Tag: ekonomika

Články k tagu

„Nedosažitelná“ předcovidová úroveň. Mávnutím proutku ekonomiku nenastartujeme, míní experti

Kritici vlády Petra Fialy (ODS) v čele s Andrejem Babišem (ANO) opakovaně uvádí, že pod Fialovým vedením se tuzemská ekonomika jako jediná v Evropě ještě nedostala na úroveň před začátkem pandemie koronaviru. Experti, které oslovil deník Echo24, vysvětlují, co „předcovidová úroveň“ znamená a kdy se na ni tuzemská ekonomika vrátí. U životní úrovně to může být i za několik let. Expremiér Babiš opakovaně tvrdí, že špatný výkon ekonomiky je chyba premiéra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS),

Naděje z Argentiny

„To nebyl pravý komunismus, pravý komunismus nikdy nebyl vyzkoušen,“ je častá odpověď radikálních levičáků na námitku, že všechny komunistické země skončily jako totalitní režimy s ekonomikou v troskách. Nyní se v Argentině rozjíždí experiment opačného typu. Nový prezident Javier Milei slíbil znovu nastartovat argentinské hospodářství pomocí drsné „šokové terapie“. Nyní zastánci tržní ekonomiky a minimálních zásahů státu s napětím sledují, jestli se mu to povede. Milei upoutal pozornost světových médií díky své excentričnosti. Sice vystudovaný ekonom, ale mezi jeho bývalá povolání patří i kouč tantrického sexu.

Dluhová brzda moc brzdí. Německo potřebuje více utrácet, ministr Lindner ji proto chce reformovat

Německý ministr financí Christian Lindner (FDP) oznámil plány na reformu dluhových pravidel. Země by tak mohla více utrácet v době hospodářského poklesu. Uvedl to v rozhovoru pro německé regionální noviny. Lindner zároveň zkritizoval plánované škrty v dotacích a z toho plynoucí zvýšení výdajů pro zemědělce a letecké společnosti, píše web Politico. Lindner prohlásil, že má v úmyslu revidovat složku ekonomického výpočtu, která definuje, kolik nových půjček si vláda může každý rok vzít

Inflace bude podle ECB klesat rychleji, úrokovou sazbu ale guvernéři nezměnili

Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) dnes podle očekávání podruhé za sebou ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 4,50 procenta. Banka o tom informovala v tiskové zprávě. ECB dnes rovněž předpověděla, že inflace v eurozóně bude klesat rychleji, než se očekávalo. Zároveň mírně zhoršila výhled ekonomiky eurozóny na letošní a příští rok. Řada ekonomů předpokládá, že v příštím roce ECB začne úroky snižovat.

Souček nechce propouštět v ČT, sáhne do úspor po Dvořákovi

Česká televize v příštím roce meziročně navýší své výnosy a náklady o 566 milionů Kč na 7,952 miliardy korun. Ve vyrovnaném rozpočtu chce využít zhruba jednu miliardu korun z rezerv z minulých let, kdy televizi vedl Petr Dvořák, předchůdce současného ředitele Jana Součka. Rozpočet ve středu schválila Rada ČT. Veřejnoprávní televize rozpočet navýšila s výhledem na zvýšení televizního poplatku od roku 2025 ze 135 na 160 korun měsíčně, jak s tím počítá připravovaná novela ministerstva kultury.

Soběstačností k drahotě

Byl říjen 2020. Svět se uzavíral do druhé vlny covidových lockdownů. Ekonom Mojmír Hampl v Salonu Týdeníku Echo varoval, že největším rizikem pro naši prosperitu bude snaha o soběstačnost. „Trápí mě věc, která se objevuje ve všech debatách v Evropě, anglosaském světě, v Japonsku. Točí se kolem toho, že potřebujeme víc odolnosti. Anglicky se tomu říká resilience, to je teď nesmírně frekventované slovo. Všude se to resilience překládá jako víc lokalizace. Návrat k tomu, co si budeme vyrábět a zajišťovat sami, bez mezinárodního obchodu. Co nás ochrání od těch ostatních. To vidíme úplně všude. Je to strašně velká změna.

Překvapení ze Slovenska. Reálné mzdy v zemi stouply ve všech sektorech

Na Slovensku v říjnu podle předběžných údajů poprvé po více než dvou letech rostly mzdy rychleji než inflace ve všech deseti sledovaných odvětvích, informoval ve středu slovenský statistický úřad. Naposledy reálné výdělky pracovníků napříč všemi produkčními sektory stouply v srpnu 2021. Ekonomika Slovenska s výjimkou dvou odvětví nadále čelí poklesu počtu zaměstnanců.

Téměř tři čtvrtiny Evropanů čekají pokles životní úrovně, podle poloviny věci v EU míří špatným směrem

Obyvatelé zemí Evropské unie očekávají v krátkodobějším horizontu další propad životní úrovně. Myslí si to drtivá většina napříč zeměmi, stejně vysoký poměr platí i pro Českou republiku. Polovina lidí napříč státy si přitom také myslí, že se věci v EU v současnosti ubírají špatným směrem. Téměř polovina Čechů pak nevidí členství v EU pozitivně ani negativně. Ukazují to výsledky průzkumu Eurobarometru z tohoto týdne.

Agentura Fitch snížila Slovensku rating. Nelíbí se jí stav jeho ekonomiky

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Slovenska o jeden stupeň na úroveň A- z dosavadní známky A. Změna ratingu je reakcí na zhoršení stavu veřejných financí v uplynulých měsících a agentura negativně hodnotí také výrazný nárůst dluhu země. V pátek informovalo slovenské ministerstvo financí. Agentury Standard & Poor‘s a Moody´s v listopadu rating Slovenska nezměnily.

Češi jsou proti dovozu elektřiny, preferují výstavbu nových elektráren. Uvádí průzkum

Více než čtyřem pětinám lidí by vadilo, pokud by se Česko stalo závislé na dovozu elektřiny. Aby zůstalo soběstačné, mělo by podle nich investovat do výstavby dalších elektráren. Dvaasedmdesát procent občanů podporuje stavbu obnovitelných zdrojů energie a 61 procent si myslím, že by měla v republice i po roce 2033 pokračovat výroba elektřiny z uhlí. Nicméně jen 17 procent lidí by bylo ochotno platit vyšší ceny elektřiny kvůli podpoře obnovitelných zdrojů. Vyplynulo to z průzkumu agentury Ipsos pro platformu Datarun.

Nezaměstnanost v ČR zůstává na 3,5 procenta, volných míst ubylo

Míra nezaměstnanosti v Česku v listopadu stagnovala na říjnových 3,5 procenta. Lidí bez práce bylo na konci listopadu 263 226, což bylo o 2585 více než v předchozím měsíci. Počet volných míst meziměsíčně klesl o 1788 na 278 708. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Loni v listopadu byla míra nezaměstnanosti stejná, tedy 3,5 procenta. Bez práce bylo tehdy 257 187 lidí a volných míst 291 970. Nejvyšší nezaměstnanost byla letos v listopadu v Ústeckém kraji, kde činila 5,4 procenta.

Zde je důvod zaostávání

Z EU opět přišla neradostná čísla: stagnace. Ve třetím čtvrtletí se proti předchozím třem měsícům ekonomický výstup nezměnil. Ekonomika nerostla ani v meziročním srovnání, ačkoliv odhad zveřejněný v polovině listopadu uváděl miniaturní „růst“ o 0,1 procenta. A do toho Česká republika je s mezičtvrtletním poklesem o 0,5 procenta pátá nejhorší ze sedmadvaceti členských zemí Unie.

Ruská ekonomika odolává sankcím. „Západ usnul na vavřínech,“ míní Putin

Ruská ekonomika odolává sankcím, které na ni uvalily západní státy, a v letošním roce vykáže růst kolem 3,5 procenta. Na investičním fóru Russia Calling (Rusko volá) to ve čtvrtek v Moskvě řekl prezident Vladimir Putin. Západ podle něj usnul na vavřínech a technologicky zaostává. Rusko je podle Putina připraveno více spolupracovat s Čínou.

Ekonomika EU ve třetím čtvrtletí stagnovala, ČR je mezi nejhoršími

Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí proti předchozím třem měsícům stagnovala. Ve zpřesněné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Ekonomika nerostla ani v meziročním srovnání, ačkoliv odhad zveřejněný v polovině listopadu uváděl růst o 0,1 procenta. Česká republika je s mezičtvrtletním poklesem o 0,5 procenta pátá nejhorší ze sedmadvaceti členských zemí unie.

Tahle země třeba taková opravdu je

Na otázku, proč se právě nám v téhle zemi vede tak špatně, bylo v poslední době napsáno a řečeno mnoho a byla snesena řada argumentů, dat a návrhů. Nepochybně nějaké důvody oné stagnace existují, mnohé z nich nelze tak úplně ovlivnit. Tam, kde to snad jde, se to dělá asi špatně. Ekonomika má své zákonitosti, jež se projevují v poklesu a vzestupu, který zase třeba nastane, ale zatím to moc na rychlý obrat nevypadá.

Češi nechtějí utrácet, tržby obchodníků v ČR klesají už rok a půl

Tržby v maloobchodě v Česku se v říjnu snížily meziročně o 1,4 procenta, pokles zmírnil po zářijovém revidovaném snížení o 4,3 procenta. Meziročně tržby obchodníků klesají rok a půl. Proti předchozímu měsíci tržby v říjnu vzrostly o 0,6 procenta. Údaje dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti loňskému říjnu se snížily tržby za prodej potravin o 2,7 procenta a nepotravinářského zboží o procento, za pohonné hmoty se naopak zvýšily o 0,8 procenta.

Proč Fialovi a spol. chybí odvaha a hrají na jistotu

Nepřicházejí dobré zprávy. Nejsou dobré výhledy do nejbližších měsíců nebo příštího roku. Často to nakonec nebývá tak špatné, jak se projektuje ve veřejném prostoru, ale jen samotná pesimistická očekávání stav věcí ještě zhoršují. Směřují k opatrnosti, šetření, brání kreativitě, odvaze a rozletu. Vyhlídky lidí v České republice skutečně nejsou dobré. Vnímají to ekonomové i v zahraničí, německý deník Die Welt přednedávnem nazval Českou republiku nemocným mužem Evropy.

Proč zrovna my

Je to ještě horší, než jsme očekávali, ohlásil 1. prosince Český statistický úřad výsledky ekonomiky za první tři čtvrtiny letošního roku. Ta se ve srovnání s tím předchozím propadla o 0,7 procenta. Padáme ale i ve srovnání s předchozím čtvrtletím, o 0,5 procenta. Jsme jediná země z celé Evropské unie, která se svým výkonem ještě nevrátila na úroveň roku 2019, před covidovou pandemii. Každým dalším čtvrtletím pádu se tehdejší životní úrovni vzdalujeme. Bohužel tím, co děláme, vytváříme čím dál menší přidanou hodnotu. Ta není ničím jiným než tím vytvořeným bohatstvím.

Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 269,1 mld. Kč

Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 269,1 miliardy korun z říjnových 210,7 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že se za celý rok podaří dodržet plánovaný deficit 295 miliard korun. Hospodaření státu ke konci listopadu je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrté nejhorší v historii Česka. Loni ke konci listopadu byl rozpočtový schodek 337,1 miliardy korun.

Česko má vážný problém. Hrubý domácí produkt meziročně opět poklesl

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí klesla meziročně o 0,7 procenta. Je to třetí meziroční pokles v řadě. Proti předchozímu čtvrtletí byl hrubý domácí produkt (HDP) nižší o 0,5 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Statistici tak zhoršili svůj první odhad z konce října, který počítal s meziročním poklesem o 0,6 procenta a mezičtvrtletním o 0,3 procenta. Meziroční pokles HDP ovlivnily zejména nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností a úbytek zásob.

Zotavení ekonomiky se odkládá. Poplatky za elektřinu zvýší ceny zboží a sníží růst HDP

Nárůst regulované složky ceny energií v příštím roce zbrzdí pokles inflace a povede k pomalejšímu růstu reálných mezd. Ve čtvrtek se na tom shodli analytici. Mírně se podle nich také sníží růst ekonomiky. Regulovaná složka ceny energií v příštím roce výrazně vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny, kde regulované část tvoří asi 39 procent konečné ceny, meziročně zvýší o 65,7 procenta. U plynu, kde je podíl regulované části 20 procent, bude vyšší o 38,8 procenta. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů.

Sněmovna schválila rozpočet se schodkem 252 miliard korun

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice a přes kritiku opozice schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Plánovaný schodek má proti tomu letošnímu klesnout o 43 miliard korun. Jde o třetí státní rozpočet, který prosadila koaliční vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Schválený rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá. Pro rozpočet hlasovalo 98 poslanců vládní koalice, ke kterým se přidal i nezařazený Ivo Vondrák

ČNB s účinností od ledna zmírňuje pravidla pro poskytování hypoték

Bankovní rada České národní banky (ČNB) zmírnila pravidla pro poskytování hypoték. Od ledna už banky nebudou muset uplatňovat limit maximální výše celkového dluhu žadatele vůči jeho ročnímu příjmu (DTI). V platnosti nadále zůstává maximální poměr výše hypotečního úvěru vůči hodnotě zastavené nemovitosti. Oznámila to členka bankovní rady Karina Kubelková. Limit celkového dluhu žadatele vyjádřený v násobcích jeho čistého ročního příjmu dosud byl 8,5, pro žadatele do 36 let 9,5.

Habeck chce pokračovat s projekty ze sporných fondů. Je to nutné k udržení konkurenceschopnosti

Německý ministr hospodářství Robert Habeck a představitelé spolkových zemí chtějí nehledě na rozpočtovou krizi pokračovat s projekty, které jsou financovány ze sporných fondů. Podle Habecka je to nutné k ochraně jádra německé ekonomiky a k udržení konkurenceschopnosti. Habeck rovněž řekl, že tento postoj sdílí se všemi zemskými ministry hospodářství a energetiky, odpovědi na dotaz, zda je to i postoj spolkové vlády, se ale vyhnul.

Řecko vrací Německu jejich rady. „Prodejte své ostrovy,“ navrhuje řecký ministr Berlínu

Prodejte své ostrovy, vzkazuje Řecko Německu poté, co západoevropská země přiznala rozpočtovou krizi. Stejnou "radu" totiž dostali Řekové během svého bankrotu v roce 2010 právě od Němců. O tom, zda by pomohlo Německu v krizi prodat Rujánu, Helgoland nebo Wangerooge, píše deník Bild. "Proč neprodáte své ostrovy, vy zkrachovalí Řekové?" zněl v roce 2010 titulek deníku Bild související s tehdejším řeckým bankrotem. Nyní do Německa na oplátku putují úsporné návrhy z Řecka.

ODS potřebuje restart. Rychle

Když se věci bortí, je to většinou v sériích. Vláda Petra Fialy teď má tu sérii hodně dlouhou. Každá další zpráva z ekonomiky je v zásadě špatná. Propad životní úrovně trvá už tři roky. Klesla víc než o třetinu. Obrat zatím není na dohled. Ekonomika se stále propadá a jako jediná z celé Evropské unie se ještě nedokázala vrátit na úroveň roku 2019. Jsme chudší než před třemi lety. Konsolidační balíček, který stojí především na zvyšování všech přímých daní, sice brzdí růst státních dluhů, jenže to rozhodně není balíček pro ozdravení ekonomiky.

Bez nové transformace nebudeme prosperovat

Co se s námi děje? Jsme v hlubších problémech, které si žádají zásadní změny? Vyčerpal se náš model průmyslové výrobní ekonomiky a už se s ním k růstu nezvedneme? Potřebujeme novou transformaci? V Salonu Týdeníku Echo hledají příčiny pádu a cestu z pasti stagnace dva ekonomové, ministři financí i premiéři České republiky. Bývalý prezident republiky Václav Klaus a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok, který je čerstvě také šéfem poradního výboru nového superholdingu Almalar nejbohatší české rodiny Kellnerovy.

Rovnostářské důchody

Starobní penze už dnes stojí víc než třetinu státního rozpočtu. Se stárnoucí společností bude počet těch, kdo je budou pobírat, stále narůstat. Řady lidí, kteří budou pracovat a platit, se budou stále zužovat. Na čím dál větší balík penzí bude čím dál méně financiérů. Co s tím? Je třeba změnit parametry důchodů. Aby to ti, kdo budou pracovat, mohli zaplatit. Český systém totiž funguje a stále bude fungovat na mezigenerační solidaritě. Ti, kdo pracují, platí. Ti, kdo už mají státem uznaný věk nároku na penzi, berou. Nikdo nikde nic nespoří.

Strach už mají i Němci. Cenám jejich energií hrozí další skok

Němcům hrozí další cenový šok. Poté, co Spolkový ústavní soud rozhodl proti převodu financí z klimatickému fondu, který činil 60 miliard eur (okolo 1,5 bilionu korun), je v ohrožení i Hospodářský stabilizační fond (WSF), zřízený ministrem hospodářství Robertem Habeckem (Zelení) během pandemie covidu-19. Důvodem je, že WSF funguje podle stejných mechanismů, které nejvyšší německý soud prohlásil za protiústavní.

„Český propad je extrémní, jsme naprostou raritou.“ Hrozbou pro ekonomiku jsou Němci

Česká ekonomika je na tom hůř, než se očekávalo. Největší brzdou je stále výrazně utlumená spotřeba domácností vyvolaná obavou z dalšího náročného roku. Vláda i ekonomové se upínají k tomu, že jak bude klesat inflace a reálné mzdy porostou, bude to mít i psychologický efekt na domácnosti a jejich strach z pokračujícího zdražování. Existují ale rizika, že se tento scénář nenaplní. Letos od července do září hospodářství klesalo jak v porovnání se stejným obdobím loňska, tak ve srovnání s obdobím letošního druhého čtvrtletí.