Až zas někdo řekne „dělnictvo“

Sebevražda ztýraného skláře, příběh zamilovaných estébáků v kulisách babické kauzy, věznění básníka Jana Zahradníčka, smrt statkáře při osvobozování, zatčení faráře na základě vymyšlených obvinění. Miloš Doležal se ve svých dokumentárních povídkách, plných bezmoci a bezpráví, noří do 50. let minulého století v Československu a popisuje osudy skutečných hrdinů i příslušníků Státní bezpečnosti. Doležal, s nímž nedávno Jiří Peňás vedl rozhovor (najdete ho v Týdeníku Echo č. 27), během příprav na psaní své nové knihy pečlivě navštívil všechna místa, která tzv. uchovávají paměť událostí. A jak říká, „větřil“ tam, vyptával se posledních svědků té šílené doby, pátral v archivech a snažil se objevit nové detaily. Rekonstruoval události a snažil se pochopit jejich smysl a význam. Výsledek svého bádání vydal v knize Buď připraven k udání, kterou nyní můžeme poslouchat i jako audioknihu v Českém rozhlase. Ta se skládá z dvanácti epizod, každá má zhruba půl hodiny. Začíná příběhem skláře Čeňka Františka Císaře, proti kterému se postavili vlastní zaměstnanci, rychle zapomněli na to, jak se o ně a jejich rodiny staral během války. V další kapitole Doležal přibližuje vzplanutí příslušníka Státní bezpečnosti Bohuslava Růžičky, který se podílel na procesu s Josefem Toufarem, a jeho vztah ke kolegyni Marii Skočdopolové. Jiná kapitola vypráví o teroru, který tehdy zažívali věřící lidé. Poslouchat, jak estébáci vyhrožovali knězi Václavu Němcovi: „Sklapni, flanďáku, nebo dopadneš jako ten z Číhoště!“, není zrovna příjemné (kněz vzpomíná, že se při výsleších nacisté chovali k lidem často slušněji než komunisté). Ale je potřebné to slyšet. Až se zas nějaká snaživá levicová redaktorka bude ve svých textech ohánět výrazy typu „novinářstvo“ a „dělnictvo“, možná nám ten pobavený úsměv zmrzne na rtech. Lidé, kteří by chtěli kvůli osobnímu prospěchu udávat, omezovat a znárodňovat, bohužel nikam nezmizeli, jsou tu stále s námi.

Miloš Doležal: Buď připraven k udání, režie Lukáš Kopecký, čte Jiří Valůšek, Český rozhlas.

Zvířata soudí lidi

Posledně jsme tu doporučovali skvělou novou knihu Olgy Tokarczukové Cesta lidí Knihy, teď necháme zraku odpočinout a pustíme si audioknihu od téže autorky Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých, která právě vyšla v nakladatelství OneHotBook. Co kdyby zvířata vzala spravedlnost do vlastních rukou? Hlavní hrdinkou „morálního thrilleru“ polské nobelistky je stárnoucí stavební inženýrka Jana Dušejková. Její vášní je astrologie (dokonce zná datum vlastní smrti) a vedle poezie Williama Blakea, jehož texty pomáhá překládat svému bývalému žákovi, nadevše miluje přírodu. Jednu z nejvtipnějších knih Tokarczukové („Víte, že dříve chodila zvířata i před soud?“) čte divadelní herečka Helena Čermáková, jejíž zasněný hlas se k toulavým myšlenkám hlavní hrdinky dokonale hodí.

Olga Tokarczuková: Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých, režie Vít Malota, čte Helena Čermáková, OneHotBook, 9 hod.

Do Chorvatska na lanýže

Plánujete dovolenou na Balkáně? A existuje něco jako perfektní letní čtení? Debutový román hollywoodského producenta Mikea Downeyho se o to pokouší, jak nejlépe umí. Má úctyhodnou tloušťku, přesto se čte lehce. Uznejme, že to není zrovna nejnáročnější čtení, nicméně i schopnost napsat chytrou oddechovou žánrovku si zaslouží uznání. Příběh se odehrává na chorvatském poloostrově Istrie a prolínají se v něm tři časové linie: období římské okupace v roce 81 n. l., partyzánský odboj za druhé světové války a současnost. A to nejlepší nakonec: propojujícím motivem tohoto historického thrilleru je tajemství vzácných istrijských lanýžů.

Istrijské zlato: Mike Downey, přeložil Václav Procházka, Ikar, 464 str.

Kontrabasy v Pošumaví

Originální dramaturgie festivalu Dobršská brána, který se zaměřuje na malé komorní události ve venkovském prostředí pošumavské vesničky Dobrš, pokračuje v tradici a ambicích představit vždy v polovině srpna nejen české, ale i přední evropské a světové hvězdy. Festival nabízí nejen experimentální současný jazz, etno, ale i hudbu s přesahy do klasiky a popu. Každý ročník festivalu se navíc zaměřuje na konkrétní nástroj; loni to byly housle, letos přichází na řadu kontrabas. Vstupenky jsou stále ještě na webových stránkách festivalu.

Festival Dobršská brána, Dobrš, 15.–16. srpna 2025.

Zdánlivě o ničem

Jeden z nejsvébytnějších tvůrců Hollywoodu Terrence Malick se po filmové romanci Nebeské dny (1978) na celých dvacet let odmlčel – a poté se vrátil s naprosto uhrančivým eposem Tenká červená linie (1998). Malick pojal nesmyslnost válečného běsnění jako obrazově opulentní a myšlenkově působivou meditaci o mladém a nezkušeném člověku, kterého dav a příkazy donutí páchat násilí a vraždit za iluzorní ideály. Jeden z nejlepších protiválečných filmů všech dob uvede toto pondělí pražské kino Aero.

Tenká červená linie, režie Terrence Malick, kino Aero, Praha 4. 8. od 20 hod.