Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí proti předchozím třem měsícům stagnovala. Ve zpřesněné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Ekonomika nerostla ani v meziročním srovnání, ačkoliv odhad zveřejněný v polovině listopadu uváděl růst o 0,1 procenta. Česká republika je s mezičtvrtletním poklesem o 0,5 procenta pátá nejhorší ze sedmadvaceti členských zemí unie.
Na otázku, proč se právě nám v téhle zemi vede tak špatně, bylo v poslední době napsáno a řečeno mnoho a byla snesena řada argumentů, dat a návrhů. Nepochybně nějaké důvody oné stagnace existují, mnohé z nich nelze tak úplně ovlivnit. Tam, kde to snad jde, se to dělá asi špatně. Ekonomika má své zákonitosti, jež se projevují v poklesu a vzestupu, který zase třeba nastane, ale zatím to moc na rychlý obrat nevypadá.
Tržby v maloobchodě v Česku se v říjnu snížily meziročně o 1,4 procenta, pokles zmírnil po zářijovém revidovaném snížení o 4,3 procenta. Meziročně tržby obchodníků klesají rok a půl. Proti předchozímu měsíci tržby v říjnu vzrostly o 0,6 procenta. Údaje dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti loňskému říjnu se snížily tržby za prodej potravin o 2,7 procenta a nepotravinářského zboží o procento, za pohonné hmoty se naopak zvýšily o 0,8 procenta.
Nepřicházejí dobré zprávy. Nejsou dobré výhledy do nejbližších měsíců nebo příštího roku. Často to nakonec nebývá tak špatné, jak se projektuje ve veřejném prostoru, ale jen samotná pesimistická očekávání stav věcí ještě zhoršují. Směřují k opatrnosti, šetření, brání kreativitě, odvaze a rozletu. Vyhlídky lidí v České republice skutečně nejsou dobré. Vnímají to ekonomové i v zahraničí, německý deník Die Welt přednedávnem nazval Českou republiku nemocným mužem Evropy.
Je to ještě horší, než jsme očekávali, ohlásil 1. prosince Český statistický úřad výsledky ekonomiky za první tři čtvrtiny letošního roku. Ta se ve srovnání s tím předchozím propadla o 0,7 procenta. Padáme ale i ve srovnání s předchozím čtvrtletím, o 0,5 procenta. Jsme jediná země z celé Evropské unie, která se svým výkonem ještě nevrátila na úroveň roku 2019, před covidovou pandemii. Každým dalším čtvrtletím pádu se tehdejší životní úrovni vzdalujeme. Bohužel tím, co děláme, vytváříme čím dál menší přidanou hodnotu. Ta není ničím jiným než tím vytvořeným bohatstvím.
Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 269,1 miliardy korun z říjnových 210,7 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že se za celý rok podaří dodržet plánovaný deficit 295 miliard korun. Hospodaření státu ke konci listopadu je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrté nejhorší v historii Česka. Loni ke konci listopadu byl rozpočtový schodek 337,1 miliardy korun.
Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí klesla meziročně o 0,7 procenta. Je to třetí meziroční pokles v řadě. Proti předchozímu čtvrtletí byl hrubý domácí produkt (HDP) nižší o 0,5 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Statistici tak zhoršili svůj první odhad z konce října, který počítal s meziročním poklesem o 0,6 procenta a mezičtvrtletním o 0,3 procenta. Meziroční pokles HDP ovlivnily zejména nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností a úbytek zásob.
Nárůst regulované složky ceny energií v příštím roce zbrzdí pokles inflace a povede k pomalejšímu růstu reálných mezd. Ve čtvrtek se na tom shodli analytici. Mírně se podle nich také sníží růst ekonomiky. Regulovaná složka ceny energií v příštím roce výrazně vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny, kde regulované část tvoří asi 39 procent konečné ceny, meziročně zvýší o 65,7 procenta. U plynu, kde je podíl regulované části 20 procent, bude vyšší o 38,8 procenta. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů.
Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice a přes kritiku opozice schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Plánovaný schodek má proti tomu letošnímu klesnout o 43 miliard korun. Jde o třetí státní rozpočet, který prosadila koaliční vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Schválený rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá. Pro rozpočet hlasovalo 98 poslanců vládní koalice, ke kterým se přidal i nezařazený Ivo Vondrák
Bankovní rada České národní banky (ČNB) zmírnila pravidla pro poskytování hypoték. Od ledna už banky nebudou muset uplatňovat limit maximální výše celkového dluhu žadatele vůči jeho ročnímu příjmu (DTI). V platnosti nadále zůstává maximální poměr výše hypotečního úvěru vůči hodnotě zastavené nemovitosti. Oznámila to členka bankovní rady Karina Kubelková. Limit celkového dluhu žadatele vyjádřený v násobcích jeho čistého ročního příjmu dosud byl 8,5, pro žadatele do 36 let 9,5.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck a představitelé spolkových zemí chtějí nehledě na rozpočtovou krizi pokračovat s projekty, které jsou financovány ze sporných fondů. Podle Habecka je to nutné k ochraně jádra německé ekonomiky a k udržení konkurenceschopnosti. Habeck rovněž řekl, že tento postoj sdílí se všemi zemskými ministry hospodářství a energetiky, odpovědi na dotaz, zda je to i postoj spolkové vlády, se ale vyhnul.
Prodejte své ostrovy, vzkazuje Řecko Německu poté, co západoevropská země přiznala rozpočtovou krizi. Stejnou "radu" totiž dostali Řekové během svého bankrotu v roce 2010 právě od Němců. O tom, zda by pomohlo Německu v krizi prodat Rujánu, Helgoland nebo Wangerooge, píše deník Bild. "Proč neprodáte své ostrovy, vy zkrachovalí Řekové?" zněl v roce 2010 titulek deníku Bild související s tehdejším řeckým bankrotem. Nyní do Německa na oplátku putují úsporné návrhy z Řecka.
Když se věci bortí, je to většinou v sériích. Vláda Petra Fialy teď má tu sérii hodně dlouhou. Každá další zpráva z ekonomiky je v zásadě špatná. Propad životní úrovně trvá už tři roky. Klesla víc než o třetinu. Obrat zatím není na dohled. Ekonomika se stále propadá a jako jediná z celé Evropské unie se ještě nedokázala vrátit na úroveň roku 2019. Jsme chudší než před třemi lety. Konsolidační balíček, který stojí především na zvyšování všech přímých daní, sice brzdí růst státních dluhů, jenže to rozhodně není balíček pro ozdravení ekonomiky.
Co se s námi děje? Jsme v hlubších problémech, které si žádají zásadní změny? Vyčerpal se náš model průmyslové výrobní ekonomiky a už se s ním k růstu nezvedneme? Potřebujeme novou transformaci? V Salonu Týdeníku Echo hledají příčiny pádu a cestu z pasti stagnace dva ekonomové, ministři financí i premiéři České republiky. Bývalý prezident republiky Václav Klaus a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok, který je čerstvě také šéfem poradního výboru nového superholdingu Almalar nejbohatší české rodiny Kellnerovy.
Starobní penze už dnes stojí víc než třetinu státního rozpočtu. Se stárnoucí společností bude počet těch, kdo je budou pobírat, stále narůstat. Řady lidí, kteří budou pracovat a platit, se budou stále zužovat. Na čím dál větší balík penzí bude čím dál méně financiérů. Co s tím? Je třeba změnit parametry důchodů. Aby to ti, kdo budou pracovat, mohli zaplatit. Český systém totiž funguje a stále bude fungovat na mezigenerační solidaritě. Ti, kdo pracují, platí. Ti, kdo už mají státem uznaný věk nároku na penzi, berou. Nikdo nikde nic nespoří.
Němcům hrozí další cenový šok. Poté, co Spolkový ústavní soud rozhodl proti převodu financí z klimatickému fondu, který činil 60 miliard eur (okolo 1,5 bilionu korun), je v ohrožení i Hospodářský stabilizační fond (WSF), zřízený ministrem hospodářství Robertem Habeckem (Zelení) během pandemie covidu-19. Důvodem je, že WSF funguje podle stejných mechanismů, které nejvyšší německý soud prohlásil za protiústavní.
Česká ekonomika je na tom hůř, než se očekávalo. Největší brzdou je stále výrazně utlumená spotřeba domácností vyvolaná obavou z dalšího náročného roku. Vláda i ekonomové se upínají k tomu, že jak bude klesat inflace a reálné mzdy porostou, bude to mít i psychologický efekt na domácnosti a jejich strach z pokračujícího zdražování. Existují ale rizika, že se tento scénář nenaplní. Letos od července do září hospodářství klesalo jak v porovnání se stejným obdobím loňska, tak ve srovnání s obdobím letošního druhého čtvrtletí.
Svědomitý uživatel internetu tam může získat víc než dostatečnou zásobu životních pravd na jednu větu, nejrůznějších – skutečných i fiktivních – citátů skutečných i fiktivních velikánů, neotřesitelných truismů, nad nimiž je možno podumat, pogratulovat si k tomu a poslat je dál. Jednu z těch sentencí, na něž jsem narazil na informační dálnici, jsem si ale skutečně oblíbil. Pochází z Antimemoárů Andrého Malrauxe, francouzského spisovatele, dobrodruha, vojáka a později i politika (byl gaullistickým ministrem kultury). V úvodu své autobiografie Malraux vzpomíná na setkání s venkovským katolickým knězem, který vydával certifikáty o křtu francouzským Židům a později se stal kaplanem partyzánů v pohoří Vercors.
Snídaně s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou, kde jeho úřad představuje výhled české ekonomiky do příštích dvou let. Reportér České televize se ptá na vysvětlení velmi vysokého růstu daní z příjmů firem. Za prvních deset měsíců letošního roku se na nich vybralo o 47,4 miliardy korun víc než před rokem. Vzestup o 39 procent. Tak prudce neroste příjem z žádné jiné daně. Jen pro srovnání: výběr DPH stoupá proti předchozímu roku jen o tři procenta. U sociálního pojištění, což je vůbec největší příjem státního rozpočtu, je inkaso vyšší o 8 procent. U daně z příjmů fyzických osob o 22 procent.
Od polských voleb uplynul již měsíc. S 36 % je sice vyhrála konzervativní strana Právo a spravedlnost, ale nikdo s ní nechce vytvořit koalici. Ujednání o spolupráci již podepsala liberální Občanská koalice vedená Donaldem Tuskem, středopravicová Třetí cesta a Levice. Přesto polský prezident Andrzej Duda přiřkl první pokus o sestavené vlády Právu a spravedlnosti. Poláci si na novou vládu tudíž musejí ještě nějakou dobu počkat, nicméně její nástup se zdá neodvratný. O jejích plánech v domácí i zahraniční politice hovoří Paweł Zalewski, staronový poslanec za Třetí cestu a jeden z čelných představitelů tohoto hnutí.
Mimořádnou schůzi sněmovny k cenám energií v příštím roce ozvláštnil projev expremiéra Andreje Babiše. Šéf hnutí ANO totiž energie během svého hodinového vystoupení sotva zmínil, a namísto toho četl kritický text o nynějším politickém systému, přičemž také kritizoval transformaci české ekonomiky po roce 1989. Zmatený přednes prokládal útoky na média a citováním z bakalářské práce. Následně si vysloužil silnou kritiku od vládních politiků.
Češi se nechávají „odírat“ jako žádný jiný národ v Evropě. Na své výplatnici totiž vidí nejmenší část hodnoty, kterou skutečně vytvoří. Konkrétně se jedná o zhruba 67 procent. Třeba Belgičané se ale mohou pochlubit výdělky, které takřka ze sta procent odpovídají hodnotě, kterou skutečně vytvoří. Poměrně vysokou část (93procentní či vyšší) toho, co skutečně odpracují, mají na svých výplatnicích také Francouzi, Slovinci, Rakušané, Španělé a Němci (viz tabulka níže).
Od ledna do září bylo podle předběžných dat České národní banky (ČNB) vyplaceno do zahraničí v podobě dividend a úroků 294 miliard korun, tedy meziročně o tři procenta více. Například banky atakují rekordní výplatu, což mimo jiné znamená, že v rámci takzvané windfall tax zaplatí místo avizovaných desítek jen jednotky miliard korun. Klíčovými plátci dividend do zahraničí jsou banky. Otázku odlivu dividend řeší mimochodem i vláda Petra Fialy (ODS) ve svém programovém prohlášení.
Evropská komise (EK) zhoršila výhled české ekonomiky a zatímco na jaře ještě počítala s růstem o 0,2 %, nyní jí předpovídá pokles, který odhaduje na 0,4 %. Uvedla to dnes ve své podzimní makroekonomické prognóze. K pozvolnému růstu by se česká ekonomika mohla vrátit v příštím roce, kdy EK očekává růst HDP o 1,4 %. Původně jej odhadovala na 2,6 %. Na rok 2025 odhaduje zrychlení tempa růstu HDP na tři procenta. Inflace bude v České republice podle odhadu komise i nadále klesat.
Fialova vláda je v polovině mandátu, což jsme vzali jako příležitost k udělení jakéhosi pololetního vysvědčení. Protože ty dva roky v České republice charakterizuje především inflace a markantní pokles životní úrovně, pozvali jsme si do Salonu Echa hodnotitele v jednom oboru, totiž ekonomické politiky. Hynek Fajmon byl dlouhá léta poslancem ODS v Poslanecké sněmovně i v Evropském parlamentu a byl jedním z iniciátorů vtažení Petra Fialy do celostátní politiky. Ilona Švihlíková a Miroslav Zámečník jsou ekonomové z opačných konců názorového spektra.
Němci nepatří v posledních letech zrovna k prosperujícím tygrům. Fatální omyly v energetice, migrační politice, stárnoucí společnost, kde zůstává bezdětných skoro nejvíc lidí v Evropě. Nic moc vyhlídky. Spolu s námi a Slovenskem jediná země, kde se proti předcovidové éře propadla životní úroveň. Vlivný deník z této země napsal, že jsme „nemocným mužem Evropy“, a připojil dost obsáhlou analýzu, proč náš model postavený na výrobě s levnou prací skončil. A nový nemáme. Ekonomika se v současné podobě ze stagnace a pádu už nezvedne.
Ukrajinu čeká po válce vážný problém s demografickou krizí a rozhýbáním vlastní ekonomiky. Před válkou v zemi podle odhadů žilo přibližně 41 milionů obyvatel, v současnosti jich na Ukrajině zůstává přibližně 35 milionů a podle některých prognóz by jejich počet mohl v následujících letech klesnout až pod 29 milionů. Podle odhadů ministerstva hospodářství už nyní na Ukrajině chybí přibližně 4,5 milionu pracovníků. Na vážné problémy, které zemi po válce čekají, upozorňuje Kyiv Independent či The Economist.
Hospodářský model České republiky je zastaralý, země je lapena v průměrnosti. Na svém webu to napsal německý deník Die Welt, podle kterého je skutečně nemocným mužem Evropy právě Česko, které se jako jediné z členských zemí Evropské unie nedokázalo zotavit z ekonomických dopadů pandemie. Česko proto podle listu slouží jako varování před tím, co hrozí i Německu. Stav české ekonomiky a její vyhlídky jasně ukazuje postoj automobilového koncernu Volkswagen.
Německý výrobce automobilových součástek Continental, který působí i v České republice, hodlá v rámci úsporného programu zrušit tisíce pracovních míst ve svých automobilových aktivitách. Firma to uvedla v tiskové zprávě, přesnější údaje o rozsahu propouštění ale neposkytla. Časopis Manager Magazin v neděli s odvoláním na zdroje z podniku uvedl, že Continental plánuje propustit 5500 zaměstnanců, což odpovídá zhruba třem procentům celkové pracovní síly.
Americká agentura Moody's Investors Service v pátek změnila výhled ratingu Spojených států ze stabilního na negativní. Podle agentury Reuters to zdůvodnila především vysokými fiskálními deficity USA a vnitropolitickými neshodami. Krok agentury kritizovala administrativa prezidenta Joea Bidena.
