I přes oživení ekonomiky se dvě třetiny Čechů domnívají, že žijeme v hospodářské krizi. Kvůli inflaci a vývoji na finančních trzích se 64 procent domácností obává, že jejich úspory ztratí hodnotu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Generali Investments CEE. Průzkum zároveň ukázal, že od počátku roku se zvýšil podíl lidí, kteří omezují výdaje kvůli obavám z inflace.

Hlavní zdroj obav z hospodářské situace představují náklady na bydlení, jako hrozbu je vnímá každý pátý respondent. Ceny energií považuje za riziko 18 procent dotázaných. Šestina Čechů se shodně obává poklesu reálných mezd a obecného růstu spotřebitelských cen.

Obavy mezi domácnostmi panují navzdory tomu, že reálné ekonomické ukazatele naznačují hospodářské oživení. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) ve druhém čtvrtletí vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) meziročně o 2,4 procenta, inflace v červenci meziročně byla 2,7 procenta. Ministerstvo financí za celý rok čeká hospodářský růst o 2,1 procenta po loňském jednom procentu, Česká národní banka odhaduje letošní růst HDP na 2,6 procenta. Průměrná roční inflace by podle obou institucí měla být do 2,5 procenta po loňských 2,4 procenta.

Podle průzkumu také lidé více než na začátku roku omezují výdaje. Šetření na potravinách nyní oznámilo 57,7 procenta dotázaných, v lednu to bylo 50,5 procenta. Podíl lidí, kteří se snaží snížit spotřebu energií a vody se zvýšil na 58,1 procenta z lednových 53,5 procenta. Polovina lidí uvádí, že chodí méně do restaurací, třetina říká, že méně utrácí za koníčky, a čtvrtina, že ruší předplatné některých služeb.

"Jakkoliv se v průzkumech opakovaně deklaruje záměr šetřit na potravinách či chodit méně do restaurací, tak je otázkou, v jak silné míře se tyto úmysly skutečně realizují. Data z maloobchodu například za letošní první pololetí hlásí skutečně jen pozvolný růst prodejů potravin. Na druhou stranu ve druhém čtvrtletí poměrně solidně vzrostly tržby ve stravování a pohostinství," upozornil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Lidé v průzkumu také uvedli, že od příští vlády očekávají podporu růstu reálných mezd či podporu dostupného bydlení. Zároveň 15 procent respondentů očekává od nového kabinetu snížení zadlužení státu. "Zde si nemyslím, že by respondenti vnímali nějaké rychle působící propojení mezi veřejnými financemi a vlastní životní úrovní. Jde spíše o volání po dlouhodobě působících systémových změnách, jež by zlepšily stabilitu veřejných financí a spolu s tím i udržitelnost a důvěryhodnost důchodového systému," uvedl Jáč.

Průzkum se uskutečnil na přelomu července a srpna na reprezentativním vzorku 1036 lidé ve věku od 18 do 65 let ze všech krajů Česka.