Přesně před rokem došlo ke zveřejnění takzvané Draghiho zprávy, jejímž autorem je bývalý šéf Evropské centrální banky , Ital Mario Draghi. Ve svém reportu Draghi upozorňoval na ekonomické problémy, kterým Evropská unie čelí, respektive jak je napravit. Přijetí napříč sedmadvacítkou se výrazně lišilo, část států zprávu odmítla a i proto je možné, že bylo zatím implementováno jen minimum z Draghiho doporučení a krize v oblasti cen energií nikam nezmizela.

Draghiho zpráva a plán na nastartování konkurenceschopnosti EU byl zveřejněn vloni 9. září za velké pozornosti médií, politiků i expertů. Report vyšel s podporou Evropská komise, která ale od té doby implementovala jen málo z doporučení, která Draghi Unii dál. Mezi těmito návrhy byly například investice do infrastruktury, modernizovaná energetická síť poskytující průmyslu dostupnou energii, koordinované vojenské zakázky, které mají blok zbavit závislosti na zbraních z USA, a sjednocený finanční sektor, který může vkládat kapitál do technologických start-upů v EU.

„Draghiho zpráva se stala ekonomickou doktrínou EU a vše, co jsme od té doby navrhli, bylo s ní v souladu,“ řekl serveru Politico Stéphane Séjourné, výkonný místopředseda Komise odpovědný za průmyslovou strategii. Přesto připustil, že „‚Draghiho efekt‘ příliš často slábne, když členské státy diskutují o legislativních textech“. Zpráva think tanku European Policy Innovation Council zjistila, že pouze 11 procent Draghiho zprávy bylo realizováno. V oblasti energetiky nebyla dokončena žádná opatření.

Podle nových zjištění vlivného think tanku Center for the Study of Democracy, která budou zveřejněna v úterý ve Washingtonu, jsou evropské země více vystaveny cenovým šokům v oblasti energie, přičemž ukazatele za poslední tři roky vzrostly více než pětinásobně. Evropské společnosti stále platí za energii mnohem více než v USA nebo Číně.

„Rok poté, co Draghi vyzval k posílení energetických trhů EU, naše data ukazují, že rizika dostupnosti zůstávají vysoká, přičemž maloobchodní ceny jsou ve velké části střední a východní Evropy stále o 40–70 procent vyšší než před krizí,“ uvedl Martin Vladimirov, jeden z autorů zprávy. Cenová dostupnost je v současné době zdaleka největší hrozbou pro energetickou odolnost EU a předčí nejistotu vyvolanou zneužitím energetických toků Ruskem, klimatickými změnami a spolehlivostí systému. „Ovlivňuje nejen důvěru občanů, ale také schopnost podniků konkurovat na globálním trhu,“ varuje Centrum pro studium demokracie ve svém hodnocení.

Draghi: Tento rok bude rokem, kdy se iluze o vlivu EU rozplynula

Sám Draghi je z neochoty nebo neschopnosti unijních politiků prosadit jeho doporučení rozladěný. V srpnu například varoval, že vlády musí provést „masivní investice potřebné pro budoucnost“ a „musí tak učinit ne až v okamžiku, kdy se situace stane neudržitelnou, ale již nyní, kdy ještě máme sílu utvářet naši budoucnost“.

Draghiho zpráva pochopitelně vyšla ještě před zvolením Donalda Trumpa americkým prezidentem, což vedlo k turbulentnímu geopolitickému vývoji a nedávné – podle řady expertů pro EU nevýhodné – celní dohodě s USA.

Draghi je již dlouho zastáncem sdílené suverenity, což znamená, že členské země EU jsou silnější, když jednají jako blok, i když tím ztrácejí určitou svobodu na národní úrovni. Problémem je, že rozhodnutí jednat je na vládách. Už v únoru Draghi při vystoupení před Evropským parlamentem kritizoval vlády za to, že brzdí smysluplné změny. „Říkáte ne veřejnému dluhu, říkáte ne jednotnému trhu, říkáte ne vytvoření unie kapitálových trhů. Nemůžete říkat ne všem a všemu,“ řekl Draghi s tím, že s ohledem na to, jak USA ztrapňují Evropu na světové scéně, se okno pro změnu se možná zavírá.

Zmíněnou dohodu s USA označil Draghi za „velmi brutální probuzení“. „Museli jsme se smířit s cly uloženými naším největším obchodním partnerem a dlouholetým spojencem, Spojenými státy. Stejný spojenec nás tlačil ke zvýšení vojenských výdajů, což je rozhodnutí, které bychom možná museli učinit tak jako tak – ale způsobem, který pravděpodobně neodráží zájmy Evropy,“ uvedl Draghi.

Komise ve svém návrhu rozpočtu sloučila několik programů do nového fondu ve výši 410 miliard eur na financování společných průmyslových cílů a vydává doporučení vládám, aby na podzim koordinovaly své investice. Ale i zde to nevyhnutelně vyvolá napětí. „Dokážete si opravdu představit, že by velká země EU financovala průmyslový závod ve Slovinsku z peněz svých daňových poplatníků? Chybí ambice (...) a výkonná moc EU je rukojmím některých velkých zemí,“ dodal úředník.

„Evropská unie po léta věřila, že její ekonomická velikost s 450 miliony spotřebitelů s sebou přináší geopolitickou moc a vliv v mezinárodních obchodních vztazích. Tento rok bude zapamatován jako rok, ve kterém se tato iluze rozplynula,“ uvedl Draghi.