Problémy českých veřejných financí jsou na straně příjmů, nikoliv výdajů. V pořadu Echo Prime Time to řekla ekonomka Ilona Švihlíková s tím, že v Česku se předvolební ekonomické programy scvrkly na řešení právě příjmů a výdajů státního rozpočtu, neřeší přitom strukturální problémy a vývoj v zahraničních ekonomikách. Dodala, že závazek vydávat pět procent HDP na obranu je neufinancovatelný.
Hnutí ANO ve svém programu neavizuje příliš škrtů, naopak plánuje celou řadu velmi drahých výdajů jako je vykoupení minoritářů ČEZu či zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech. Každoroční deficity státního rozpočtu chce pokrývat důsledným výběrem daní a také nastartováním ekonomiky. Kromě debyrokratizace či snížení regulované složky energií plánuje v hospodářské strategii, kterou představí v úterý, například rozjet kampaň „Czech Republic: The Country For The Future 2.0“.
V Německu vzbudil bouřlivou diskuzi návrh, aby lidé po vstupu do důchodu strávili povinně rok pomocí v sociálních službách či jiných veřejně prospěšných odvětvích. S nadsázkou lze říci, že podobná povinnost by se „hodila“ i v Česku. I zde totiž hrozí stejné problémy kvůli stárnutí populace a potížím s personálním zajištěním sociálních služeb. I zde však myšlenka vyvolává spíše kritiku. V Evropě se však objevují i jiné „recepty“.
Německá ekonomika přešlapuje, ale místo podpory podnikání narážejí firmy na spleť předpisů, které si často navzájem odporují upozorňuje německý svaz řemesel a všímá si i Bild. Upozorňuje například, že řemeslníci nemají pracovat během vysokých poledních teplot, kdyby však chtěli nastoupit do práce dříve, nemohou, protože vytváří hluk. Nebo německá řeznictví neví, kterou podlahu mají mít. Jeden předpis požaduje drážkované dlaždice, jiný hladké.
Návrh státního rozpočtu budí rozpaky. Zástupci vlády návrh podporují, zatímco opozice i ekonomové mají řadu výhrad. Například bývalý ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že návrh je "děravý jako cedník" a vyzvala ministra Zbyňka Stanjuru (ODS), aby zveřejnil kompletní materiál s přílohami. Ekonom Lukáš Kovanda upozornil, že vítězem je ministerstvo průmyslu a obchodu, zatímco mezi hlavní poražené patří resort dopravy a zdravotnictví. Tyto resorty přišly o desítky miliard korun.
Krátce před komunálními volbami v Severním Porýní-Vestfálsku německý kancléř Friedrich Merz na celostátním sjezdu své strany propagoval svou reformní politiku. Zmínil úspěchy v rámci migrační politiky a apeloval na změnu v sociálním systému, píše německý list Die Welt. Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) ve svém projevu zopakoval požadavek na hluboké reformy a také škrty v sociálním systému.
Letošní tempo růstu české ekonomiky je podle analytiků pozitivním překvapením, stimuluje ji především silná spotřeba domácností. Pro celý rok proto odhadují růst tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) nad dvě procenta. Uvedli to oslovení analytici při hodnocení dnešních zpřesněných údajů ČSÚ o vývoji hospodářství ve druhém čtvrtletí. Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,6 procenta a proti předchozím třem měsícům o půl procenta, uvedl ČSÚ.
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,6 procenta a proti předchozím třem měsícům o půl procenta. Na webu to dnes uvedl Český statistický úřad. Čísla jsou lepší než v jeho prvním odhadu z konce července, podle kterého se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil meziročně o 2,4 procenta a ve srovnání s předchozím čtvrtletím vzrostl o 0,2 procenta. "Zpřesněný odhad potvrdil pokračující růst české ekonomiky," uvedl ČSÚ.
I přes oživení ekonomiky se dvě třetiny Čechů domnívají, že žijeme v hospodářské krizi. Kvůli inflaci a vývoji na finančních trzích se 64 procent domácností obává, že jejich úspory ztratí hodnotu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Generali Investments CEE. Průzkum zároveň ukázal, že od počátku roku se zvýšil podíl lidí, kteří omezují výdaje kvůli obavám z inflace. Hlavní zdroj obav z hospodářské situace představují náklady na bydlení, jako hrozbu je vnímá každý pátý respondent.
Od 1. září vznikne v České televizi nová samostatná divize Sport v čele s dosavadním ředitelem kanálu ČT sport Jiřím Ponikelským. Dále dojde ke zrušení divize Digitálních služeb a převedení jejích složek do divize pod novým názvem Program a digitální služby pod vedením Milana Fridricha. Divize Korporátní služby se přejmenuje na divizi Korporátních vztahů a marketingové komunikace. Organizační změny ve statutu ČT ve středu schválila Rada ČT.
Unie plánuje výrazně snížit výdaje na občanskou dávku (Bürgergeld), která v Německu dosahuje přibližně 52 miliard eur ročně. Podle představitelů CDU/CSU by lidé, kteří se práci vyhýbají, měli dostávat jen minimální podporu. CSU předseda Markus Söder a generální tajemník CDU Carsten Linnemann požadují, aby mnohem více příjemců občanské dávky nastoupilo do zaměstnání. Místopředseda frakce CDU/CSU Mathias Middelberg se přitom zaměřuje zejména na cizince ze Sýrie a Afghánistánu.
Podle nejnovějších dat České národní banky jsou nemovitosti aktuálně nejdražší v historii – a to jak se započtením inflace, tak i vzhledem k příjmům českých domácností. Tempo výstavby nových bytů zdaleka nestačí uspokojit obrovskou poptávku, a kupující proto přistupují i na rekordně vysoké ceny. Jak z toho začarovaného kruhu ven? O tom debatují publicistky Julie Hrstková a Táňa Zabloudilová, developer Tomáš Vavřík, ekonom Jaromír Šindel a Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení.
Celková důvěra v tuzemskou ekonomiku byla v srpnu nejsilnější od května 2022. Optimismus panuje zejména u podnikatelů ve službách a ve stavebnictví. Zhoršení spotřebitelské důvěry ve srovnání s červencem podle nich může souviset s aktuální volební kampaní. Podle ekonoma Víta Hradila se Češi ale stále nemohou rozhodnout, jestli zažívají dobré, nebo špatné časy. Výraznější negativní dopad na vývoj ekonomiky experti neočekávají.
Bude to právě rok, co v titulcích vévodilo jméno Mario Draghi. Bývalý italský premiér a guvernér Evropské centrální banky, dnes v politickém důchodu, tehdy vydal 400stránkovou zprávu o konkurenceschopnosti EU. Pokles Unie oproti jiným částem světa měl být překonán hlavně investicemi, podle Draghiho se z relativního úpadku EU dostane, když se na investice sežene ročně (!) nějakých 800 miliard eur. Nezanedbatelnou část z těch peněz by kryl společný unijní dluh, eurobond.
Polsko platí v Česku za zemi, která obzvlášť efektivně dokázala investovat prostředky získané z evropských fondů. Věta „oni postavili dálnice, my jsme stavěli rozhledny“ je už téměř klišé. Obrovská aféra vztahující se k čerpání prostředků z tzv. Plánu obnovy, jež se prohnala polskými médii (a zaujala i ta zahraniční), má šanci tímto stereotypem otřást. Jde nicméně o hodně specifickou část evropských prostředků, odlišnou od standardních kohezních (sloužících k vyrovnávání rozdílů mezi regiony EU) či zemědělských fondů, které pomohly polským zemědělcům nejen přežít vstup do Unie, ale taky dominovat na regionálním trhu.
Renáta Kellnerová s dcerami odkoupily od Petra Kellnera mladšího jeho desetiprocentní podíl ve skupině PPF. Skupinu tak plně ovládnou, uvedla dnes PPF v tiskové zprávě. Dokončení transakce se očekává do konce letošního roku, PPF ho realizuje odkoupením vlastních akcií. Hodnotu obchodu žádná ze stran nezveřejnila. Hospodářské noviny dnes odhadly hodnotu transakce na zhruba 40 miliard korun. Petr Kellner mladší je nejstarším synem zakladatele PPF Petra Kellnera.
Ministerstvo financí ve své srpnové makroekonomické predikci očekává letos růst české ekonomiky o 2,1 %, který bude tažen především vyšší spotřebou domácností, vládními výdaji a akumulací zásob. V roce 2026 by měl růst pokračovat obdobným tempem, přičemž investiční aktivita začne opět nabírat na síle. Inflace by měla být podle MF stabilní mírně nad 2 % a míra nezaměstnanosti nízká. Predikce je klíčovým podkladem pro tvorbu státního rozpočtu na rok 2026.
Česká bankovní asociace (ČBA) zlepšila odhad letošního růstu české ekonomiky na 2,1 procenta. V předchozí prognóze v květnu očekávala, že se hrubý domácí produkt letos zvýší o 1,7 procenta. Důvodem zlepšení je silnější výkonnost českého exportu a slabší dopad amerických cel na Evropskou unii, uvedla ČBA v představené makroekonomické prognóze.
„Kapitulace“, „podvolení“, „debakl“ či „temný den Evropské unie“. To je jen výběr z depresivních titulků, které zaplavily evropská média a sociální sítě ihned poté, co americký prezident Donald Trump a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová stvrdili na konci července stiskem ruky dohodu o nové podobě obchodních vztahů mezi USA a EU. Ty v součtu tvoří více než 40 procent světové ekonomiky a obývá je skoro 800 milionů v průměru nejbohatších spotřebitelů a podnikatelů světa. Čili věru jde o hodně.
Koncem července ve Skotsku americký prezident Donald Trump a prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová uzavřeli předběžně velkou obchodní dohodu. Dohoda jak známo vypadá zcela nevyváženě v neprospěch Evropy. U 70 procent položek zboží dováženého z EU do USA se zavádí 15procentní clo, zatímco v opačném gardu bude clo nula. Komise se z vděčnosti, i naším jménem zaručila odebrat z USA v příštích třech letech energii za 750 miliard dolarů. Po dvou týdnech už opadl prach, a tak jsme si ke zhodnocení dohody pozvali Štěpána Křečka, Mojmíra Hampla, Karla Kříže a Erika Besta.
Většina Britů se domnívá, že jejich země nevzkvétá. Podle průzkumu think-tanku More in Common si jen 9 % Britů myslí, že Spojené království je v dobrém stavu, 52 % se domnívá, že je na tom špatně, ale ne hůř než v ostatních těžkých obdobích, a 39 % míní, že je na tom hůř než v minulosti. Makroekonomická čísla dávají pesimistům za pravdu. Od finanční krize v roce 2008 Spojené království stagnuje. Mezi roky 1993 a 2007 britský HDP rostl v průměru o 3 % ročně, poté o 1,5 %. Na začátku roku 2024 byl HDP Británie zhruba o 28 % menší, než kdyby pokračoval trend před finanční krizí.
Čtyřicet let jezdím do Polska, což neznamená, že ho znám podrobně a se vším všudy, ale přesto je mi asi nejbližší zemí za hranicemi, ostatní snad prominou. Kdysi dávno to byly dobrodružné cesty za svobodou, která se tam urputně vybojovávala. Byly to cesty romantické, jak to má v mládí být, skoro bez koruny či zlotého, což ale tehdy moc nevadilo. Porovnávat dvě zbídačelé socialistické země ekonomicky mě tehdy snad ani nenapadlo, o to tehdy věru nešlo. Na první pohled bylo ale jasné, že Polsko je chudá země, chudší a zaostalejší, než byla ta naše, což se projevovalo skoro ve všem: nejen v obchodech, ale snad ještě víc ve stavu domů a ulic, v děravosti silnic a chodníků, v obecné omlácenosti a omšelosti, v celkové ošuntělosti, ze které vybočovaly jen ženy. ,
Obce a kraje i letos hospodaří s výraznými přebytky a na svých účtech kumulují stovky miliard korun. Podle nejnovější zprávy ministerstva financí o vývoji rozpočtového hospodaření dosáhly územní samosprávy ke konci května přebytku 19,3 miliardy korun – třetího nejvyššího výsledku za posledních deset let. Potvrzuje se tím dlouhodobý trend: samosprávy spoří více, než investují, a zatímco stát čelí rekordním schodkům, obce a kraje drží velké objemy peněz na účtech.
„Evropa je shlukem zemí třetího světa s lepším brandingem. Žádná klimatizace. Žádné sušičky. Led je luxus. Při večeři se zpotíte, zatímco číšník si vás dvě hodiny nevšímá,“ napsal na X (Twitter) reportér magazínu Reason Billy Binion. Zařadil se do stále rostoucí skupiny Američanů, kteří se o letních prázdninách vydali přes Atlantik a byli zděšeni chudobou svých evropských bratranců. Například spisovatelka a aktivistka Sarah Haiderová měla podobný pocit z návštěvy Velké Británie.
Plán Evropské unie zavést od roku 2027 emisní povolenky pro domácnosti (tzv. EU ETS 2) vyvolává v Česku divoké reakce. Nová studie hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy tvrdí, že běžné české domácnosti mohou kvůli systému do roku 2030 přijít až o 83 000 korun ročně. Podle Kovandy se tím dramaticky zvýší náklady na pohonné hmoty, vytápění a zdraží i další služby v důsledku inflace. Případné zdražení se snaží odvrátit i politici, podle jiných ekonomů situace tak extrémní nebude.
Volební preference českých voličů se výrazně liší podle věku, pohlaví, vzdělání i materiálního zajištění. Ukazuje to rozsáhlý průzkum agentury STEM pro CNN Prima News, který mapoval vývoj politických sympatií ve druhém čtvrtletí 2025. Na základě více než sedmi tisíc odpovědí z dvanácti vln šetření vznikl detailní pohled na to, jak různé sociodemografické skupiny volí a jak se napříč společností profilují jednotlivé strany.
Politický odkaz předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se bude do velké míry posuzovat podle toho, jak dopadnou jednání o takzvaném víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2028–2034. Ten Komise navrhuje výrazně vyšší než pro období současné, a okolnosti projednávání jsou navíc složitější než v minulosti, ať už jde o ruskou agresi nu Ukrajině, politiku Donalda Trumpa, či rozdrobenost politického spektra v EU.
Nová celní dohoda mezi EU a USA, která zavádí 15procentní cla, bude mít na českou ekonomiku vyšší dopad, než se na první pohled zdá. Zpomalí totiž růst HDP a přinese výpadek příjmů do státního rozpočtu. Ekonomové varují, že tento deficit bude třeba nějak kompenzovat, ale politické strany se diskuzím o zvyšování daní před volbami vyhýbají, jak to jen jde. Nová celní opatření budou mít dopad především na exportně orientované sektory české ekonomiky. Zpomalí růst HDP, přičemž výpadek příjmů do státního rozpočtu se může pohybovat v řádech miliard korun.
Příjmy Spojených států z cel byly v prvním pololetí vyšší než za celý loňský rok. Přesáhly 87 miliard dolarů (1,9 bilionu Kč), zatímco loni se vybralo zhruba 79 miliard USD. Ukazují to výpočty agentury AFP, která se opírá o údaje amerického ministerstva financí. Výrazný nárůst je patrný od dubna, kdy začala platit první cla na dovoz do USA. Zatím nejvíce vybraly Spojené státy na clech v roce 2022. Tehdy to podle výpočtů AFP bylo 98 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump dnes v příspěvku na své sociální sítí napsal, že Spojené státy s Ruskem skoro neobchodují a že by to tak mělo zůstat. K obchodním vztahům mezi Ruskem a Indii poznamenal, že mu jsou ukradené a že obě země mají "mrtvé ekonomiky" a mohou si je klidně navzájem zničit. Ruský exprezident Dmitrij Medveděv by si podle Trumpa měl dávat pozor jazyk, jelikož se pohybuje na tenkém ledě.
