Tag: komunismus

Články k tagu

Bez touhy není nic

Pokud jste ten film ještě neviděli, určitě jste o něm slyšeli. Amerikánka vtrhla po extatickém premiérovém týdnu do kin a vyráží i na mezinárodní kolbiště. Její protagonistka už zdolala dětský domov, pěstounskou péči i pasťák – to vše v době, kdy proti ní stál i totalitní režim tehdejšího Československa. Vizuálně a obsahově výjimečný, důležitý film Amerikánka o jedné cestě za svobodným dospělým životem přivedl na svět režisér Viktor Tauš. Jeho Amerikánku přímo inspirovala dívka, kterou potkal v 90. letech na ulici.

Komunisté prodávají na e-shopu trika s Leninem či se srpem a kladivem. Odporné, zní z vlády

Koalice Stačilo! pod vedením KSČM nabízí ve svém e-shopu trička se srpem a kladivem nebo s Vladimirem Iljičem Leninem. Ve stejném e-shopu lze koupit i propagační trička přímo koalice Stačilo! a také KSČM. Nabízet portréty zrádců a masových vrahů je stejně odporné, jako nabízet zboží s podobiznami nacistů, uvedl například ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Česko na Oscary pošle film Vlny režiséra Jiřího Mádla

Do boje o americkou cenu Oscar vybrali členové České filmové a televizní akademie (ČFTA) v kategorii Nejlepší zahraniční film snímek Vlny scenáristy a režiséra Jiřího Mádla. Film je inspirován skutečným příběhem skupiny novinářů mezinárodní redakce Československého rozhlasu a jejich odhodláním přinášet nezávislé zprávy za každou cenu.

Historikova hygiena

V leckteré soukromé knihovně asi dodnes straší dvousvazkové Politické dějiny světa v datech, kolektivní práce českých historiků dovedená od starověku až do roku 1973 a vydaná v roce 1980. Je to výmluvná vizitka české marxistické historiografie z let sovětské okupace. Nebyl by důvod lézt pro ni po žebříčku k regálu až u stropu, sfoukávat z ní prach a listovat 1825 neilustrovanými stránkami – nebýt toho, že vedoucím čtrnáctičlenného týmu, který ji sepsal, byl Miroslav Hroch, jenž se teď ohlíží za svou kariérou ve Vzpomínkách (podtitul) nazvaných nepřiléhavě Jak jsem to tenkrát viděl.

Nonstop disident Michal D.

Čím dávnější jsou časy komunistického režimu, tím početnější jsou řady těch, kdo mu před víc než pětatřiceti lety statečně vzdorovali. Nově je rozšířil populární hudebník Michal David. V široce sdíleném videu mluví o svých obavách z toho, že se vrací normalizační poměry. „Dneska člověk už nemůže nic říct. Lidi se bojí říct pravdu, vracíme se zpátky do totáče.“ Zneklidněný tím je skutečně hluboce. „Co se to děje? Vždyť my se vracíme tam, co jsme říkali, proti čemu jsme všichni bojovali a hlavně my muzikanti taky, že jo.“ Nemálo pamětníků jeho slova zaznamenalo s pobaveným či pobouřeným údivem. Michal David jako bojovník proti režimu.

Strany se zmocnila levice a zelení. Piráti se zlobí: „Michailidu nám jen ubírá hlasy“

Nejdřív odchod otce zakladatele Jiřího Kadeřávka kvůli tomu, že se strana obrátila proti svým původním ideálům. Potom odstranění výrazného Mikuláše Ferjenčíka. A jako by pirátských vnitřních sporů nebylo dost, nakonec přišla samozvaná komunistka Jana Michailidu, která se krátce před krajskými volbami rozhodla skrze mediální kampaň vyrazit do boje s alkoholem, a oznámila lidem, že jim Piráti plánují brzy zdražit pivo a omezit jeho prodej.

Konec ajťáků

Zemřel Karel Sýs, básník komunistického režimu, jeden z těch, kteří se po normalizačních čistkách dostali k veslu. Jako šéfredaktor prakticky jediného literárního časopisu Kmen v tehdejších podmínkách rozhodoval, kdo smí a nesmí publikovat, byl skutečným cenzorem. Po roce 1989 mimo jiné prodával pornografické časopisy. Byl pochopitelně nositelem titulu zasloužilý umělec. Ale taky medaile Za zásluhy, kterou mu udělil prezident České republiky v roce 2018.

Lennon zpívá o komunismu, řekl polský sportovní komentátor při olympijském ceremoniálu. Už nekomentuje

Zatímco spoustu diváků zahajovacího ceremoniálu olympijských her po celém světě rozděluje scéna Poslední večeře, v Polsku se dokonce politickým tématem stala jiná scéna z ceremoniálu. A to píseň Johna Lennona Imagine, kterou během živého přenosu ve veřejnoprávní televizi TVP označil populární sportovní komentátor Przemysław Babiarz za vizi komunismu. Dočkal se tvrdé kritiky, ale i zastání od politiků opozičního PiS. Veřejnoprávní televize potom v sobotu oznámila, že Babiarz už dění olympijských her komentovat nebude.

Další Macronův úspěch. Šéfkou parlamentu zvolili opět Braunovou-Pivetovou, těsně porazila komunistu

Předsedkyní Národního shromáždění dnes francouzští poslanci znovu zvolili Yaël Braunovou-Pivetovou, která je spojenkyní prezidenta Emmanuela Macrona. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Třiapadesátiletá centristická politička v rozhodujícím třetím kole hlasování dostala 220 hlasů, zatímco její soupeř, čtyřiasedmdesátiletý komunistický zákonodárce Andre Chassaigne, jich obdržel 207.

Vysoké nároky na UX

O Michaele Pixové, české kritické sociální geografce (Přírodovědecká fakulta a Fakulta sociálních věd UK, VŠUP, zahraniční univerzity), zde hodláme psát jen s respektem. Toho se jejím postům na síti X, dříve Twitter, věnovaným boji proti klimatické změně, pohříchu nedostává. Příčinou je extrémní ideologičnost provázená nerovným bojem s nástrahami digitálních technologií. Případ, kdy ve snaze sdílet se čtenáři link na jakýsi dokument na internetu sdílela – při opakovaných pokusech – pouze link na tento dokument na pevném disku svého počítače, se stal legendárním.

Kubánská krize, nové vydání

Mír mír mír / jako hajzlpapír – padesát let staré dvojverší Egona Bondyho možná vystihuje, proč je dnes v České republice tak obtížné mluvit o riziku světové války mezi Západem a Ruskem. Ještě se vyrovnáváme s normalizací a důležitější než rok 2024 jsou pro nás léta 1968–1989. Touha po míru je u nás dosud zdiskreditovaná komunistickou propagandou. A co se mezitím děje na Ukrajině?

Zemřel generál Čeřovský, signatář Charty 77, který se postavil sovětské invazi

Ve věku 92 let zemřel v úterý brigádní generál Zbyněk Čeřovský, disident a signatář Charty 77. Oznámil to na Facebooku kardinál Dominik Duka, který byl za komunistické totality spoluvězněm Čeřovského v plzeňské věznici Bory. Čeřovský se postavil komunistickému režimu při invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Následoval vyhazov z armády, opakované věznění a nakonec nucená emigrace.

Macron se hrozí „občanské války“. Bardella: Jsme „připraveni“ vládnout

Programy "dvou extrémů" vedou "k občanské válce," prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron před nadcházejícími parlamentními volbami ve snaze zaútočit na své soupeře, tedy na široké levicové uskupení Nová lidová fronta a Národní sdružení (RN) spolu s republikánskými odpadlíky. Obě opoziční uskupení jsou v průzkumech daleko vpředu před Macronisty. Favorit voleb a lídr RN Jordan Bardella řekl, že je připraven převzít ve Francii vládu.

Mašínovi zůstanou bez vyznamenání. Prezidentovi Pavlovi v tom brání část jejich příběhu

Prezident Petr Pavel dnes v Ústí nad Labem při debatě s občany řekl, že mu brání udělit státní vyznamenání bratrům Mašínům část jejich příběhu. Senát je na vyznamenání dnes navrhl. Členům protikomunistické odbojové skupiny Mašínům jejich odpůrci vytýkají, že ve snaze opatřit si zbraně a peníze zabili odzbrojené policisty. Skupina působila v letech 1951 až 1953, probila se z totalitního Československa.

Nechtěli jsme slyšet, co Kryl říká. A s Havlem si prostě nerozuměli

V březnu jsme si připomněli třicáté výročí úmrtí Karla Kryla, v dubnu osmdesáté výročí jeho narození. Je to ještě autor, který má co říct? Co vlastně zbylo z Karla Kryla a jeho legendy? O tom v Salonu Echa diskutovali novinářka a básníkova dobrá přítelkyně Marta Bystrovová, novinář a autor knižního krylovského rozhovoru Půlkacíř Miloš Čermák, historik a novinář Martin Groman, literární vědec Jiří Zizler a divadelník, muzikant a právník Adam Rut. A protože připomínat výročí písničkáře bez jeho písní by nebylo uctivé, začali jsme právě písní.

Kvůli zabitým na hranicích půjde k soudu v Praze komunistický plukovník

Státní zástupkyně obžalovala plukovníka Pohraniční stráže Jana Muzikáře kvůli zraněním a usmrcení několika lidí při snaze o přechod československé hranice v době komunistického režimu. Viní ho ze zneužití pravomoci úřední osoby. Muzikářovi hrozí až desetiletý trest vězení. Uvedla to ve středu Česká televize (ČT) a napsal server iROZHLAS.cz, kterému to sdělil advokát pozůstalých Lubomír Müller. Obžalobu státní zástupkyně Katarína Kandová podala 2. dubna u Obvodního soudu pro Prahu 1.

Snění o perestrojce

Nedávno byla po roční uzávěře opět zprovozněna stanice pražského metra Jiřího z Poděbrad a na sociálních sítích bylo v určitých kruzích možné získat dojem, že jde o nejvýznamnější pražskou architektonickou realizaci posledních let. Ten obdiv byl snad autentičtější než v době, kdy se metro, notně oslavované oficiální propagandou, otvíralo. Přitom pokud jde o to, co je vidět, nešlo o nic víc než o pouhou údržbu původního stavu. Což by snad mělo být normální. Nadšení však bylo větší než u nějaké rekonstrukce starší stavby, na niž si lze vzpomenout. Je opravdu hlavolam, co je na stanicích pražského metra tak úchvatného.

Na Tarkovském v Palachově týdnu

V těchto dnech roku 1989 v Praze probíhal tzv. Palachův týden, série protirežimních demonstrací k výročí sebeupálení Jana Palacha. V normalizačním Československu do té doby nevídaný úkaz, režim na něj také reagoval na tehdejší poměry ostře, v jeho sdělovacích prostředcích se objevovala skutečně hnusná propaganda, zatýkalo se, vyhrožovalo se. Když se člověk tehdy v centru Prahy nadechl, mohl sice ucítit závan slzného plynu, ale především pocit, že něco je ve vzduchu.

„Havel byl měkký! Komunisty musíme rozdrtit.“ Milei v Davosu burcoval proti socialismu

Argentinský prezident a hvězda pravicové ekonomiky Javier Milei prohlásil, že Havel byl příliš měkký a on sám chce "zcela" zničit a zlikvidovat komunistickou stranu. „Havel byl měkkota! Komunisty musíme úplně rozdrtit,“ prohlásil Milei během vystoupení na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. Kromě toho také citoval esej Václava Havla Moc bezmocných a kritizoval čím dál více se šířící socialismus v západních zemích. "Socialismus selhal ve všech zemích, kde byl nastolen a zavraždil stamiliony lidí," řekl Milei.

Palach měl tři desítky následovníků. Motivy dalších upálených však provází pochybnosti

Čin studenta Jana Palacha, který se na pražském Václavském náměstí zapálil ve snaze probudit národ z letargie, do níž upadl po srpnové okupaci roku 1968, nezůstal osamocen. Začátkem roku 1969 se ho pokusila napodobit řada dalších lidí, zdaleka ne u všech se ale historici shodují na motivu jejich činu. Plzeňský dělník Josef Hlavatý, který se zapálil před 55 lety, 20. ledna 1969, byl prvním z téměř tří desítek Čechoslováků, kteří tak učinili. A o jeho motivu dodnes panují pochybnosti.

Kompenzace za Husáka?

„Jedni ho milují, druzí ho zatracují, ale takový už je lidský život. Důležité je, že něco vytvořil, něco po sobě zanechal.“ Tak takhle by asi na Gustáva Husáka žádný český ústavní činitel nevzpomínal. Ale na Slovensku ano, jsou to slova místopředsedy slovenského parlamentu Andreje Danka. Spolu s premiérem Ficem a dalším místopředsedou národní rady se na Husákovy narozeniny vypravil poklonit se mu k jeho hrobu. Někdo si možná i odplivne, lze si taky představit, že kdyby Česko vedlo agresivnější, takříkajíc putinovskou zahraniční politiku, tak by se okázale ozvalo – Husák zničil životy pěkné řádce Čechů.

Podivné dědictví

Žijeme v době, kdy od revoluce v roce 1989 uplynulo třicet čtyři let a stává se už záležitostí pamětníků a oslav – sotva najdeme člověka pod pětačtyřicet, který by si ještě strukturu a fungování komunistického státu reflektovaně pamatoval, což je dál oslabováno i tím, že vyčerpaný a měknoucí komunistický režim už do světa dětí příliš intenzivně neinheroval. Všichni se k odkazu tehdejšího 17. listopadu obecně a Václava Havla jako člověka a myslitele speciálně dnes nadšeně hlásíme.

Útěk do Berlína. Dokument ukazuje cestu bratří Mašínů okem Jana Nováka

Celovečerní dokumentární film Útěk do Berlína popisuje jeden z největších příběhů studené války, kdy se skupina pěti mladých mužů v čele s bratry Mašíny, rozhodla opustit komunistické Československo za každou cenu. Režiséři Jan Novák a Martin Froyda ukazují, jak se ozbrojení mladíci chtějí připojit k tehdy očekávané válce Západu s Východem. "Psal se rok 1953 a my dnes prostřednictvím posledních pamětníků sledujeme 30denní dramatickou cestu do Západního Berlína.

Jurečka zajistil důchod pro Soukupa. Gruntorád hladovku drží dál

Disident Karel Soukup bude dostávat důchod stejně jako účastníci třetího odboje. Novinářům to v Hradci Králové řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Soukup podstatnou část života strávil mimo ČR v nucené emigraci. Jurečka v pondělí zopakoval, že je připraven pomoci řešit problém nízkých disidentských penzí, za který si vysloužil kritiku od signatáře Charty 77 Jiřího Gruntoráda. Chartista požaduje Jurečkovu demisi, na podporu svého požadavku drží hladovku. ČTK Gruntorád řekl, že na svých požadavcích trvá, protože neprotestuje jen kvůli Soukupovi.

„Je ostuda, že se na to musí takto upozorňovat.“ Problém nízkých penzí disidentů je třeba řešit, shodli se politici

Situace kolem nízkých penzí disidentů v Česku je ostudná a stát ji musí co nejdříve vyřešit, shodli se zástupci vládní koalice i opozice v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Předseda poslanců ODS Marek Benda uvedl, že koalice se bude problémem zabývat. Neřešení problému nízkých penzí disidentů a disidentek kritizuje signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád

Kruté konce vlídných lidí

Už roky mi leží v hlavě příběh Malcolma Caldwella (1931–1978), bylo by dobře, kdyby ho jednou zpracoval někdo toho schopný – já to nejsem. Je to unikátní story a zároveň v něčem univerzální, vypovídající o moderním západním člověku pozdního dvacátého a jistě i jednadvacátého století. Caldwell by skotský intelektuál a akademik, hlásil se k levici.

Hrdina nevypadá jako Limonádový Joe

Další vlna debat, diskusí a polemik o bratrech Mašínech, nejvýraznějších představitelích ozbrojeného odporu během tzv. třetího odboje, se zvedla po premiéře filmu Bratři a také v souvislosti s úvahami, zda nový prezident vyznamená odbojovou dvojici (žije již jen Josef, Ctirad zemřel v roce 2011): ocenění obdržela nakonec jen sestra Zdena. V sérii různých debat je ta naše snad poněkud jiná zvláštní sestavou účastníků (Krystyna Krauze, Mirek Topolánek, Ondřej Vaculík, Martin Vadas, Petr Stančík) a také otevřeností, s jakou se o věci vyjadřují a o ní přemýšlejí.

Vyprávění v tanečním rytmu

Na snímku Bratři je nápadný jeho nevyvážený rytmus: z příběhu Ctirada a Josefa Mašínů a jejich odbojové skupiny zabírá třetinu filmu útěk východním Německem – je to část soudržná, soustřeďující se na jediný punkt, na snahu pěti mladíků dostat se co nejdřív z bodu A (československých hranic) do bodu B (Západního Berlína). Je to třetina vrcholící, závěrečná, k ní vše předešlé směřuje: tuto část má divák s hrdiny prožít, jako by se jim po boku probíjel železniční zastávkou malého města nebo s nimi následně ležel a mrzl v mokrém lese a vyčkával, zda si jich východoněmečtí vojáci všimnou.

„Dokažte, že ctíte svobodu.“ Topolánek, Hilšer či Vondra vyzývají Pavla, ať vyznamená Mašíny

Petici, aby prezident Petr Pavel vyznamenal členy odbojové skupiny bratří Mašínů, které Senát letos nominoval na Medaili Za hrdinství, podepsalo zatím 34 osobností. Další budou mít možnost prostřednictvím petičního serveru, informoval historik Petr Blažek, dokumentarista Martin Vadas a senátor Marek Hilšer z klubu Starostů, kteří petici připravili. Pavel již dříve uvedl, že by s oceněním Mašínů měl problém; vyznamenat ale hodlá jejich sestru Zdenu Mašínovou, na jejíž nominaci se Sněmovna a Senát shodly.