Režisérka Agnieszka Holland má, jak sama říká, pro Čechy „zvláštní místo ve svém srdci.“ Proto o nás, a zdaleka nejen pro nás, natočila Franze. Snímek, který má šanci stát se evropskou filmovou událostí dekády, se natáčel převážně v Praze a v Berlíně; do českých kin dorazí ve dvou jazykových verzích 25. září. Na festivalu ve Varech se proto konala dokonale připravená, profesionální prezentace dvou trailerů k Franzovi; tvůrčí proces vzniku filmu pak novinářům osvětlila početná delegace filmařů.

Polská režisérka, absolventka pražské FAMU, žena se třemi nominacemi na Oscara považuje za jeden ze svých nejdůležitějších životních projektů třídílný Hořící keř (2013, HBO) podle scénáře českého autora Štěpána Hulíka o událostech po upálení studenta Jana Palacha v roce 1969. V Čechách točí opakovaně a ráda, má zde svůj stabilní pracovní tým, i její předposlední, jak sama říká, „osudový film“, Hranice (2023), vznikl v rekordním čase v české koprodukci. Hranicí mimochodem světu, určitě ne naposledy, připomněla sílu a důležitost hraného filmu.

Kdo jiný by měl natočit „nového Kafku“?

Kafka je i můj

„Když mi bylo čtrnáct, stal se pro mě Franz Kafka jedním z nejdůležitějších spisovatelů. Stejně jako lidi, které jsem znala, mi byl velmi blízký. Takže když jsem se v sedmnácti rozhodovala pro filmová studia, Praha mě přitahovala díky české nové vlně, ale právě i díky Franzi Kafkovi. Cítila jsem prostě, že Praha je taky moje, díky Franzovi, a že jeho život v Praze měl mnoho podob, nejen fyzických, ale i existenciálních a filozofických,“ řekla ve Varech režisérka Holland, která na scénáři spolupracovala s Markem Epsteinem.

Podoba až neuvěřitelná

Producentkou Franze je spolu s Agnieszkou Holland po divácky úspěšném Šarlatánovi a právě snímku Hranice opět Šárka Cimbalová, výkonnými producenty jsou Mike Downey (předseda Evropské filmové akademie), Kevan Van Thompson a Daniel Bergmann. Producentka Šárka Cimbalová, podle které bude Franz jedním z nejzajímavějších evropských filmů se silným mezinárodním potenciálem, říká: „Agnieszka se rozhodla film točit tak, abychom věrně zachytili Kafkovu osobnost, dílo i dobu, ve které žil. Proto se také ve filmu mluví tak, jak se tehdy mluvilo, to znamená česky a německy. A proto ztvárňuje Franze Kafku německý herec Idan Weiss.“

Ten se ve Varech představil také: neskonale okouzlující, nesmělý, neurotický, s plachým úsměvem – i podle trailerů lze poznat, že je až neuvěřitelnou reinkarnací Franze Kafky. Jak režisérka shrnula, Idan Weiss (narozen 1997) má Kafkovu fyzickou podobu, citlivost i duši; zároveň je však typickým představitelem současné mladé generace. „Přitom němečtí filmaři točili dva seriály o Kafkovi a Idana neobsadili, asi nebyl dost známý,“ usmála se.

Film Franz, který od 25. září uvidíme v české verzi s dabingem či v původní německo-české s titulky, nebude dle tvůrců čistě životopisným portrétem: „Náš přístup byl takový, aby nic nebylo úplně definitivní – proto se taky film jmenuje Franz, nikoli Kafka. Film by se mohl jmenovat i Looking for Franz, protože to byl mimo jiné takový prorok, který viděl do budoucna, do odlidštění kapitalistické společnosti, které může vést až k totalitě. To nějakým způsobem předvídal, a zároveň tomu dal existenciální rozměr,“ řekla Holland a mluvila o Kafkovi jako o člověku, který víc píše, než mluví, a v podstatě komunikuje s okolím i se ženami stejně, jako teď komunikujeme na internetu.

Parta českých herců

S nadšením pak mluvila o své „partě“ českých herců: „Jsem věrná několika českým hercům, s kterými jsem měla štěstí pracovat a které miluji, takže jakmile mám příležitost, chci s nimi pracovat zase.“ K nim patří Jenovéfa Boková (představitelka Mileny Jesenské), Ivan Trojan, Josef Trojan (ten Franze nadaboval do češtiny v české verzi filmu), Jan Budař a Emma Smetana (která celou prezentaci na MFF KV pregnantně dvojjazyčně moderovala). Dále ve Franzovi hrají Peter Kurth, Katharina Stark, Sandra Korzeniak, Carol Schuler, Sebastian Schwarz, Aaron Friesz, Gesa Schermuly, Vladimír Javorský, Karel Dobrý, Juraj Loj, Vasil Fridrich, Pavel Šimčík či Filip Kaňovský. Novou „akvizicí“ do stálého hereckého souboru Agnieszky Holland je dle režisérky Stanislav Majer.

Pochopit spisovatele, který po své smrti nařídil zničit svá díla, zkoušelo už několik světových režisérů, mezi nimi i Steven Soderbergh s mysteriózním thrillerem Kafka (1991) s Jeremy Ironsem, který byl ve Varech v nové verzi k vidění loni; nikdo však zatím nezvládl vytvořit oslnivou filmovou mozaiku s přesahem do současnosti. Ta šance je – teď.