Papež Lev XIV. dnes podepsal dekret o blahořečení Jana Buly a Václava Drboly, oznámilo brněnské biskupství. Oba kněží patří k obětem komunistické totality v Československu. Byli odsouzeni ve vykonstruovaných procesech a popraveni. Nyní jsou církví oficiálně prohlášeni za mučedníky, uvedla mluvčí biskupství Anežka Benešová. O uznání mučednictví informuje také web Vatican News. Slavnost blahořečení se bude podle biskupství konat v polovině roku 2026 v Brně.

Proces blahořečení dosud trvá přes 20 let a inicioval jej bývalý brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Blahořečení je předstupněm k uznání člověka za svatého.

„Seznámil jsem se s řadou dokumentů, které svědčily o životě obou těchto mladých kněží, četl jsem dopisy Jana Buly z cely smrti a dlouho přemýšlel nad tím, jakou úzkost museli prožívat, jaké bezpráví a jakou bolest vytrpěli. A přesto stáli pevně, věrní hodnotám, kterým zasvětili svůj život, a dokázali odpustit svým vrahům. Jsou to jednoznačně vzory, od kterých se i dnes můžeme učit,“ řekl brněnský biskup Pavel Konzbul.

Po podpisu dokumentů papežem nyní začínají přípravy na samotnou slavnost blahořečení, která by se měla uskutečnit v Brně. „Termín slavnosti zatím nemáme potvrzen, ale předpokládáme jeho zveřejnění v řádu několika týdnů. Půjde o akci, na které očekáváme účast mnoha tisíc věřících nejen z jižní Moravy a Vysočiny, ale i z celé ČR. Rozsahem i významem půjde opravdu o mimořádnou akci pro českou církev,“ uvedl Konzbul.

„Proces blahořečení v důsledku znamená důkladný průzkum života a skutků kandidáta, zejména hledání důkazů o jeho ctnostech, hrdinství nebo zázracích. Během procesu se shromažďují dopisy z pozůstalosti, úřední dokumenty, výpovědi svědků a všechny další dostupné prameny dokumentující život kandidáta, které by mohly sloužit jako důkazní materiál. Rozhodnutí pak vyslovuje papežská Kongregace (od roku 2022 Dikasterium) pro blahořečení a svatořečení ve Vatikánu,“ popsal vedoucí diecézního procesu blahořečení Karel Orlita.

Po důkladném zkoumání na místní a národní úrovni spis převzal Vatikán, kde vše posuzovali z historického i teologického hlediska.

V uplynulých 30 letech už bylo blahoslaveno několik osobností spojených s českými zeměmi. Například v roce 2014 dvě řádové sestry zavražděné nacisty Marie Restituta a Marie Antonína Kratochvílová nebo 14 františkánů z Prahy, zabitých v únoru 1611 davem v klášteře u Panny Marie Sněžné v Praze. Už o deset let dříve byl blahoslaven i poslední český král a rakousko-uherský císař Karel I.

Na blahoslavení čekají přibližně dvě desítky osobností českého katolického života, z toho velká část obětí totalitních režimů 20. století, tedy s podobným osudem jako měli Jan Bula a Václav Drbola. Nejčastěji se mluví o kardinálu Josefu Beranovi či knězi Josefu Toufarovi, proces ale začal i u několika řádových sester či řeholnic.

V roce 1995 papež Jan Pavel II. svatořečil dvě osobnosti spojené s českými zeměmi. Středověkou šlechtičnu Zdislavu, která mimo jiné založila špitál a věnovala se nemocným, a kněze Jan Sarkandera, zabitého v neklidné době českého stavovského povstání a považovaného katolíky za patrona ochrany zpovědního tajemství.