Pokud chcete další zdražování služeb a zboží, tak si řekněte o vyšší mzdu. Tak by se dal ve zkratce popsat vzkaz ekonomů, kteří varují před dalším navyšování mezd a platů kvůli vysoké inflaci. Stále větší počet zaměstnanců si totiž chodí říkat o přidání kvůli tomu, že se nyní vše zdražuje a obecně rostou nejrůznější náklady. Vyšší mzdy a platy ale přispívají k dalším cenovým nárůstům, které tak nemusí zdaleka skončit.
Růst české ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,3 procenta, zatímco loni dosáhl 3,3 procenta. Ve svém jarním výhledu to předpověděl Mezinárodní měnový fond (MMF). České ministerstvo financí snížilo v dubnu očekávaný růst na 1,2 procenta. Hospodářské vyhlídky se zhoršily zejména kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli sankcím, kterými se západní země snaží přimět Rusko k ukončení agrese. Pomalejší růst ekonomiky fond předvídá celosvětově.
Letos nejspíš zažijeme jeden z největších propadů životní úrovně v historii České republiky. Podepíše se na tom rekordní zdražování, které bude podstatně rychlejší než vzestup platů. Válka na Ukrajině, debaty o vypnutí ruského plynu do Evropy a rekordní ceny elektřiny a benzinu vyvolávají dojem, že jsme se bezmocně ocitli v pasti globálních vlivů, které jsou mimo naši moc. Že zdražování je globální trend, kterému se nedá vyhnout.
Ruská ekonomika nemůže přežít donekonečna se svými finančními rezervami a bude se muset transformovat, aby se vyrovnala s dopady mezinárodních sankcí. Řekla to v pondělí guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová s tím, že infaci se podaří zkrotit až v roce 2024. Ve svém nejvýznamnějším projevu od doby, kdy Rusko 24. února napadlo Ukrajinu, Nabiullinová uvedla, že bude trvat až do roku 2024, než se podaří vrátit inflaci zpět na čtyři procenta, což je jinak stabilní cílení ruské centrální banky.
Plošné rozdání tisícových příspěvků důchodcům, zvýšení rodičovského příspěvku nebo zastropovat maximální ceny u základních potravin. Těmito a dalšími kroky chce expremiér a poslanec Andrej Babiš zatočit s vysokými cenami. Vysoká inflace je přitom z části způsobená i masivním naléváním peněz jeho bývalé vlády za dob koronavirové krize. Podle poradce premiéra a hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka by to znamenalo, že by se schodek rozpočtu dostal rázem k 500 miliardám korun.
Rusko se při své invazi, při níž přicházejí o život i ukrajinští civilisté, podílí také na tvrdém ničení ukrajinské ekonomiky. Stát kromě lidských ztrát finančně krvácí. Rusové totiž za měsíc a půl dlouhý vojenský konflikt zničili tak velké množství infrastruktury, že by to pokrylo celý roční hrubý domácí produkt České republiky. Celkově se zatím odhady ruského útoku vyčíslují na 9,6 bilionu korun. Ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko proto uvedl, že sestavuje mezinárodní tým právníků, který má vymáhat dlužnou částku po Rusku.
Rostoucí ceny takřka veškerého zboží a služeb mají a budou mít za následek propad životní úrovně většiny Čechů. Po zdražování, které přinesla pandemie koronaviru, se totiž přidává i růst spotřebních cen kvůli ruské invazi na Ukrajině. Válečný konflikt se nově promítl do čísel březnové inflace. Mezi únorem a březnem znatelně poskočila inflace v dopravě a bydlení s energiemi. Tedy v oblastech, které jsou pro běžné občany podstatné.
Rusko podnikne právní kroky, pokud se ho západní země pokusí dotlačit ke státnímu bankrotu. Uvedl to podle agentury Reuters ruský ministr financí Anton Siluanov v rozhovoru s listem Izvestija. Rusku nyní hrozí vyhlášení platební neschopnosti poté, co minulý týden uhradilo splátky dolarových dluhopisů v rublech.
Stínová vláda hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem poslední dobou viní kabinet Petra Fialy ze současné drahoty a stoupající inflace, představila i dvanáctibodový program, který má údajně pomoci zvyšující se ceny srazit. Na expremiéra se ale hned poté sesypala kritika, která upozornila na to, že Babišova opatření by jen za letošek vyšla na čtvrt bilionu a inflaci ještě více roztočila. Navrhovaná opatření vládní politici označili za nesmysl.
Válečný konflikt na Ukrajině se ještě do české ekonomiky nestačil naplno propsat, už nyní ale přicházejí nepříliš optimistické výhledy na její citelný propad. Podle poslední prognózy ministerstva financí ekonomika nad očekávání zpomalí a inflace se letos v průměru vyšplhá nad 12 procent. Česko má přitom už nyní jednu z nejrychleji rostoucích inflací v EU. Ekonomové se však zatím stále neobávají toho, že situace bude pro lidi neúnosná a nejsou nakloněni razantním plošným opatřením, po kterých mnozí kvůli prudce rostoucím cenám zejména energií volají.
Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu MF počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta. Ministerstvo zároveň uvedlo, že na základě nové predikce může v rozpočtu pro letošní rok počítat s vyššími příjmy o zhruba 5,4 miliardy korun při započítání vládou schválených opatření
Ještě před pár měsíci by tato zpráva zněla jako fake news. Dnes je to realita. A v evropských poměrech nic výjimečného. Ceny základních strategických surovin od plynu přes ropu k elektřině letí prudce vzhůru. Okamžitě se promítají do cen všeho dalšího zboží. Inflace by podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka už v dohledné době mohla dosáhnout 13 až 14 procent. Jiní ekonomové nevylučují horší čísla, kolem 16 procent.
Otřesné záběry z ukrajinské Buči, kde ruská armáda spáchala masakr na civilistech, donutily Západ zareagovat dalšími sankcemi. Ještě před pár týdny smělo Rusko využívat zmrazené devizové rezervy u amerických bank ke splácení dluhů věřitelům. Poté, co sankce tuto možnost přerušily, a režim Vladimira Putina musel uhradit závazky z dluhopisů v rublech, začali mu mnozí předvídat bankrot. Podle některých ekonomů se však odehrává spíše mediální hra. Rusové již v bankrotu jsou a Západ to ví, současná situace jim tak v podstatě nemůže ublížit.
Už řecký dramatik Aischylos si všiml, že první obětí každé války je pravda. Německý kancléř Bismarck ono antické poznání se svým typickým cynickým nadhledem a brilantním pozorovacím talentem rozšířil a okořenil: „Nikdy se tolik nelže jako za války, před volbami a po lovu.“ Svět se věru moc nemění. Ale pokud pro tuto chvíli necháme stranou oběti nejstrašnější (ty na životech, zdraví a lidské důstojnosti), je bohužel hned druhou obětí každého ozbrojeného konfliktu ekonomika a veřejné finance. To je smutné zejména pro vyspělý svět.
Prodej nových osobních aut v ČR se v prvním čtvrtletí snížil meziročně o 4,3 procenta na 47.391 vozů. V březnu pak poklesl téměř o 16 procent. Důvodem poklesu je i přes vysokou poptávku snížení produkce většiny výrobců kvůli chybějícím dílům. Počet registrací byl o pětinu nižší než v předcovidovém roce 2019. Nejprodávanější značkou je Škoda s 16.654 registrovanými vozy, následuje Hyundai s prodejem 4419 aut, Volkswagen s 3463 vozy, Toyota s 3172 registracemi a Kia s prodejem 2459 automobilů.
Uzavírání továren, podniků i navazujících řetězců, růst nezaměstnanosti i drastické dopady do ekonomiky. Takový by v případě vypnutí ruských plynovodů hrozil Česku scénář podle analytika Jiřího Gavora. Na případný krizový stav podle ministerstva průmyslu myslí „jasně nadefinovaná“ legislativa. Ta počítá s deseti stupni regulace odběratelů plynu, v tom prvním se míří na zákazníky, kteří mohou přejít na jiná paliva.
Střední Evropa v nové realitě po ruském útoku na Ukrajině. Ve veřejném Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla ve spolupráci s Polským institutem v Praze a s polskou revuí Wszystko Co Najważniejsze o ní diskutovali Przemysław Żurawski vel Grajewski,Michał Kłosowski, Mirek Topolánek a Karel Schwarzenberg, Debatu moderovala analytička Echa Lenka Zlámalová. Odehrála se v úterý 29. března. Dva dny předtím, než Vladimir Putin vyhlásil, že bude za plyn přijímat jen platby v rublech.
Od začátku ruského útoku na Ukrajinu 24. února se zeměmi Evropské unie šířily obavy, kdy Kreml pod vlivem sankcí v odvetě vypne dodávky plynu a ropy. Je to past vzájemné závislosti, ze které se oběma závislým těžko odchází. Rusové si nemohou dovolit přijít o poslední přísun eur a dolarů. Zastavit proudění do Evropy navíc není jednoduché. Těžební zařízení se nedají libovolně vypínat a zapínat a Rusko neumí technicky dodat plyn, který by neposlalo do Evropy, jiným zákazníkům. Chybějí plynovody, terminály, zásobníky. Stavba je na roky.
Vypuknutí války na Ukrajině sníží očekávaný ekonomický růst ČR letos zhruba na polovinu. Zároveň inflace v ČR, která byla v únoru 11,1 procenta, v jarních měsících dále poroste a zůstane velmi vysoká po zbytek letošního roku. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání bankovní rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Únorová prognóza ČNB, která je stále platná, očekává letos růst české ekonomiky o tři procenta a průměrnou inflaci 8,5 procenta. Novou prognózu zveřejní ČNB na počátku května.
Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na pět procent. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 2001.
Volkswagen se připravuje na svět po globalizaci. Hlásí titulek nejvlivnějšího globálního deníku světa, amerického Wall Street Journal. V detailní analýze popisuje, jak německá automobilka, která stejně jako tento deník byla jedním ze symbolů globalizace, zásadně mění strategii. Ta by měla stát v budoucnu na „resilienci“, větší odolnosti před globálními riziky. V poslední době svět zasáhla hned tři. Válka, pandemie a obchodní spory.
Pro dvě třetiny českých firem má válka na Ukrajině má negativní dopad na jejich podnikání.Stejná část firem dlouhodobě či krátkodobě zaměstnává občany Ukrajiny. Vyplývá to z dotazníkového šetření, které uskutečnila Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ve třetím březnovém týdnu mezi stovkou podniků. U 52 procent firem se nikdo z ukrajinských pracovníků nevrátil kvůli válce zpět do vlasti. Do pěti procent Ukrajinců se vrátilo u 24 procent firem.
Ruský vpád na Ukrajinu má a hlavně bude mít i mohutné ekonomické dopady. Nejsou to jen přímé hospodářské škody pro Ukrajinu, ale i sankce uvalené západní Evropou a USA na Rusko (bývalý třetí svět se nepřidal). Aspoň teď vypadá zcela reálně budoucnost, v níž někde mezi Ruskem a EU povede železná opona, tentokrát hospodářská. EU se od Ruska ekonomicky odpoutává, zatímco Rusové uzavírají ad hoc smlouvy na odběr svého plynu a dalších surovin s Indií, Pákistánem, Čínou a dalšími. Ekonomka Elisabeth Christenová je specialistkou na mezinárodní obchod v rakouském institutu WIFO ve Vídni.
Velkou bouří nevole může vyvolat obnovené jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tato dohoda o volném obchodu byla předmětem masových demonstrací, které probíhaly zejména v Německu. Právě Německo chce o partnerství jednat na čtvrtečním summitu v Bruselu, kam dorazí prezident Spojených států Joe Biden.
Růst ekonomiky koncem letošního roku na nule a inflace kolem 13 až 14 procent. Tak vidí guvernér centrální banky Jiří Rusnok kondici České republiky v době, kdy bude banku přebírat jeho nástupce. A to je ještě odhad, do něhož se úplně nepromítla válka na Ukrajině, která zvedá už tak rekordně vysoké ceny elektřiny, ropy a plynu. Je to dost tvrdá verze stagflace. Nebezpečného stavu, kdy ceny rostou výrazně rychleji než výkon ekonomiky. Znamená to pád životní úrovně. Za to, co si vyděláme, si koupíme méně než loni. Do této těžké doby musí prezident Miloš Zeman vybrat na jaře nového guvernéra a dva členy bankovní rady.
Vladimir Putin všemi těmi dramatickými projevy přiznává, že ekonomická izolace, kterou použil Západ, je skutečně silnou zbraní, na niž Rusko moc nemůže odpovědět. Mohlo by udělat jedinou věc, která by některé země v čele s Německem v Evropě skutečně bolela. Odstřihnout Evropu od dodávek plynu. To ale Moskva neudělala a ani se k tomu nechystá. Do Evropy naopak nyní proudí víc ruského plynu než před invazí na Ukrajinu. Strach, že Putin zavře plynové kohoutky, byl lichý. Platby za proudící plyn a ropu jsou v této chvíli fakticky jediné v dolarech a eurech, k nimž se Rusko dostává.
Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok se nechal slyšet, že přetrvávající vysoká inflace se projeví na dramatickém snížení hospodářského růstu České republiky. Růst českého HDP podle jeho mínění může koncem letošního roku klesnout až k „černé nule“, uvedl v Otázkách Václava Moravce. Vyjádřil se také k hospodářské situaci Ruska, které sevřely ekonomické sankce celého světa.
Po vpádu na Ukrajinu se Rusko dostalo do izolace, zastavila se výměna nejenom ekonomická, ale i kulturní. Zároveň se z Ruska stalo velké téma, potřeba porozumět tomu, co se v té zemi děje a proč se to děje, je najednou velice akutní. Představují Putinův režim a jeho válka jakousi anomálii v ruském vývoji, nebo jsou vyjádřením skutečných a šíře sdílených ruských aspirací, existujících bez ohledu na to, kdo stojí v čele země?
ÚHEL POHLEDU: Během posledního týdne přišlo hned několik statistik, které nás ujistily, že chyba není na našem přijímači, nýbrž na vládním vysílači. Asi takhle: Jen co jsme získali pocit, že recese jsou na dlouhý čas za námi, zase dost možná do nějaké směřujeme. Asi nikdo nemůže čekat, že s cenami pohonných hmot takovými, jaké jsou, a s chybějícími součástkami, kvůli kterým Škoda Auto už zase omezuje výrobu, a s chybějící železnou rudou z Ukrajiny budeme dosahovat kdovíjak zářného hospodářského růstu. Teď už je zřejmé, že inflace bude mnohem vyšší, než se ještě na přelomu roku čekalo.
Ruský prezident Vladimir Putin podle zahraničních agentur a serverů prohlásil, že jeho vláda najde způsob, jak znárodnit majetek mezinárodních společností, které se v současné situaci rozhodly odejít z Ruska. V posledních dnech tam ukončily své aktivity i firmy jako McDonald’s, Coca-Cola nebo Starbucks, které byly kritizovány za svou liknavost a neochotu odejít z ruského trhu. Moskva podle všeho bude brzy čelit dalším ekonomickým problémům a nezaměstnanosti až milionu lidí.
