Tag: 2. světová válka

Články k tagu

Barvitý příběh Lidic

Ve středu 10. června uplynulo třiaosmdesát let od vypálení Lidic. No a včera – tedy v sobotu 14. června – došlo na místě tragédie k tradičnímu pietnímu aktu (logicky se čekalo na víkend). Zachytil jsem ho náhodou v České televizi, když jsem chtěl původně sledovat jiný program, a musím říct, že při všech sporech, které se o veřejnoprávní vysílání v současnosti vedou, toto je služba, kterou si představuji. Totiž že se do éteru pustí relace, která má zřejmý úkol udržovat v národním a společenském povědomí jeden z jeho zjevných pojivých punktů. Vždyť nad čím jiným bychom si měli připomínat, co nás drží pohromadě a co formuje kousek duše každého z nás, než je tato tragédie, jež ve střední Evropě skoro nemá obdoby?

Oběti vyhlazení Lidic uctil i prezident Pavel

Lidé si v sobotu v Lidicích pietní vzpomínkou připomněli 83. výročí vyhlazení obce, oběti uctil i prezident Petr Pavel. Akce byla bez projevů, kromě mše ji tvořilo mimo jiné kladení květinových darů i uctění dětských obětí války. Význam připomínání si tragických osudů Lidic, ale i Ležáků se stává současností a je to nesmírně důležitá věc, řekl novinářům ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Dnešní vzpomínka začala tradičně mší na základech kostela svatého Martina.

Nezvládnutá migrace svědčí i o nevzdělanosti

„Trh ztracených“ – tak popisuje rakouská spisovatelka a esejistka Sabine Schollová neutrální Portugalsko za druhé světové války. Stalo se místem, kde se střetávalo zoufalství s nadějí. Knihou Transit Lissabon, jež pojednává o útěcích před nacisty, se autorka snaží vyrovnat se současnými migračními vlnami. Co znamená ztratit se na útěku – a možná také znovu najít sám sebe? A jak se jako společnost vypořádáváme s těmi, kteří třeba i u nás dnes hledají útočiště?

Nová scéna z Oválné pracovny: „Den D nebyl váš příjemný den“, rýpnul si Trump do Merze

Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s německým kancléřem Friedrichem Merzem ve čtvrtek nabralo mírně nepříjemný směr ve chvíli, kdy došlo na připomínku 81. výročí vylodění spojenců v Normandii. Trump svému hostu naznačil, že Němci nemusí výročí Dne D vnímat pozitivně. Merz však tento výpad relativně ustál. Odvětil, že výročí, které si právě připomínáme, znamená osvobození jeho země od nacistické diktatury.

Kohoutův hon na bestii

Romány se nečtou kvůli výročí, ani když je to výročí konce války, ale občas padnou do rukou v onen výroční čas. Tak se v těch rukou po třiceti letech od vydání může objevit román, který jeho autor psal také proto, aby pokud možno vyšel k tehdy padesátému výročí konce oné války, což samozřejmě nebyla motivace jediná a ani určující. Ale před třiceti lety ještě byla silná představa, že romány se píší i kvůli dějinám, ba jakýmsi způsobem dějiny i spolutvoří. To je dnes velmi archaická a naivní ambice, ale lze se domnívat, že jakmile se opustí, význam literatury značně utrpí a literatura se stane tím, čím dnes, lze se obávat, je: okrajovým koníčkem pro neurotiky.

Koaliční partner se distancuje od Ficovy cesty do Moskvy. Byl tam prý jen jako šéf Smeru

Robert Fico do Moskvy necestoval jako slovenský premiér, ale jako šéf své strany Smer-SD. Uvedli to představitelé koaličního partnera Hlasu s tím, že sami by do Ruska necestovali. Osvobození Slovenska a konec druhé světové války prý uctili na Slovensku. Sám Fico označil svou cestu za velký diplomatický úspěch, jednal totiž kromě Vladimira Putina také s prezidenty Číny či Brazílie. Vojenské přehlídky na Rudém náměstí se podle svých slov nezúčastnil, což představitelé hlasu kvitují.

Fico a Vučić jsou hrdinové, míní Peskov. Fica v Moskvě ocenil i Lukašenko

Slovenský premiér Robert Fico a jeho srbský kolega, prezident Aleksandar Vučić, se dočkali ocenění za svou účast na vojenské přehlídce v Moskvě při příležitosti 80 let od konce druhé světové války. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova jsou oba politici hrdinové, protože nepodlehli tlaku evropských států, aby na přehlídku nejeli. Fica ocenil i běloruský diktátor Aleksandr Lukašenko. Slovenský premiér se setkal i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Zapřaženi na Rudém náměstí

Devátý květen na Rudém náměstí v Moskvě nebyl jen přehlídkou armády a ruských potentátů. Uctít sovětské oběti druhé světové války přijeli i představitelé zemí, jimž bychom před dvaceti lety, v době vrcholné ideologizace geopolitiky, říkali Osa zla. V Moskvě včera byla její aktuální varianta, mj. reprezentanti Číny, Severní Koreje, Venezuely... (ale také Indie, Brazílie a jiných zemí, které se nějak vzpírají hegemonii Západu). Z Evropy přijela kromě dvou hlav států – Roberta Fica a Aleksandara Vučiče – velká řada jednotlivců, jakási „dezolátská“ Panevropa.

Jak se skládá portrét doby? „Poválečnou éru zastínil euforický konec války,” říká režisér

"Už nikdy válku, ponížení a nespravedlnost!" Česká televize si v rámci osmdesátiletého výročí od konce 2. světové války přichystala dokumentární minisérii My, budovatelé nové republiky. Třídílná televizní série ukazuje obyčejný život a budování poválečného Československa v mozaice deníkových zápisků, Režisér, scenárista a střihač Ondřej Veverka navazuje na svůj rok starý cyklus My, občané Protektorátu a znovu staví do popředí autentické deníky, dopisy a unikátní rodinné filmové záznamy.

Kyjev zaslal demarši: Účast států na oslavách v Moskvě pokládá za „nepřátelský krok“ vůči Ukrajině

Ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí v pátek večer uvedlo, že přítomnost lídrů a představitelů řady států na akcích pořádaných Kremlem v Moskvě 9. května „nemá nic společného s uctěním památky obětí a hrdinů“. Předvolalo vedoucí diplomatických misí akreditovaných na Ukrajině těch států, jejichž vysocí představitelé se účastnili oslav konce druhé světové války v Moskvě a předala jim demarše, uvedla agentura Unian.

Rusové se zlobí na Pavla za srovnání s nacisty. Připomněli mu i osvobození Československa

Ruské velvyslanectví v Česku se ohradilo proti srovnávání Ruska s nacistickým Německem, podle něj vyznívají taková prohlášení v době oslav konce druhé světové války cynicky. Uvedlo to na síti X. Ambasáda tak reagovala na čtvrteční výrok prezidenta Petra Pavla před zahájením koncertu k 80. výročí konce druhé světové války. V Moskvě se dnes uskutečnila vojenská přehlídka u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem.

VIDEO: Rusko si připomíná konec války Vojenská přehlídka na Rudém náměstí začala

Rusko si dnes vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí v Moskvě připomíná 80. výročí porážky nacistického Německa. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu, která trvá přes tři roky, se oslav nezúčastní většina západních politiků. Pozvánku ruského prezidenta Vladimira Putina ale přijali čínský prezident Si Ťin-pching, hlava srbského státu Aleksandar Vučić nebo slovenský premiér Robert Fico.

Rusko se dnes v něčem chová jako nacistické Německo, prohlásil Pavel

Prezident Petr Pavel řekl, že Rusko se dnes v některých ohledech chová podobně jako nacistické Německo. Vyzval k volbě stran, které to myslí s bezpečností ČR vážně. Uvedl to dnes v projevu před koncertem na Pražském hradě, který se koná k 80. výročí konce druhé světové války. Prezident vzdal hold všem, kdo bojovali proti nacismu, italskému fašismu, proti císařskému Japonsku, včetně Rusů. "Ale vůbec to neznamená úctu k dnešnímu Rusku," dodal Pavel.

Česko si připomnělo konec 2. světové války. Prezident mluvil i o válce na Ukrajině

Lidé v Česku si dnes připomněli 80. výročí konce druhé světové války v Evropě. Prezident Petr Pavel i premiér Petr Fiala (ODS) v této souvislosti zmiňovali současný konflikt na Ukrajině a zdůraznili význam toho, že Česko stojí na straně země napadené Ruskem. Europoslanec Ondřej Dostál (za Stačilo!) oznámil, že se v pátek v Moskvě zúčastní oslav konce druhé světové války, politici vládních stran to odsoudili. Kromě vzpomínkových akcí se dnes konaly i protivládní demonstrace.

Pevnost Moskva: Rudé náměstí se chystá na oslavy, Kreml žádá pochopení pro výpadky signálu

Kreml připravuje velkolepé oslavy na výročí 80 let od konce 2. světové války. Na Rudém náměstí propukne v pátek 9. května obří vojenská přehlídka, ruský prezident Vladimir Putin vystoupí s projevem k lidu a do Moskvy se chystají i někteří zahraniční lídři. Přípravy ale komplikují život v ruské metropoli. Kvůli nácvikům nefunguje mobilní signál a bankomaty, obchody přijímají pouze hotovost a nefungují ani kurýři s jídlem, informuje magazín NoelReports.

Generál Patton chtěl osvobodit Prahu, ale rozkaz zněl jasně...

Před 80 lety nacistické Německo podepsalo kapitulaci. Právě v českých zemích se přitom bojovalo i krátce poté. Jak probíhalo v roce 1945 osvobozování Čech Moravy a Slezska a jakou roli hrála i rivalita mezi USA a Sovětským svazem či zda velitel americké 3. armády George Patton chtěl osvobodit Prahu, o tom mluví historik Jiří Plachý z Vojenského historického ústavu v Praze.

Je správné, že se Česko staví za práva Ukrajiny napadené Ruskem, řekl Pavel na Vítkově

Je správné, že se Česko staví za práva Ukrajiny napadené Ruskem, totéž očekávalo od svých spojenců v roce 1938, když čelilo požadavkům nacistického Německa. U příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to dnes na pražském Vítkově řekl prezident Petr Pavel. Zdůraznil, že si všichni padlí v boji proti nacismu zaslouží respekt, zároveň ale je třeba připomínat, že země osvobozené Sovětským svazem se dostaly pod vliv jiného autoritářského režimu. Ocenil také nasazení Čechů do boje proti nacismu.

„Nesklonili se před diktátorem, ale bojovali.“ Politici v Česku si připomínají Den vítězství

Lidé, kteří ve druhé světové válce bojovali za svobodu, se nesklonili před diktátorem, aby dosáhli spravedlivého a dlouhodobého míru, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na síti X k dnešnímu Dni vítězství. Mír není nikdy samozřejmost, napsal na stejné síti předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Dnešní státní svátek v Česku podobně jako ve většině dalších evropských zemí připomíná konec druhé světové války v Evropě v květnu 1945.

Evropa si připomíná konec války. Paříž chystá vojenskou přehlídku, Britové a Němci bohoslužby

Evropa si dnes připomene 80. výročí konce druhé světové války. Vzpomínkové akce se budou konat například ve Francii, v Británii či v Německu, ale i v dalších zemích. Stín na ně vrhá válka na Ukrajině, kterou před více než třemi lety začalo Rusko. To si konec druhé světové války tradičně připomíná až 9. května. Francie za účasti prezidenta Emmanuela Macrona uspořádá vojenskou přehlídku na pařížském bulváru Champs-Élysées. Britský král Karel III. s manželkou Camillou se zase zúčastní bohoslužby v londýnském Westminsterském opatství.

Vlastenecká scéna se šikuje do Prahy. SPD a spol. stoupají v průzkumech

V den 80. výročí konce druhé světové války se ve čtvrtek v centru Prahy schází demonstrace pořádaná hnutím PRO a dalšími uskupeními, která se profilují jako odpůrci současné vlády a zastánci „míru a národní suverenity“. Akce na Staroměstském náměstí, na níž vystoupí představitelé SPD, Trikolory, Svobodných i strany PRO, ukazuje poměrně nově sílící vliv vlastenecké a protestní scény – a podle posledních volebních modelů také její rostoucí podporu u části veřejnosti.

Kdo byli rudoarmějci?

Pohled na rozkvetlé šeříky má pro člověka mého věku zvláštní konotaci. Vyvolává představu tanku. To obrazové spojení jsem viděl tolikrát, až se mi zapsalo do mysli, asi nesmazatelně. Každý rok začátkem května bylo vidět ve výlohách obchodů, ve školách a veřejných budovách, v hodinách výtvarné výchovy je žactvo poslušně rozmnožovalo. Tanky a šeříky na oslavu „slavných májových dnů“ na památku Rudé armády – osvoboditelky. Pohled na rozkvetlé šeříky má pro člověka mého věku zvláštní konotaci. Vyvolává představu tanku. To obrazové spojení jsem viděl tolikrát, až se mi zapsalo do mysli, asi nesmazatelně.

„Je spravedlivé, že na ruském území není klid. Moskva ignoruje nabídku příměří,“ říká Zelenskyj

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je naprosto spravedlivé, že na ruském není klid. Řekl to bez dalších podrobností ve večerním proslovu pravděpodobně v souvislosti s vlnami dronových útoků, které Ukrajina v posledních dnech podniká proti Rusku, jež proti ní čtvrtým rokem vede válku. Zelenskyj podotkl, že Moskva ignorovala ukrajinskou nabídku na 30denní příměří a že tato iniciativa stále platí.

„Sověti nás neosvobodili, ale okupovali,“ tvrdí Foltýnův tým. Kalousek se ohradil: Rusákům jsme do chřtánu vlezli sami

Osmdesáté výroční oslavy konce 2. světové války vyvolává diskuzi o roli Sovětů na konci války v Československu i za našimi hranicemi. Česká republika se podle vládního odboru strategické komunikace přidává po bok pobaltských zemí jako je Litva, Estonsko, Lotyšsko, Polsko a Německo. Šéf odboru strategické komunikace vlády Otakar Foltýn pro deník Echo24 řekl, že příspěvek je překladem litevského originálu. "Z pohledu pobaltských států to sedí, ale z pohledu Československá se jedná o okupaci až od roku 1968," upozornil.

Morava má své „Lidice“. Nacisté se pomstili a v Javoříčku postříleli 38 mužů

K nejtragičtějším nacistickým masakrům za druhé světové války v českých zemích patří vypálení moravské obce Javoříčko nedaleko hradu Bouzov na Litovelsku nacisty na samém sklonku války. Nejspíš jako odvetu za pomoc partyzánům a po incidentu místní partyzánské skupiny obklíčili nacisté 5.výro května 1945 osadu a 38 mužů a chlapců starších 15 let na místě zastřelili. Většinu domů zničili pancéřovými pěstmi a zápalnými granáty.

Dolanova česká mise

Zájem amerického Úřadu strategických služeb (Office of Strategic Services, OSS) o Československo jako by po debaklu slovenských operačních týmů a jejich povraždění Němci začátkem roku 1945 ochladl. Pouze v rámci operace „Cottage“ byl 19. února 1945 u Červené nad Vltavou letecky vysazen Vlastislav Žuk, vycvičený čs. sekcí středomořského velitelství OSS v Itálii. Mladý agent se bohužel při seskoku zranil a rozbila se mu i vysílačka, takže přes veškerou svou snahu nebyl schopen navázat spojení. Další připravované operační týmy s kódovými názvy „Freedom“ a „Ferndale“ se již do Protektorátu Čechy a Morava vyslat nepodařilo.

Pomněme i jiná květnová výročí

Jsou za námi první květnové dny, neúprosně se blíží osmdesáté výročí konce druhé světové války a atmosféra je zjančená. Může za to několik faktorů: jednak jsou to kulatiny, ale to je nejméně podstatné. Jednak je to výročí doslova živé, jelikož ještě pořád jsou mezi námi pamětníci tehdejšího jara – dokonce i takoví, kteří si ho dobře pamatují, protože jim bylo třeba deset. A jednak, a to je hlavní důvod, proč se jančí, je výročí využíváno a zneužíváno v aktuálních politických bojích, protože druhá světová válka je pořád vztažný bod dějin pro západní Evropu, pro Rusko, vlastně i Ameriku.

Není osvobození jako osvobození

„Příběh druhé světové války nás má spojovat, nikoli rozdělovat,“ hřímal během oslav osvobození Bratislavy slovenský premiér Robert Fico. Ve skutečnosti byl jeho projev jedním z mnoha příkladů toho, že 2. světová válka představuje i 80 let od jejího ukončení významnou dělicí čáru, která prochází napříč Evropou, ale i napříč řadou společností. Jsou různé konce 2. světové války. Ten americký a západoevropský, jehož obrazem jsou nadšené davy na londýnském Trafalgar Square během oslav „Victory Day“, správný hollywoodský příběh války dobra se zlem ukončený happy endem.

Chystá se ministr Rubio na přehlídku 9. května do Moskvy? Šíří to ruská média

Americký ministr zahraničí Marco Rubio by údajně mohl přijet do Moskvy na přehlídku k 80. výročí konce druhé světové války. Uvedl to kanál Telegram deníku The Moscow Times s odkazem na zpravodajství televizní stanice Zvezda, kterou kontroluje ruské ministerstvo obrany. Americké ministerstvo se k tomu zatím nevyjádřilo. Televizní kanál ruského ministerstva obrany informoval, že se vojenské přehlídky, která se tradičně koná na Rudém náměstí v Moskvě, možná zúčastní i šéf amerického ministerstva zahraničí.

Šermovat dnes Hitlerem je blokáda rozumné diskuse

Osmdesáté výročí konce druhé světové války si připomínáme v unikátní atmosféře, kdy už déle než tři roky probíhá válka na Ukrajině a na ceremonie ke konci války v Evropě nejsou zváni představitelé Ruska. Můžeme Vladimira Putina, byť i jen částečně, srovnávat s Adolfem Hitlerem? Nebo jsou naopak slova jako Mnichov a appeasement sugestivní zkratky, které nám znemožňují číst reálně současnost a komplikují hledání východiska z války?

Věznění nacisté netušili, že je někdo poslouchá. Přátelsky klábosili o vraždění Židů

Britské archivy přinesly po osmdesáti letech unikátní svědectví o holokaustu. Izraelským filmařům a mezinárodní skupině historiků se podařilo nalézt záznamy odposlechů tehdejších nacistických zajatců. Ti si krátili čas povídáním o hrůzných popravách a vraždění Židů v koncentračních táborech, nevěděli však, že je při tom odposlouchávají, píše německý deník Bild.