístup justice ani trochu nelíbí.
Na největším rozhovoru, který Pavel Blažek po svém pádu poskytl – na Info.cz s Petrem Dimunem a naší bývalou kolegyní Lenkou Zlámalovou –, je jednoznačně nejpoutavějším motivem Blažkův pocit, že dostal znamení osudu. Že ve světě politiky, jak říká, ho už žádná radost nečeká a že by měl ještě zkusit hledat si ji jinde. Okamžiky, kdy politik vystoupí ze své role, přestane „dělat politika“ a zamyslí se nad svou životní cestou, jsou řídké. Ještě neobvyklejší je slyšet v rozhovoru o české politice slovo osud. Kromě toho osobního kariérního oblouku Blažek vyjadřuje ještě jeden pocit. Že je odcházející typ, který do světa politiky, jak se momentálně provozuje, nepatří.
Boje v Gaze znovu nabraly na intenzitě. Izrael oznámil novou operaci Gedeonovy vozy, jejímž cílem má být kompletní obsazení Pásma za účelem naprostého zničení vojenských kapacit teroristického hnutí Hamás. Jeruzalém zároveň bránil po 11 týdnů dovozu veškeré humanitární pomoci s argumentem, že to pouze pomáhá Hamásu, který se jí zmocní. Po mezinárodním tlaku souhlasil s obnovením dodávek. Nicméně tyto okolnosti vyvolaly novou vlnu odsouzení Izraele kvůli údajnému porušování mezinárodního práva.
Maďarský parlament dnes schválil odstoupení země od Mezinárodního trestního soudu (ICC), píše agentura Reuters. Premiér Viktor Orbán krok oznámil už 3. dubna s tím, že soud je zpolitizovaný. Stalo se tak krátce poté, co Maďarsko navštívil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, na kterého ICC vydal zatykač kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Netanjahu v Budapešti zatčen nebyl.
Zablokování podpisu smlouvy na dostavbu nového jaderného bloku v Dukovanech vyvolalo mezi uchazeči pozdvižení. Zatímco původně vítězná korejská společnost KHNP varuje před možnými právními kroky, francouzská EDF rozhodnutí soudu vítá a tvrdí, že je na místě přezkoumat, jestli nebyla porušena její práva. Blokaci finálního podpisu zablokoval předběžným opatřením Krajský soud v Brně.
Málokdy se nám Čechům přihodí, že bychom mohli nabídnout své rady a zkušenosti nějaké vyspělé zemi. Jedna taková vzácná situace se rýsovala v USA. Myšlenku reparací za otroctví uvedl nově do pohybu spisovatel esejista Ta-Nehisi Coates esejí v roce 2014. Nejkonkrétnějších obrysů nabyla v šíleném létě Black Lives Matter v roce 2020, kdy Kalifornie zřídila pro reparace pracovní skupinu a svou vlastní zřídila taky sanfranciská městská rada. Byla to zlatá éra přejmenovávání škol, rušení moderní algebry ve školách coby rasistické a dalších pošahaných nápadů.
Již na základní škole se děti učí, že státní moc se dělí na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Je to jeden ze základních kamenů moderní demokracie, zajišťující systém vah a protivah, který brání úpadku do tyranie. Ve Spojených státech je Kongres, tedy moc legislativní, a prezidentský úřad, moc exekutivní, pod kontrolou republikánů. Veškeré naděje demokratů se tak upírají k soudům. Věří, že právě ty zastaví agendu Donalda Trumpa. Prezidentovi podporovatelé to vnímají podobně. Neustále si stěžují na aktivistické soudce, kteří údajně brání prosazení vůle lidu.
Primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO) prosazuje legislativní změnu, která by umožnila soudně trestat osoby opakovaně narušující veřejný pořádek. Podle návrhu, který město předložilo ministerstvu vnitra, by lidem, kteří ve dvou letech spáchají stanovený počet přestupků, mohlo hrozit až dvouleté vězení. Návrh reaguje na přetrvávající problémy s bezpečností ve městě, kde žije výrazná komunita cizinců, včetně 40 000 Ukrajinců.
Polsko jede! Polský zázrak! Předehnali nás, za peníze z EU postavili dálnice! A my? Rozhledny. V českých médiích se to podobnými zprávami poslední dobou jen hemží, na příkladu Polska se ukazuje česká stagnace a zaostávání. Kde se toto zaujetí pro až sebemrskačské srovnávání vzalo a je vůbec opodstatněné? Samozřejmě je důvodem k radosti, že Češi konečně opouštějí svůj dlouhodobě zakořeněný pohled na Poláky plný historických předsudků, stereotypů, ignorance a despektu a začínají objevovat bohatou polskou historii, krásnou přírodou, gastronomii – a také bezprecedentní ekonomické úspěchy posledních tří desetiletí.
Na půdě Harvard Law School se 2. dubna odehrál „Wikipedia Edit-A-Thon“, organizovaný pobočkou organizace National Lawyers Guild, na němž studenti fakulty editovali hesla na Wikipedii. Konkrétně hesla velkých právních kanceláří, jež v minulých letech varovaly školu, že nebudou zaměstnávat její absolventy fakulty, pokud neučiní přítrž projevům antisemitismu. Editování vypadalo převážně tak, že studenti připisovali do hesel jména klientů, jež by na právní kanceláře měla vrhnout špatné světlo, a měnili výrazy jako „antisemitské incidenty“ na „propalestinské protesty“.
Vládní reforma trestního práva, která má výrazně změnit podobu české trestní politiky, čelí rostoucí kritice napříč politickým spektrem – a to i zevnitř vládní koalice. Podle odborníků i některých zákonodárců obsahuje novela řadu kontroverzních ustanovení, které mohou oslabit spravedlnost, snížit ochranu obětí a zároveň ponechat v platnosti právně problematické normy.
Česká veřejnost mohla do nitra obchodu s náhradním mateřstvím nakouknout v roce 2022. Protagonistou byl Alexander Feskov, vedoucí reprodukční kliniky v Charkově. Na Ukrajině verboval chudé ženy, aby se staly náhradními matkami pro západní, povětšinou bohaté páry i jednotlivce. Těhotné ženy byly letecky přepravovány z Ukrajiny do Prahy, aby zde porodily. Legálně nechráněné děti se pak přeprodávaly heterosexuálním i homosexuálním párům, ale také lidem žijícím single nebo ženám, které si těhotenství nemohly – či spíše nechtěly – dovolit.
V nejnovější epizodě podcastu Men’s Factor hostila dvojice moderátorů Hynek Čermák a Josef Toman advokátku Denisu Kartusovou, specialistku na rodinné a trestní právo. Mluvilo se o sebeobraně, obětech i složitých případech, kdy spravedlnost přichází pozdě, nebo vůbec.
Krajský soud v Brně podle Ústavního soudu (ÚS) porušil práva oběti, když otčímovi za znásilňování uložil podmínku. ÚS ale verdikt nezrušil, poukázal například na svou limitovanou roli v systému dělby moci a koncepci trestního řízení. Dívce se otevírá možnost žádat od státu odškodnění. Pro budoucnost nález zdůraznil, že pokud soudy ukládají podmíněný trest za sexuální trestnou činnost, musí to důkladně odůvodnit, aby nepodrývaly preventivní funkci trestu.
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal ministru Pavlu Blažkovi (ODS) návrh na jmenování Zdeňka Štěpánka vrchním státním zástupcem v Praze, a to s účinností od 1. dubna. Štěpánka doporučila výběrová komise, Stříž její stanovisko akceptoval, uvedlo dnes Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) na svém webu. Štěpánek v případě jmenování nahradí ve funkci Lenku Bradáčovou, dosud je jejím náměstkem. Ministerstvo spravedlnosti na sociální síti X uvedlo, že návrh nyní posoudí příslušný odbor.
Ministryně spravedlnosti Spojeného království Shabana Mahmoodová oznámila, že odmítne nová doporučení pro ukládání trestů, která podle kritiků zvýhodňují pachatele z etnických menšin. Změny, které má zavést nezávislá Rada pro ukládání trestů (Sentencing Council), by měly vstoupit v platnost 1. dubna, píší Financial Times. Podle zdroje z ministerstva byla Mahmoodová „rozzuřená“, když se o nových pravidlech dozvěděla.
Soudcovská unie vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby vetoval novelu o zvyšování platů veřejných činitelů. Je podle ní v rozporu s nálezy Ústavního soudu z loňského května. Unie o tom ve čtvrtek informovala v tiskové zprávě. Senát v úterý přijetí novely umožnil, přímo ji sice neschválil, ale taky ji nijak nepozměnil. Prezident tak normu dostane k podpisu jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, která skončí 16. února. Prezident je nyní na soukromé cestě po Evropě.
Minulou středu, tedy den před pořádáním tohoto Salonu, se v Senátu nepodařilo přijmout, ale ani odmítnout či pozměnit nový „lex Ukrajina“. Vášně budí zejména v něm obsažený nový trestný čin pojmenovaný jako „neoprávněná činnost pro cizí moc“. Namířen má být proti každému, kdo „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky anebo obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejíchž zájmů se Česká republika zavázala, vykonává na území České republiky činnost pro cizí moc“. Podle kritiků může tato příliš široká definice ohrozit svobodu projevu.
Čtyři svazky monumentálního knižního díla Popravení, které vydala společně Academia a Ústav pro studium totalitních režimů, obsahuje dohromady 266 osudů mužů (a jedné ženy), které komunistická justice poslala z politických důvodů na smrt. Každý ten případ je individuální, v něčem se liší od druhého, v něčem jsou některé třeba sporné či kontroverzní. O tom mluvíme s hlavním editorem a koordinátorem projektu, historikem Petrem Mallotou.
Budoucí nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová má výhrady k vládní novele trestního práva. Návrh je podle ní „málo ambiciózní“ v řešení problematiky podmíněných trestů či ohledně zneužívání identity v deepfake videích. Osobně by také byla pro to, aby neplacení alimentů vůbec nebylo součástí trestního práva. Uvedla to na úterním semináři ve Sněmovně. Varovala rovněž před tím, aby veřejnost nenabyla z peněžitých trestů dojem, že páchat majetkovou trestnou činnost se vyplácí.
Mladá žena z Brna se domluvila se starším manželským párem, že jim odnosí dítě. Nakonec si však vše rozmyslela a dítě si nechala. Pár se nyní obrátil na právníky, avšak s malým úspěchem. V českém právu pouze otec může požadovat test otcovství, jeho partnerka žádný vztah k dítěti nemá. Podobné případy má řešit právě zákon o náhradním mateřství. Za černo-šedou oblast práva případ označila poslankyně Martina Ochodnická, která se na přípravě uvedeného zákona podílela.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vyhověl žádosti svého hlavního prokurátora Karima Khana a vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a exministra obrany Joava Galanta. Viní je z válečných zločinů v Gaze. Zároveň vydal zatykač na vojenského velitele Hamásu Muhammada Dajfa, který je ale nejspíš po smrti. Rozhodnutí soudu není bez kontroverzí.
Americký prezident Joe Biden udělil milost svému synu Hunterovi, přestože mnohokrát tvrdil, že tak neučiní. Kritici ho okamžitě obvinili ze zneužívání prezidentských pravomocí. Obhájci prezidenta se odvolávají hlavně na otcovské instinkty. Kdo z nás by nepomohl vlastnímu dítěti, kdyby měl tu možnost? Čistě lidsky by šlo Bidenovu milost pochopit, kdyby byla úzce zaměřená. Její šíře a načasování ale jen vyvolávají dohady, že tady jde o něco víc. Hunter Biden je černou ovcí rodiny.
V poslední době mě zaujaly dvě prvoplánově nesouvisející zprávy. Podle první se ministr spravedlnosti Pavel Blažek rozhodl návrhem nové právní úpravy vymezit vůči judikatuře Ústavního soudu ve věci soudcovských platů, jelikož ji nepovažuje za ústavní. Podle jeho názoru vytvořil Ústavní soud ze soudců privilegovanou skupinu, a to jak v přístupu k rozhodování o jejich platech, tak vlastně i vzhledem k absolutní výši platů. Zpráva druhá je méně brizantní. Na facebookové stránce Katolické teologické fakulty UK se v rámci dlouhodobých názorových výměn mezi zastánci a odpůrci fakultního vedení objevilo zajímavé sdělení.
Newyorský soudce Juan Merchan odložil na neurčito oznámení trestu v procesu s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, kterého porota uznala vinným z falšování podnikatelských záznamů. Trumpovi dává soudce prostor žádat o zrušení verdiktu poroty v návaznosti na opětovné zvolení do Bílého domu. Oznámení výše trestu už dříve soudce Juan Merchan odložil na 26. listopadu. V novém nařízení tento termín zrušil, aniž by stanovil nový.
Vláda dnes schválila rozsáhlou reformu trestního práva, která klade důraz na alternativní tresty včetně peněžitého a částečně dekriminalizuje některé činy. Na tiskové konferenci po dnešním jednání kabinetu to uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Součástí schválených změn je i částečné uvolnění pravidel pro pěstování a držení konopí. Kritikům navrženého legálního množství Blažek vzkázal, že za desítky let nevyjednali nic.
Ve věku 76 let zemřela bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Ministerstvo řídila ve vládách Jiřího Rusnoka a Andreje Babiše. V letech 1999-2005 byla nejvyšší státní zástupkyní. V letech 2013 až 2017 byla poslankyní ČSSD. Následně v letech 2019 až 2021 byla ve vládě jako nestranička za ANO. Benešová se narodila 17. dubna 1948. Absolventka pražské právnické fakulty pracovala 20 let jako okresní prokurátorka v Kladně, než začátkem 90. let přišla na Generální prokuraturu ČR
Za dobu služby či funkce v někdejším komunistickém režimu má snížený důchod 177 lidí. V průměru se prominentům předlistopadové éry pobíraná částka krátila o 1473 korun. Naopak zvýšenou penzi vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zatím 430 disidentkám a disidentům. Kvůli věznění, emigraci či nemožnosti pracovat měli nízký důchod, v průměru se jim dorovnal o 4400 korun. Na tiskové konferenci to v pondělí oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
