Zlatý glóbus za nejlepší drama získal film Oppenheimer, a korunoval tak svůj velmi úspěšný večer při předávání těchto filmových cen v Los Angeles. Snímek Christophera Nolana o otci atomové bomby obdržel také ceny za nejlepší režii či mužské herecké výkony v dramatu pro Cilliana Murphyho a Roberta Downeyho Jr. Za nejlepší komedii nebo muzikál vybrali porotci snímek Chudáčci režiséra Jorgose Lanthimose.
Kolaps a konec civilizace nebo rovnou světa ve filmu už nejsou, co ještě nedávno bývaly. Tedy záminka pro spektákl, pornografii zkázy, nejlépe sledovanou v bezpečí zajištěného domova. Táto, pojď sem přece, už bude to megatsunami! V posledních letech se ale z možnosti nějakého civilizačního zhroucení stalo téma jaksi naléhavější. Veřejná debata je plná soupeřících představ apokalypsy, jistě se jí zaobírá imaginace mnoha a mnoha jednotlivců.
Prvního ledna 2024 se stalo něco, co pozorovatelé dlouho považovali za vyloučené: vypršela autorská práva společnosti Disney na nejstarší podobu myšáka Mickeyho, zachycenou v animovaném filmu z roku 1928 „Steamboat Willie“. Proč vyloučené? Protože společnost Disney byla jednou z hlavních hybných sil za neustálým prodlužováním copyrightu. Když roztomilý myšák vznikl, jeho ochrana měla trvat 56 let, což už bylo samo o sobě prodloužení předešlého osmadvacetiletého standardu. Šest let před uplynutím této lhůty, v roce 1978, si Disney spolu s dalšími velkými producenty vylobbovali plošné prodloužení o dvacet let a v roce 1998.
Jednou z nejdůležitějších věcí doby posváteční bylo – a snad stále je a zůstává – odborné zhodnocení každoroční nadílky nových vánočních pohádek. Vánoční pohádka je, jak známo, zvláštní věc, která se národu předkládá, aby se pak stala předmětem velmi závažného posouzení. Byly doby, kdy se této mimořádně odpovědné činnosti věnovali vysoce specializovaní posuzovači, tzv. pohádkáři, kteří byli v redakcích drženi jen právě na to, aby se ve dnech mezi Božím hodem (nikoli koulí či oštěpem) a Silvestrem předvedli a ukázali, co v nich je. Celý národ na to čekal.
Streamovací gigant Netflix představil první upoutávku na sci-fi drama Kosmonaut z Čech, který režisér Černobylu Johan Renck natočil podle stejnojmenného románu Jaroslava Kalfaře. Film s Adamem Sandlerem a Carey Mulliganovou se natáčel v Česku v pražských ateliérech, ale také na Sázavě. "Kosmonaut se vrátí na Zemi a zjišťuje, že v manželství, které tu nechal, ho už nejspíš nic pěkného nečeká.
Stávkující hollywoodští scenáristé se domáhali mimo jiné i toho, aby streamovací společnosti zveřejňovaly údaje o tom, jak jsou programy z jejich nabídky sledovány – úspěch u diváků totiž nemívá žádný vliv na to, jak jsou autoři zaplaceni. I tenhle požadavek se jim podařilo prosadit.
Vánoce v Německu jsou neodmyslitelně spojeny s česko-německým filmem Tři oříšky pro Popelku, německé televize ho během adventu zařadily do programu desetkrát a dalších sedm repríz slibují o vánočních svátcích, na silvestra a na Tři krále. Jako první letos odvysílala pohádku stanice Das Erste veřejnoprávní televizní a rozhlasové sítě ARD, a to hned o první adventní neděli. Tři oříšky pro Popelku postupně uvádějí regionální veřejnoprávní televize a dvě další reprízy slibuje také Das Erste, a to na Štědrý den 24. prosince a na Boží hod 25. prosince.
Svátečně laděný horor Den díkůvzdání natočil režisér a herec Eli Roth společně s tuzemským kameramanem Milanem Chadimou. Režisér známý filmovou sérií Hostel, Nebezpečné pokušení nebo Přání smrti s Chadimou natočil už své první horory Hostel a Hostel II. Nejnovější snímek je celovečerním pokračováním kultovního filmového traileru Den díkůvzdání, který Roth vytvořil v rámci fikční filmové přehlídky Grindhouse Universe společně s režisérem Quentinem Tarantinem a Robertem Rodriguezem.
Napoleon. Pro Brity to byl „korsický zlobr“, pro Hegela „světová duše na koni“, pro Ridleyho Scotta podpantoflák, který podřizoval zájmy Francie zájmům o vlastní ženu, tedy aspoň co můžeme soudit podle naštvaných reakcí stovek fanoušků historie na sociálních sítích. Napoleon je nepochybně jednou z největších postav dějin, gigant tyčící se nad 19. stoletím. V anglosaském světě byl dlouho prototypem nebezpečného tyrana, který zatáhl Evropu do zničující války, než ho v této roli nahradil Hitler. Pro Francouze neúnavný modernizátor, který dovedl zemi k její dějinné předurčenosti, ovládnutí celého evropského kontinentu.
Americká streamovací služba Netflix v úterý poprvé zveřejnila údaje o sledovanosti. V prvním letošním čtvrtletí byl mezi diváky nejoblíbenější seriál Noční agent. Společnost, která se větší transparentnosti léta bránila, na webu uvedla, že data o sledovanosti bude publikovat každý půlrok. První série seriálu o agentovi FBI v Bílém domě vynesla Netflixu od ledna do června více než 812 milionů hodin sledování.
Akční velkofilm Marvels se stal nejprodělečnějším snímkem hollywoodského studia Disney, který potvrdil bolestivé finanční ztráty a tvrdý úpadek komiksových filmů. Příjmy a výdělky filmu Marvels jsou údajně tak špatné, že je studio už nebude ani zveřejňovat. Pochybení u blockbusteru za 275 milionů dolarů, který dosáhl zdaleka nejhorších výdělků v historii komiksových adaptací Marvelu od roku 2008, přiznal i sám šéf Disney Bob Iger. "Marvels se natáčeli za covidu. Na place nebyla taková míra dohledu," řekl Iger serveru Deadline s tím, že část neúspěchu tkví ve streamovacích službách.
Člověk se stranou svého běžného života podívá na pátou řadu seriálu Kriminálka Anděl, vlastně to má spíš jako poslechovku k vaření a dalším domácím pracím a zajímá ho to hlavně proto, že jde přece jen o méně častý jev tuzemské produkce: totiž vrátit se k zavedeným postavám a struktuře po mnoha letech – ne po dvou, nýbrž po devíti a od první řady dokonce po patnácti. Kriminálka Anděl v roce 2008 vlastně ustavovala nejnovější éru televizních detektivek, kterých je teď jako po dešti. Nu a člověk to tedy zhlédne, respektive vyslechne, a zapláče a zasměje se.
Politické změny na přelomu let 1989 a 1990 znamenaly kromě mnoha jiného také to, že filmovým divákům bylo umožněno začít sledovat a vnímat kariéry velkých hollywoodských hvězd aktuálně, tedy souběžně s tím, jak vznikaly jejich nové snímky a jak přicházely do kin. Starší tituly zároveň rázem bylo možné snadno nastudovat díky videopůjčovnám (třebaže film na videu a v kině samozřejmě přináší jiný zážitek). Dobrým příkladem toho, o čem je řeč, je například první dvojice filmů o terminátorovi: první vznikl v polovině osmdesátých let a byl zde nedosažitelný.
Jsou tvůrci, o nichž se moc nedá říct, že by se měnili a vyvíjeli, překvapovali svoje publikum něčím novým. Patří mezi ně i finský filmový režisér Aki Kaurismäki. S jen nevelkou mírou nadsázky by se o něm dalo říci, že točí dokola jeden film. Naštěstí. Je to totiž pěkný film, který zachycuje svět v něčem paradoxně krásný, do něhož se autor i divák může rád vracet. Obývaný je z větší části lidmi, o nichž ti, kdo se snaží nahmatat tep doby, mluví jako o loserech. Mají v sobě také nějakou zdrženlivou loserovskou romantiku, na okraji společnosti se může žít těžko a člověku tam občas bývá smutno.
Jiří Strach, jeden z nejvytíženějších českých filmařů, si zakázal v rozhovoru pro Týdeník Echo mluvit o Pánu Bohu, ale moc mu to nevyšlo. Nad sklenicí červeného řekl, že si dává „mediální detox“, a varoval před novým babylonským zmatením jazyků.
Celovečerní dokumentární film Útěk do Berlína popisuje jeden z největších příběhů studené války, kdy se skupina pěti mladých mužů v čele s bratry Mašíny, rozhodla opustit komunistické Československo za každou cenu. Režiséři Jan Novák a Martin Froyda ukazují, jak se ozbrojení mladíci chtějí připojit k tehdy očekávané válce Západu s Východem. "Psal se rok 1953 a my dnes prostřednictvím posledních pamětníků sledujeme 30denní dramatickou cestu do Západního Berlína.
I v šestaosmdesáti letech je režisér Ridley Scott velice zaměstnaný muž. Během posledních dvou let měly premiéru tři jeho celovečerní filmy, další projekty jsou v různých stadiích příprav, mimo jiné i pokračování Scottova slavného Gladiátora. Na tiskových konferencích si režisér zjevně užívá roli podrážděného filmového „imperátora“, který si může dovolit pozurážet úplně všechny. Nejinak to je i po premiéře jeho velkofilmu Napoleon. Požádán o reakci na nepříznivé kritiky ve francouzských médiích (v jiných zemích včetně Česka má film spíš dobré recenze), Scott odpověděl: „Francouzi, ti nemají rádi ani sami sebe.“ Prostořece vtipné. A taky docela anglické.
Anglické mýty zkoumají rané legendy pořímské Anglie, rozkrývají bohatství artušovských a romantických legend a poté se věnují anglickým lidovým hrdinům, zvířatům i duchům, kteří v této zemi strašívali. Kniha je průzkumem fascinující mytologie, jež se stala základem jedné z nejstarších kultur světa. Michael Kerrigan: Anglické mýty, přeložil Lubomír Košnar, Universum, 224 str.
Tenhle týden uplynulo čtyřicet let od uvedení amerického televizního filmu Den poté, z uměleckého hlediska nijak významného díla, mimořádného ale svým dopadem. Rok 1983 nebyl moc dobrý. V Československu nic nenasvědčovalo tomu, že by mohlo dojít k uvolnění poměrů, a kdyby mi tenkrát někdo řekl, že režimu zbývá už jenom šest let, považoval bych ho za pomatence (a asi nejen já). Disent byl zraněný hnusnou akcí Asanace, po kampani stranického tisku muselo skončit hodně tehdejších novovlnných kapel. V Praze se na jaře konal patafyzický Světový mírový kongres, na Západě se mohutně protestovalo proti rozmístění raket Pershing, jímž NATO reagovalo na rozmístění sovětských raket SS 20.
Konec roku je ve filmovém průmyslu sezona událostí. Premiérovaná jsou díla, od nichž se očekává, že by mohla zaujmout lidi, kteří hlasují v různých výročních cenách, nejlépe Oscarech. Letos by se mezi ně asi měl počítat i Zabiják, nový film známého amerického režiséra Davida Finchera, který se po krátkém uvedení v amerických kinech (především kvůli splnění kritérií přijatelnosti na Ceny akademie) objevil v nabídce streamovací služby Netflix. Je to dílo v různých ohledech příznačné – pro svého tvůrce, firmu, která ho zaštítila, i momentální stav Hollywoodu, znejistělého až na hranici paralýzy.
Nedávno jsem zaznamenala podvratnou myšlenku k tématu, proč se dnes točí tak málo výjimečných filmů. Je to prý proto, že scénáře teď hodně píší ženy a ty se drží víc při zemi, méně riskují, nikoho nechtějí moc naštvat, podle toho to prý vypadá. Myšlenku jsem dále nezkoumala ani vlastně nevím, jestli se výjimečných (nebo aspoň dobrých) filmů opravdu točí míň než předtím, jaké předtím se přesně myslí a kdo to hodnotí, a hlavně taky nemusím mít názor na všechno. Jako podnět do diskuse mi ji ale připomněla chystaná disneyovská Sněhurka.
Kriminální komedii Obchodníci s bolestí natočil Netflix podle reálných událostí, které se točí kolem korupčního spiknutí uvnitř miliardového farmaceutického impéria. Hvězdně obsazený film, kterému vévodí Emily Bluntová a Chris Evans, se jasně inspiroval v komedii Vlk z Wall Street, Sázka na nejistotu či v seriálu Kauza Theranos. „Raketový vzestup, život na vysoké noze, zločinná korupce a nakonec drsný pád na pozadí farmaceutického byznysu a obchodu s léky na bolest,“ popisuje Netflix film
Videotéka Apple TV+ zveřejnila oficiální upoutávku na válečnou minisérii Vládcové nebes od producentů Stevena Spielberga a Toma Hanske, kteří navazují na ikonický seriál Bratrstvo neohrožených nebo Pacifik. Seriál se zaměřuje na piloty a letce 100. bombardovací skupiny neboli "Krvavé stovky", kteří pomohli porazit nacistické Německo. Hlavní role devítidílného seriálu se ujal Austin Butler a Barry Keoghan v režii autora Temného případu nebo poslední bondovky Není čas zemřít Cary Joji Fukunagy.
Ve druhé půli právě končícího týdne skončila stávka hollywoodských herců, kteří tak jako druzí v pořadí po scenáristech vyřešili se studii své požadavky. Scenáristé skončili svůj spor už na konci září, přesto Hollywood dosud nepracoval a nepracuje. Podotkněme, že stávkovat na jaře začali scenáristé a že vydrželi ve svém protestu celkem sto třiapadesát dní – ovšem celosvětově byla jistěže viditelnější stávka herecká.
Ve zbylých českých, moravských a také snad v několika slezských kinech se od minulého týdne promítá skvělý, zábavný a hrůzostrašný film Přišla v noci. Je to český film, odehrává se v Praze v okolí Letné, ale důležitý je v něm moravský výsadek, byť ten není ve scénáři geograficky specifikován. Film lze snad vyložit, že je to o střetu dvou světů, dvou koncepcí a konfliktu chaosu a řádu, přičemž ani jeden bez druhého nemá cenu.
Další vlna debat, diskusí a polemik o bratrech Mašínech, nejvýraznějších představitelích ozbrojeného odporu během tzv. třetího odboje, se zvedla po premiéře filmu Bratři a také v souvislosti s úvahami, zda nový prezident vyznamená odbojovou dvojici (žije již jen Josef, Ctirad zemřel v roce 2011): ocenění obdržela nakonec jen sestra Zdena. V sérii různých debat je ta naše snad poněkud jiná zvláštní sestavou účastníků (Krystyna Krauze, Mirek Topolánek, Ondřej Vaculík, Martin Vadas, Petr Stančík) a také otevřeností, s jakou se o věci vyjadřují a o ní přemýšlejí.
Na snímku Bratři je nápadný jeho nevyvážený rytmus: z příběhu Ctirada a Josefa Mašínů a jejich odbojové skupiny zabírá třetinu filmu útěk východním Německem – je to část soudržná, soustřeďující se na jediný punkt, na snahu pěti mladíků dostat se co nejdřív z bodu A (československých hranic) do bodu B (Západního Berlína). Je to třetina vrcholící, závěrečná, k ní vše předešlé směřuje: tuto část má divák s hrdiny prožít, jako by se jim po boku probíjel železniční zastávkou malého města nebo s nimi následně ležel a mrzl v mokrém lese a vyčkával, zda si jich východoněmečtí vojáci všimnou.
Špionážní televizní minisérie Extraktoři z produkce videotéky Voyo přibližuje práci českých zpravodajských operativců, kteří zachraňují tuzemské občany v zahraničí. Seriál s Pavlou Gajdošíkovou, Janem Révaiem a Jakubem Štáfkem v hlavních rolích vychází z námětu investigativního novináře Jaroslava Kmenty. „Seriál vznikl na základě reality, vycházel jsem ze zkušenosti, která se v tomto oboru dělá. Nejsme samozřejmě v Americe nebo v jiné velké zemi, kde mají opravdu speciální týmy...."
Co je s našimi dětmi? Vydržte, přivedeme vás zpátky... Silný apel rodin unesených Izraelců převedl do krátkého videa oceňovaný animátor Yoni Goodman, který pracoval například na filmu Valčík s Bašírem. Na krátkém příběhu spolupracoval s matkou dvou unesených chlapců z kibucu Nir Oz. V krátkém videu zaznamenává jejich únos teroristy z Hamásu. Příběh vypráví sama matka unesených Renana Gomová.
Desátý ročník festivalu 3Kino FilmFest otevře film Jagna, čerstvě nominovaný na Oscara. Jde o novinku Doroty Kobiely Welchman a Hugha Welchmana. Snímek je vytvořen jedinečnou technikou animované malby. V rámci doprovodného programu organizátoři upozorňují na dokument Zhroucený sen, který natočil režisér Tomasz Magierski. 3Kino FilmFest 2023, Praha, 6.–11. 11. 2023.
