V Česku ubývá lidí, kteří mají exekuce. Na konci června jich bylo 606.000. Za poslední dva roky počet klesl o 53.000, tedy o osm procent. O milion méně je pak exekučních řízení. Letos na konci pololetí jich bylo 3,1 milionu. Vyplývá to z mapy zadlužení, kterou vytvořily Institut prevence a řešení předlužení (IPŘP) a agentura PAQ Research. K poklesu přispěla i nedávná milostivá léta či zastavování takzvaných bagatelních exekucí.
Část exekutorů přišla v létě s novou fintou na dlužníky v insolvenci. Ta se týkala zastavování takzvaných bezvýsledných exekucí. Oproti dosavadní praxi exekutoři po lidech v insolvenci požadovali náklady exekuce, a to do tří dnů od právní moci takového usnesení, což je ale v rozporu se smyslem oddlužení. Problém, na nějž opakovaně upozorňoval deník Echo24 a který se mohl týkat tisíců dlužníků, nyní uznalo i ministerstvo spravedlnosti, které upraví příslušnou metodiku, aby exekutoři již v tomto smyslu nemohli na dlužníky tlačit.
Od října tohoto roku platí zásadní systémová novela insolvenčního zákona, jež si mimo jiné klade za cíl motivovat více dlužníků ke vstupu do procesu oddlužení, neboť zkracuje standardní dobu splátkového kalendáře oddlužení z pěti let na tři roky. Lidem se čtyřmi a více exekucemi se navíc nově sráží více peněz ze mzdy. Podle experta se jedná o „legislativní odpustek“ věřitelům. Zákonodárci cílí na ty dlužníky, kteří se nachází ve vícečetných exekucích, jež jsou proti nim dlouhodobě bezúspěšně vedeny.
Část exekutorů přišla v létě s novou fintou na dlužníky v insolvenci. Ta se týkala zastavování takzvaných bezvýsledných exekucí. Oproti dosavadní praxi exekutoři po lidech požadovali náklady exekuce, a to do tří dnů od právní moci takového usnesení. To vyvolávalo u osob v insolvenčním řízením (IŘ) obavy, že jim započítáním nákladů exekuce de facto vzniká nový dluh, což ohrozí průběh IŘ.
Budovy mediálních společností Empresa Media a TV Barrandov jdou v rámci exekučního řízení do dražby. Exekuční nedobrovolná dražba se uskuteční 10. prosince. Uvedl to server Mediaguru na základě informací zveřejněných na dražebním webu. Dražby se podle Mediaguru týkají budov spojených s mediálním podnikáním Jaromíra Soukupa. Budova Empresa Media se nachází v Mikuleckého ulici v Praze 4 - Braníku.
Se začátkem nového školního roku se objevují i praktické otázky studentů, jako je například zdravotní pojištění. Většina studentů si neplatí zdravotní pojištění, jelikož jsou navázáni na sociální podporu a platí to za ně stát. Pojistku si musí platit hlavně ti studenti, kteří dovršili 26 let, vydělávají více než 10 tisíc korun měsíčně nebo přerušili studium. Školy většinou ohlašují své studenty na pojišťovny, ale vždy je lepší si tuto informaci ověřit.
Ruská vláda projedná na příštím zasedání návrh zákona, který plánuje rozšířit důvody pro odepsání dluhů pro účastníky "speciální vojenské operace". Ruské státní agentuře TASS to řekl zdroj z kabinetu ministrů. Návrh zákona má ukončit exekuční řízení proti některým vojákům a osvobodit je od placení exekučních poplatků či odepsat jejich dluhy za bydlení a komunální služby. Podle textu návrhu zákona, který má TASS k dispozici, by se tyto výhody týkaly vojáků, kteří získali státní vyznamenání za splnění úkolů během invaze na Ukrajinu.
Praxe exekutorů, kteří lidem v insolvenci posílají usnesení o zastavení tzv. marné exekuce a chtějí zaplatit náklady do tří dnů od nabytí právní moci, je umožněna tím, že se střetávají dva zákony. Jedná se o insolvenční zákon a občanský soudní řád. Poslanci, které oslovil deník Echo24 uvedli, že jde o výzvu po nějaké době opět posoudit praxi provádění exekucí. Oslovení experti označují tento postup exekutorů za absurdní.
Praxe soudních exekutorů, kteří pro tzv. bezvýslednost v posledních týdnech zastavují exekuce lidí v insolvenci, je neakceptovatelná a špatná. Pro Echo24 to řekli politici, kteří se problematikou exekucí a insolvencí dlouhodobě zabývají. Ministerstvo spravedlnosti uvádí, že největší problém je v tom, že exekutoři vyzývají k zaplacení do tří dnů od nabytí právní moci. Exekutorská komora (EK) ČR reagovala s tím, že změnu mají prosadit politici.
Část exekutorů přišla v posledních týdnech s novou fintou na dlužníky v insolvenci. Týká se zastavování takzvaných bezvýsledných exekucí. Oproti dosavadní praxi exekutoři po lidech vymáhají náklady exekuce, a to do tří dnů od právní moci takového usnesení. To může představovat problém pro osoby v insolvenci, kterým započítáním nákladů exekuce de facto vzniká nový dluh.
Nový insolvenční zákon zkrátil dobu oddlužení z pěti na tři roky. Reakce na tuto změnu jsou, předvídatelně, extrémně různorodé: od striktního odmítnutí (morální hazard, poškození věřitelů) až po nadšení z toho, že lidé zatížení dluhovým břemenem nebudou mít tak silnou motivaci pro to, schovávat se v šedé zóně ekonomiky. Vyvážený pohled je, jako obvykle, někde uprostřed. Je pravda, že existují zcela bezohlední dlužníci, kteří si z půjčování a nevracení udělali sport, ne-li živnost.
Stát zřídil datové schránky více než dvěma milionům lidí, s čímž na ně uvrhl i řadu nepřekročitelných povinností. S nimi se pak pojí kromě snadnější komunikace s úřady i značná rizika, na která však stále téměř půl milionu lidí neslyší. Stále své datové schránky neotevřeli. Jenže to nic nemění na tom, že jsou dávno aktivní. Jediný způsob, jak schránku „zrušit“, je totiž ukončení samotné živnosti. To sice udělal loni rekordní počet podnikatelů, na statisíce lidí ale naopak čekají zprávy od exekutorů či finanční správy.
Zadlužení českých obyvatel v roce 2023 meziročně vzrostlo o 5,1 procenta na 3,31 bilionu korun. V České republice se více než 26 procent obyvatel řadí mezi dlužníky a více než 640 tisíc lidí je v exekuci.
Sněmovna opět otevře téma novely insolvenčního zákona, která by měla zjednodušit oddlužení. Poslanci nejsou nicméně v přístupu k novele jednotní a budou tak jednat o změnách. Expert, kterého oslovil deník Echo24, uvedl, že novela představuje několik problémů včetně odchýlení od nařízení Evropské unie.
Bývalý premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš nasbíral v prvním kole prezidentských voleb v Sudetech příznivé „skóre“. Situace tak do velké míry kopíruje předchozí prezidentské volby, není však zcela černobílá, někteří upozorňují například na viditelný kontrast mezi některými horskými oblastmi a těmi „podhorskými“. Mezi největšími městy pak zase vystupuje Ostrava, v které Andrej Babiš získal výraznou převahu nad ostatními.
Zdeněk Šarapatka v úterý podal exekuční návrh na prezidenta Miloše Zemana, kterým se chce domoci omluvy za Zemanův výrok, že ho z úřadu vlády vyhodil pro neschopnost. Šarapatka to uvedl na twitteru a potvrdil to jeho advokát Artur Ostrý. Omluvu Zemanovi pravomocně nařídil soud. Ve stanovené lhůtě, která vypršela v pondělí, se prezident neomluvil a jeho advokát podal dovolání k Nejvyššímu soudu.
Část dlužníků v exekuci znovu dostane šanci splatit vymáhané peněžité závazky bez úroků nebo penále. Předpokládá to zákon, který v pondělí podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Opakování takzvaného milostivého léta bude trvat tři měsíce od září. Umožní lidem zbavit se vymáhaných dluhů u veřejných institucí a státních či polostátních firem. Exekutorská komora se k opakování milostivého léta staví rezervovaně.
Někteří dlužníci v exekuci zřejmě znovu dostanou šanci splatit vymáhané peněžité závazky bez úroků nebo penále. Předpokládá to vládní předloha, kterou ve středu schválila Sněmovna zrychleně už v úvodním kole. Hlasovalo pro ni 152 ze 153 přítomných poslanců. Opakování takzvaného milostivého léta bude trvat tři měsíce od září. Umožní lidem zbavit se vymáhaných dluhů u veřejných institucí a státních či polostátních firem. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři.
Nejvíce dlužníků v exekuci eviduje v hlavním městě dopravní podnik (DPP). Za jízdu "na černo" řeší 173 000 exekucí. Celkově v Praze magistrát a jeho organizace a firmy evidují 194.441 exekucí. Novinářům to řekli radní Hana Kordová Marvanová (za STAN) a poslanec a zastupitel Patrik Nacher (ANO). Nyní funguje tzv. milostivé léto, které se týká dlužníků veřejných institucí a firem. Pokud splatí původní dlužnou částku a 908 korun odměnu exekutorovi, tak se jim odpustí penále, úroky a další platby.
Exekutorská komora eviduje 711 939 fyzických osob v exekuci, což je meziroční pokles o 8000. Příznivý trend sleduje i ve snižování počtu nezletilých dlužníků, kterých je teď skoro o čtvrtinu méně než na konci loňského roku. Obecně se v důsledku proticovidových opatření očekávalo, že se počet dlužníků bude zvyšovat, zejména v období kolem loňských Vánoc. „Tyto scénáře se naštěstí nenaplnily,“ komentoval data prezident komory Jan Mlynarčík.
Lidé, kteří mají kvůli dluhům u veřejných institucí exekuci, se budou v příštích třech měsících moci snadněji oddlužit. Ve čtvrtek 28. října jim začíná takzvané milostivé léto, které potrvá do 28. ledna. Pokud v této lhůtě dlužníci uhradí původní dlužnou částku neboli jistinu a 908 korun exekutorovi, úroky, penále a další platby se jim odpustí.
Na dlouhodobě chátrající budovu nádraží Vyšehrad v Praze byla uvalena exekuce a zřejmě půjde do dražby. Vyplývá to z exekučního příkazu. Důvodem jsou nezaplacené pokuty, které v minulosti kvůli špatnému stavu památkově chráněné budovy majitelům uložili památkáři. Praha chtěla dříve budovu odkoupit, ale nedomluvila se s majiteli na ceně. Podle radního Jana Chabra (TOP 09) se město do případné dražby přihlásí.
Trápení navíc zažívají obyvatelé jižní Moravy, jimž řádění tornáda a bouří zdemolovalo majetek, a ještě jsou v exekuci. Nemají totiž vůbec jisté, že se jim dostane adekvátní podpory, peníze vybrané mezi lidmi v rámci dobročinných sbírek jim teoreticky exekutor může sebrat. A nemají v tom jasno ani zainteresovaní. Přitom z asi 1600 zasažených domácností je dluh vymáhán možná až po několika stovkách.
V posledních dvou letech v Česku ubývá lidí s exekucí na starobní, invalidní či pozůstalostní důchod. Zatímco předloni na konci prvního čtvrtletí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 90 400 penzistů a penzistek s exekuční srážkou, letos jich bylo 72 300. Ze starobního důchodu se v březnu kvůli splácení dluhů strhávalo v průměru 2449 korun. Vyplývá to ze statistik úřadu. ČSSZ vyplácela na konci března přes 2,86 milionu důchodů.
Dlouholeté bezvýsledné exekuce se zřejmě budou zastavovat. Částečně se omezí zabavování movitých věcí. V novele, jejíž části míří po poslaneckých úpravách i na řešení některých dluhů z minulosti, to v pátek schválila Sněmovna. Snahy o zavedení krajské místní příslušnosti exekutorů dolní komora opět odmítla. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.
Ve věku 63 let ve čtvrtek po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.
Lidé v exekuci dostali naději na trochu důstojnější život, jelikož jim bude zvýšeno životní minimum a také nezabavitelná částka. Na jednu stranu se nejchudším lidem finančně trochu uleví, na druhou stranu je to podle odborníků může demotivovat od vstupu do insolvenčního řízení či od hledání práce.
Doba nepoctivých exekutorů se snad pomalu chýlí ke konci. Nejvyšší soud potvrdil, že po zastavení exekuce musí exekutoři skutečně vracet peníze, které si nechali na své náklady. Někteří exekutoři peníze sami přirozeně vrací, jenže část exekutorů náhrady vydávat nechce a pouze doufá, že je lidé nebudou žalovat. „Štve nás, že někteří exekutoři jsou čestní a peníze vrací sami od sebe. Není fér, to jiným nechat. Proto se do toho teď pořádně pustíme,“ uvedl pro Echo24 advokát Petr Němec.
Přelomový nález Ústavního soudu může pomoci až desítkám tisíc lidí v nesnázích. Nález potvrdil promlčení dluhů v případech rozhodčích nálezů po 11.5.2011. Ústavní soud tak promluvil do vleklého sporu mezi spotřebiteli a úvěrovými firmami. Přestože šlo o jeden konkrétní případ, nálezem se budou řídit soudy i v dalších podobných případech. „Takže teď jim budeme postupně gumovat desítky tisíc pohledávek za miliardy,“ uvedl pro Echo24 advokát Petr Němec.
V hospodě jim alkohol nikdo nenalije, cigarety jim také v trafice nikdo neprodá a všude za ně ručí rodiče. Přesto se může stát, že dítěti vznikne obrovský dluh, o kterém nemají rodiče ani ponětí.
