Jednou z vládních priorit tohoto roku je revize a redukce agend státní správy. Řekl to začátkem ledna ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Jednotlivá ministerstva už analýzu provádí od loňska, podklady posílají pracovní skupině na úřad vlády. Průběžně jsou pak přijímána „racionalizační opatření“ včetně snižování počtu zaměstnanců. Resorty pro Echo24 opakovaně uvádí jako svou prioritu digitalizaci.
ÚHEL POHLEDU: V současné debatě o přijetí eura v Česku často zní dvě krajně zavádějící, přitom ovšem zásadní věci. Zaprvé ta, že referendum o přijetí eura nemá smysl, protože Češi si přijetí společně měny už odhlasovali roku 2003. Zadruhé pak ta, že Česko nepřijetím eura porušuje svůj závazek vůči EU, stvrzený právě oním referendem z roku 2003, respektive samotným vstupem do EU o rok později. Uveďme obě tato krajně zavádějící tvrzení na pravou míru. Tak Češi tedy prý řekli „ano“ vstupu do EU, a tedy i do eurozóny, v referendu roku 2003, takže žádné další referendum nemá smysl.
Přijetí eura je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nadále akademická debata. Ta reálná podle něj není na místě, protože Česko zatím neplní tzv. maastrichtská kritéria. Podobně hovoří i premiér Petr Fiala (ODS). Debata o euru ale byla velmi aktuální i v minulosti, podle prognóz některých expremiérů už Česká republika měla společnou evropskou měnu mít dávno zavedenou. Připomeňte si postoje bývalých předsedů vlády od doby, kdy ČR v roce 2004 vstoupila do Evropské unie.
Až se jednou budou psát dějiny globalizace, klíčové místo v nich bude zaujímat rok 2022. Právě v jeho druhé půli byl v USA schválen a prezidentem Joem Bidenem podepsán tzv. Inflation Reduction Act (IRA), který v roce 2023 postupně začal vcházet v život. A teprve se zpožděním si významná část pozorovatelů ekonomického dění uvědomila jeho dlouhodobé fundamentální důsledky pro celý svět. V případě IRA nejde jen o komicky nepřesný až ironický název této rozsáhlé legislativy, neboť o snižování inflace v něm v nejmenším nejde, to spíš o ochranářství, daňové pobídky, přímou podporu amerického průmyslu a též částečně cenové stropy či dotace, to vše zabaleno do hávu boje s klimatickou změnou.
Předseda vlády Petr Fiala strávil tři dny cestou do Indie a vysloužil si za to posměch na sociálních sítích. Soudě podle jejich namátkového průzkumu, největší posměch vzbudil záběr, na němž český premiér vsedě navíjí na kolovrátku vlákno, aby kolovrátek mohl začít příst. Objevily se nejapné vtipy o vyřešení energetické krize a náhradách za uhelné elektrárny, které (podle klimaticko-energetického plánu, schváleného vládou ČR před čtvrt rokem) pomalu směřují k odstavení. To je trochu nespravedlivé, podřep u kolovrátku je zdvořilost vůči hostiteli, připomínka otce moderní Indie Mahátmy Gándhího, který byl, jak známo, fanatikem předení. Ale jinak návštěva skutečně potvrzuje dojem o stavu, v němž se premiér Fiala už nějakou dobu nachází.
Tržby v maloobchodě v Česku loni v listopadu poprvé po 18 měsících poklesu meziročně vzrostly. Zvýšily se o 0,9 procenta. Proti předchozímu měsíci byly vyšší o procento. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). "Na zvýšení se podílel prodej nepotravinářského zboží a pohonných hmot. I nadále však pokračoval pokles tržeb za prodej potravin," uvedla k meziročnímu vývoji vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová.
Inflace ve svém poklesu zatím předčila očekávání. V prosinci dosahovala hodnoty pod sedm procent, která však byla stále zkreslena vládním energetickým tarifem. Reálně proto dosahovala „jen“ 4,2 procenta. Letošní rok přinese další zlepšování a snad i návrat inflace k dvouprocentnímu cíli. Roky s jednou z nejvyšších inflací v Evropě ale udělaly své s úspory českých domácností, a tedy s jejich kupní sílou. Výsledkem takové inflace navíc bude zvýšená cenová hladina, která už se na svou dřívější úroveň nevrátí.
Na úvod jedna dobrá zpráva: česká inflace zpomaluje. A zpomaluje razantně. I když se to na první pohled z čísel zdát nemusí. Čeští centrální bankéři už během prosince začali se snižováním úrokových sazeb. Modlili se proto, aby jim jejich krok zpětně posvětili statistici. Centrální bankéři si konkrétně přáli slyšet, že se zpomalování tempa spotřebitelské inflace nezaseklo. A přesně to se stalo. Nakonec to dopadlo tak, že spotřebitelské ceny v prosinci meziměsíčně klesly o 0,4 %. Meziročně v prosinci vzrostly o 6,9 %.
Česká republika musí v důsledku války na Ukrajině hledat spolehlivé demokratické partnery ve světě a Indie hraje v tomto ohledu klíčovou roli. Uvedl to ve středu premiér Petr Fiala ve svém projevu na ekonomickém fóru Vibrant Gujarat Global Summit v západoindickém státě Gudžarát. Podle něj ČR a Indie ve středu uzavřou strategické partnerství v inovacích. Právě inovace a nové technologie, vyspělý průmysl a aplikovaný výzkum označil český premiér za klíč k úspěšné budoucnost. Spolupráce s Indií v inovacích bude zahrnovat oblasti, jako je energetika či infrastruktura, řekl Fiala.
Kdo se rozhodl nevybrat si loni na podzim peníze vložené do státních protiinflačních Dluhopisů Republiky, stále těží z velmi výnosné investice. Za loňský rok investorům vydělaly skoro devatenáct procent. Jak na tom budou v tomto roce ve znamení klesající inflace a úrokových sazeb, vyplatí se teď nakupovat tradiční státní dluhopisy a jakých korporátních bondů se nebát? Na to v rozhovoru pro Echo24 odpovídá odborník na finanční trhy a analytik Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Stavební výroba v Česku zrychlila meziroční pokles. Loni v listopadu se snížila o 6,5 procenta, v říjnu klesla o 0,9 procenta. Pokles produkce zčásti ovlivnilo počasí bohaté na srážky, uvedl v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Výroba v pozemním stavitelství, což jsou stavby budov, se oproti stejnému období předchozího roku snížila o 7,7 procenta. Inženýrské stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, meziročně kleslo o 3,9 procenta. Meziměsíčně byla stavební produkce v ČR nižší o 3,8 procenta.
Jednou z priorit ministerstva financí pro tento rok je již dlouho avizované škrtání agend státní správy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na dotaz deníku Echo24 uvedl, že žádný deadline, kdy vláda škrty ve státní správě oznámí, není. Podle něj je ale potřeba zlepšit oběh dat, samotné MF také dokončuje analýzu svých agend. Při úřadu vlády vznikla k analýze agend pracovní skupina, která by již měla mít připravené první závěry.
Rok 2024 bude pro vládu Petra Fialy (ODS) v řadě aspektů jiný než ten letošní. Sílu pětikoalice prověří mimo jiné dvoje volby – ty do Evropského parlamentu a také volby senátní a krajské. Podle expertů, které oslovil deník Echo24, bude velkou roli hrát také zahraniční vývoj či ekonomická situace v Česku. Žádné velké změny už se ale očekávat nedají.
Česká ekonomika v loňském 3. čtvrtletí klesla meziročně o 0,8 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) nižší o 0,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici tak zhoršili svůj předchozí odhad ze začátku prosince, který počítal s meziročním poklesem o 0,7 procenta a mezikvartálním o 0,5 procenta.
Tento týden byl jeden z těch, kdy se v ekonomice zdánlivě mnoho neděje. Ale jen zdánlivě. V poslední době přišlo několik zpráv či statistik, které při správném čtení mezi řádky skládají stále zřetelnější obrázek dnešní ekonomické reality. Nezaměstnanost je v Německu velmi nízká. To neodpovídá klasické cyklické recesi. Naopak inflace je dosud nad dlouhodobým průměrem, a tato stagflace také neodpovídá klasické cyklické recesi.
Česká ekonomika by se v roce 2024 konečně měla dostat na úroveň před pandemií koronaviru. Očekávají to ekonomové, které oslovil deník Echo24. Pomoci by mělo především snížení inflace, respektive zvýšení kupní síly domácností. I tak se ale tuzemská ekonomika zvedne nejpozději ze všech zemí Evropské unie.
Čínské firmy se potýkají s problémy a občané mají potíže s hledáním práce, přiznal čínský prezident Si Ťin-pching během svého nedělního novoročního projevu. Je to poprvé, co Si ve svých každoročních novoročních poselstvích, které pronáší od roku 2013, zmínil ekonomické problémy jeho země. Druhá největší ekonomika na světě se potýká se strukturálním zpomalením poznamenaným slabou poptávkou, rostoucí nezaměstnaností a narušenou podnikatelskou důvěrou.
Petr Pavel přednesl svůj první novoroční projev. Prezident republiky se o Novém roce k občanům obrátil poprvé od roku 2013, po kterém se Miloš Zeman rozhodl projev hlavy státu přesunout na 26. prosince. Vyjádřil se v něm ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pokáral vládu vládu za nedostatky v komunikaci, ale ocenil, že nemá výraznější rozepře. Také vystoupil za přijetí eura.
ANALÝZA: Koruna je v éře covidu a války druhou nejvýkonnější evropskou měnou, po švýcarském franku. Česko má přitom i nyní největší devizové rezervy v EU, z evropských zemí má větší jen Švýcarsko. Máme za sebou čtyři pohnuté roky. Nejprve dva roky covidu, poté dva roky války, do toho mimořádná inflace a energetická krize. Jak si v této pohnuté době stála koruna? Lépe než drtivá většina měn světa. Dokonce lépe než euro.
ANALÝZA: Nadcházející rok 2024 má být podle vánočních slov premiéra Petra Fialy „rokem naděje“. Naděje, jak známo, umírá poslední. Sázkou na poskytnutí naděje tak vlastně premiér nic moc neriskuje. Svým způsobem je to totiž nejmenší – protože to nejposlednější – pozitivní, co může veřejnosti přislíbit. Naději si veřejnost asi udrží, ať už bude příští rok jakýkoli. Smysluplnější tázaní tak má být nikoli po tom, zda příští rok bude nadějný, ale zda bude lepší.
Vrcholní ukrajinští představitelé žádají západní partnery o uvolnění dalšího balíčku finanční pomoci. Podle premiéra Denyse Šmyhala napadená země začíná mít problém plnit rozpočtové priority. Podobně se vyjádřila i ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková, podle které země „naléhavě potřebuje“ zahraniční pomoc. Nebudou důchody, nebude na platy zaměstanců.
Končící rok byl z pohledu investování do akcií na rozdíl od katastrofického roku 2022 mimořádně úspěšný. Dařilo se všem významným akciovým trhům. Na růstu hodnoty akcií se pozitivně odrážel například úspěch technologických společností, které se přizpůsobovaly nástupu trendu umělé inteligence. Investory momentálně láká i výhled snižování úrokových sazeb napříč centrálními bankami. Jenže, do jakých akcií se v příštím roce vyplatí investovat? Přinášíme investiční tipy českých ekonomů.
Pokud jsme rok 2023 z českého pohledu označili slovem „slabý“, tak rok 2024 bude jen „o málo lepší“. Alespoň tak bych popsala očekávaný vývoj HDP. Zatímco v roce 2023 česká ekonomika podle našeho modelu klesne o 0,4 %, tak v příštím roce nejspíš bude její růst jen mírně vyšší než 1 %. Něco se ale přeci jen změní k lepšímu. Tempo inflace konečně sestoupí na přijatelné úrovně. Jednoduše už se nám nestane, co jsme zažívali v posledních čtvrtletích, kdy jsme mohli prakticky v přímém přenosu sledovat růst cen potravin a dalšího zboží v regálech obchodů. Zatímco za rok 2023 bude tempo inflace v průměru ležet těsně pod 11 %, v příštím roce se dostaneme pod 3 %.
Není čas na dlouhé proslovy, když v nich řečník nesděluje nic průlomového nebo objevného. Pak je lépe držet se minimalistického, že méně bývá více. To se ve vánočním projevu podařilo premiéru Petru Fialovi. Obsah se dá shrnout slovy, že za sebou máme jeden z nejtěžších roků a máme mít naději, že ten příští bude lepší. Ta naděje je základ, aby byl. Ti, kdo ji mají, žijí lépe než pesimisté. Ať už se jim a kolem nich děje cokoli. Tím, v co věříme, tu realitu vytváříme. Nejsme pasivní pasažéři dějin. Jsme jejich tvůrci. Tím, co děláme, o co se snažíme. I tím, co jen pasivně přijímáme a ani se to nesnažíme ovlivnit.
Rozpočtový deficit Ruska za letošní rok by měl být kolem 1,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy 2,9 bilionu rublů (704 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters řekl v ruské státní televizi ministr financí Anton Siluanov. Dodal, že výdaje i příjmy byly nakonec vyšší, než se předpokládalo, ale saldo zůstalo stejné, jak se odhadovalo. Rozpočtový deficit byl v poměru k HDP plánován na úrovni dvou procent. Nakonec ale bude nižší, protože ruská ekonomika rostla rychleji, než se očekávalo, uvedl ministr.
Příští rok nabízí podle premiéra Petra Fialy (ODS) naději, že bude mnohem lepší než roky předcházející. To nejhorší má Česko za sebou, řekl dnes Fiala ve svém vánočním projevu. Inflace se vrátí v roce 2024 k hodnotám obvyklým před třemi roky, skončí neustálé zdražování a reálné mzdy začnou růst, dodal. Za dobrou zprávu označil, že se podařilo i díky konsolidačnímu balíčku dostat pod kontrolu zadlužování země a deficit veřejných financí klesne pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Níže přinášíme úplné znění premiérova projevu.
Chýlí se ke konci další nepříliš šťastný a lehký rok, což platí jak o dění ve světě, tak u nás doma. Po éře covidových uzavírek, nesmyslných zákazů a rozlišování na očkované a neočkované nastala léta dřív nepředstavitelné vysoké inflace způsobené nalitím peněz do ekonomiky právě kvůli pandemickému ochromení hospodářství, propadání životní úrovně, drahých energií i základních potravin.
ÚHEL POHLEDU: Jaký byl z ekonomického hlediska rok 2023? Z českého pohledu jedním slovem: slabý. Optikou HDP česká ekonomika klesá. Konkrétně ve 3. čtvrtletí HDP klesl mezičtvrtletně o 0,5 % a zároveň meziročně o 0,7 %. Za celý letošní rok česká ekonomika podle mého odhadu ztratí 0,4 %. Označení české ekonomiky za „nemocného muže Evropy“ je namístě. Českou ekonomiku táhne dolů hlavně to, že přes viditelný pokles inflace domácnosti nerozjely útraty do větších otáček. Je pravdou, že tempo inflace už sestoupilo na jednociferné úrovně. Jenže kvůli silné inflaci v úvodu tohoto roku bude v průměru za celý rok 2023 růst cen těsně pod hladinou 11 %.
Kritici vlády Petra Fialy (ODS) v čele s Andrejem Babišem (ANO) opakovaně uvádí, že pod Fialovým vedením se tuzemská ekonomika jako jediná v Evropě ještě nedostala na úroveň před začátkem pandemie koronaviru. Experti, které oslovil deník Echo24, vysvětlují, co „předcovidová úroveň“ znamená a kdy se na ni tuzemská ekonomika vrátí. U životní úrovně to může být i za několik let. Expremiér Babiš opakovaně tvrdí, že špatný výkon ekonomiky je chyba premiéra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS),
„To nebyl pravý komunismus, pravý komunismus nikdy nebyl vyzkoušen,“ je častá odpověď radikálních levičáků na námitku, že všechny komunistické země skončily jako totalitní režimy s ekonomikou v troskách. Nyní se v Argentině rozjíždí experiment opačného typu. Nový prezident Javier Milei slíbil znovu nastartovat argentinské hospodářství pomocí drsné „šokové terapie“. Nyní zastánci tržní ekonomiky a minimálních zásahů státu s napětím sledují, jestli se mu to povede. Milei upoutal pozornost světových médií díky své excentričnosti. Sice vystudovaný ekonom, ale mezi jeho bývalá povolání patří i kouč tantrického sexu.
