Tag: ekonomika

Články k tagu

„Tarif je čtvrté nejkrásnější slovo“. A cla budou na Evropu „absolutně, absolutně“ uvalena, říká Trump

Prezident Donald Trump v pátek řekl, že „absolutně“ uvalí cla na Evropskou unii, která se podle něj chovala k USA tak „hrozně“. Trump to uvedl několik hodin poté, co Bílý dům oznámil cla proti Kanadě, Číně a Mexiku, která vstoupila v platnost v sobotu. Trump označil „tarif“ za čtvrté nejkrásnější slovo, po slovech „Bůh“, „láska“ a „náboženství.“ Během tiskové konference v Oválné pracovně byl Trump dotázán, zda uvalí cla na dovoz z EU.

O naději Zbyňka Stanjury

Máme konečná čísla o stavu ekonomiky za loňský rok. Růst o jedno procento HDP lze vnímat pozitivně. Tedy tak, že je to odražení od pomyslného dna po předloňském propadu o 0,4 procenta. Nebo jako zklamání, protože očekávání byla jiná. Tak či tak, takový „růst“ je dost pravděpodobně nový normál. Doby, kdy se ekonomika zvětšovala tříprocentním tempem, budou prozatím minulostí. Slabý průmysl, na kterém naše hospodářství ještě stále silně závisí, a smutný pohled na Německo jsou v tuto chvíli stěžejním důvodem. Růst se samozřejmě konal kvůli vyšší spotřebě domácností

Trumpův velkolepý RETVRN

Smršť exekutivních příkazů, již prezident Trump rozpoutal po své inauguraci, možná nebyla přímo připravena se záměrem zahltit publikum a vyvést ho z rovnováhy, ale nevyhnutelně to byl její účinek. Vést všechny vršící se příkazy v patrnosti a zmapovat jejich možné dopady je nad síly jednoho člověka. Mezi exekutivně velmi snadné, symbolické příkazy určené hlavně k upoutání pozornosti patří klasicky trumpovsky bombastické rozhodnutí přejmenovat Mexický záliv na Americký záliv. Rozhodnutí vrátit se ke staršímu pojmenování nejvyšší hory USA Mount McKinley je podobné, ale odkazuje na přece jen zajímavější historii.

Česká ekonomika mírně ožívá, lidé víc utrácejí. Pozor na ceny energií a Německo, tlumí jásot ekonomové

Česká ekonomika loni stoupla o jedno procento, zatímco v roce 2023 klesla o 0,1 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V závěrečném čtvrtletí minulého roku se hrubý domácí produkt (HDP) meziročně zvýšil o 1,6 procenta, ve srovnáním s předchozím kvartálem byl vyšší o 0,5 procenta. Vzhledem k okolnostem, kdy se Česko potýkalo se slabou zahraniční poptávkou a vysokými cenami energií, považují ekonomové současná statistická čísla za uspokojivá.

Růst ekonomiky podle nové makropredikce MF zrychlí, ale méně, než se očekávalo v listopadu

Česká ekonomika se v loňském roce vrátila k růstu, který letos podle nové makroekonomické predikce ministerstva financí zrychlí o více než procentní bod na 2,3 procenta. V listopadu MF predikovalo růst na úrovni 2,5 procenta HDP. Meziroční inflace by se měla celý letošní rok pohybovat v blízkosti dvou procent. Díky přetrvávajícímu napětí na trhu práce a klesající inflaci porostou reálné výdělky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítl, že by kvůli nižšímu odhadu růstu HDP nebyl dodržen plánovaný schodek rozpočtu.

Ano, okno příležitosti je úzké

Po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu je pro nás stěžejní otázkou nikoli to, jak rychle teď USA vymýtí woke kulturu ze své armády a státních univerzit. Stěžejní otázkou pro nás je, jak se v Evropské unii adaptujeme na odstoupení Ameriky od Pařížské dohody OSN o klimatu a na ohlášenou revoluci, jejímž cílem je osvobodit americkou ekonomiku. Z některých koutů starého kontinentu v podstatě zaznívají žádosti, abychom na tyto trumpovské posuny zareagovali nápodobou. Do nějakého stupně si to přeje česká vláda, nebo aspoň její část, třeba lidé jako ministr financí Zbyněk Stanjura. Razantněji to formuluje Donald Tusk, jehož Polsko teď předsedá EU.

Svět se odvrací od „Made in Germany“. Německá ekonomika padne potřetí za sebou, říká zdrcující vize

Německá ekonomika je v hluboké krizi. Její hrubý domácí produkt se letos pravděpodobně sníží o 0,1 procenta. Bylo by to poprvé od znovusjednocení země v roce 1990, kdy by ekonomika klesla třetím rokem za sebou. Uvedl to dnes prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Peter Leibinger. Zároveň varoval před cly, kterými vyhrožuje americký prezident Donald Trump, s tím, že by mohly německou ekonomiku srazit ještě více.

Policie řeší hospodaření na Středočeském kraji. Prověřuje i zlatý padák pro vysokého úředníka

Kriminalisté se zabývají odměňováním vysokých úředníků na Krajském úřadě Středočeského kraje. Od nástupu hejtmanky Petry Peckové (STAN) jich bylo hned několik převedeno bez jasných důvodů na překážky na straně zaměstnavatele a nemuseli tak chodit do práce, i když pobírali plnou mzdu. Na zavedenou praxi upozornil jako první deník Echo24. Podle ředitele krajského úřadu Jana Loušky byl postup v minulosti konzultován s advokáty i ministerstvem práce a sociálních věcí.

TOP 09 chce snížit daň z příjmu či jednu sazbu DPH. Ekonomicky není co vytknout, říká Kalousek

TOP 09 chce v příštím volebním období snížit daň z příjmu a naopak zvýšit spotřební a nemovitostní daně a také DPH, u které by strana chtěla zavést jen jednu sazbu. Pro Echo24 to řekl ekonomický expert TOP 09 Miloš Nový. Bývalý šéf strany a ministr financí Miroslav Kalousek uvedl, že ekonomicky není návrhu co vytknout, jen by se muselo dát pozor na nepracující důchodce. Plán pro redakci zhodnotil také ekonom Michal Skořepa.

VIDEO: Trumpův vzkaz do Davosu: Vyrábějte v USA za nižší daně, nebo plaťte vysoká cla za dovoz

Americký prezident Donald Trump dnes v projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu slíbil podnikům nižší daně, pokud přesunou výrobu do Spojených států, a pohrozil zavedením cel, pokud tak neučiní. Trump prakticky zopakoval svá prohlášení z předchozích dnů, když přečetl příval exekutivních opatření přijatých od jeho nástupu do úřadu, a dodal, že má od amerického lidu masivní mandát přinést změnu. Trump se připojil na akci prostřednictvím videokonference z Washingtonu.

Von der Leyenová chce jednotný trh pro firmy. Jednodušší podnikání, nebo ještě utaženější unie?

Na letošním Světovém ekonomickém fóru v Davosu přednesla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ambiciózní plán vytvoření jednotného právního rámce pro inovativní firmy v Evropské unii, tzv. „28. režim“. Návrh si klade za cíl umožnit společnostem využívat plného potenciálu jednotného trhu EU bez omezení způsobených rozdílnými národními legislativami členských států. Podle kritiků ale sedmadvacítku přibližuje k jednotné „fiskální unii“.

Trumpova politika může ovlivnit české výrobce, Pavel vidí příležitost

Návrat republikána Donalda Trumpa do Bílého domu vnímá český prezident Petr Pavel hlavně jako příležitost, čeká na jeho další kroky vůči Evropské unii i Ukrajině. Avizovaná razantní obchodní politika může mít podle odborníků dopady i na mnohá odvětví české ekonomiky. Čeká se hlavně na podobu ohlášených dovozních cel. Víceméně očekávané bylo Trumpovo rozhodnutí, že USA odejdou ze Světové zdravotnické organizace (WHO) a odstoupí od pařížské klimatické dohody.

Pravda, která irituje

Nejhorší časy jsou pryč. Přesto se výkon ekonomiky, na který jsme si zvykli před covidem a energetickou krizí, v nejbližších letech pravděpodobně nevrátí a růst HDP nebude vyšší než tři procenta HDP. A jen navyšování reálných mezd a spotřeby, respektive větší utrácení, to nezachrání. Táhne nás dolů Německo, což je náš největší exportní trh. Jeho ekonomika se propadla a i v letošním roce má stagnovat. Do toho země čeká na to, jak moc na ni dopadne nová celní politika Donalda Trumpa. Asi dost, protože USA jsou pro Němce největší vývozní trh.

Snížení daní z příjmu a zvýšení DPH, progrese či sektorová daň. Strany už plánují změny v eráru

Jednotlivé strany a hnutí se shodují, že v příštím volebním období bude nutné opět výrazně měnit daňový systém. TOP 09 například mluví o snižování přímých daní a zvýšení DPH, spotřebních či majetkových daní. Hnutí ANO a SPD avizují zvýšení efektivity výběru daní a jejich snižování, ODS se obává „tlaku levice“.

Migranti v číslech. Studie ukázala, z kterých zemí je přijímat a kdo jen zatěžuje rozpočet

Nedávná nizozemská studie, kterou zveřejnil německý Institut pro ekonomiku práce (IZA), přinesla detailní analýzu ekonomického přínosu migrantů z různých zemí. Studie, kterou vedli ekonomové Jan van de Beek, Joop Hartog, Gerrit Kreffer a Hans Roodenburg, odhalila výrazné rozdíly v dopadu na veřejné finance v závislosti na původu migrantů a důvodech jejich příchodu. Píše server Daily Mail.

Nic lepšího nemáme?

Po svátečních projevech státníků přišla smršť odsuzování toho, že má někdo potřebu současnou vládu a politické dění u nás kritizovat. Protože si má prý vzpomenout, co tam bylo předchozích osm let. Ano, s tím asi nikdo nepolemizuje. Ale my máme hodnotit a kriticky se dívat na to, co se děje teď. Co bylo slibováno a co nenastalo. Tvrdit, že popisování reality se nehodí, protože v tuhle chvíli tu „nic lepšího nemáme“, je trochu málo. A je to docela zoufalé.

Hrubý cynismus pánů z ODS. Opozice ztrhala schodek rozpočtu, skepse je i u ekonomů

„Chlubit se deficitem 271,4 miliardy korun ve standardním roce je cynismus nejhrubšího zrna,“ prohlásila šéfka poslanců ANO Alena Schillerová po bilanční konferenci premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury. Ti výsledek naopak považují za úspěch. Podle ekonomů je sice snižování deficitu pozitivní, ale varují, že bez mimořádných výdajů na povodně by se plánovaný schodek nepodařilo dodržet. Převzali jsme jednu z nejrychleji se zadlužujících zemí v Evropské unii.

„V Německu bude hůř.“ Exministr z vlády Merkelové prorokuje úpadek životní úrovně

Bývalý německý ministr vnitra Thomas de Maizière (CDU) přinesl pochmurnou prognózu pro budoucí generace, píše německý deník Bild. Podle dlouholetého ministra z vlád tehdejší kancléřky Angely Merkelové se musí i jeho vnoučata připravit na to, že nezažijí takový životní standard, jaký si užívají Němci dnes. Lidé se podle něj musí obětovat, aby se úroveň alespoň udržela, řekl v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung.

Odkud se vyplatí migrace: nová studie vyčísluje dopady přistěhovalců na rozpočet

Nová studie nizozemského Institutu pro ekonomiku práce (IZA)​​​ se pokusila vyčíslit, jaké dopady má přistěhovalectví z různých části světa na nizozemský státní rozpočet. Podle autorů jsou kupříkladu jasné rozdíly mezi přistěhovalci přicházejícími za prací a azylanty, kteří mohou představovat finanční zátěž i v dalších generacích. Výrazné rozdíly pak podle studie panují i v rámci zemí, z nichž přistěhovalci pochází, píše britský The Telegraph.

Rok 2025: volby na periferii Evropy

Všechno podstatné se letos v Česku odehraje mezi lednem a únorem. Tehdy do americké prezidentské funkce nastoupí Donald Trump a měsíc nato proběhnou parlamentní volby v Německu. Z řady důvodů nepůjde o běžnou výměnu v Bílém domě nebo v berlínském kancléřství. Tentokrát se budou přepisovat dlouholetá pravidla hry a nahrazovat neochvějné pilíře dosavadní politiky – od mezinárodního obchodu přes válku na Ukrajině až po uskutečňování zelených utopií. České elity tyhle výsledky více či méně aktivně přijmou. Takový je úděl být periferií Evropy.

Domácí úkoly pro tuto i příští vládu na modernizaci ekonomiky: školství, soudy či daňové zákony

Premiér Petr Fiala (ODS) hovořil o ve svém vánočním projevu o tom, co všechno jeho vláda udělala pro modernizaci tuzemské ekonomiky. Zmínil především rozvoj dopravní infrastruktury či energetiky a chytré ekonomiky. Oslovení ekonomové nicméně zdůrazňují, že Česku k opravdu moderní ekonomice zbývá cela řada kroků, jako je modernizace školství, soudnictví či přehledná daňová legislativa.

Německo nás potáhne dolů i příští rok. Proč ekonomika neporoste tak, jak sliboval Zbyněk Stanjura

Česká ekonomika téměř jistě příští rok neporoste o 2,7 procenta HDP, jak ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) počítal ve svém návrhu státního rozpočtu. Následně ministerstvo průmyslu předpovídalo růst 2,5 procenta. Česká národní banka předpokládá 2,4 procenta. Minulý rok ekonomika klesla o 0,4 procenta, letos konečně rostla, ale jen kolem jednoho procenta. Proto ekonomové většinově pro příští rok odhadují růst mezi 1,5 a dvěma procenty.

Ztracené tři roky s Petrem Fialou

Škoda nevyužitého potenciálu nevrátit se ještě k vánočnímu projevu premiéra Petra Fialy. Sázka na lacinou kartu Antibabiš (protože nic jiného už asi Fialova vláda nabídnout nedokáže) pokračuje. Občané byli varováni před „prodavači strachu“. A bylo jim řečeno, že vláda dělá vše pro to, aby Česko bylo ještě úspěšnější zemí. Žádný další plán už zřejmě není. Fiala asi ví, že politicky to půjde přežít dost těžko a že jedinou možností je vyvolat v lidech takový strach z Babiše, že to současné koalici zase hodí. Víme přeci, že potřebuje, aby mu voliči dali další čtyřletý mandát – a on jim pak zařídí platy jako v Německu.

Horší konec roku, příští ale potěší. Ceny nafty a benzinu sestoupí pod hranici 35 korun

Ceny pohonných hmot v České republice v posledním týdnu roku 2024 zaznamenaly drobné zvýšení. Podle údajů společnosti CCS vzrostla průměrná cena benzínu o jeden haléř na 35,69 Kč za litr, zatímco nafta zdražila o sedm haléřů na 34,88 Kč za litr. Analytici však předpokládají, že rok 2025 přinese trendové zlevňování paliv, a to i přes aktuální výkyvy způsobené zejména oslabením koruny. Drobné zdražení pohonných hmot je podle ekonomů očekávané.

Fiala v projevu velebil růst reálných mezd. Vládní vliv byl spíš negativní, namítají ekonomové

Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém vánočním projevu zopakoval kroky své vlády, které považuje za úspěch směrem k nastartování tuzemské ekonomiky. Zdůraznil především důchodovou reformu a překonání inflace, ale také růst reálných mezd či kroky k modernizaci ekonomiky. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, nicméně uvádí, že Česko má ještě velký kus práce před sebou s celou řadou hrozeb, kterým musí čelit. Shodli se na například na potřebě zlepšovat školství.

Slovensko čeká daňové zemětřesení: zvyšuje stávající odvody a zavádí nové

Slovensko čekají v příštím roce největší změny v daňovém systému od jeho velké reformy z roku 2003. Konsolidační balíček slovenské vlády, který zejména zvyšuje stávající daně a zavádí nové, bude spolu s vývojem na trhu práce přispívat k inflačním tlakům, napsal analytik bankovního domu Slovenská sporiteľňa Marián Kočiš. Původně očekávaná pětiprocentní inflace v roce 2025 na Slovensku by nakonec mohla být nižší, a to kvůli pokračování plošných státních kompenzací hlavně cen zemního plynu pro domácnosti.

Rusko je opět největší dovozce ropy a zemního plynu do Česka

Rusko se letos vrátilo na pozici největšího dovozce ropy a zemního plynu do Česka. ČR od ledna do října dovezla tyto suroviny z Ruska dohromady za takřka 43 miliard korun, za více než kterékoli jiná země, včetně loni vedoucího Norska. Rusko se letos stalo největším dovozcem základních fosilních paliv – ropy a zemního plynu – do České republiky. V období od ledna do října 2024 Česko odebralo z Ruské federace mírně přes tři miliony tun dohromady ropy a zemního plynu, a to v hodnotě 42,9 miliardy korun.

Argentinský zázrak. Radikální reformy libertariána Mileiho táhnou zemi z recese

Argentinský prezident Javier Milei slaví první úspěchy svých ambiciózních reforem, které si za cíl kladou stabilizaci ekonomiky a vyvedení země z vleklé recese. Podle argentinské statistické agentury vzrostl hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí o 3,9 procenta oproti předchozímu období. Tento růst táhly především zemědělství a těžba, zatímco průmyslová výroba a stavebnictví naopak vykázaly pokles. Vychází to z analýz stanice CNN nebo deníku Financial Times.

„Všichni víme, že to jsou nepravdivé údaje.“ Ekonom Marek, či exministr Kalousek kritizují podpis rozpočtu

Rozpočet na příští rok, který v úterý podepsal prezident Petr Pavel, se dočkal kritiky především z řad ekonomů a opozice. Ekonom a poradce prezidenta David Marek kritizoval nevyjasněné příjmy například z prodeje emisních povolenek. Ekonom Lukáš Kovanda pak uvedl, že Pavel dal přednost politickým ohledům před ekonomickými.

Německo ve stavu jako za Velké hospodářské krize? Naděje na oživení ekonomiky a průmyslu nejsou

Německo a jeho ekonomika propadají do krize, ze které se zatím stále neukazuje cesta ven. Letos německé hospodářství už druhý rok v řadě klesne, v příštích dvou letech vykáže jen velmi slabý růst, pokud vůbec. Němce dusí jejich nepochopitelně přísná klimatická politika, vysoké ceny elektřiny, chybějící levný ruský plyn, vyčerpaný dosavadní model růstu, slabá poptávka z Číny a hrozící cla od Donalda Trumpa.