Tag: politika

Články k tagu

Tchaj-wan stojí mimo svět

Hostem letošního ročníku největšího středoevropského literárního festivalu Měsíc autorského čtení byl Tchaj-wan. Mezi hosty patřila také novinářka, právnička, kriminoložka a předsedkyně Tchajwanské aliance za zrušení trestu smrti Čang Ťüan-fen. Autorka non-fiction na festivalu představila knihu Hooligan Wang Xin-Fu, za niž obdržela Tchajwanskou literární cenu. Pojednává o nejstarším muži v cele smrti na Tchaj-wanu, jenž může být kdykoli popraven za zločin, který však nespáchal.

Nigel Farage je britským poslancem s nejvyššími příjmy. Moderováním si za rok vydělal miliony

Jeden ze strůjců brexitu a šéf protiimigrační strany Reform UK Nigel Farage je v nově zvoleném britském parlamentu poslancem s nevyššími příjmy. Moderováním v konzervativní televizní stanici GB News si za rok vydělal téměř 1,2 milionu liber (35,5 milionu Kč). Podle serveru deníku The Guardian to vyplývá z registru příjmů a darů poslanců. Farageův měsíční moderátorský plat je 97.900 liber (2,9 milionu Kč). Peníze mu dává GB News, kterou spoluvlastní miliardář Paul Marshall.

VIDEO: Bitka v tureckém parlamentu. Poslanci se rvali 30 minut, na podlaze zůstala krev

Na půdě tureckého parlamentu se vládní činitelé znovu porvali, tentokrát tekla i krev. Spor se rozhořel mezi poslanci vládního hnutí Strana spravedlnosti a rozvoje a levicovými opozičníky z Dělnické strany. Opozičník Ahmet Sik řečnil o vězněném opozičníkovi Canovi Atalayovi a označil vládní stranu za teroristy, načež se na řečníka vrhl zástupce vlády Alpay Özalan. Do rvačky se vzápětí přidali desítky poslanců, bitka trvala půlhodiny a vyvrcholila pokutou a krvavými skvrnami na podlaze parlamentu, píše Reuters.

Konec bipolárního světa

Vzpomínám si na setkávání „naživo“ se západní kulturou na FF UK v šedesátých letech, třeba na návštěvu Johna Steinbecka a Edwarda Albeeho, autora hry Who is afraid of Virginia Woolf, tehdy, v roce 1963, nepříliš známého, slavný film s Burtonem a Taylorovou ještě nebyl natočen. Besedoval s námi také Kirk Douglas, z československé filmové tvorby toho mnoho neznal, ale mluvil s obdivem o filmu Obchod na korze, který v roce 1966 dostal Oscara. Někteří studenti z publika se mu snažili vysvětlit, že ten film „přehnaně kritizuje“ Slovensko, což muselo vyvolávat groteskní pocity v umělci zvyklém považovat radikální kritiku své vlasti za intelektuální ctnost.

Senát jako jarmark osobností

Za měsíc se budou konat senátní volby. Nabízí se otázka, jak se tohle těleso zformovalo a co dnes reprezentuje? Když na podzim 1992 vznikala Ústava České republiky, protlačila Senát skupina politiků kolem konzervativní Občansko demokratické aliance (ODA). Vycházeli jednak z prvorepublikových tradic a zároveň myšlenek klasicky liberálního ekonoma von Hayeka, který navrhoval rozdělení legislativních pravomocí mezi dvě komory parlamentu. Podle něho by se jedna komora měla zabývat spíš veřejným a druhá soukromým právem. Tento koncept nakonec neprošel, přesto

Velké jednání o návratu Kalouska, který mlčí. Do politiky patří, říká i Pospíšil

Do voleb do sněmovny zbývá sice stále více než rok, jednotlivé strany a hnutí už začínají zbrojit. V případě TOP 09, která se dlouhodobě jako samostatný subjekt pohybuje na hraně vstupu do dolní komory, se řeší mimo jiné potenciální návrat bývalého předsedy a exministra financí Miroslava Kalouska do aktivní politiky. Sám Kalousek návrat nevylučuje, odmítá ale spekulovat, zda to bude s TOP 09. Kalousek do politiky patří, říká další bývalý šéf TOP 09 Jiří Pospíšil.

Co ohrožuje svobodu slova?

O málokterém tématu se v posledních letech popsalo tolik papíru jako o dezinformacích a svobodě slova. Přitom na tomto poli se v Česku nic zvláštního neděje, i když se to z obranářské rétoriky některých médií a politiků nezdá. V řadě sousedních zemí, včetně Německa, je svoboda slova velkým tématem. V Česku se tyto trendy zatím neprojevily. Proč? Stále je u nás živá tradice antikomunistické revoluce z listopadu 1989. Šéfové velkých médií zažili ve formativním věku skutečnou nesvobodu, takže jsou na projevy cenzury, autocenzury a potlačování názorů mimořádně citliví.

Visegrád a jeho místo v Evropské unii

Visegrádské země jsou si v mnoha ohledech velmi podobné. Vůbec přitom nejde pouze o minulost. Mají srovnatelnou úroveň HDP na obyvatele, podobnou strukturu výroby, zahraniční investoři je vnímají téměř jako jednotný trh. Spolu s několika dalšími středoevropskými zeměmi patří Polsko, ČR, Slovensko a Maďarsko v posledních desetiletích k jednomu z nejrychleji se rozvíjejících regionů .V testech PISA pro středoškoláky dosahují zdejší mladí lidé lepších výsledků než Němci nebo Francouzi. Je však obecněji střední Evropa schopna lépe než doposud politicky zúročit onen téměř civilizační skok, jenž byl učiněn po pádu komunistické diktatury?

Letní nápady dvouprocentních lidovců. Po víně s marihuanou vytáhli mobily a rachejtle

Mezi posledními příspěvky ministra zemědělství Marka Výborného na sociálních sítích zůstává ten, v němž bývalý lidovecký předseda propaguje omezení pyrotechniky. Společně s ním také šéf resortu pro místní rozvoj Petr Hladík. Oba dva možná kandidáti do čela KDU-ČSL. Léto přináší nejen prázdniny a teplé dny, ale také některé kuriózní nápady. V posledních týdnech strana představila několik kontroverzních opatření, která podle mnohých nejsou úplně efektivní a jen těžko pomáhají lidovcům odrazit se od špatných výsledků v průzkumech.

Šéf ČT obšírně vysvětluje konec pořadu Fridrichové. Zmínil i Wollnera

Za koncem pořadu České televize 168 hodin stojí opakované porušování závazných pravidel při zpracování reportáží a nepřijatelný způsob konverzace hlavní tváře pořadu Nory Fridrichové s bývalým zaměstnancem ČR Markem Wollnerem. Souček to uvedl v dopise Radě ČT. Předseda Rady Karel Novák přijetí dopisu potvrdil. Část radních jej vyzvala ke svolání mimořádného zasedání kvůli konci pořadu.

Více si naslouchat, méně soudit druhé

Když se o nějaké knize řekne, že je to ideální „čtení k vodě“, působí to až pejorativně. Jako něco oddechového, banálního a rozhodně velmi zapomenutelného. Iva Hadj Moussa nemá problémy s tím, když se její knihy označují za „střední proud“. Letos vydala svůj nový, zatím nejlepší román Těžké duše, a kdyby takhle byla napsána každá česká kniha, která se dobře prodává, budeme žít v literárním ráji. Pokud jste ji ještě nečetli, udělejte to klidně i u té vody. Zábavnější (a zároveň nikterak povrchní či banální) knihu jsem od českého spisovatele roky nečetl.

Ne, hrobařem Lidovek nebyl Andrej Babiš

S koncem srpna přestávají na papíře vycházet Lidové noviny. Tato zpráva vyvolala větší rozruch a větší účast, než když někdy v minulosti skončil nějaký jiný deník. Kolem Lidovek panovala zvláštní aura, tady se přinejmenším v 90. letech odehrával pokus mít v češtině jeden deník evropské úrovně. Jaký po nich zůstává otisk ve společnosti? Je sen o pořádných novinách dosněn? Hosté Salonu jsou všichni aktéry příběhu LN - Vladimír Mlynář, Karel Steigerwald, Dalibor Balšínek a Pavel Maticha. Moderuje Daniel Kaiser.

Konec stochastického terorismu

Psali jsme zde nedávno o novém pseudovědeckém pojmu „stochastický terorismus“. Označuje tezi, že vyostřená nenávistná rétorika vůči určité osobě či skupině může vést k fyzickému útoku na tento cíl. Sice nevíme, kdo, kdy a jak, ale víme, že k útoku s vysokou pravděpodobností dojde (stochastický znamená pravděpodobnostní), a šiřitelé té rétoriky jsou tudíž viníci.

Věda nesmí vyžadovat oddanost

Mnoho let byl Peter Strohschneider jedním z nejmocnějších lidí německé vědy. Dnes je kritikem těch vědců, kteří svým aktivismem riskují nejen své dobré jméno. „Dezolát“ demonstrující proti covidovým opatřením a vědec, který vyjde do ulic v bílém plášti, se vzájemně podmiňují. V knize Pravdy a většiny / Kritika autoritářského scientismu tvrdí, že scientistický pohled, tak rozšířený, a přitom málo reflektovaný, ohrožuje demokracii. Jak takový scientismus v praxi vypadá? Politická otázka se přeformuluje na problém vědecký, aby se následně mohlo argumentovat vědeckým konsenzem.

Je ještě Evropa domovem kultury?

Západ se připravuje na boj s nepřáteli „našich nejvyšších hodnot“, to vyžaduje další nukleární zbrojení – čtu v novinách: USA a Velká Británie se zavázaly poskytnout NATO své jaderné odstrašující prostředky, zatímco ostatní evropští spojenci nesou břemeno odpovědnosti tím, že investují do systémů k jejich odpálení ze svého území. USA mají vždy nasazených zhruba 1700 z 3700 jaderných zbraní, zatímco Britové 40 z 225. Po konci komunismu měl nastat „postdějinný“ čas už jen mírových updatů liberálně-demokratického řádu, tvrdil americký filozof Francis Fukuyama. Jenže i dějiny jsou divadlo.

Hrozí jaderná zkáza. Přestaňme se chovat jako děti

Stále častěji se mluví o riziku třetí světové války, v niž by mohl přerůst rusko-ukrajinský (a americký) konflikt. Asi nejznámější hlas, který dnes na Západě varuje před jaderným armagedonem, patří Jeffreymu Sachsovi. Americký profesor ekonomie se 35 let pohybuje mezi akademickou sférou, diplomacií a mezinárodní politikou, velkou měrou ve východní a střední Evropě. Ostatně jeho manželka pochází z Prahy.

Nebát se autoritářů

Americká politika fascinuje celý svět. Zatímco sledování a komentování té vnitřní je jako dívat se na fotbal (je to zábavné, ale naše životy to přímo neovlivní), ohledně zahraniční politiky je to jiné. Spojené státy jsou stále nejmocnější země na světě a kroky amerických vlád rezonují po celé planetě. Platí to obzvlášť o Donaldu Trumpovi, který je považován za izolacionistu a sympatizanta Vladimira Putina. Kromě Trumpových průpovídek na volebních shromážděních ale nějaký konkrétní plán ohledně jeho zahraniční politiky dlouho chyběl.

Kubánská krize, nové vydání

Mír mír mír / jako hajzlpapír – padesát let staré dvojverší Egona Bondyho možná vystihuje, proč je dnes v České republice tak obtížné mluvit o riziku světové války mezi Západem a Ruskem. Ještě se vyrovnáváme s normalizací a důležitější než rok 2024 jsou pro nás léta 1968–1989. Touha po míru je u nás dosud zdiskreditovaná komunistickou propagandou. A co se mezitím děje na Ukrajině?

Britové vidí stav své země černě, ale Francouzi jsou pesimističtější, zjistil průzkum

Britové nejčastěji ze sedmi evropských národů tvrdí, že jejich země je v žalostném stavu. Ohledně budoucnosti jsou nejvíce pesimističtí Francouzi, kteří se nejčastěji domnívají, že se situace v příštích 12 měsících zhorší. Podle listu The Guardian to vyplývá z průzkumu, který se uskutečnil několik týdnů před volbami, které v obou zemích pravděpodobně znatelně změní politickou krajinu.

Představitelé rakouských spolkových zemí bojkotují zrádnou ministryni životního prostředí

Rakouská ministryně životního prostředí Leonore Gewesslerová (Zelení) přijela dnes ráno na státní energetickou konferenci do Vorarlberska. Lidovečtí představitelé spolkových zemí se však nedostavili. Chtějí tak vyjádřit svůj protest proti ministryni, která bez mandátu a přes odpor spolkové vlády a spolkových zemí odhlasovala v pondělí další část Green Dealu v EU, tzv. renaturaci, informuje v pátek deník Kurier. O zrádném hlasování jsme psali zde a zde.

Izrael bojuje na osmi frontách

Hamás svoji válku proti Izraeli nemůže vyhrát vojensky. Pokud chce přežít, musí znásobit mezinárodní tlak na Izrael a doufat, že to donutí Jeruzalém zastavit ofenzivu před jeho úplným zničením. Bohužel pro Izrael v tom má teroristická organizace spoustu vědomých i nevědomých přisluhovačů. Hovoříme o nich s Eylonem Levym, bývalým mluvčím izraelské vlády a poradcem izraelského prezidenta.

Frankensteinův případ

Donald Trump je vinen ve všech bodech obžaloby. Takové titulky obletěly svět předminulý týden, když newyorská porota uznala Trumpa zodpovědným z 34 trestných činů. Poprvé v americké historii byl bývalý prezident a současný kandidát na hlavu státu oficiálně prohlášen za kriminálníka. Nicméně právní bitva tím nekončí. Začíná odvolací kolečko, které má potenciál vystoupat až k Nejvyššímu soudu. I když porota zřejmě nemohla rozhodnout jinak, pochyby nad celým právním konstruktem zůstávají. Rozetnout je mohou teprve tribunály vyšší instance. V ideálním světě by se nejdřív stal zločin a následně by byl hledán pachatel.

Případ Feriho se znovu otvírá. Ústavní soud ukázal na chybu policie u jedné z poškozených

Policie chybovala při částečném odložení kauzy exposlance TOP 09 Dominika Feriho. Ústavní soud (ÚS) zrušil odložení u jedné z pěti žen, které se na něj obrátily se stížností, policie se tedy musí k případu vrátit. Ostatním stěžovatelkám soud nevyhověl, odložení je tak definitivní. Ženy původně figurovaly v kauze jako potenciální oběti sexuálního násilí, Feri ale nakonec stanul před trestním soudem kvůli třem skutkům spáchaných na jiných ženách. Momentálně je Feri ve vězení.

Programově jsme si blízko, souhlasí Vondra s Turkem. „Kdo je tady Spolu,“ diví se Kalousek

V evropských volbách kandidovali proti sobě, nakonec by se ale mohli ocitnout vedle sebe v jedné evropské frakci. Lídr koalice Přísaha a Motoristé Filip Turek totiž hovoří o tom, že by mohl skončit ve frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kde už dlouhá léta působí ODS. Její evropská jednička Alexandr Vondra pak připustil, že by si s Turkem dokázal i přes výhrady k jeho někdejšímu chování vzhledem k podobným programům představit určitou spolupráci.

Když slova nezabíjejí

Uniknout tomu slovu nebylo možné. Několik dní po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica jsme dokola slýchali, že společnost je polarizována. Dokladem i příčinou jsou prý agresivní výroky, které v posledních letech ovládly veřejný prostor. Slova působí polarizaci a polarizace působí atentát. Třeba bratislavská radní Lucia Štasselová uvedla, že důvodem atentátu byly nenávistné projevy, což se objevilo i v titulku, který vyšel na serveru Euronews.com. Rovněž v pořadu Newsroom vysílaném v neděli 19. května na ČT24 se diváci od socioložky médií Maríny Urbánikové dověděli, že je chybou příliš se zabývat pachatelem.

Politická perverze, odevzdanost, hra při zdi. Šance pro alternativy

Možná poprvé si Češi uvědomují, jak důležité jsou volby do Evropského parlamentu. V nich se rozhoduje o klíčových a život ovlivňujících normách – zákonech, které v principu bezpodmínečně musejí přijmout členové Evropské unie a kterým se musíme podřídit. ČR se stejně jako ostatní země Unie fakticky stala součástí federace. EU už dávno není jen spojením zemí, jež se shodly na čtyřech pilířích, tedy volném pohybu lidí, zboží, služeb a kapitálu. Do hry vstupuje ideologie a politika unifikace popírající kulturní a společenské identity jednotlivých států.

Politika v Bruselu: jak fungují frakce v europarlamentu a kde jsou české strany?

Evropský parlament není v pravém slova smyslu parlament, jaký známe například v České republice. Prakticky v něm totiž chybí opozice a jednotlivé národní strany se sdružují ve frakcích, které mají větší či menší vliv. Deník Echo24 přináší přehled, jaké jsou frakce v EP, jaký mají vliv a v jakých „rodinách“ byly v končícím volebním období usídleny české strany.

Pellegrini se slzami v očích předával vedení strany Hlas-SD. Novým šéfem je Šutaj Eštok

Slovenskou vládní stranu Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) povede po zvoleném prezidentovi země Peteru Pellegrinim podle očekávání její dosavadní generální manažer a ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Rozhodl o tom dnes sněm strany, na kterém Pellegrini oficiálně rezignoval na funkci jejího předsedy. Šutaj Eštok byl jediným kandidátem na nového šéfa Hlasu-SD, získal 750 z 795 platných hlasů delegátů. Podle deníku Pravda Pellegrini poslouchal proslov Šutaje Eštoka se slzami v očích, jeho nervozitu prozrazovalo i mnutí rukou.

Nuda v Íránu

Je tohle Sarajevo 1914? Dojde v Íránu k zásadní změně? To byly otázky, které kolovaly po sociálních sítích, když se objevila zpráva, že íránský prezident Ebráhím Raísí zahynul při pádu vrtulníku. Odpovědi jsou Ne a Nejspíš ne, a pokud ano, tak jenom k horšímu. Prvním podezřelým z pádu byl samozřejmě Mosad. Izrael je s Íránem de facto ve válce a s eliminacemi íránských představitelů má zkušenosti. Jeruzalém se ale zatím omezoval na likvidaci osob přímo pracujících na atomovém programu, jaderný inženýr je v Íránu celkem nebezpečné povolání, a na členy ozbrojených sil, hlavně Islámských revolučních gard. Politické představitele nechával na pokoji.

Sport jako dějinná událost

Ještě ani neopadla euforie z hokejového zlata a byl zahájen diskurz. K čemu je vítězství na hokejovém šampionátu vlastně dobré? Vytěží vláda něco z dobré nálady? Jak velká byla uhlíková stopa celé akce? A není projevovaná národní hrdost vlastně zpátečnická až nebezpečná? Dělat si legraci z levice je občas těžké. Člověk se pokusí o satiru, jen aby záhy její reálné kroky tyto vtípky překonaly. Stává se to americkému satirickému webu Babylon Bee a nyní se to stalo videohernímu vývojáři Danielu Vávrovi.