Tag: komunismus

Články k tagu

Padesát let Gustáva Husáka

V následujícím týdnu – konkrétně ve čtvrtek 29. května – uplyne rovných padesát let od chvíle, kdy byl osmým československým prezidentem zvolen tehdejší generální tajemník ÚV KSČ a jeden z tvůrců normalizace Gustáv Husák. Poprvé a naposledy (zahrňme v to i dvoje následující prezidentské volby, v nichž Husák post „obhájil“) v dějinách Československa se tak nejvyšším ústavním představitelem země stal Slovák. Možná i proto se v kdysi populární anketě „Největší Slovák“, jednu dobu jí bylo všude plno, prodral Husák v roce 2019 na sedmé místo.

Okamura v ošemetném volebním souboji s Babišem a Konečnou? Nikoho se nebojím, říká lídr SPD

V Moravskoslezském kraji by mohlo dojít na souboj volebních lídrů tří opozičních hnutí – ANO, SPD a Stačilo!. Experti nicméně poukazují na to, že ze strategických důvodů nemusí dávat střet Okamury s Andrejem Babišem (ANO) a Kateřinou Konečnou (KSČM-Stačilo!), kteří mají podobný elektorát, úplně smysl. Okamura pro Echo24 řekl, že se žádného politického soupeře nebojí a nepřemýšlí nad tím, komu se postaví.

Zavedli nás do války a na práh fašismu

Na jižní Moravě žije hojně čtený bloger, jehož práce je změřitelná v preferencích politických stran. Jmenuje se Daniel Sterzik, známější je pod svým blogerským pseudonymem Vidlák. Od letošního března je předsedou hnutí Stačilo!, levicové platformy, jejímž podvozkem je vedle zbytků národních socialistů a dalších především KSČM. Podřadné postavení, do něhož se vůči blogerovi ze Znojemska druhá nejstarší česká strana dostala, špatně snášel místopředseda KSČM Jiří Dolejš – a už ve straně není. S tím, jak se Stačilo! zabydluje nad pětiprocentní hranicí v průzkumech, stal se i Vidlák zájmovou osobou pro česká média.

Zmatek „primitivního antikomunisty“

Jeden z prvních (ne-li ten vůbec první) významných politických střetů na sociálních sítích v Česku se vedl o opodstatněnost – nebo naopak zpozdilost antikomunismu. Měl i nějaké praktické odůvodnění, stoupenci tuzemské levice – a zvlášť její mladší a progresivnější část – se snažili změnit porevoluční zvyklost ostrakizovat na politické scéně KSČM. Důsledkem toho totiž byla faktická nemožnost ustavit v Česku čistě levicovou vládu, která by nutně musela vzít komunisty do koalice, nebo se aspoň opírat o jejich podporu. Aby se tak mohlo stát, musela by se rozpadnout „antikomunistická dominance“.

Něčím to připomíná dávná padesátá léta

Profesor Pavel Švanda je názorově konzervativec, což je ovšem pomocné slovo pro určité vztahování se ke světu. Dalo by se to brát jako postoj střídmého racionalisty a vlídného skeptika. Patřil k předním postavám moravského katolického disentu, po roce 89 pak byl oblíbeným pedagogem na brněnských uměleckých školách. Jeho literární dílo je rozmanité a nese pečeť vyhraněné osobnosti, kterých není v této zemi mnoho. Naše setkání začalo nedorozuměním. My máme v Brně dvě Zemanovy kavárny, řekl profesor Švanda, to patří mezi taková brněnská specifika.

Ministra Baxu těší, že jsou proti televizním poplatkům komunisté. Prý je to důkaz, že je novela správná

Vládní koalice se tento týden znovu pokusí ve Sněmovně prosadit dlouho diskutovanou novelu zákona, která zvyšuje koncesionářské poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Návrh, který zahrnuje nejen růst televizního a rozhlasového poplatku, ale také rozšíření okruhu plátců, vyvolává kontroverze nejen mezi politiky, ale i v široké veřejnosti. Pokud by novela prošla, televizní poplatek by se zvýšil o 15 Kč na 150 Kč měsíčně a rozhlasový o 10 Kč na 55 Kč měsíčně.

Já vám ty ruský tanky nezavolal, říkal po hospodách „nejhezčí prezident světa“ Novotný

Antonín Novotný byl třetím komunistickým československým prezidentem, a to v letech 1957 až 1968. Do čela státu byl zvolen v listopadu 1957 po úmrtí Antonína Zápotockého na přání tehdejšího vůdce sovětského svazu Nikity Chruščova. Novotný vydržel ve funkci až do pražského jara 1968, kdy pod tlakem veřejné kritiky abdikoval. Zemřel před 50 lety, 28. ledna 1975.

Maminko, věšejí žebráka!

Čtyři svazky monumentálního knižního díla Popravení, které vydala společně Academia a Ústav pro studium totalitních režimů, obsahuje dohromady 266 osudů mužů (a jedné ženy), které komunistická justice poslala z politických důvodů na smrt. Každý ten případ je individuální, v něčem se liší od druhého, v něčem jsou některé třeba sporné či kontroverzní. O tom mluvíme s hlavním editorem a koordinátorem projektu, historikem Petrem Mallotou.

Snížení penze pro stovky lidí. Návrh má postihnout další funkcionáře komunistického režimu

Starobní důchod by se mohl od listopadu 2026 snížit dalším funkcionářům bývalého komunistického režimu. O 300 korun méně za každý započatý rok ve funkci by nově mohli mít vysocí činitelé Komunistické strany Československa a Slovenska (KSČ a KSS), vedoucí pracovníci komunistických aparátů a vybraní náčelníci národní a státní bezpečnosti, pohraniční stráže a Lidových milicí. Návrh důchodové novely ve středu projedná vláda.

Českým lvům vévodí Vlny Jiřího Mádla. Následuje Amerikánka a debutový Mord

Dnes byly představeny finální nominace na Českého lva. Žebříčku vévodí dobové drama Vlny od Jiřího Mádla s 14 nominacemi, následuje dlouho připravovaný filmový projekt Amerikánka Viktora Tauše s 13 nominacemi a tragikomedie o vesnické zabijačce Mord od Adama Martince s 10 nominacemi. Rovněž s deseti nominacemi postupuje do druhého kola hlasování minisérie platformy Voyo Metoda Markovič: Hojer v režii Pavla Soukupa, která ukazuje reálnou policejní práci v bývalém Československu.

„Kladivo na kolaboranty.“ Nový paragraf o „cizí moci“ začíná v parlamentu bublat

Senát se připravuje na lednové projednání novely trestního zákoníku, která zavádí nový a poměrně kontroverzní trestný čin „neoprávněné činnosti pro cizí moc“. Zatímco Poslanecká sněmovna návrh schválila díky hlasům vládní většiny, v horní komoře se očekává možná i složitější jednání. Někteří senátoři totiž už nyní upozorňují na vágní formulace a riziko zneužití zákona, které podle nich připomíná paragrafy z období komunistického režimu.

Ve Vietnamu je to teď velmi tvrdé

Po Ukrajině a Blízkém východě je potencionálním třetím ohniskem napětí jihovýchodní Asie a Pacifik, kde na sebe narážejí americké a čínské zájmy. Pro někoho možná překvapivě americkým spojencem proti Číně je komunistický Vietnam. O lidskoprávní situaci ve Vietnamu a mezinárodním kontextu vypráví vietnamský disident Nguyễn Tiến Trun.

Sbohem a šáteček

Když se Jaroslav Seifert před čtyřiceti lety dověděl, že mu byla udělena Nobelova cena za literaturu, chtěla média, jak se tehdy ještě neříkalo hromadným sdělovacím prostředkům, znát jeho reakci. Do jedné z pražských nemocnic, kde vážně nemocného básníka léčili, se vypravil oborově příslušný ministr, jehož jméno nebylo důležité ani v době, kdy kulturu „řídil“ (ve skutečnosti to dělal z ÚV KSČ jeho stranický soudruh Miroslav Müller), a už vůbec není důležité dnes. S loutkovým ministrem vstoupil do nemocničního pokoje i kdosi s kamerou Československé televize.

Filozof a závan z mělkého hrobu

Články o tom, jak se někdo zapletl s StB, jsou stále ještě vydatným soustem pro mnohé pamětníky – i nepamětníky, kterých bude již pomalu většina. Dalo by se možná mluvit o posledním pachovém signálu, který dávná mrtvola onoho režimu je ještě schopna ze svého hrobu vyslat. Pro mnohé to jsou přitažlivé zápachy a nemohou jim odolat. Před pár dny jeden takový článek vyšel, byl o „šokujícím a zraňujícím“ odhalení významného filozofa Zdeňka Kratochvíla, profesora Přírodovědecké fakulty UK, předlistopadového účastníka poloilegálních i ilegálních aktivit.

Odškodné za křivdy komunismu je na dohled: 100 000 Kč pro každou oběť perzekuce

Stát by mohl odškodnit lidi, které komunistický režim nutil k opuštění země nebo je šikanoval prostřednictvím takzvaného ochranného dohledu. Kabinet ve středu schválil dva zákony, podle nichž by se takto perzekvovaní lidé měli dočkat jednorázového odškodnění částkou 100 000 korun. O schválení informovala ministerstva spravedlnosti a vnitra. Odhady dopadů na rozpočet se pohybují v rozmezí 17 až 283 milionů korun.

Problémy jako v Německu

Sdělení Petra Fialy o tom, že pod jeho vedením budeme mít platy jako v Německu, se zařadilo do českého národního folkloru a slyšel jsem už nejedno přirovnání ke slavnému Jakešovu projevu z Červeného Hrádku. Upřímně si myslím, že toto přirovnání je nefér – k Jakešovi. On byl sice nevzdělanec, a proto jeho projev obsahoval několik blekotavých „perel“, kterým se smál celý národ, ale když se člověk podívá na celý jeho text a odmyslí si humpolácký tón, jde řada těch poznámek zcela k věci. Dá se říci, že Milouš Jakeš léta Páně 1989 jakž takž chápal hloubku marasmu, ve kterém se tehdejší Československo nacházelo.

V generaci 89 bylo fanoušků cenzury málo, to je dnes horší

Pětatřicet let od 17. listopadu 1989 znamená pětatřicet 17. listopadů, kdy se připomínal hrdinný průvod studentů Prahou. Posledních deset let, ale možná i déle, buď od roku 1999 (Děkujeme, odejděte!), nebo nejpozději od roku 2014 (Červená karta pro Zemana), se z toho aspoň v Praze, a na té Národní, stala událost plná napětí a sporů. Za „vzpomínkový průmysl“ do Salonu Echa dorazil Martin Kroupa. Pracuje v organizaci Post Bellum, která byla mezi partnery oficiální vzpomínkové akce Korzo Národní. Pamětníky zastupovali výtvarník Jiří Černický a Václav Klaus ml. Sestavu doplňuje influencer a youtuber Jan Špaček.

Babiše vypískali na Národní třídě. „Dnešní demokraté používají metody komunistů. Jde jim o koryta!“

Na Národní třídu dorazil už i šéf hnutí ANO Andrej Babiš a jeho pravá ruka Karel Havlíček. Z davu se ozval silný pískot a skandování "Hanba!" či "Babiše do koše!" Máte tu hezkou společnost, komentoval Babiš. Na síti X už dnes uvedl, že lidé, kteří se dnes označují za jediné demokraty a elitu, používají stejné metody jako komunisté před listopadem 1989. "Společnost jen straší, přitom jim jde jen o jejich koryta," napsal při příležitosti 17. listopadu Babiš, který byl za normalizace členem KSČ.

Listopad: jak to bylo mimo Prahu

Uplynulo třicet pět let od sametové revoluce a dnes stejně jako v mnoha předešlých letech se ukazuje, že je to jediný státotvorný a občanský svátek v průběhu českého roku, který společnost přijala plně za svůj. O jehož konsekvencích a významu nepřemýšlí, nýbrž který radostně a účastně prožívá. To samozřejmě znamená, že k oslavám patří také nějaká dávka kýče, jemuž se oslavenci neváhají oddat. I to je v pořádku. Ale jako by se celé oslavování zužovalo jenom na Prahu a Národní třídu – jako by to byl svátek enormně pragocentrický. Asi logicky, protože v Praze všecko začalo. A jako by to byl svátek především jedné generace, té nyní prostřední, tehdy studentské.

Stál jsem na křižovatce a hnal dav do centra, říká pamětník 17. listopadu

Byli 17. listopadu 1989 v průvodu nějací estébáci? Spousta lidí se domnívá, že ano. Podle předběžných závěrů jedné z analýz ji možná i částečně řídili. To si ale nemyslí Robert Šimarek. Ten se protikomunistických demonstrací účastnil a svůj podíl měl pak i na kříšení zdecimované sociální demokracie.

Prošlo komunistickou stranou šest milionů lidí? Historici dodnes nemají jasno

Ani 35 let od pádu komunistického režimu není podrobně zmapováno, kolik přesně prošlo Komunistickou stranou Československa členů. Ředitel Muzea paměti XX. století - historik Petr Blažek číslo odhaduje na šest milionů lidí za celou dobu trvání strany. Za první republiky přitom masová nebyla, spíše naopak. To, že komunistický režim zažilo několika generací, přineslo závažnější dědictví než období okupace. Blažek to uvedl v dnešním úvodu třídenní vědecké konference na téma (Ne)vyrovnání se s komunistickou minulostí.

Tečka s odstupem 35 let. Disidentům rostou důchody, stovkám komunistických představitelů je stát ořezal

Za dobu služby či funkce v někdejším komunistickém režimu má snížený důchod 177 lidí. V průměru se prominentům předlistopadové éry pobíraná částka krátila o 1473 korun. Naopak zvýšenou penzi vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zatím 430 disidentkám a disidentům. Kvůli věznění, emigraci či nemožnosti pracovat měli nízký důchod, v průměru se jim dorovnal o 4400 korun. Na tiskové konferenci to v pondělí oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Pravice a levice neexistují?

Řada politických hráčů se snaží přeformátovat českou politiku. Ruku v ruce s tím jdou jejich pokusy ukrást slovům obsahový význam, což umožňuje zatemnit skutečné cíle. V jakém prostoru se odehrává česká politika? Hlavní politické konflikty se stále odehrávají na horizontální ose pravice–levice. Tyto spory se týkají sociálně-ekonomických témat. Tedy míry přerozdělování, zdanění, zadlužení státu, jsou to spory o rozsah státních intervencí do ekonomiky atd. Tradiční pravice je pro menší a štíhlejší stát, s nižšími daněmi a rozumnou mírou regulací. Česká levice se vyprofilovala jako protiklad k těmto hodnotám

Socialismus prý vstává z popela

Téma této debaty je naprosto nekonfliktní, budeme se bavit o budoucnosti levice. „Krizi levice sledujeme vlastně všude, nejen v Česku. A řekla bych, že je to dáno tím, že sociálnědemokratické strany se od začátku hodně koncentrovaly na socioekonomická témata, zatímco ta kulturní, o kterých se dnes hodně mluví, zůstávala v pozadí,“ myslí si politoložka Kateřina Smejkalová. Budeme tedy debatovat!

Dějiny sovětského bloku jsou plné příběhů lidí, kteří se střetli s vládnoucím systémem, říká historik Blažek

Muzeum paměti XX. století pořádá již V. ročník filmového festivalu Nezlomní a obětovaní v pražském kině Atlas od 5. do 8. listopadu. Letos je program věnován 35. výročí sametové revoluce v Československu a ostatních státech sovětského bloku. Program a vstupenky naleznete na stránkách kina Atlas. Historik Petr Blažek, ředitel Muzea paměti XX. století, v rozhovoru přibližuje, jakou transformací si festival během let prošel a proč je důležité si připomínat události roku 1989.

Nové odškodné za totalitní šikanu. Stát chce disidentům vyplatit 100 tisíc

Stát se chystá napravit některé dosud neodškodněné křivdy, které zažili disidenti během komunistického režimu. Postarat se o to mají hned dva návrhy, podle nichž by Česko mohlo jednorázově finančně odškodnit lidi postižené tzv. ochranným dohledem nebo vynuceným odchodem do zahraničí. Právní rámec pro kompenzace pochází z pera resortů spravedlnosti a vnitra.

Faustovský příběh Vítězslava Nezvala

Postava Vítězslava Nezvala je v historii české literatury nepřehlédnutelná. Pro mnohé to byl geniální talent, básník tvořící s nesmírnou lehkostí, schopný opanovat jakýkoli žánr, pro jiné člověk rozporuplného charakteru, neostýchající se své dílo zpoplatnit době, oportunista, na něhož je třeba nahlížet obezřetně. Publicistka Krystyna Wanatowiczová se Nezvalem zabývala několik let a své poznatky přetavila do obsáhlé knihy, která nyní vychází pod názvem Nezval / Básník a jeho syn.

Nejsme bruselské loutky, hřímal Orbán na výročí sovětského vpádu v roce 1956

Maďarský premiér Viktor Orbán dnes při příležitosti 68. výročí protikomunistického povstání vyzval Maďary, aby čelili Bruselu tak, jako v roce 1956 čelili Sovětské armádě. Stalo se tak poté, co v průzkumu veřejného mínění Orbánovu stranu Fidesz poprvé od roku 2010 předstihlo opoziční uskupení TISZA Pétera Magyara.

Bez touhy není nic

Pokud jste ten film ještě neviděli, určitě jste o něm slyšeli. Amerikánka vtrhla po extatickém premiérovém týdnu do kin a vyráží i na mezinárodní kolbiště. Její protagonistka už zdolala dětský domov, pěstounskou péči i pasťák – to vše v době, kdy proti ní stál i totalitní režim tehdejšího Československa. Vizuálně a obsahově výjimečný, důležitý film Amerikánka o jedné cestě za svobodným dospělým životem přivedl na svět režisér Viktor Tauš. Jeho Amerikánku přímo inspirovala dívka, kterou potkal v 90. letech na ulici.