Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje námořní blokádu Kuby, aby ostrovní zemi zcela odřízla od přísunu ropy a vynutila si změnu tamního režimu. Napsal to web amerického listu Politico s odvoláním na tři zdroje obeznámené s plánem. Blokáda má být podle nich součástí nové strategie, s jejíž pomocí chtějí někteří činitelé administrativy přimět komunistické vedení Kuby k odchodu.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po svržení venezuelského vůdce Nicoláse Madura výrazně přitvrdila i vůči Kubě. Podle informací lidí obeznámených s děním se Washington snaží najít spojence přímo uvnitř kubánského mocenského aparátu a donutit současnou vládu ekonomickým nátlakem ke kapitulaci a změně režimu, a to do konce tohoto roku. Informuje Wall Street Journal. Americké zpravodajské služby považují kubánskou ekonomiku za mimořádně zranitelnou.
Při sobotním americkém útoku na Venezuelu zahynulo 32 členů kubánských bezpečnostních složek a tajných služeb, uvedla podle agentury Reuters kubánská vláda v nedělním prohlášení. Na pondělí a úterý kubánská vláda vyhlásila dva dny smutku s tím, že informace ohledně pohřbu zabitých budou sděleny později. Americké síly při sobotním nečekaném útoku na Caracas zadržely venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku a odvezly je do USA.
Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo při vojenské operaci USA ve Venezuele a zatčení prezidenta Nicoláse Madura zabito „mnoho“ kubánských občanů. „Víte, mnoho Kubánců přišlo včera (v pátek) v noci o život. Věděli jste to?“ „Mnoho Kubánců přišlo o život. Chránili Madura. To nebyl dobrý krok,“ uvedl Trump v sobotním rozhovoru pro New York Post. Trump v souvislosti s ozbrojenou akcí ve Venezuele také vydal Mexiku skrytě zastřené varování.
Jeden z nejsilnějších hurikánů za posledních 90 let slábne. Hurikán Melissa se minulý týden prohnal napříč Karibikem a vyžádal si nejméně 49 životů. Jamajská vláda zatím informovala o nejméně 19 mrtvých, Haiti hlásí 30 obětí, včetně 10 dětí a dalších 20 osob se pohřešuje. Kuba musela preventivně evakuovat na 750 tisíc občanů, Jamajka hlásí záplavy, zničené komunikace, zavřené letiště a popadané stromy i elektrické vedení. Nyní se hurikán nachází západně od Bermud a slábne.
Hurikán Melissa zpustošil Jamajku a udeřil na Kubu, kde již způsobil rozsáhlé škody a vyžádal si evakuaci stovek tisíc lidí. Na Haiti hlásí minimálně dvacet obětí. Extrémní větry a přívalové deště ničí domy, přerušují dodávky elektřiny a ohrožují životy obyvatel. Odborníci varují, že následky bouře budou drtivé a dlouhodobé, a zesílení hurikánu podle klimatologů souvisí s globálním oteplováním. Melissa je nejsilnějším tropickým cyklonem, který zasáhl Jamajku za téměř dvě století
Do sněmovních voleb zbývá necelý měsíc a deník Echo24 postupně přináší názory předsedů a lídrů jednotlivých stran a hnutí k zásadním ekonomickým, sociálním či bezpečnostním otázkám, které Českou republiku trápí, ale i odlehčenějším tématům. V tomto případě lídři odpovídají na otázku, která se týká jak geopolitiky, tak jejich volného času: Dovedete si představit dovolenou například na Krymu, na Kubě, nebo například v Číně? Lídři jsou řazeni podle postavení v předvolebních průzkumech.
„Gaza je naše země. Palestina je náš domov. Mír nemůže nastat na úkor naší země.“ Moranová se narodila v londýnské čtvrti Hammersmith a je poslankyní za Oxford. Jako dcera diplomata vyrůstala v různých zemích, ne ovšem v Palestině. Její matka je ale palestinského původu, což stačí k tomu, aby Palestina byla i „její země“. Obyvatelé oxfordského volebního obvodu a nejspíš i celé Británie mohou jen kroutit hlavou – měli za to, že člověk, který je zastupuje v parlamentu, považuje za svou zemi Británii.
Migranti v detenčním zařízení na americké vojenské základně Guantánamo na Kubě budou drženi oddělené od podezřelých z terorismu, které zde USA zadržují ve věznici. Uvedl to americký ministr obrany Pete Hegseth v rozhovoru pro stanici Fox News, píše deník The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump ve středu vydal příkaz vytvořit na Guantánamu detenční zařízení pro migranty, jež pojme 30 000 lidí, kteří pobývají v USA nelegálně. Staronová hlava státu uvedla, že přípravou zařízení pověří Pentagon a ministerstvo pro vnitřní bezpečnost.
Kubánská vláda prodloužila do neděle omezení chodu úřadů a uzavření škol, které oznámila minulý týden ve čtvrtek kvůli rozsáhlým výpadkům elektřiny. Informovala o tom agentura EFE. Situaci zhoršil navíc hurikán Oscar, který o víkendu zasáhl Kubu. Na tomto karibském ostrově způsobil škody na infrastruktuře, poničil řadu domů a vyžádal si tam nejméně sedm obětí.
Šest lidí přišlo o život na východě Kuby, když přes ostrov přecházel hurikán Oscar, oznámil kubánský prezident Miguel Díaz-Canel podle agentury AFP. Kubu přitom již několik dní sužují rozsáhlé výpadky elektřiny, které se úřadům daří odstraňovat jen pomalu a částečně. "Bohužel, podle předběžných informací, šest lidí přišlo o život v obci San Antonio del Sur v provincii Guantanámo," uvedl šéf státu v projevu odvysílaném státní televizí.
Mír mír mír / jako hajzlpapír – padesát let staré dvojverší Egona Bondyho možná vystihuje, proč je dnes v České republice tak obtížné mluvit o riziku světové války mezi Západem a Ruskem. Ještě se vyrovnáváme s normalizací a důležitější než rok 2024 jsou pro nás léta 1968–1989. Touha po míru je u nás dosud zdiskreditovaná komunistickou propagandou. A co se mezitím děje na Ukrajině?
Na Kubě, kam tento týden dorazily ruské bojové lodě, se nachází i americká jaderná ponorka USS Helena. Uvedlo to jižní velitelství amerického námořnictva, podle kterého se jedná o rutinní návštěvu. Americká ponorka kotví na námořní základně, kterou mají USA v Guantanámu. Ve středu do kubánských vod vplula skupina ruských bojových lodí, mezi kterými byla fregata Admirál Gorškov a jaderná ponorka Kazaň.
Za takzvaným havanským syndromem by mohli stát příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU, uvedl ruský investigativní portál The Insider, který přes rok zjišťoval okolnosti těchto zdravotních potíží s neurologickými symptomy. Své vyšetřování podnikl společně s německým listem Der Spiegel a pořadem 60 Minutes americké stanice CBS. O havanském syndromu se začalo mluvit v roce 2016 v souvislosti s neurologickými potížemi amerických diplomatů působících v kubánském hlavním městě.
César se chtěl hlavně dostat z Kuby. Jako barman, který měl v Havaně potíže vyjít s penězi, se loni pokusil na vratkém člunu doplout do Miami, ale musel se vrátit, když ho zadržela americká pobřežní stráž. Teď se připravuje na druhý pokus o útěk: přímým letem do Moskvy. Letenku Césarovi zaplatili Rusové, ale i tak má vysokou cenu - součástí dohody je, že Kubánec vstoupí do ruské armády a bude bojovat na Ukrajině, píše list Politico.
Kubánská vláda v pondělí oznámila, že rozkryla síť obchodníků s lidmi, která se snažila získat Kubánce jako bojovníky na straně Ruska ve válce na Ukrajině. Kubánské ministerstvo zahraničí v prohlášení odsoudilo žoldnéřství a odmítlo, že by se Kuba jakkoliv účastnila války na Ukrajině. Moskva, která je dlouhodobým spojencem Havany, zatím obvinění nijak nekomentovala.
O 470 parlamentních křesel se uchází 470 kandidátů, většina z nich jsou členové kubánské komunistické strany, která je jedinou povolenou politickou stranou. Předvolební kampaň je zakázaná, podle vlády se tím zamezí korupci. Takové jsou parlamentní volby na Kubě, které se uskuteční v neděli. Mnoho Kubánců se z těchto důvodů hlasovat nechystá a volby nepovažují za demokratické. Někteří mají také příbuzné ve vězení kvůli politickým názorům a nevěří, že nový parlament zlepší jejich životy.
Zprávy o tom, že v Havaně a snad i v jiných kubánských městech vyšli lidé do ulic a protestovali proti vládě, volali, že chtějí svobodu, a mávali vedle svých vlajek i americkými, jež jim tu svobodu pořád ještě symbolizují, už asi nevyvolávají tu správnou emoci. Očekávalo se to po zhroucení sovětského bloku, očekávalo se to po nekonečně odkládané smrti Fidela Castra, vlastně se to čekalo tak dlouho, že už se zapomnělo, že nějaká socialistická Kuba existuje.
Na Kubě byly do roku 2008 mobilní telefony zakázané. 3G sítě jsou v provozu teprve od roku 2018. Teď na Kubu dorazilo s desetiletým zpožděním arabské jaro – videa z demonstrací proti režimu se stala virálními, což vedlo k ještě větším demonstracím, a tak dále. Jaká byla reakce americké vlády? Nejdřív zareagoval ministr pro vnitřní bezpečnost Alejandro Mayorkas, pod kterého spadá ochrana hranic. A byla to studená sprcha.
Na Kubě začaly protesty proti tamější komunistické vládě. Samozřejmě lze doufat, že se bude opakovat zázrak z roku 1989, kdy se pod tlakem nespokojenosti obyvatel zhroutil celý východní blok. Nejspíše se to však nestane. Jestli protesty proti autoritářským režimům v poslední době něco ukazují, tak jejich naprostou neefektivitu.
Nevídané protesty proti komunistické diktatuře propukly v neděli v několika městech na Kubě. Demonstranti skandovali hesla jako „zastavte diktaturu“ a „vlast a život“, což je variace revolučního sloganu „vlast nebo smrt“. Podle účastníků protestů, s nimiž hovořila BBC, byly protesty zorganizovány na sociálních sítích. Jeden z organizátorů BBC řekl: „Nebojíme se. Chceme změnu, už nechceme diktaturu."
Za nevolnost a zdravotní problémy, které zasáhly část amerických a kanadských diplomatů na Kubě, zřejmě může mikrovlnné záření. Uvádí to dnes agentura AP s odkazem na výsledky studie americké akademie věd. V letech 2016 až 2018 si na zdravotní problémy, jejichž původ byl nejasný, stěžovalo přes dvacet amerických diplomatů a část personálu kanadského velvyslanectví na Kubě.
Americký ropný koncern ExxonMobil zažaloval u soudu v USA kubánskou státní společnost Cuba-Petróleo (Cupet) a kubánskou korporaci Cimex kvůli tomu, že kubánská vláda v 60. letech vyvlastnila majetek firmy Standard Oil, předchůdkyně Exxonu. Podání žaloby podle agentury Reuters umožnil americký prezident Donald Trump, který na rozdíl od svých předchůdců v nejvyšším úřadu přestal blokovat část amerického zákona z roku 1996.
V období studené války pracovalo pro západní služby několik sovětských špionů. Asi nejproduktivnějším z nich byl plukovník GRU Oleg Peňkovskij, narozený před sto lety, 23. dubna 1919, jehož informace sehrály klíčovou roli za Karibské krize. Špionem ve službách USA a Británie byl od roku 1960 do své smrti o tři roky později.
Kubánský parlament v neděli schválil návrh nové ústavy, která má mimo jiné změnit strukturu kubánské exekutivy a oficiálně uznat soukromé vlastnictví a volný trh. Oznámila to místní tisková agentura Prensa Latina. Hlasování, po němž má do konce roku následovat referendum, bylo jednomyslné. Kuba kvůli špatné ekonomické situaci již několik let prochází obdobím opatrných reforem, které umožnily drobné soukromé podnikání či prodej bytů.
Kuba v sobotu zveřejnila podrobnosti z návrhu nové ústavy, kterou by měl tento měsíc schválit parlament. Podle agentury AP bude mimo jiné vytvořena funkce premiéra a výkon prezidentské funkce bude omezen na dvě pětiletá období. Kuba rovněž poprvé oficiálně uzná soukromé vlastnictví a volný trh. Vůdčí role komunistické strany v ústavě ale zůstane zachována, stejně jako bude zachována klíčová role státních podniků a centrálního plánování v ekonomice, napsal podle BBC stranický deník Granma.
Komisi, která má připravit text nové kubánské ústavy, povede šéf kubánské komunistické strany a bývalý prezident Raúl Castro. Kubánský parlament jednomyslně schválil členy nové komise, napsala agentura Reuters. Nová ústava by měla komunistickou zemi adaptovat na éru po skončení půlstoleté vlády bratří Castrů.
V kubánské metropoli Havaně se dnes krátce po startu z mezinárodního letiště Josého Martího zřítil letoun Boeing 737. Informovala o tom kubánská státní tisková agentura Prensa Latina. Na palubě stroje, který podle všeho patří místní letecké společnosti Cubana de Aviación, bylo údajně 107 lidí.
Novým prezidentem Kuby se stal Miguel Díaz-Canel. Oznámil to předseda kubánského parlamentu, podle něhož dosavadní viceprezident dostal 603 hlasů ze 604 možných. Sedmapadesátiletý politik, který ve čtvrtek v parlamentu složil prezidentskou přísahu, nahradil ve vrcholné státní funkci o tři desetiletí staršího Raúla Castra, jenž zůstává šéfem vládnoucí komunistické strany.
Novým prezidentem (předsedou státní rady) Kuby by se měl stát dosavadní viceprezident Miguel Díaz-Canel. Formálně to ve středu navrhli kubánští poslanci. Pozorovateli již dříve favorizovaný Díaz-Canel by nahradil Raúla Castra, který spolu s bratrem Fidelem reprezentoval komunistický karibský stát několik desetiletí. Raúl Castro není na seznamu kandidátů do státní rady, tohoto nejvyššího orgánu státu, uvedla agentura Reuters.
