Rozpočet na příští rok, který v úterý podepsal prezident Petr Pavel, se dočkal kritiky především z řad ekonomů a opozice. Ekonom a poradce prezidenta David Marek kritizoval nevyjasněné příjmy například z prodeje emisních povolenek. Ekonom Lukáš Kovanda pak uvedl, že Pavel dal přednost politickým ohledům před ekonomickými.
Německo a jeho ekonomika propadají do krize, ze které se zatím stále neukazuje cesta ven. Letos německé hospodářství už druhý rok v řadě klesne, v příštích dvou letech vykáže jen velmi slabý růst, pokud vůbec. Němce dusí jejich nepochopitelně přísná klimatická politika, vysoké ceny elektřiny, chybějící levný ruský plyn, vyčerpaný dosavadní model růstu, slabá poptávka z Číny a hrozící cla od Donalda Trumpa.
Agentura Moody’s zhoršila v jeden den nečekaně rating Francii, druhé největší ekonomice eurozóny, a také Slovensku. U obou zemí je primárním důvodem vysoký deficit veřejných financí a vnitropolitická situace. Tlak na nového francouzského premiéra, aby přiměl rozdělené zákonodárce podpořit jeho snahu o ozdravení financí, stoupá.
Premiér Petr Fiala (ODS) před nedávnem překvapil ekonomy výrokem, že potřebuje další volební období, aby Češi dosáhli na úroveň německých mezd. Výrok obratem zpochybnila řada ekonomů. Z Úřadu vlády však přišel další recept: dotlačit k německým mzdám mají soukromý sektor odbory. V dopise, který si začali přeposílat na sociálních sítích členové odborů, to uvedl premiérův hlavní poradce Jakub Kajzler.
Největší europarlamentní frakce evropských lidovců (EPP) v oficiálním stanovisku navrhuje, jak by se mohlo upravit nařízení, kvůli kterému automobilkám hrozí v příštím roce. Jednat by se mělo například o vyhodnocování emisí na základě tříletého průměru místo ročních hodnot.
Průmyslová výroba v Německu v říjnu ve srovnání s předchozím měsícem klesla o jedno procento po propadu o dvě procenta v září. Analytici naopak čekali růst výroby. Za poklesem je hlavně produkce energií, nižší byla také výroba v automobilovém průmyslu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil spolkový statistický úřad.
„Za pár roků je Německo v pr...“ A dále: „Jejich vláda nemá šajn. Nejvyšší čas pro nové volby,“ poznamenal ředitel letecké společnosti Ryanair Michael O’Leary. Ty se po rozpadu vlády budou konat v únoru. O’Leary reagoval na zvyšování poplatků za kontrolu na letišti (od časů korony stoupl v Německu o 118 procent) a hlavně na leteckou daň.
Šéfredaktor Echa Dalibor Balšínek měl historicky s Milošem Zemanem dramatické až otevřeně nepřátelské vztahy, ani prezident Zeman Echu od jeho vzniku nedal ani jeden rozhovor. Následující debatu je proto třeba chápat jako setkání starých kozáků po válce.
V Česku se rodí málo dětí a lepší to hned tak nebude. Takovou perspektivu vykresluje rozsáhlý sociologický průzkum, který vznikl na Masarykově univerzitě. Vyplývá z něj, že klesá počet lidí, kteří plánují mít v nejbližších letech dítě (často z ekonomických důvodů), zároveň roste skupina těch, kdo děti nechtějí mít vůbec. Klesající počet nově narozených dětí je v poslední době často diskutované téma, v – řekněme – alternativních kruzích je momentálně populární teorie, podle níž je za oním poklesem očkování proti covidu.
Podíl mladých lidí, kteří mají v úmyslu mít v příštích třech letech dítě, v Česku klesá. Pokles je nejvýraznější u lidí v horší ekonomické situaci. Vyplývá to z výzkumu Současná česká rodina, na kterém spolupracují vědci Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy. Na výzkum upozornil mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot.
Premiér Petr Fiala (ODS) ustupuje od svého tvrzení, že budou Češi mít mzdy jako v Německu, nicméně nadále hovoří o tom, že chce zvyšování podporovat například uvolněním podnikatelského prostředí či zvýšením poměru vysokoškolsky vzdělaných lidí v Česku. Opozice obratem „ocenila“, že Fiala ustupuje od podle ekonomů nerealistického slibu německých platů.
O letošních Dušičkách jsem se na Olšanských hřbitovech, kam chodím pravidelně na procházku, nějak bedlivěji díval do tváří spoluobčanů, kteří tam přicházeli na návštěvu k hrobům svých předků a blízkých. Vypadali dost neradostně, často šlo o lidi starší, ba už i hrobu blízké. Stáří je strastné, řekl před dávnými lety Buddha. Přimělo mě to pozorněji se dívat do obličejů také u lidí všech věkových kategorií na tramvajových zastávkách hlavního města. Pravda, ani tam není průřez všemi vrstvami populace úplně rovnoměrný, ale je přece jenom mnohem širší.
Jadwiga Emilewiczová byla osm let ve státních službách, od roku 2019 jako členka vlády a měla na starosti kroky, které vedly k polskému hospodářskému úspěchu. Kroky, s nimiž u nás zápolíme, jako reforma veřejných zakázek nebo digitalizace stavebního řízení. Ve volbách v roce 2023 se už nedostala do Sejmu, říká, že si potřebuje od politiky odpočinout, a tak má čas i na to, aby přijela do Česka setkat se s analytiky a komentátory. Je aktivní v nadaci Sobieského, říká, že příští pravicová vláda musí mít plné kapsy nápadů.
Česká ekonomika vzrostla ve 3. čtvrtletí letošního roku meziročně o 1,3 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ) ve zpřesněném odhadu, kterým potvrdil svůj předběžný odhad z konce října. Mezičtvrtletně stoupl hrubý domácí produkt (HDP) o 0,4 procenta. V tomto případě úřad svou dřívější predikci vylepšil o 0,1 procentního bodu. „Na straně poptávky byly hlavními faktory mezičtvrtletního růstu HDP ve 3. čtvrtletí rostoucí výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Jako o vítězi amerických prezidentských voleb se kromě Donalda Trumpa mluví také o Elonu Muskovi. Ke své veliké ekonomické moci a mediálnímu vlivu tak přidal i moc politickou, byla pro něj vytvořena funkce v rodícím se Trumpově kabinetu. Musk je jistě inspirativní postava – hodně lidí o něm hodně přemýšlí. Vnímán je ale velice rozporuplně, někdo ho vidí pomalu jako padoucha z bondovky, jiní s ním spojují velké naděje. Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl o Muskovi debatoval s Annou Shavit, Adamem Růžičkou, Jakubem Zelenkou a redakčním kolegou Martinem Weissem.
Česku se po sametové revoluci před 35 lety podařilo úspěšně přejít k tržní ekonomice a hospodářsky dohnat některé západní státy, přibližování k nejsilnějším ekonomikám se ale v posledních letech zpomalilo. V e-mailovém rozhovoru s ČTK u příležitosti svých 80. narozenin to uvedl bývalý ministr financí Ivan Kočárník, který se v 90. letech na transformaci ekonomiky podílel. Činnost svých nástupců na ministerstvu financí hodnotí kriticky, současné hospodaření státu se podle něj vyvíjí problematicky.
Cla, evropská bezpečnost, válka na Ukrajině, energetika, to jsou témata, jež se dotýkají starého kontinentu a ovlivní návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Co tedy lze od Trumpa v Evropě očekávat? A jak by se k tomu Evropané měli postavit? Po několika letech jsme se proto znovu sešli s americkým expertem na zahraniční politiku z Atlantic Council a bývalým diplomatem sídlícím v Praze Cameronem Munterem.
Současné nastavení daně z příjmu fyzických osob v Česku snižuje motivaci nízkopříjmových zaměstnanců legálně pracovat, když zdanění jejich příjmů je výrazně vyšší než v západoevropských zemích. Uvádí to analýza, kterou zveřejnila společnost PAQ Research. Doporučuje reformu daně tak, aby se snížilo daňové zatížení nízkopříjmových, například úpravou čerpání daňových bonusů nebo změnou některých odpočtů. Podle analýzy by změny nastavení daní znamenaly pro veřejné rozpočty náklady ve výši maximálně 16 miliard korun.
Ještě na začátku letošního roku vláda tvrdila, že už se do žádných velkých reforem pouštět nebude. Protože voliči prý nechtějí „žádné razantní změny“. O jedenáct měsíců později oznamuje premiér Petr Fiala (ODS), že potřebuje ještě čtyři roky vládnutí, a pak se budou mít všichni dobře. Je to docela protiřečení si. Nechme stranou nesmyslná tvrzení o tom, že za osm let tu budeme mít platy jako v Německu.
Něco podobného se kdysi říkalo o Sovětském svazu: země, kde zítra již znamená včera. Formulaci přinesl do českého jazyka Julius Fučík, jeden z mnoha intelektuálů, kteří vyměnili pravdu za loajalitu (ke Stalinovi), přičemž byl schopen vynechat ze své knihy i tak důležité „detaily“, jako byl ukrajinský hladomor. Ta fráze je ovšem dvojsečná a snadno se převrátí: tam, kde zítra budou mít to, co jinde měli včera, jestli vůbec. To odpovídalo realitě daleko víc. Velká říše na východě byla vždycky poněkud zpožděná, což, musíme spravedlivě konstatovat, mělo svůj původ už ve staletích feudalismu.
„Potřeboval bych alespoň 8 let a budeme tady mít stejné platy jako v Německu.“ Takto se vyjádřil o víkendu premiér Petr Fiala (ODS). Vyvolal tak vlnu reakcí, ať už politických či ze strany ekonomických expertů. Ti, které oslovil deník Echo24, se shodují, že prakticky zdvojnásobení mezd za čtyři roky je nesplnitelný závazek. Od roku 2000 se poměr mezd zvýšil jen o necelých 30 procentních bodů. Fiala ve vysílání České televize uvedl, že svou vládu považuje za jednu z nejúspěšnějších v české historii.
S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu se v Evropě znovu objevuje strašák plošných cel na dovoz zboží do Spojených států. Trump již během prezidentské kampaně avizoval možnost uvalení plošných cel ve výši 10 až 20 procent na veškerý dovoz z Evropy. Hospodářská komora varuje, že tento krok by mohl mít devastující dopad na české exportéry a jejich schopnost konkurovat na americkém trhu.
Vytáhl na ně smrtící zbraň. Bullshit, nepřeložitelné slovo, provokoval zjevnými hovadinami jako na estrádě a oni spadli do jeho pasti a napadali jej za nehorázné lži. „Haiťani v Ohiu chytají (k obědu) kočky a psy.“ Jeho přívrženci věděli, že kecá a tímto způsobem upozorňuje na příliv imigrantů. „Vyženu všechny nelegální přistěhovalce!“ Všechny? Jen těch starých a s dětmi je podle odhadu 10 milionů a žijí v Americe bez dokladů po léta. Už osm let na Trumpa levice hystericky útočí jako na šílence, usvědčeného zločince, fašistu a smrtelnou hrozbu demokracie.
Ekonomickou situaci ČR hodnotí kladně 20 procent Čechů. Jako špatnou ji naopak vnímá 45 procent lidí. Zbytek zvolil neutrální odpověď. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Mnohem příznivěji hodnotí Češi životní úroveň své domácnosti. Za dobrou ji označilo 64 procent dotázaných. Přestože v případě ekonomické situace země stále výrazně převažují negativní hodnocení nad kladnými, proti začátku roku jejich podíl znatelně klesl.
Slibovaná ekonomická politika Donalda Trumpa se dá zjednodušit na dva body. Zaprvé snížit daně co nejvíc, v podcastu Joea Rogana dokonce navrhl nulovou daň z příjmu. Zadruhé uvalit plošná cla na veškerý dovoz do USA. Hlavně druhého bodu a možných obchodních válek, které by to vyvolalo, se děsí ekonomové. O hospodářských dopadech amerických voleb v Salonu Echa debatovali tři z nich, Petr Sklenář z J&T Banky, Lukáš Kovanda z Trinity Bank a Petr Bartoň z investiční skupiny Natland.
První dojmy po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem už opadly. Trhy zareagovaly velmi pozitivně a zatím se na této vlně vezou. Ekonomika Spojených států pod Trumpem zcela jistě poroste, otázka bude, co udělá inflace. Viděli jsme to na prudkém nárůstu výnosů desetiletých státních dluhopisů. To, že investoři vyhnali úrokové sazby nahoru, znamená, že jsou ve střehu a obávají se rostoucího dluhu. K tomu by jistě došlo, pokud bude Trump doma naplňovat sliby o snižování daní. To pak může zažehnout i inflaci. Staronový prezident několikrát říkal, že nízké daně vykompenzují tvrdá dovozní cla.
Plánem opětovného odstoupení Spojených států od pařížské dohody o klimatu nově zvolený americký prezident Donald Trump nepřekvapil. Jde samozřejmě spíše o symbolický krok, s příchodem Trumpa ovšem jistě nastane celkový odklon od důrazu na klimatickou politiku. Už avizoval energetickou politiku orientovanou na maximalizaci produkce ropy a zemního plynu a jejich zvýšený vývoz. Evropa se tímto stává ve svých přísných dekarbonizačních plánech založených hlavně na regulacích, které stále více ničí její konkurenceschopnost, osamělá.
Meziroční inflace v říjnu mírně zrychlila na 2,7 procenta ze zářijových 2,6 procenta. Shodují se na tom odhady analytiků, které ČTK oslovila. V říjnu podle nich zdražovaly zejména potraviny, pokračovalo naopak zlevňování pohonných hmot. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní informace o říjnovém vývoji spotřebitelských cen v pondělí.
Téma této debaty je naprosto nekonfliktní, budeme se bavit o budoucnosti levice. „Krizi levice sledujeme vlastně všude, nejen v Česku. A řekla bych, že je to dáno tím, že sociálnědemokratické strany se od začátku hodně koncentrovaly na socioekonomická témata, zatímco ta kulturní, o kterých se dnes hodně mluví, zůstávala v pozadí,“ myslí si politoložka Kateřina Smejkalová. Budeme tedy debatovat!
Americká centrální banka (Fed) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 4,5 až 4,75 procenta, oznámila banka po zasedání svého měnového výboru. Ekonomická aktivita podle centrálních bankéřů pokračuje v solidním tempu růstu. V reakci na to dosáhly americké akcie nových rekordů.
