Nově jmenovaná šéfka městského Úřadu na ochranu nájemníků v New Yorku čelí ostré kritice kvůli svým starším výrokům na sociálních sítích. Starosta Zohran Mamdani, který se funkce ujal na začátku roku, do čela úřadu jmenoval aktivistku Ceu Weaverovou. Ta v minulosti podle deníku New York Post vyzývala k „zabavování soukromého majetku“ a vlastnictví bydlení označovala za „zbraň bílé nadřazenosti“.
V časopisu Compact, jenž se nyní profiluje jako jedno z nejzajímavějších nových médií na americké pravici, vyšel text Davida Azerrada Návrat židovské otázky. Je to kritická až sarkastická reakce na to, že na americké pravici se nyní diskutuje zcela vážně a jaksi zgruntu a deskriptivně, zda nepředstavují Židé problém a jaké jsou mechanismy jeho fungování, přičemž „diskutuje se“ je možná příliš uhlazený výraz a přesněji by se dalo napsat, že „americkou pravicí cloumá“. Jádrem článku je polemika s řadou faktických tvrzení, ale je tam tento odstavec o tom, jak ovládnutí diskurzu o „židovské otázce“ funguje pro své vyznavače.
V našem Salonu jsme využili vánočního času, abychom si nadělili dárek: zavzpomínali jsme zde s přítomnými pány na své mládí. Neboť to dávno již ztracené mládí mělo různé podoby a také různé přelomové momenty. K nim patřilo, když jsme se 9. prosince 1980 dozvěděli o smrti Johna Lennona: mně bylo tehdy patnáct a právě mi zabili mého idola na dalších pár let. Mezitím samozřejmě uběhla dlouhá doba, na mnoho věcí již pohlíží člověk jinak a také síla idolů slábne, ale přesto by se asi dalo říci, že na Johnu Lennonovi muselo něco zvláštního být, a to nejen kvůli mým infantilním vzpomínkám.
Adam Michnik patří do úzké skupiny intelektuálů ze střední Evropy, kterým se dostalo uznání v celém západním světě. Bývalý disident, jeden z nepochybných symbolů boje s komunismem a následně zakladatel „nejvlivnějšího deníku mezi Labem a Volhou“, jak se kdysi dávno (v dobách, kdy tisk měl vliv na realitu) říkalo jeho listu Gazeta Wyborcza. Adam Michnik je (nebo spíš byl pro několik generací) ve své vlasti velmi polarizující osobností. Jak pro své příznivce, tak odpůrce byl klíčovou postavou polských dějin po roce 1989
V bývalé komunistické Evropě je málo myslitelů a intelektuálů, kteří by sklízeli ohlas mimo svou vlastní zemi, natož v oné části světa, jejíž součástí jejich země chtějí být, na Západě. Jedním z těch mála je polský filozof a dlouholetý politik konzervativní strany PiS Ryszard Legutko. Jeho kniha Triumf průměrného člověka (polsky 2012, anglicky 2016, česky a německy 2017 atd.) vzbudila pozornost i za oceánem. Do oběhu se dostala v době, kdy byla na postupu woke revoluce.
Předsedkyní KSČM zůstává Kateřina Konečná, delegáti mimořádného sjezdu strany nenavrhli volbu nového vedení. Informoval o tom mluvčí KSČM Roman Roun. Konečná dala k dispozici svou funkci po neúspěchu v letošních sněmovních volbách, kde KSČM kandidovalo jako součást uskupení Stačilo! Delegáti sobotního sjezdu mají diskutovat především o dalším směřování strany, právě v návaznosti na volby. Sobotní sjezd, který se koná v Praze, ani nebyl koncipovaný jako volební.
Ve vídeňské Albertině se setkalo moderní a gotické umění. Velkolepá výstava staví do centra pozornosti mistrovská díla od symbolismu po expresionismus, která čerpají inspiraci z emocionální síly středověké tvorby. Gothic Modern ukazuje, jak obracení moderních umělců k tvorbě vzniklé před nástupem akademické tradice otevíralo nové cesty jejich vlastní kreativitě. Významná díla moderny vytvořená mezi lety 1875 a 1925 jsou zde přímo konfrontována sikonickými malbami, grafikami a sochami starých mistrů.
Česko a část Slovenska slavily 17. listopadu další výročí pádu komunismu. Přesně o den později v Polsku proběhla malá, ale v něčem symbolická změna. Přesně po dvaceti letech se do jedné ze tří nejvyšších ústavních funkcí vrátil autentický představitel někdejší komunistické nomenklatury. Włodzimierz Czarzasty, lídr strany Nová levice, se ujal funkce předsedy Sejmu, tedy dolní komory parlamentu. Není to žádná novinka – stalo se tak na základě koaliční smlouvy, kterou stávající vládní sestava uzavřela po volbách z podzimu 2023.
Sedmdesátá léta jsou považována za zlatou éru newyorské kinematografie. Filmy jako Taxikář, Francouzská spojka, Serpico, Psí odpoledne, Špinavé ulice či Přepadení vlaku z Pelhamu jsou některé z klasických kriminálních thrillerů natočených v této době v New Yorku. Tento úspěch ale měl odvrácenou stranu. Velké jablko, jak zní jedna z přezdívek města, se stalo oblíbenou kulisou pro příběhy z drsného podsvětí, nacházelo se na dně. Špinavé, rozpadající se, trpící vysokou kriminalitou a na hraně bankrotu, New York měl mnohem blíže ke Gothamu z komiksového Batmana než k nablýskané světové metropoli.
Ústav pro studium totalitních režimů žádá o změnu názvu budoucí stanice metra D, která se pracovně jmenuje Olbrachtova podle nejbližší ulice. Předsedovi ústavu Ladislavu Kudrnovi vadí, že spisovatel Ivan Olbracht byl komunista. Podle něho by se nové stanice měly jmenovat spíše po lidech, kteří bojovali proti totalitním režimům. Podobně to vidí i radní čtvrtého pražského obvodu. Vedoucí odboru komunikace pražského dopravního podniku (DPP) Daniel Šabík sdělil, že, o finálním názvu rozhodne místopisná komise magistrátu.
Ve Spojených státech se dnes uskuteční místní volby. Ve Virginii a v New Jersey se bude volit guvernér a v Kalifornii se bude hlasovat o úpravách volebních obvodů. Pozornost se ovšem upírá hlavně na New York, kde se bude volit starosta. Favoritem je demokratický kandidát Zohran Mamdani, který se považuje za demokratického socialistu a je trnem v oku republikánů prezidenta Donalda Trumpa. Mamdaniho hlavním soupeřem je bývalý guvernér státu New York Andrew Cuomo, který kandiduje jako nezávislý.
Rozhovor s badatelem, bývalým disidentem a vydavatelem undergroundového časopisu Vokno Františkem Stárkem Čuňasem o jeho filmových pokusech, nervozitě komunistického režimu u nás i v okolních zemích a nemarnění času během let za mřížemi.
Existuje takové poutní vzpomínkové místo pro nostalgiky i masochisty, což jsou emoce, jež k sobě jaksi patří. Tím poutním místem je chebské Retromuseum, pobočka Galerie výtvarného umění v renesančním domě na náměstí Jiřího z Poděbrad. Je to ředitelem galerie Marcelem Fišerem vzorně a odborně spravované „vetešnictví“, shromažďující a vystavující předměty, jejichž někdejší uživatelé se sami pomalu mění v mizející druh. Čas plyne a vytrácejí se nejen lidé, kteří bezpečně poznají třeba sifonovou bombičku, znají plastové pohárky na domácí zmrzlinu, vědí dobře, jak je příjemné, když vám nehet zadrhne o chemlonové vlákno (...).
Kameraman a režisér Jaroslav Brabec vystřídal řadu žánrů, od symbolistních filmů po hororově laděné snímky přes dramata po pohádky či detektivní seriál. Ve všem je ale znatelný jeho rukopis, který byl oceněn i třemi Českými lvy. V rozhovoru vzpomíná na normalizační dobu, kdy začínal tvořit hned v několika oborech. Ale i na polistopadové období, kdy se jeho tvorba protnula s Vlastou Chramostovou, o níž natočil dokument, který bude uveden na tomto ročníku festivalu „Nezlomní a obětování“. A řeč došla i na Odcházení Václava Havla, které měl původně točit.
Ústav pro studium totalitních režimů v pátek prostřednictvím svého ředitele historika Ladislava Kudrny vyzval k veřejné diskusi o tom, zda se stanice metra D – první z nové linky, jejíž ražbu pražský dopravní podnik dokončil – má jmenovat ausgerechnet Olbrachtova. Tedy zda má nést jméno po „spisovateli, který podporoval komunismus a sám byl komunista“. Výzva k diskusi byla korunována tím, že ústav při jejím sdílení na svém facebookovém profilu, kde má patnáct tisíc sledujících, vypnul diskusi.
Favoritem nadcházejících úterních voleb starosty New Yorku je Zohran Mamdani. Čtyřiatřicetiletý politik, který si rychle získal pozornost médií i veřejnosti svou radikálně levicovou orientací i mnoha kontroverzemi. Podle aktuálních průzkumů vede s náskokem 25 procentních bodů před bývalým guvernérem státu New York Andrewem Cuomem. Muž, který již v létě exceloval v demokratických primárkách a jehož Donald Trump nazval "komunistickým šílencem", tak má šanci se stát prvním muslimským starostou nejlidnatějšího amerického města.
V noci čtvrtého října devatenáct set sedmdesát devět se socialistické Československo odvrátilo od špatného občana a dalo svým psohlavcům rozkaz vynést ho i s chotí do kapitalistické ciziny, ať si vyláme zuby na tvrdém chlebíčku exilu. Akci schválil prezident Husák, drsný to komunista, tehdy ještě netušící, že se jednou bude jako někdejší katolík domáhat vstupu do Ráje v čistírně Svaté zpovědi. My bezvlastenci zas netušili, že skládáme nový slib věrnosti přijetím nabídnutého občanství Republiky Rakousko. Můj strýc Jindřich Ťalský podobný zrušil v bitvě u Zborova.
Papež Lev XIV. dnes podepsal dekret o blahořečení Jana Buly a Václava Drboly, oznámilo brněnské biskupství. Oba kněží patří k obětem komunistické totality v Československu. Byli odsouzeni ve vykonstruovaných procesech a popraveni. Nyní jsou církví oficiálně prohlášeni za mučedníky, uvedla mluvčí biskupství Anežka Benešová. O uznání mučednictví informuje také web Vatican News. Slavnost blahořečení se bude podle biskupství konat v polovině roku 2026 v Brně.
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes přivítal v Budapešti na Kossuthově náměstí u příležitosti výročí protisovětského povstání z roku 1956 účastníky Pochodu za mír. Premiér své stoupence považuje za nejdůležitější politické hnutí v Evropě, které dokázalo udržet u moci jedinou konzervativní a národní vládu v Evropě po dobu 16 let. Pochodu se účastní podle oficiálních odhadů nejméně 200 tisíc lidí. Informují o tom maďarská média.
Komunistická strana Čech a Moravy svolává mimořádný sjezd, na kterém se bude rozhodovat o dalším směřování strany i o jejím vedení. Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná oznámila, že dává svou funkci k dispozici. Komunisté po volebním neúspěchu, kdy se jim letos ani v rámci hnutí Stačilo! nepodařilo po čtyřech letech vrátit do Sněmovny, svolali mimořádný sjezd.
„Proč vedl nástup neoliberálního, postfordistického kapitalismu ke kultuře retrospekce a pastiše?“ ptá se kulturní teoretik Mark Fisher v knize Duchové mého života, která nedávno poprvé vyšla i v českém překladu. Během posledních patnácti let se Fisher stal ikonou české levice – přesněji té málo početné, ale poměrně hlasité části, která se vyjadřuje o kultuře v médiích. Dalo by se říct, že právě jeho četba přivedla tyto lidi k nápadu psát každou recenzi tak, aby z ní vyplývalo, že nějaká kapela bojuje proti nespravedlivému uspořádání světa, prekarizaci práce, kolonialismu a všemožným dalším formám útlaku.
Skončily volby, v nichž z opozice podle očekávání zabodovalo hnutí ANO s 34,5 procenta, zaostala SPD se 7,8 a překvapili Motoristé s 6,8 procenta. Koalice Spolu patetickým finišem vytáhla svůj podíl na slušných 23,4 procenta, ale s 11,2 STANu a devíti pro Piráty to na reprízu pětikoalice nestačí. Skončily volby a my máme pohromadě všechny ingredience pro ostrý střet České republiky s „Evropou“. Jeden návštěvník volebního Salonu Echa v pražském kině Atlas to vyjádřil následovně: „Tímto výsledkem voleb zahajujeme další válku, válku na Západ, proti Evropské komisi, potažmo Evropské unii.“
Daniel Sterzik alias Vidlák se krátce po volbách obrátil na své podporovatele s prosbou další podporu. Tentokrát však ne v souvislosti s politickou aktivitou, ale překvapivě kvůli úhradě běžných účtů či hodin klavíru pro jeho děti. Hnutí Stačilo!, na jehož kandidátce se o hlasy voličů ucházel, přitom dostane desítky milionů za hlasy voličů, když získalo 4,30 % hlasů. Do sněmovny se tak ale nedostalo. Sám Vidlák, jak uvedl v obsáhlém příspěvku na sociálních sítích, očekával dvouciferný výsledek.
Byly doby, kdy se ve volební dny nesměly podávat alkoholické nápoje, aby opilci nenarušili důstojnost aktu. Zato před volebními místnostmi vyhrávaly dechovky a u vchodu postávali pionýři, kteří voličům kynuli, někdy jim dávali karafiáty a děkovali jim, že jdou volit jejich šťastnou budoucnost: není vyloučeno, že jsem tam mohl být taky, neboť již toho hodně pamatuju – a na odboj a odpor jsem ještě neměl příslušný věk ani pověření. Samozřejmě to žádné volby nebyly, ale o to více byl zdůrazněn jejich řekněme demonstrativní, manifestační a divadelní charakter.
Předseda SPD Tomio Okamura (SPD) a šéfka KSČM a lídryně Stačilo! Kateřina Konečná přičítají výroky předsedy ANO Andreje Babiše o tom, že odmítá sestavit vládu s komunisty a že nikdy nepřipustí referendum o vystoupení ČR z NATO a EU, předvolební rétorice. Uvedli to dnes v předvolební debatě lídrů pěti stran a hnutí v televizi Nova, kteří v ní také opakovali názory na dopady emisních povolenek nebo zvyšování výdajů na obranu.
Hnutí Stačilo! svým programem namířeným proti církvi rozezlilo nejen politické konkurenty z KDU-ČSL, ale také nejvyšší vedení katolické církve, včetně arcibiskupa Jana Graubnera. Ten se domnívá, že vědomá podpora zla je hřích, proto i volba hnutí Stačilo! je hříchem. Šéf lidovců Marek Výborný pro Echo24 řekl, že komunista komunistou zůstane, i když upraví program. Uvedl to v reakci na úpravu části programu Stačilo! spojeného s rušením církevních sňatků.
Předvolební plány hnutí Stačilo! zahrnují například vyčlenění církevní problematiky z agendy ministerstva kultury a vytvoření nezávislého orgánu, který by dohlížel na činnost církví a náboženských společností. Program Stačilo! spojený s církvemi kritizují jak lidovci, tak Česká konference biskupů. Součástí programu hnutí je také priorita spojenou s úpravou církevních sňatků, která ale v pondělí večer na stránkách Stačilo! nebyla dohledatelná.
S komunisty nikdy, jen pokud by nezbývala jiná možnost, jak zastavit „progresivisty“ – pak klidně i s marťany, uvedl v pořadu Echo Prime Pavla Štrunce europoslanec Filip Turek. Motoristé jdou podle něj do voleb s představou „ukončit Fialu a pohlídat Babiše“. „Budeme chtít otevřený spor v EU ohledně Green Dealu a emisních povolenek pro domácnosti,“ řekl k podmínce angažmá Motoristů v příští vládě.
Jako protiklad v mnohém upjatého a opatrného dneška se v současné veřejné debatě často používají devadesátá léta. Léta oslabení kontroly a dohledu, neomezované svobody projevu, spontánnosti a aktivity – alespoň tak vypadají v líčeních nostalgických pamětníků, tehdejších mladíků a mladic, z nichž se po desetiletích stali rozhněvaní staří muži a ženy. Vlastně by se dalo říct, že za protestními náladami a voláními po radikální změně zdejší a třeba i evropské politiky jsou dvě v mnoha ohledech protichůdné nostalgie. Osmdesátková a devadesátková.
Tři velká opoziční hnutí se shodují na tom, že chtějí zavést do českého právního řádu referendum. Naposledy ústavní zakotvení celostátního referenda avizuje hnutí ANO, historicky je tento tlak spojený především s SPD a chce ho i hnutí Stačilo!. Mezi jednotlivými subjekty se ale liší podoba referenda. ANO odmítá otázky o vystoupení z NATO a EU, u SPD a Stačilo! je spor o počet podpisů. Hnutí ANO minulý týden při představování svého programu uvedlo ústavní zakotvení práva na referendum.
