Respekt k právnímu státu se bude vztahovat na veškeré financování ze strany Evropské unie, uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v souvislosti s novým návrhem dlouholetého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. O užším propojení unijních peněz s dodržováním zásad právního státu se spekulovalo už několik měsíců. Jádrem rozpočtu zůstává podle von der Leyenové kohezní politika, tedy pomoc chudším regionům, a zemědělství.

Evropská komise dnes představila první návrh nového sedmiletého rozpočtu na roky 2028 až 2034 v objemu dvou bilionů eur (49,3 bilionu Kč), což odpovídá 1,26 procenta hrubého národního důchodu (HND) společenství. Se záměrem výrazně zvýšit rozpočet, který v nynějším sedmiletém období činí 1,2 bilionu eur, komisař pro rozpočet Piotr Serafin seznámil poslance z Rozpočtového výboru Evropského parlamentu (EP), o půl hodiny později informovala šéfka EK o podrobnostech novináře.

"Náš nový dlouhodobý rozpočet pomůže chránit evropské občany, posílit evropský sociální model a zajistit prosperitu našeho evropského průmyslu," uvedla von der Leyenová. "Příspěvky členských států do rozpočtu zůstanou konstantní, navrhujeme ale změny v otázce vlastních zdrojů," dodala. Tyto nové vlastní zdroje a úpravy těch stávajících by měly zmírnit tlak na vnitrostátní rozpočty a vygenerovat ročně 58,5 miliardy eur.

Komise tedy navrhuje pět nových vlastních zdrojů a rovněž úpravy stávajících vlastních zdrojů. To vše by mělo snížit zátěž členských států a zajistit udržitelné financování společných politik EU.

První nový zdroj příjmů souvisí se systémem obchodování s emisemi (ETS). Celkem 30 procent příjmů generovaných ze stávajícího systému ETS 1 půjde do rozpočtu EU. Očekává se, že by to mohlo vygenerovat v průměru 9,6 miliardy eur ročně. Druhým novým zdrojem je takzvané uhlíkové clo, neboli mechanismus uhlíkového vyrovnání (CBAM). Z něj by 75 procent příjmů mělo být zahrnuto do rozpočtu EU. Podle komise se očekává, že to v průměru vygeneruje přibližně 1,4 miliardy eur ročně.

Třetí zdroj se týká nerecyklovaného elektroodpadu. Při uplatnění sazby dvě eura na kilogram se očekává, že by to ročně mohlo do unijního rozpočtu přinést 15 miliard eur. Čtvrtý zdroj souvisí se zvýšením spotřební daně z tabáku, pátým je pak roční jednorázový příspěvek od společností, které nejsou malými a středními podniky a působí a prodávají v EU s čistým ročním obratem alespoň 100 milionů eur. Detaily ale zatím EK nezveřejnila.

Samotný rozpočet je rozdělen na čtyři hlavní části. Nejvíce financí má směřovat na výdajovou oblast nazvanou Evropský sociální model a kvalita života. Jde o jeden bilion eur. Z této částky má jít 865,1 miliardy eur na takzvané Národní a regionální plány partnerství. Tato výdajová oblast zahrnuje finance na společnou zemědělskou politiku, kohezi, ale i migraci.

Na druhou kapitolu nazvanou Konkurenceschopnost, prosperita a bezpečnost je určeno 589,6 miliardy eur. Dalších 215,2 miliardy eur má zamířit do výdajové položky Globální Evropa, což jsou peněžní prostředky určené na rozšiřování EU a rovněž rozvojovou a humanitární pomoc. Šest procent víceletého finančního rámce (VFR) jde stejně jako v předchozím víceletém rozpočtu na administrativu. Mimo těchto čtyř oblastí je ještě navrhovaná zvláštní rezerva pro Ukrajinu, a to 100 miliard eur.