Německé finance, celá desetiletí stabilita sama, se za kancléře Friedricha Merze ocitly nad nebezpečnou propastí. Ve své nové zprávě na to upozorňuje Spolkový kontrolní úřad, který podrobil kritickému přezkumu návrh rozpočtu na rok 2026. Podle auditorů není vláda schopna trvale financovat své základní funkce z vlastních příjmů a strukturálně plánuje nad poměry. Oficiální zpráva konstatuje, že téměř každé třetí euro výdajů bude v příštím roce hrazeno z úvěrů. Vláda podle ní zdaleka nemá zdravý finanční systém a její hospodaření je neudržitelné, jak uvádí deník Bild, který zprávu kontrolního úřadu označuje za "šokující."

Výdaje spolkové vlády vzrostly mezi lety 2019 a 2026 o téměř 75 %, zatímco příjmy tento růst zdaleka nepokrývají. Veřejný dluh Německa se za posledních pět let zvýšil z 1 300 miliard eur (31,85 bilionu Kč) na aktuálních 1 900 miliard (46,55 bilionu Kč). Plány na další zadlužování přitom pokračují - do roku 2029 chce vláda přijmout nové dluhy v objemu 851 miliard eur (20,86 bilionu Kč).

Již nyní v rozpočtu na rok 2029 chybí 170 miliard eur (4,17 bilionu Kč). Jedním z nejvážnějších důsledků je rychlý růst nákladů na obsluhu dluhu. Odborníci varují, že do roku 2029 by téměř každé osmé euro z daňových příjmů mohlo směřovat výhradně na úroky. Vláda přesto spoléhá na příznivý ekonomický vývoj, který má v budoucnu zlepšit rozpočtovou situaci. Podle účetního dvora je však tento přístup nebezpečný a zcela nevhodný pro aktuální situaci.

Auditoři požadují okamžitá strukturální opatření, která by zamezila dalšímu prohlubování rozpočtových problémů. Zásadní je podle nich zaměřit se na skutečně nezbytné státní funkce, výrazně omezit dotace a přehodnotit výdajové priority. Kritizováno je rovněž přebujelé personální zajištění státní správy. Pokud by vláda dodržela slib postupného snižování stavu zaměstnanců o 2 % ročně, nemusela by podle auditorů přijímat žádná mimořádná opatření. Dosavadní návrhy na úspory však dosahují méně než 1 %, což odborníci označují za naprosto nedostatečné.

Prezidentka Spolkového kontrolního úřadu Kay Schellerová ve zprávě uvedla, že vláda musí hlavně financovat své základní funkce z vlastních příjmů. Strukturální rozpočtové problémy se podle ní nevyřeší spoléháním se na nejistý budoucí růst. Kancléř Friedrich Merz sice hovoří o potřebě sociálních reforem a nových investic, avšak stávající stav veřejných financí může tyto plány zásadně zbrzdit. Společně s ministrem financí Larsem Klingbeilem čelí současně ostré kritice nejen ze strany opozice, ale i z vlastních politických řad.

Zpráva přichází jen den poté, co Evropská komise schválila návrh víceletého rozpočtu Německa, čímž připravila cestu k historickému zvýšení výdajů na obranu a infrastrukturu v největší ekonomice EU. Střednědobý rozpočtový plán Berlína, představený v červenci, předpokládá průměrný deficit ve výši 2,9 % ročního HDP v letech 2025 až 2029, což je těsně pod 3% limitem EU.