Čtvrt roku před volbami nemá jejich favorit ještě hotový program. Minulý týden však Andrej Babiš ve videu některé sliby programu ANO přece jen odkryl. Týkají se energetiky – ceny energií chce tlačit dolů – a státních výdajů pro profesní skupiny, které chce naopak navyšovat. Řízením ekonomické politiky by byl v hypotetické Babišově vládě pověřen místopředseda ANO Karel Havlíček.

Kolem povolenek ETS 2 je aktuálně docela rozruch. Veřejnost si začíná uvědomovat, že už za dva roky mohou podražit pohonné hmoty i vytápění domácností. Máte vy nějaký odhad, o kolik nám podraží život?

Povolenky jsou obrovský, ale obrovský průšvih. Jedna věc je, že byly schváleny za předsednictví Fialovy vlády. Striktně odmítám, když nám někdo vyčítá: To vy jste připravovali Green Deal. Podstata toho, co se na nás valí, je přece Fit for 55 jako prováděcí scénář. A ten my jsme odmítli na podzim 2021 en bloc, včetně právě emisních povolenek na domácnosti. Depeši Evropské komisi, že s tím nesouhlasíme, našim ministerstvům odsouhlasil Senát, odesílali jsme ji se Senátem společně.

To nebylo en bloc, to bylo několik jednotlivých výhrad.

Možná je en bloc silné slovo, ale výhrady formulovala tuším čtyři ministerstva: můj průmysl, doprava, životní prostředí a finance. ETS 2 jsme ovšem odmítali striktně a výslovně. Pak přišla nová vláda a v rámci předsednictví se k ETS 2 přihlásila. Za jejího předsednictví byly nové povolenky odsouhlaseny a definitivně stvrzeny legislativním aktem byly na jaře 2023. Později premiér Fiala pod tlakem zjištění, že se upsal k něčemu, co zdraží vytápění a pohonné hmoty, tvrdil, že jeho předsednictví naštěstí zajistilo zastropování emisních povolenek. Což je samo o sobě technicky nesmysl, ten člověk zjevně vůbec nerozumí podstatě. Ono taky jaká je skutečnost? Před pár týdny se nové povolenky začaly obchodovat. Cena se pohybuje mezi 70 a 80 eury za tunu. Je na dvojnásobku předpokladů Komise. Bloomberg odhaduje 149 eur za tunu skleníkových plynů do roku 2030 a z toho odhaduje, že cena vytápění plynem se v letech 2028–2030 zvýší o 41 procent a cena pohonných hmot o 30 procent.

Dnes u nás nafta a benzin oscilují někde mezi 32 a 34 korunami, takže podle Bloombergu bychom jen kvůli povolenkám platili 40 korun za litr…

A existují i vyšší odhady. Dnes je to tak, že pokud bude povolenka stát předpokládaných 45 eur, zdraží litr benzinu a nafty o 3,50 koruny. Každých deset eur ceny povolenky navíc berme jako 75 halířů za litr navíc. Kdyby se povolenka měla dostat na 150 eur k roku 2029 – podle mě zcela realistická možnost –, tak to dělá dalších 7,50 koruny k těm 3,50 na litr. Čili jedenáct korun za litr navíc. Připomínám, že do národní legislativy měly být povolenky ETS 2 přijaty už do konce června 2024, což se po fialovsku vyřešilo odložením. Našli skulinu, že nejprve postačí ty emise monitorovat, ale fakticky každé příští vládě po Fialovi zbude danajský dar v podobě povinnosti převést ETS 2 do české legislativy.

Co byste s tím danajským darem udělali vy?

Nemůžeme ETS 2 do národní legislativy převést. Byl by to podraz na naše lidi, rozevírání sociálních nůžek, nemluvě o tom, že živnostníci takový nárůst neustojí. Jednoznačně by to byl proinflační faktor, byť bych neočekával až tak dramatický vývoj jako za energetické krize. Pohonné hmoty jsou ale pro inflaci strašně důležité, vytápění uhlím už méně, tolik domácností už není. Ale vytápění plynem samozřejmě ano. Postihne to desítky procent českých domácností a hrozí tu vznik významného sociálního problému.

Když už s tím česká vláda souhlasila na evropské úrovni, je to pro republiku právně závazné. Můžete s tím reálně vůbec něco dělat?

První věc je hledat spojence uvnitř EU. Samozřejmě vím, že takové hledání už před rokem oznamoval ministr financí Stanjura. Ale myslím, že moc nehledali a rozhodně nenašli. Oni tu taky mají jistý problém. Logickou platformou pro podobné situace by byla platforma Visegrádská skupina (V4). Jenže ze Slovenska se s námi nikdo nebaví, z Maďarska už lautr nikdo. Když naši ministři přijedou na Slovensko, nedostanou tam ani halušky, v Maďarsku ani segedín. S Poláky je vztah neutrálnější, tam by eventuálně něco domluvit šlo. Ale V4 jako celek dnes neexistuje. Přitom zrovna dnes má dvě ohromná témata – povolenky a migrační pakt –, v obou se vůči Evropě potřebujeme vymezit společně.

Ani V4 by na zvrat povolenek nestačila. Co dál?

Hledejme další spojence. Racionální postoj zaujímá například Itálie. Potřebovali bychom v té věci ještě aspoň jednoho silného hráče. S Francií dnes máme bohužel vztahy úplně rozhozené. Francouzi jsou kvůli Dukovanům uražení, těžko se s nimi bude navazovat spojenectví.

Tak jestli dali na Dukovany významně horší nabídku?

Já taky naší vládě nevyčítám, že rozhodla pro KHNP. Mimochodem nemohli udělat nic jiného než dát razítko. Nabídky si musí vyhodnotit investor (ČEZ – pozn. red.). Ale způsob, jakým naši jednali, tedy nejednali, s Francouzi, to bylo úplné peklo. Když už Francie prohraje, okamžitě se náš premiér musí sejít s jejich premiérem nebo prezidentem. Okamžitě se musejí rozdat karty: Dobře, neuspěli jste, ale máme tu řadu dalších příležitostí: vojenské zakázky, vysokorychlostní tratě, řadu dalších velkých investic, o které Francouzi mají zájem. Dopadlo to tak, že se s EDF odmítl setkat ministr průmyslu, prvním dopisem odmítl zdvořile, druhý dopis od Vlčka byl nezdvořilý. To já jsem průběžně jednal s Korejci i s Francouzi, i když jsem nic nesliboval. Francouzi byli vytočení. Jedna věc je, že prohrají, druhá, že se pak s nimi ještě jedná přezíravě.

Zrovna Francouzi jsou ti, kdo by někomu jinému mohli vyčítat přezíravost?

Dobře, ale musíme si uvědomit, jak jsou v EU rozdané karty. Francie je v energetice velmi mocná. Dám příklad taxonomie a zařazení jádra mezi čisté zdroje. Toto revoluční prohlášení Evropské komise bylo zveřejněno na silvestra 2021, čemuž předcházel rok a půl práce. Jednali o tom Macron s Babišem, já se svým resortním kolegou Brunem Le Mairem. A tehdy jsem pochopil, jak jsou v Unii Francouzi mocní. V té věci jsme sehráli svou roli my a v menší míře několik dalších zemí, ale marná sláva, lídrem byla Francie. To jim se podařilo totálně otočit náladu v Komisi. Neuvěřitelná síla. My teď budeme potřebovat notifikaci na Dukovany a netvařme se, že Francie vliv v Komisi nemá. Je platná notifikace na pátý blok, ale pokud se bude stavět i šestý blok, bude se muset přenotifikovat i pátý blok na dvojblok.

Je ta platná notifikace dobrá?

Mohla být lepší, ale není to zas taková katastrofa, jak se někdy píše. Zpřísnili nám dobu splácení, ano, notifikace obsahuje i preferenci obnovitelných zdrojů (OZE) před jádrem, ale zase není psaná tak, že by se Dukovany musely při nadprodukci OZE odstavovat. Víc se obávám toho, co bude dál. Budeme potřebovat dvojnotifikaci na pátý a šestý blok, přičemž v Komisi má právě Francie ohromný vliv. Bohužel ale česká vláda je hospodářsky zcela negramotná. Oni nemají nikoho, kdo by hospodářství rozuměl.

Co ministr průmyslu Lukáš Vlček?

Chová se docela korektně, ale přišel z komunálu. On nemá makroekonomický rozměr. Podívejte se, jakým stylem tihle lidé dodrbali první podpis smlouvy s Korejci. Kdyby tam byl někdo s hospodářským myšlením, tak okamžitě udělá, co po nich chtěl ČEZ: Je tu okno příležitosti pro podpis, podepište s Korejci hned. Ale na vládě to v tu chvíli už mělo v rukou PR. To jsou PR lidi, kteří o ekonomice nemají ponětí už vůbec: Uděláme show, přiletí Korejci, my tím jakoby všem vytřeme zrak. V první chvíli zvítězil PR kýč. Naštěstí když nastala druhá šance, byli už přece jen poučení.

Zpátky k tomu odboji proti povolenkám. Co uděláte, až většinu pro jejich zvrat neseženete?

No tak je nezavedeme.

Půjdete do konfliktu s Komisí?

Půjdeme do konfliktu. Budeme se opírat o pár věcí, které nedodrželi. Podmínkou zavedení ETS 2 byla analýza dopadů. Ta zpracovaná nebyla. Druhou podmínkou bylo, že nové povolenky nesmějí narušit konkurenceschopnost. No a my prokážeme, že ETS 2 naši konkurenceschopnost naruší. Zdokladujeme, že některé české firmy a živnostníci v konkurenci se světem nepřežijí. Zásadní je, že se nesmíme bát. Já nechci destruovat EU, měla by zůstat. Ale odmítám dál přihlížet řízené sebevraždě, kterou EU provádí. Amerika tu není budíček, Amerika je budík. Oni mají racionálnější pohled na celou řadu věcí. Evropa se dostává do pasti. Dnes má 16 procent podílu světového HDP a Amerika 26. Před pětadvaceti lety měla Evropa stejně s Američany po 25 procentech. Čína tehdy měla tři procenta, dnes 16.

Pokud je ale Komise ideologicky zaťatá, nebude na vaši argumentaci slyšet. A může na Českou republiku uvalit pokuty, zastavit dotace.

To může. Ale jednak ta jednání budou nějaký čas probíhat a my mezitím budeme shánět spojence. Věřím, že když některá země vidí, že jiná se staví na zadní, může se přidat. Jednak z ETS 2 škody mohou být daleko větší a dalekosáhlejší, než když nám zastaví dotace. Ale hlavně si Evropská unie musí uvědomit, že už to není tak, že někdo něco rozhodne a všichni jen budou žmoulat čepici v ruce. Pokud má nějaká unijní politika negativní dopad na danou zemi, tak se ta země musí umět stavět na zadní. Řídí nás dnes zelení šílenci – Ursula von der Leyenová nebo Fiala, to je jedno, Fiala je v podstatě von der Leyenová v kalhotách – a vedou nás do propasti. Evropa už nad propastí visí za kšandy. Jestli si necháme sebrat výkonnost soukromého sektoru, který jediný je schopen generovat zisky a platit daně, tak jsme ztraceni.

Dáte v kampani zanesení stopky pro ETS do českého práva jako železný slib?

Dáme. My samozřejmě nevíme, jak ten konflikt nakonec dopadne, ale budeme mít koule se povolenkám postavit. Bude to pro nás stěžejní věc. Taky si na tom otestujeme, do jaké míry dokážeme vzdorovat a najít v Evropě partnery. Jsem přesvědčen, že zásadních střetů jednotlivých členských států s Komisí bude přibývat.

Andrej Babiš teď zdůrazňoval, že ve vaší volební nabídce je stěžejní cíl levných energií. To se tedy týká jednak těch povolenek, jednak asi ČEZ a jeho cenotvorby.

On tím mířil hlavně na ceny elektřiny. Povolenka vám zdraží pohonné hmoty, zdraží vám vytápění, vždyť jsme o tom právě mluvili, tady ale měl Andrej Babiš na mysli cenu elektřiny. Ta už je dnes u nás dána méně silovou, tedy tržní složkou ceny, která se teď kupuje na dva roky dopředu za 80 eur na megawatthodinu. Dnes ale občany i firmy víc trápí regulovaná složka. A tady vláda lže, jak když tiskne. Tvrdí, že na cenu energie ona nemá vliv. Není to pravda, regulovaná složka dnes dělá kolem 50 procent ceny, v příštím roce by to mělo být dokonce k 60 procentům, i s ohledem na to, jak porostou náklady na přenos, distribuci a obnovitelné zdroje. A to je zásadní věc.

Tato vláda nás dostává do situace, kdy budeme mít trvale vysoké ceny energií. Už dnes máme podle Eurostatu jednu z nejvyšších cen elektřiny. V kupní síle jsou na tom české domácnosti suverénně nejhůř v Evropě, průmysl je takový horší průměr. I v absolutních cenách jsou české domácnosti na pátém až šestém místě, což je prostě špatně. Proč bychom my pro průmysl měli mít horší průměr, když jsme energeticky pořád relativně soběstační a máme tu relativně levné zdroje? To nevysvětlíte nikomu z byznysu a věřte, že s těmi lidmi já jsem od rána do večera. Nikdo tu nezpochybňuje cenu silovky, jde o tu regulovanou složku, kde Fialova vláda podrazila české firmy. Za energetické krize krátkodobě poplatky za OZE stáhla na sebe, aby je na konci roku 2023 hodila zpátky na firmy, ale v ještě větším rozsahu.

V Německu se zdá, že poté, co minulá vláda zrušila firmám poplatek na OZE, ta nová pomůže i s poplatky za přenos a distribuci. V tu chvíli jsou české firmy i živnostníci oproti Němcům úplně v pytli. Musíme tedy postupovat stejně jako Německo. Energetický regulační úřad (ERÚ) potřebuje sto miliard ročně na regulovanou složku. Ta se skládá ze 70 miliard na přenos a distribuci a z 30 na OZE. ERÚ je v zásadě jedno, kde se těch sto miliard vezme a od koho. Představa ANO je stáhnout těch sto miliard ročně na 50. Neboli pokud vám regulovaná složka dělá 50 procent ceny, mohli bychom tímto způsobem snížit celkovou cenu elektřiny o čtvrtinu.

Neházíte si tu sami klacky pod nohy? ANO teď hlasovalo s vládou pro zákon o akceleraci OZE, jehož smyslem je, aby skokově přibylo větrníků. To bude znamenat vyšší výdaje na přenos a distribuci.

Ale my přece do budoucna nemůžeme někomu bránit pořídit si obnovitelné zdroje. Víte, proč dnes firma nebo občan chce OZE? Chce být soběstačný, po zkušenostech za energetické krize chce vlastní zdroj, což je racionální úvaha. Tlak na posilování OZE tu prostě je a bude, podstatné je, aby nebyl vyvolán dotacemi, ale přirozenou poptávkou. Když za mnou přijde podnikatel, že si chce pořídit větrníky, a nechce po nás žádné extra dotace, ale jen abychom mu stavbu rychle povolili, tak uznávám, že i on sice přispěje k většímu tlaku na přenosovou a distribuční soustavu, ale že tomu se nedá zabránit. Tím dospíváme k naprosto zásadní, téměř filozofické otázce: Máme tu pořád balíky evropských fondů. Neměl by si konečně někdo stoupnout před národ a oznámit: Končí individuální dotace pro firmu A, organizaci B, obec C? Využijme ty peníze radši na podporu infrastruktury.

Jakou infrastrukturu chcete z evropských dotací rozvíjet?

Máme tři typy infrastruktury – dopravní, energetickou, digitální. Například ty větrníky – zájemci o větrný park nedávejme dotaci, jen mu umožněme rychle stavět. A když ty peníze místo na něj převedu na distribuci a přenos, snížím cenu všem – velké korporaci i babičce Vomáčkové.

Lidi, kterým vadí větrníky proto, že ničí krajinu, ve vás asi zastání nenajdou.

Najdou v tom smyslu, že když obec nebude chtít, tak na jejím katastru větrný park nevznikne. Nechci obce válcovat. Jenže dnes často máme obce, které větrníky chtějí a neúnosně dlouho na ně čekají.

Pokud jde o ČEZ, chápu to správně, že chcete vykoupit menšinové akcionáře i proto, abyste firmu pak mohli stáhnout z lipské burzy?

Lipská burza je poněkud strašák, ČEZ přes Lipsko obchoduje asi jen pět procent svého proudu. Ale, pravda, stanovuje se tím cena. Pokud 30 procent akcií ČEZ drží minoritáři, kteří chtějí zhodnocovat akcie, ČEZ se na to logicky dívá tržně a tím, že je na burze, má přímo povinnost zhodnocovat akcie svým akcionářům. Proto je Lipsko svou cenou pro ČEZ určující. Jasně, ve chvíli, kdyby ČEZ stoprocentně patřil státu, vzniká daleko větší prostor řídit se i jinými cenovými parametry, než jsou ty burzy. Větší manévrovací prostor v ČEZ stát nepotřebuje jen kvůli cenám, ale i kvůli investicím – do jádra, do plynu.

Kolik výkup minoritářů může stát?

Řekl bych, že přes 200 miliard korun, ale záleží samozřejmě na hodnotě akcií v tu chvíli. Mimochodem Fialova vláda k výkupu měla ideální příležitost v červenci 2022, kdy Petr Fiala v rozhovoru pro iDNES.cz správně vyhlásil, že do roka chce mít restrukturalizaci ČEZ hotovou. Tou dobou byl pod ohromným tlakem občanů, firem i svého okolí, že teď je jedinečná šance to udělat. Byly na stole varianty vypracované ČEZ, to vím bezpečně. A jak byla veřejnost naštvaná z vysokých cen, byla tu společenská vůle výkup podpořit. Ale pak se ke konci roku začaly ceny trochu snižovat, načež se Fiala už bál to uhrát. Někteří lidé mu začali našeptávat: Když vykoupíš minoritáře, mezi kterými se nacházejí i velcí hráči, začnou spekulace, komu jsi vlastně chtěl pomoct. Fiala se strašně liší od Babiše – Babiš když se pro něco rozhodne, tak to taky udělá, Fiala to pro něj typicky nechal vyhnít. Podobně jako později se stavebním zákonem. Tři měsíce bylo jasné, že je zle, on místo aby okamžitě jednal a zastavil tu spoušť a odstavil Ivana Bartoše, čekal. A teprve když Bartoš oslabil na sjezdu Pirátské strany, teprve pak premiér přišel, že to stavební řízení se musí řešit.

Ještě k Babišovým plánům. Ekonomové se hrozí, že vyšší platy pro učitele, vojáky, valorizace důchodů, slevy na jízdném znamenají další rozpočtové orgie.

Aha, a co říkají tihle ekonomové na to, jak dnes ministři Rakušan a Černochová pořádají závody, kolik kdo přidá policistům a vojákům? Kde jsou ekonomové, když nás ministr Kupka zavazuje k výstavbě vysokorychlostních tratí za téměř bilion korun? Ta představa Martina Kupky je mimochodem naprosto nereálná. Kde byli ekonomové, když se kupovaly nesmyslně předražené plynovody? Nic proti zájmu státu mít pod kontrolou plynovod. Ale on měl hodnotu v jednotkách miliard korun, a pan Síkela ho koupil za osm miliard plus 33 miliard dluhů na něj nabalených. Kde byli ekonomové, že před tím nevarovali?

Tak i kdyby tehdy nevarovali, neznamená to, že teď nemohou mít pravdu.

Já jen že jestli někdo říká, jací my jsme populisti, tak tato vláda jsou megapopulisti. K tomu ještě ve zločinných chapadlech. Nás neřídí žádné temné síly, s lobbisty my jsme se vždycky tvrdě vypořádali.

Kdo jsou ty temné síly?

Tak kdo tady řídil energetiku v době energetické krize? Ne, nebudu říkat jména, nicméně já jsem tehdy připravil poslanecký návrh na věcně usměrňovanou cenu elektřiny na úrovni výrobců a logicky i obchodníků. Okamžitě se na mě sesypali silní energetičtí hráči, že prý lepší varianta je nechat ty peníze vydělat – a pak ať si je stát stáhne přes vysokou daň. Za pár týdnů to vláda udělala přesně podle tohoto modelu, Ctrl C, Ctrl V. Ve výsledku vláda energetické hráče nechala cenově vystoupat s tím, že pak si nadměrné zisky stát vezme a přerozdělí. Což zní krásně, akorát že to byla proinflační politika jak blázen. Kde byli ti rozpočtově uvědomělí ekonomové tenkrát? My chceme svoje výdaje podložit pořádným hospodářským růstem. Dnešní vláda sice dělá ohromné investice, ale neudělala nic pro hospodářský růst. Petr Fiala neustále mluví o restartu Petra Fialy. Ale žádný premiér neudělá restart, restart může udělat jen byznys sektor. A to je práce pro stát: vytvořit byznysu prostředí předvídatelné právně, daňově, energeticky a pro trh práce. Pak nepotřebuje dotace. A úlohou státu je pak už jen u malých podnikatelů dávat pozor, aby peníze neutíkaly do šedé zóny, u velikých nekompromisně hlídat, aby nezneužívali transferových cen. Udržet peníze v republice a vybrat je. Až pak může stát platit armádu, vědu, infrastrukturu… Fiala vládne socialistickým způsobem: Na všechno si půjčíme, Ursula mi přece dá fondy a z těch fondů my si tu vytvoříme lepší budoucnost. Je to nejsocialističtější vláda od roku 1989, ve srovnání s ní blednou i sociální demokrati.

Máte spočítané, kolik vaše předvolební sliby budou stát?

Máme to spočítané, ale ještě nemáme definitivně schválený program, tak počkejte. Popravdě řečeno ale největší závazek budou investice, k nimž nás zavázala i tato vláda. Neříkám, že jsem proti všem. Jen si musíme říct, jestli chceme vysokorychlostní tratě, čtyři jaderné bloky, F-35 a další zbraně, které si oni nasnili. Pak jsme ve vysokých stovkách miliard korun. Současně přidat vojákům, policistům a tak dále, to všechno za jednoprocentního hospodářského růstu, prostě není možné. A tu částku si ještě vynásobte dvěma, protože teď peníze nejsou, stát si je bude muset půjčit a průběžně platit úroky. Hospodářský růst je základ všeho, jestli ten se nepodaří spustit, jdeme do kytek. Podle mě jediný funkční model je „reaganomika“ 80. let.

Ta ale v Americe nastartovala deficit, kterého se od té doby nezbavili.

Ale především nastartovala hospodářský růst. Máme tři parametry pro ekonomiku: za a) rozumně nastavený rozpočet, kde tolerujme nějakou zadluženost, za b) krotit inflaci a za c) nastartovat hospodářský růst. Nesmím se nikdy soustředit jen na jeden parametr. Tihle se soustředili jen na rozpočet, podcenili inflaci a úplně se vykašlali na hospodářský růst. Všechny tři parametry musíte sledovat současně a dělat politiku na miskách lékárenských vah.

Dáte to po volbách dohromady s SPD?

Netaktizujeme, nikomu nic neslibujeme. Věci se ještě mění, podívejte na průzkumy před třemi měsíci: SPD kolem sedmi procent, pak se různě pospojovala a šla nahoru, Motoristi před čtvrtrokem hodně, teď ne. Za další tři měsíce to ještě může být jinak. Pro nás je dnes SPD soupeř. Důležitá věc pro příští vládu: ta už nesmí být založena na tom, co nechce, na nenávisti, ale na tom, co chce udělat. Tato vláda vznikla na principu Antibabiš, příští nesmí vzniknout na principu Antifiala.