Hnutí Stačilo! by nejvíce slušela role konstruktivní opozice, doufám, že nejde o projekt na jedno volební období. V rozhovoru pro Echo24 v rámci seriálu Hlasy nové generace to řekl lídr kandidátky Stačilo! v Plzeňském kraji Vítek Prokop. Dále hovořil o smíšeném historickém odkazu komunistů či o tom, proč by podpořil vystoupení z Evropské unie a NATO. Reakci Izraele na útok Hamásu 7. října 2023 přirovnal k tomu, když člověka štípne komár a on na něj vytáhne bazuku.

Co vás motivovalo ke vstupu do politiky?

Ke vstupu do politiky mě motivovaly zážitky, které jsem měl, když jsem vyrůstal. Když mi bylo zhruba 12, 14 let, tak má rodina byla hodně sociálně slabá. Naše ekonomická situace se pak zlepšila, když maminka začala pracovat v Německu. To mělo přidanou hodnotu, že se zlepšila naše finanční situace, nevýhodou bylo, že jsme ji já a moje mladší sestra skoro vůbec neviděli. Ten zážitek mě hodně poznamenal, protože když jsme byli takhle chudí, tak jsme nikoho nezajímali. Nikdo nenabídl pomoc, nikdo o tom problému nemluvil. Bydleli jsme nedaleko sociálně vyloučené lokality, takže jsem na vlastní oči viděl, jak to tam vypadá. A na základě toho jsem se vydal levicovým směrem politického uvažování. V roce 2021 vypadly ze sněmovny obě tradiční levicové strany a v ten moment jsem si řekl, že bych se měl nějakým způsobem sám zapojit, jít do politiky.

Jak jste se ale jako mladý člověk dostal na kandidátku hnutí Stačilo!?

Vybral jsem si z nabídky nových levicových stran stranu Levice, která se mi v ten moment zdála perspektivní a tak jsem do ní vstoupil. V té době jsem už studoval politologii, takže jsem si říkal, že jde o dobrou příležitost, jak přetavit teoretické poznatky v něco praktického. Ve straně Levice jsem i necelé dva roky dělal místopředsedu, ale pak jsem se začal se zbytkem vedení rozcházet v názorech, jak dál. Začal jsem podporovat hnutí Stačilo! jako protestní platformu, která by mohla spojovat roztříštěné levicové a vlastenecké síly, oni si mysleli něco jiného. Takže jsem se rozhodl Levici opustit a stát se sympatizantem hnutí Stačilo!.

V Plzeňském kraji jste teď dokonce na prvním místě. Zdá se to jako rychlý vzestup…

Já se na levicové scéně pohybuji už čtvrtým rokem. Přispívám do celé řady levicových periodik, časopis Argument, týdeník Naše pravda a tak dále. Byl jsem také zapojen do struktur v rámci Strany evropské levice. Takže už jsem v té levicové politické bublině relativně známý. Zároveň se ví, že umím veřejně vystupovat, mám teoretické znalosti a kontakty v zahraničí, tak si myslím, že pro hnutí Stačilo! šlo o přirozenou volbu, byť se přiznám, že první místo jsem nečekal. Ze začátku, když jsem byl osloven, se hovořilo o druhém či třetím místě, což mi připadalo logické s tím, že bych kryl záda někomu politicky zkušenějšímu. Hnutí se ale rozhodlo pro opačný přístup a je to dobře, protože to narušuje takový ten stereotyp, že levice je jen pro staré lidi a mladým nemá co nabídnout.

Neobáváte se v Plzeňském kraji střetu s politicky zkušenějšími soupeři, jako jsou třeba ministři Baxa a Ženíšek na kandidátce Spolu?

Vůbec se neobávám, protože jejich zkušenosti jsou negativní. Pan ministr Baxa už přede mnou jednou z debaty utekl, když jsem se ho snažil konfrontovat při návštěvě premiéra Fialy v Plzni. Asi pět minut jsem se s ním snažil bavit o nákupu stíhaček F-35, on mi řekl ať počkám a pak utekl dovnitř sálu. Já se těchto lidí vůbec nebojím.

Skutečně se ztotožňujete s politikou hnutí Stačilo!, respektive KSČM jako klíčového subjektu?

Vám připadá, že dnešní systém funguje?

To není na mně, abych to rozsoudil, já nejsem politik.

Pár fakt. Máme přes milion lidí, kteří živoří na hranici příjmové chudoby. Myslíte si, že tito lidé si mohou nějak užívat ty svobody, které jsou zakotveny v Ústavě, svobodu cestovat a tak dále? Nemohou, kvůli své sociální situaci. Před dvěma lety 50 % všech lidí v průzkumu uvedlo, že nemůže vyjít se svým příjmem. Tento systém nefunguje. Všimněte si, že všichni politici neustále mluví o střední třídě. Nikdo ale nemluví o dělnické třídě. Máme přes milion lidí zaměstnaných ve výrobě. To jsou lidé, díky kterým stát funguje a vzniká nějaká přidaná hodnota. Pro tyto lidi tu musí být jasná politická síla. Problémů je ale daleko více. Čelíme dluhovému otroctví, energetickou chudobu, narůstá problém dopravní chudoby, protože konektivita krajů byla silně vykuchána v rámci různých škrtů. Je tu řada důkazů, že současný systém nefunguje a je třeba ho nahradit systémem jiným, fungujícím na jiném principu.

Jedním ze zásadních bodů programu hnutí Stačilo! je vystoupení z EU. Nejsou to právě evropské peníze, které do velké míry pomáhají řešit třeba ten problém s dopravní sítí?

Bodem našeho programu je referendum o setrvání v Evropské unii, v tom je zásadní rozdíl. Pokud jde o kohezní politiku, tak ta tu probíhá už 20 let a zjevně nefunguje, rozdíly mezi regiony se nestírají, naopak se možná zvětšují. Takže EU rozhodně nepomáhá.

Další rozhovory ze seriálu Hlasy nové generace najdete ZDE.

Jak vy byste hlasoval v případném referendu?

Já bych byl pro vystoupení z EU. Kdybyste se mě zeptal ještě dva tři nebo čtyři roky zpátky, tak bych vám řekl, že věřím na reformu EU. Z této představy jsem vyléčen, myslím, že ty struktury se reformovat nedají. Byl bych rád, kdyby vznikl jiný formát spolupráce, založený na jiných pravidlech. Důležitou roli má hrát regionální spolupráce, myslím si, že V4 by byl dobrý formát pro rozvíjení takové spolupráce.

O které další partnery byste se chtěli dále opírat v zahraniční politice? Vnímám totiž někdy až schizofrenní postoj vašeho vedení k Donaldu Trumpovi…

Donald Trump otevřel tematiku mírového ukončení konfliktu na Ukrajině. Tam můžeme vidět jeho roli jako pozitivní. Pokud jde o uvalení cel na Evropskou unii, které se silně dotknou našeho průmyslu, tak tam je jeho role negativní. To není schizofrenie, to je, že se na toho člověka díváte komplexně a nechcete ho škatulkovat do kategorií černá a bílá. Je to politik, který se pohybuje ve složitém geopolitickém prostředí a to, co on prosazuje, určitá část Republikánské strany deklarovala řadu let. Překvapení v Bruselu ukazuje jen na neschopnost bruselských elit se seznámit s partnery za oceánem. Pro nás je další prioritou zlepšování vztahů se státy v Jihovýchodní Asii. Těžiště moci se tam jednoznačně přesouvá. Stačí se podívat na projekce, jak jim má růst HDP a a populace. Tam musíme směřovat svou pozornost. A dále se bavit s dalšími státy globálního jihu, jako je třeba neoficiální lídr Jižní Ameriky Brazílie.

Donaldu Trumpovi se zatím nepodařilo ukončit na Ukrajině, jak avizoval. Jak by měla tato válka podle vás skončit?

Ideální ukončení tohoto konfliktu neexistuje. Bude to kompromis, velmi špinavý kompromis a bude založený na realitě na bojišti. Evropa propásla svou šanci hrát roli mírotvůrce, mohli jsme to udělat už před více než rokem, ale tu pozici jsme vyklidili. Takže ji převzalo Turecko a Spojené arabské emiráty, které ale nemají takové páky na oba dva ty aktéry. Kdyby Evropa nehrála svou válkychtivou hru, tak jsme mohli oba aktéry dotlačit do jedné místnosti. Když si čtete rozhovory z let 2022 či 2023 s lidmi, kteří vyjednávali dohody Minsk 2, tak oni říkají, že jádro problému bylo, když nastal covid. Diplomaté se přestali fyzicky scházet a v on-line prostředí nevybudujete tu vzájemnou důvěru. Proto je zásadní dostat ty lidi do jedné místnosti. Je celkem jedno, o čem budou ze začátku jednat, ale je důležité, aby se začala budovat vzájemná důvěra. Situace na bojišti je v podstatě patová, obě strany ztrácí velké množství lidí. Je jen otázkou času, kdy k těm jednáním dojde.

Je podle vás Rusko agresor v tomto konfliktu?

Ta invaze je porušením mezinárodního práva, stejným porušením jako bylo třeba bombardování Jugoslávie silami NATO.

Je podle vás Vladimir Putin válečný zločinec?

To není na mě, abych to rozsoudil. Máme tady nějaké mezinárodní justiční orgány, které vydaly nějaký zatykač. Nejsem právník, nemohu o tomto rozhodnout.

A jak vnímáte konflikt mezi Izraelem a Palestinou?

Neexistuje právo páchat genocidu. Vidíme, co se v Pásmu Gazy děje, to množství důkazů o izraelských válečných zločinech je obrovské, lidé tam hladoví. Měli bychom přestat hrát hru, že Izrael vzhledem ke své historii má bianco šek a může si dělat úplně cokoliv. Když se děje válečný zločin, tak na to musíme upozornit. EU uvalila nějaké sankce na Rusko. Z logiky věci, kdybychom měřili všem stejným metrem, tak bychom měli uvalit stejné nebo i silnější sankce vůči Izraeli. Představte si, kdyby se ukázalo, že vojáci Ruské federace cíleně zamezují dodávkám humanitární pomoci pro Ukrajince na okupovaném území. To by byla zpráva číslo jedna, všude by se to odsuzovalo, už vidím ministra Lipavského, jak by jim nadával do zvířat a tak dále. Víme, že Izrael to páchá, důkazů je obrovské množství a je to pokrytectví, které by normální člověk měl odsoudit.

„Když vás štípne komár, nevytáhnete na něj bazuku“

Mluvíte o měření stejným metrem. Zároveň ale v případě Izraele hovoříte o válečném zločinu, v případě Ruska to chcete nechat na mezinárodních orgánech. Tak v čem je rozdíl?

Ty válečné zločiny jsou v případě Izraele jednoznačnější. Po internetu kolují od profesionálních novinářů naprosto příšerné fotografie k smrti vychrtlých palestinských dětí. Nedávno vyšla zpráva, kdy bývalý příslušník amerických zelených baretů uvedl, že byl svědkem toho, jak Izrael pálí z tanků do davu Palestinců čekajících na humanitární pomoc. I další mezinárodní organizace jako třeba Lékaři bez hranic, upozorňují na to, že se tam zkrátka ty zločiny dějí. Byli jsme svědky naprostého ticha ze strany světových mocností. Ledy se prolamují až teď. Už to nejsou jen arabské státy, které na to upozorňují, ale jsou to i státy globálního jihu, kterého se to rovněž silně týká, pokud by došlo k nějaké masovější migraci. Množství důkazů a závažnost zločinů je nesrovnatelně větší než v případě konfliktu na Ukrajině. Srovnejte si počty zabitých civilistů v obou konfliktech. Izrael zabil za daleko kratší dobu daleko více civilistů, než zabila ruská armáda na Ukrajině.

Izrael tedy podle vás překonal své právo na obranu?

Ano, jednoznačně.

Ale po tom útoku 7. října 2023 ho měl?

Podívejte se, když vás štípne komár, tak na něj nevytáhnete bazuku. Každá reakce musí být nějakým způsobem adekvátní.

Jak byste hlasoval v referendu o vystoupení z NATO?

Jednoznačně bych ho podpořil. Jsem velkým zastáncem modelu aktivní neutrality jako má náš soused Rakousko. Američané v posledních několika letech vyvíjí zajímavou snahu zainteresovat více státy NATO do situace v Indo-Pacifiku, chtějí otevřít kancelář NATO v Japonsku a zvali i jejich zástupce na své summity. Cíl je jednoduchý. Pokud by došlo k otevřenému konfliktu s Čínou, aby do něj mohli zatáhnout své spojence. Je to zajímavý zlozvyk, který oni mají. Když Sověti provedli invazi do Afghánistánu, tak tam šli sami. Nepozvali si ostatní státy Varšavské smlouvy. Když tam vtrhli Američané, pozvali si spojence z NATO. Já nechci vstupovat do konfliktu mezi USA a Čínou. Aktivní neutralita nám umožní vyhnout se potenciálnímu konfliktu mezi mocnostmi a naopak můžeme působit jako mediátoři, mírotvůrci, kteří se budou snažit dát ty znesvářené státy dohromady. Můžeme takto působit na Ukrajině, v Palestině a tak dále.

Pokud byste byli v koalici s hnutím ANO, tak k tomu ale pravděpodobně nedojde, protože Andrej Babiš i Karel Havlíček opakovaně říkají, že referendum o vystoupení z EU a NATO je pro ně červená čára, za kterou s nikým nepůjdou. Je pro vás navzdory tomuto hnutí ANO potenciálním koaličním partnerem?

Mě by zajímalo, proč se pan Havlíček bojí názoru obyčejného člověka na zásadní témata. Třeba v případě EU vidíme, jaký vítr přichází z Bruselu třeba v souvislosti s naprosto likvidačním návrhem emisních povolenek pro domácnosti. S kým budeme, nebo nebudeme ochotni jít do vlády, záleží na tom, jaké karty rozdají voliči a jak silnou vyjednávací pozici budeme mít. Já jsem ke koaliční spolupráci s hnutím ANO skeptický. Pokud by jejich vláda prosazovala dobré zákony, které by pomohly pracujícím lidem v České republice, tak pro ně milerád zvednu ruku. Ale nebudu ignorovat podezřelé výroky třeba pana Havlíčka, který začal tvrdit, že by si lidé měli šetřit na důchody sami, případně paní Schillerová, která nedávno tvrdila, že bychom měli snížit daně největším korporacím. To je podle mě cesta zkázy, při tom bych jim svítit nechtěl.

Čili z vašeho pohledu by hnutí Stačilo! slušela spíše role, řekněme, konstruktivní opozice?

Ano. Můj osobní sen je být tou konstruktivní opozicí.

Jaké by byly vaše osobní priority po případném zvolení?

Já jsem hlavní tváří naší programové kapitoly spojené s dostupným bydlením. To je jedna tematika. Dále i vzhledem ke svému vzdělání bych se rád věnoval i zahraniční politice. Máme tam teď i zkušenější matadory, třeba Lubomíra Zaorálka ze SOCDEM. Každopádně uvidíme, jak dopadnou volby.

Co by podle vás pomohlo zvýšit dostupnost bydlení?

Máme několik opatření, z nichž nejdůležitější je podle mě tvorba Státního stavebního holdingu. Pokud se podíváme na historický přehled, tak se nejvíce stavělo ve chvíli, kdy stavěl stát. Tenkrát za minulého režimu byl, tuším, rekord téměř 100 tisíc postavených bytů za rok. V současnosti se u nás postaví zhruba 30 tisíc bytů, což je stejné číslo jako naposledy někdy v 50 letech. Čistě volnotržní řešení nefungují. Dále chce podpořit výstavbu obecní a družstevní. Dalším nástrojem je možnost vyššího zdanění spekulantů s nemovitostmi, jako je pan Ponomarenko, který tvrdí, že má 25 tisíc nemovitostí, část z nich pravděpodobně získal nějakou kriminální činností. To není normální a brutálně to křiví trh. Střecha nad hlavou není to, stejné jako zlatá cihla, nelze k nim přistupovat ve smyslu investice stejně. Můžeme se inspirovat ve Velké Británii, kde čím déle je nemovitost prázdná, tím více se zvyšuje její zdanění. Týkalo by se to lidí, kteří mají třeba 15 a více nemovitostí. Nechci vyšší daní trestat člověka, co si koupil druhou nemovitost, třeba chalupu. O tom se nebavíme, bavíme se o spekulantech, kterých jsou nižší stovky a křiví trh.

Každý rok má Česko deficit přes čtvrt bilionu, příští rok se navíc vrátí k růstu. Zároveň se ale zvyšují výdaje na obranu, budou tam Dukovany, Green Deal a tak dále. Jde to reálně ufinancovat bez zvýšení daní?

Já nechci, aby Česko plnilo závazek vydávat pět procent HDP na obranu. Je to nesmyslné politické číslo, které nemá oporu v žádné studii. Sám Trump řekl, že USA zůstanou na svých třech procentech. Nevidím důvod, proč bychom to měli plnit. Tato vláda nepřišla s jediným odůvodněním, proč bychom to měli platit. Veřejně tady odsoudím plzeňského poslance Miloše Nového z TOP 09, který chodí a deklaruje, že bychom měli zavádět válečnou daň. To naprosto odmítám. Česko s nikým ve válce není, Miloš Nový je asociální blázen.

Jsem proti jakémukoliv zvyšování spotřebních daní, které více dopadnou na chudé pracující lidi v této republice. Můžeme se bavit o vyšších daních na majetek, na mysli mám například cenné papíry. Tam vidím velký prostor pro zvyšování daní. Když se podíváte na analýzu PAQ Research, tak my tyto majetky daníme extrémně málo. Tam je prostor získat do rozpočtu více peněz, třeba na ty Dukovany.

Když jste v tomto období pozoroval kulturu ve sněmovně v tomto volebním období, podpořil byste nějakou úpravu jednacího řádu tak, aby například předsedové stran nemohli svými nekonečnými projevy dolní komoru blokovat?

V jednacím řádu se najde celá řada věcí, které se dají zlepšit. Ty takzvané filibustery, jak se tomu říká v angličtině, tedy obstrukční řeči, jsou naprosto legitimním nástrojem opozice. A myslím si, že by je třeba opozice nepoužívala tolik, kdyby vláda v tomto období nepoužívala v extrémním množství případů nástroje takzvaných přílepků, aby si ulehčili a zkrátili legislativní proces. V tu chvíli nemá opozice jinou možnost, než používat jiné extrémní nástroje. A to je potřeba vnášet do veřejného prostoru, kde zatím zaznívají jen stížnosti vládních poslanců na obstrukce, které ale mají svůj důvod. Jako přílepek přišel třeba i ten fascinující přílepek o zákazu propagace komunistických hnutí. Pan poslanec Dlouhý z TOP 09 s ním neuspěl na ústavně-právním výboru, tak to tam dal jako přílepek, aby mu to prošlo. Je to přitom nesmysl a propagandistický krok před volbami.

Nicméně vy s tou komunistickou značkou pracujete ve volbách svérázným způsobem. KSČM je klíčovým subjektem ve Stačilo!, její předsedkyně Kateřina Konečná je volební lídryní. Nenaznačuje to tedy odklon od KSČM ke značce Stačilo!, třeba i tím, že tvrdíte, že budete mít jeden poslanecký klub?

Všechna jednání stála na tom, že bude jeden poslanecký klub. SOCDEM s tím měla ze začátku problém, proto také zkolabovala první kola jednání v lednu. Nejsem členem KSČM, nemohu za ně mluvit. Odkáži vás na článek v časopise Argument, kde historik Jiří Malínský popisuje, jak spojování levicových socialistických subjektů má řadu precedentů v historii. Pokaždé, když se zhoršovala situace, ať už vnitropolitická nebo zahraniční situace, tak se levice spojovala. Já bych byl rád, aby hnutí Stačilo! nebylo projektem na jedny volby, ale aby z něj bylo opravdu hnutí, které bude organicky spojovat socialistické, levicové a vlastenecké hlasy do jednoho proudu.

Nebylo by v souvislosti s historickým odkazem komunistické strany lepší, kdyby tato značka úplně zanikla?

Historický odkaz je smíšený, ale to máte u celé řady myšlenkových proudů. Katolíkům také dnes nikdo nepředhazuje upálení mistra Jana Husa nebo upálení Giordana Bruna, který tvrdil, že země je kulatá. Stejně je to i s komunistickým hnutím. Mezi komunisty patřili básníci jako Wolker nebo Seifert, KSČ plnila i státotvornou roli. Byly to i hlasy komunistů, které zvolily prezidentem Edvarda Beneše, komunisté se snažili smazávat sociální rozdíly, které tady byly za první republiky. Ano, v 50. letech bylo období justičních vražd, probíhaly monstrprocesy. Ale to nebylo ojedinělé za té studené války. Na druhé straně železné opony se páchala stejná, často i větší zvěrstva. Upozorním například na genocidu indonéských komunistů, která má přes milion obětí a ve které asistovaly agenti CIA. Nemůžeme se na ty věci dívat černobíle.

Jaký je vás osobní názor na spojení se SOCDEM?

Důležité je, aby nepropadly hlasy. Je dobře, že jsme dokázali spojit, pro obě dvě strany to bude výhodné. Sociální demokracie se krásně očistila od lidí, kteří už dávno měli být buď v TOP 09 nebo v hnutí STAN. Ti, co tam zůstali, jsou doopravdy sociálními demokraty v pravém smyslu slova a budou se zajímat o sociální témata. Současný systém nepracuje ve prospěch běžného pracujícího člověka. Máme extrémně disproporční zdanění práce oproti zdanění majetku. Co má obyčejný člověk ze členství v NATO? Nic. Co má z EU? Nic. Že chtějí sociální demokraté nastolit nástroje přímé demokracie, je dobře.

Jakou roli měl Andrej Babiš v tomto spojení?

To se musíte zeptat Andreje Babiše. Co vím, tak na tom vyjednávání žádnou roli neměl. Jsou to mediální klepy. Apeloval bych, aby lidé nevěřili všemu, co se píše v médiích.

Podpořil byste manželství pro všechny?

Kulturní války nyní nejsou vůbec důležité. Svazky heterosexuálních a homosexuálních párů by měly mít stejná práva a povinnosti. Zcela nejideálnějším způsobem by bylo, kdyby o tom rozhodli občané v referendu. Údajně zlá a totalitní Kuba o manželství stejnopohlavních párů rozhodla právě v referendu. Připomeňme, že jde stále o silně katolický stát. Díky referendu ty kulturní války utichly. Jak se říká, hlas lidu, hlas boží.

Jaká by za vás byla nejlepší forma referenda v Česku?

O přesném nastavení se ještě debatuje, protože je tam několik důležitých věcí. Mně se moc líbí model ve Švýcarsku, kdy každé domácnosti přijde brožura, kde obě strany v rámci toho referenda mají prostor, aby jejich odborné týmy vytvořily shrnutí různých argumentů. Kateřina Konečná nedávno řekla, že by chtěla, aby hranice byla 100 tisíc podpisů, pokud by šlo o referendum v otázkách členství v mezinárodních aliancí, jako je EU a NATO.