Tag: ekonomika

Články k tagu

Rozkopané mraveniště v Davosu

Každému se asi někdy za život naskytl pohled na čerstvě rozhrabané mraveniště. Organizovaný celek zasažený nečekaným šokem, v němž jednotliví mravenci zmateně pobíhají sem a tam. Tak nějak vypadá v poslední době i světová politika. A nepomohlo ani to, že minulý týden se většina světových lídrů shromáždila na jednom místě – na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. Americká analytička Zineb Riboua popsala svůj dojem z fóra jako „biblickou babylonskou věž těsně poté, co Hospodin lidem zmátl jedinou řeč“.

Pád EU mezi „middle powers“

Pohled drtivé většiny českých „mluvících hlav“ (jedné takové události na ČT jsem měl to potěšení se zúčastnit) na summit v Davosu vypovídá bohužel mnohem víc o nás a našich problémech než o tom, co se na tomto nejdůležitějším primárně ekonomickém fóru světa odehrálo. Takže jsme se dověděli něco o Grónsku, maličko o tom, že kanadský premiér Mark Carney citoval Václava Havla, a to je asi tak vše. Přitom už i u projevu Marka Carneyho míjíme to podstatné. Nešlo v něm zdaleka jen o citát Havla, který navíc mnoho komentátorů interpretuje přesně opačně, než jak ho kanadský premiér použil.

Česko má vládní zmocněnkyni pro zavádění stavebního zákona, stala se jí Landová z Hospodářské komory

Vládní zmocněnkyní pro zavádění stavebního zákona se stala předsedkyně sekce územního a regionálního rozvoje Hospodářské komory Hana Landová. Na starosti bude mít koordinaci implementace zákona mezi jednotlivými resorty. Rozhodla o tom v pondělí vláda. Vláda přijala nový stavební zákon, který zavádí centrální stavební správu a stanovuje stavby hromadného bydlení za veřejný zájem, v polovině loňského prosince. Zákon má podle ní zásadně zjednodušit a zrychlit povolování staveb,

HDP za celý rok 2025 zřejmě vzrostl o 2,5 %, MF je také optimističtější ohledně letoška

Hrubý domácí produkt za celý rok 2025 pravděpodobně vzrostl o 2,5 %. Uvedlo to ministerstvo financí v rámci své lednové makroekonomické predikce. Česká ekonomika by si zároveň v letošním roce měla udržet solidní růstové tempo s očekávaným růstem 2,4 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu více, než se očekávalo. Geopolitické napětí a hrozba nových cel nadále představují významná rizika a nejistoty.

Praha je nejdražším městem východní Evropy

Praha je nejdražším městem východní Evropy z pohledu celkových nákladů na život a bydlení. Na dalších příčkách se umístily Bratislava a Varšava, zatímco Budapešť se v žebříčku nachází výrazně níže. Vyplývá to z indexu databáze Numbeo, kterou má ČTK k dispozici. Zahrnuje jak běžné výdaje domácností, tak náklady na nájemní bydlení, a poskytuje tak komplexní srovnání finanční náročnosti života ve městech.

Poláci se drží zlotého a nechtějí do eurozóny. Ministr financí popsal důvody

Polsko nespěchá se vstupem do eurozóny. Usiluje nyní spíše o získání křesla ve skupině největších ekonomik světa G20. V rozhovoru s listem Financial Times to uvedl polský ministr financí Andrzej Domański. „Naše ekonomika si zjevně vede lépe než většina těch, které mají euro,“ uvedl Domański. „Máme k dispozici čím dál více údajů, výzkumů a argumentů k zachování polského zlotého,“ dodal. Polsko bylo podle výpočtů Mezinárodního měnového fondu (MMF) v loňském roce dvacátou největší ekonomikou na světě.

Čekání na cenovku superdávky. Brzy se začne ukazovat, jestli sociální pomoc zdraží o miliardy

Superdávka prochází přechodným obdobím a úřady už řeší statisíce žádostí, které mají vyřídit v nejbližších měsících. S tím se také začne v praxi ukazovat, jak přesně se strefí odhady ohledně samotné výše podpory či okruhu žadatelů, ale také v případě výdajů státního rozpočtu. Důležité bude, jak se zachovají lidé s nárokem na pomoc a v jaké míře jim bude případně nárok náležet. Odhady se tak od počátku pohybují od možnosti, že dojde k ušetření nákladů oproti původnímu systému, až k možnosti, že se pomoc státu o několik miliard prodraží.

Pokud to se zadlužováním půjde takhle dál, zákonodárci mohou za pár let přijít o pětinu platu

Bude-li se stát dál zadlužovat podobným tempem jako zřejmě chystá pro letošní rok vláda Andreje Babiše (ANO), může to klidně za pár let snížit platy zákonodárců o dvacet procent. Došlo by k tomu ve chvíli, kdy by veřejný dluh České republiky překročil 50 procent HDP. Jde o relativně nenápadnou součást zákona o platech představitelů státní moci. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) opakovaně uvádí, že udržet schodek rozpočtu v letošním roce pod hranicí 300 miliard, je velmi složité.

Masakr v Íránu

Padne islamistický režim v Íránu? Nespočet analytiků, komentátorů, expertů, disidentů a exulantů pátrá po náznacích, že tentokrát je to jiné. Írán zažívá masivní protesty proti vládnoucí diktatuře každých pár let. Velké protirežimní demonstrace proběhly v letech 2009–2010, 2017–2018, 2019–2020 a 2022–2023. Cyklus je vždy stejný. Davy v ulicích skandující protivládní hesla zasejí v globálním mínění naději, že tyranie ajatolláhů by mohla po desetiletích skončit. Pak režim nasadí represivní složky a utopí v krvi jakýkoli pokus o povstání. Cyklus začíná nanovo.

Ekonomická situace se lepší, dětí nepřibývá. Co brzdí porodnost?

Rok 2025 byl s největší pravděpodobností dalším rokem, kdy došlo k překonání historického minima počtu narozených dětí. Podle oslovených expertek je rekordní snížení počtu dětí dáno celou řadou faktorů, ať už se jedná o dostupnost bydlení, změnou postojů a společenských norem, ale také institucionálními faktory pro skloubení práce a rodiny. Přímá finanční pomoc má podle oslovených expertek jen velmi omezený dopad na porodnost, rodiče potřebují spíše infrastrukturní změny či lepší státem garantované investiční nástroje, jako je tomu třeba v Norsku

Socialismus nefungoval, ale ještě to šlo

Historik Jiří Suk napsal už před dvaceti lety dosud nejlepší knihu o roce 1989: Labyrintem revoluce, pak další skvělé knihy o moderních českých dějinách a nyní pro osmnáctý díl „paseckých“ Velkých dějin zemí Koruny české tisícistránkovou fresku o letech 1956 až 1967. Nejde v ní ani tak o popis dějů, ale o rentgenový pohled do nitra tehdejší společnosti, s níž jsme přitom spojeni víc, než si běžně připouštíme. V dobrém i ve zlém. Jde o rozhovor dvou vrstevníků, kteří vzpomínají na něco, u čeho sice nebyli, ale jako by ano. Byl to totalitní stát, ale teror už víceméně ustal.

Může být ODS ještě catch-all party?

Nedávno skončený kongres ODS byl kongresem, kde si strana vybírala nové vedení, tedy kongresem zaměřeným ne vůči veřejnosti, ale dovnitř. Tomu odpovídala rétorika. Nelze ji hodnotit jako upoutávku na příští volební kampaň ODS. Členové si tam vyříkávali problémy své organizace. Takže by asi bylo zavádějící vyvodit z toho, že ODS bude odteď promlouvat k veřejnosti manažerskou hantýrkou, již tam bylo možné porůznu zaslechnout. Oni nemluvili primárně k nám, byť si samozřejmě byli vědomi, že kongres takové strany část veřejnosti sleduje.

Babiš v Davosu jednal s Vučićem či Ruttem. Do Prahy pozval Alijeva. Představil maraton schůzek

Premiér Andrej Babiš se na Světovém ekonomickém fóru v Davosu setkal s řadou politiků. Například se srbským premiérem Aleksandarem Vučićem, šéfem NATO Markem Ruttem či německým kancléřem Friedrichem Merzem. Babiš také zdůraznil schůzku s představitelem Ománu, kde chce premiér otevřít českou ambasádu. Setkal se také z prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem. Ázerbájdžán přitom začal prodávat plyn do Německa a Rakouska. Dění v Davosu Babiš představil na sociálních sítích.

Jakarta místo Davosu? Světové ekonomické fórum možná opustí Švýcarsko

Světové ekonomické fórum přemýšlí, že by se v příštích letech mohlo konat i někde jinde než v Davosu. Místo švýcarského Davosu se mluví o irském Dublinu nebo americkém Detroitu. Vedoucí představitelé Světového ekonomického fóra (WEF) zvažují, zda by se nemělo změnit místo konání každoročního zasedání této organizace, píše deník Financial Times (FT). Zasedání se tradičně koná ve švýcarském horském letovisku Davos.

Prezidentka ECB předčasně opustila večeři v Davosu. Neunesla kritiku amerického ministra

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Legardová odešla předčasně z VIP večeře, jelikož neunesla kritická a tvrdá slova ministra obchodu USA Howarda Lutnicka. Ten ostře kritizoval energetickou politiku, propagoval uhlí nad obnovitelnými zdroji a uvedl, že starý kontinent ztrácí globální konkurenceschopnost. Stalo se tak během probíhajícího Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu na akci, kterou pořádala investiční skupina BlackRock, píše agentura Reuters.

Schillerová chystá zvýhodnění penzijka, příspěvek státu by mohl být dosažitelnější

Vláda Andreje Babiše (ANO) chce zatraktivnit třetí důchodový pilíř tak, aby i mladí lidé byli motivováni si co nejdříve začít spořit. Součástí by měly být nižší poplatky za správu a zhodnocení úspor, ale také možnost příspěvku od státu od nižší hranice úložky. Schillerová dodala, že proces legislativní úpravy už byl zahájen. Schillerová se minulý týden střetla s bývalým ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) ohledně zrušení růstu výše odvodů OSVČ.

„Totální hausnumera“. Vláda podle Babiše již dále asi nebude počítat přínos Ukrajinců

Vláda bude nejspíš dál zveřejňovat statistiky o uprchlících z Ukrajiny a výdajích na jejich podporu. Modely a výpočty o jejich přínosu Česku zřejmě už ale připravovat nebude. Vyplývá to z vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) na dnešní tiskové konferenci po zasedání kabinetu. Podle údajů ministerstva práce z minulého volebního období zaplatili uprchlíci z Ukrajiny loni za tři čtvrtletí na odvodech a některých daních 23,2 miliardy korun.

Stárnoucí populace přinese Česku plejádu obrovských problémů. Migranti ani AI to nevyřeší

Český demografický výhled je neúprosný a stárnoucí populace ovlivní ekonomiku v celé řadě oblastí. Kromě dopadů na příjmy z daní či výplaty důchodů lze očekávat například rostoucí odpor proti nové výstavbě či danění nemovitostí nebo třeba rostoucí segment služeb zaměřených na seniory. Podle expertů nelze spoléhat, že výkon ekonomiky posílí umělá inteligence nebo třeba migranti. Čekají velkou strukturální změnu na trhu práce i v celé ekonomice.

EU rozjela uhlíkové clo. Zpoplatní emise i mimo její hranice

Evropská unie letos v lednu spustila další klíčový projekt Green Dealu. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, známý pod zkratkou CBAM a přezdívaný „uhlíkové clo“, má zatížit dovoz zboží ze zemí s volnější klimatickou politikou stejnou cenou uhlíku, jaké čelí firmy vyrábějící v EU. Opatření se zatím týká energeticky náročných odvětví, jako je výroba oceli, železa, hliníku, cementu, hnojiv a výrobků z nich a vodíku a elektřiny.

Volání kmene – glosa k politické sémantice

Jsou výrazy, které neslouží k analýze, ale k prokázání příslušnosti. Fungují jako jemné podání ruky mezi zasvěcenými: krátký záblesk spikleneckého porozumění, který ujišťuje, že patříte na správnou stranu. Jedním z těchto slov je neoliberalismus. Vyslovený s lehkým povzdechem na panelové diskusi či na recepci působí jako společenský parfém: dost kritiky, aby se nepochybovalo o kulturní gramotnosti mluvčího, a dost zdrženlivosti, aby se vyhnul skutečnému sporu.

Trump míří doleva

Podle analytiků i predikčních trhů američtí republikáni v letošních volbách do Kongresu, tzv. midterms, s vysokou pravděpodobností přijdou o kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, ne-li i nad Senátem. Což vzbuzuje otázku, jak bude Donald Trump dál vládnout. Odpověď ale může být překvapivá. Zaprvé, Kongres v této éře prakticky neschvaluje žádné zákony, prezident ho potřebuje vlastně jen na rozpočet, a ten se vždycky nějaký schválí.

Kdo se o nás postará

Rok 2026 začal sérií událostí, které názorně ukázaly, že změny ve světě akcelerují. „Zatčení“ venezuelského diktátora Madura, „zatčení“ tankeru Marinera z ruské stínové flotily mezi Islandem a Velkou Británií a konečně nová vlna amerického tlaku na Dánsko v otázce Grónska mají společný jmenovatel. V souladu s před měsícem publikovanou Národní bezpečnostní strategií Spojené státy nejen potvrzují svoji hegemonii na západní polokouli, ale celkově se nevzdávají pozice světové supervelmoci. Řečeno filmovým jazykem: Mají zbraně a nebojí se je použít.

Centrální banky stojí za šéfem Fedu. „Nezávislost je základním kamenem ekonomické stability“

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se dnes postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová. "Jsme plně solidární s Federálním rezervním systémem a jeho předsedou Jeromem H. Powellem. Nezávislost centrálních bank je základním kamenem cenové, finanční a ekonomické stability v zájmu občanů, kterým sloužíme," stojí v prohlášení.

„Ohrožuje bezpečnost a působí ekonomické škody.“ Petr Fiala se ostře pustil do Babiše kvůli muniční iniciativě

Bývalý premiér Petr Fiala se ostře pustil do nové vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) detailními veřejnými vyjádřeními o podrobnostech muniční iniciativy podle Fialy ohrožuje bezpečnost lidí a firem, působí i ekonomické škody. Fiala zároveň ostře zkritizoval plán jmenovat Filipa Turka zmocněncem pro Green Deal poté, co ho prezident odmítl jmenovat ministrem. Podle Fialy současná vláda obchází Ústavu a vytváří politické trafiky. Proti slovům Petra Fialy se ohradil místopředseda vlády Karel Havlíček (ANO).

Rubio: Odmítáme zastaralý model multilateralismu. Éra bianko šeků mezinárodní byrokracii skončila

Spojené státy odmítají zastaralý model multilateralismu, odmítají platit mezinárodní byrokracii, komentoval dnes čtvrteční rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa opustit desítky mezinárodních organizací, které neslouží americkým zájmům ministr zahraničí USA Marco Rubio. Podle Bílého domu tyto subjekty „propagují globalistické agendy“, které jsou v rozporu se suverenitou USA, ekonomickou prosperitou a národní bezpečností.

Němci mají pracovat o hodinu týdně déle, zní z vládní strany

V Německu se rozhořela velká debata o délce týdenní pracovní doby. Šéf bavorské CSU Markus Söder přišel s návrhem, aby Němci pracovali o jednu hodinu týdně více. Podle části ekonomů by takový krok mohl přinést citelný růst ekonomiky a alespoň krátkodobě ulevit napjatým sociálním systémům. „Musíme pracovat déle,“ prohlásil Söder s odkazem na udržitelnost důchodového systému. „Jedna hodina navíc by pomohla nám všem, ukazují to příklady Švýcarska a dalších zemí,“ uvedl.

„EET je třešnička na dortu.“ Stát má rezervy hlavně v šedé ekonomice, říká Schillerová

Státní rozpočet v minulém roce o téměř padesát miliard překonal schválený deficit. Většinu z této částky nicméně tvoří peníze z Evropské unie. I tak by ale došlo k nedodržení schváleného schodku. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro Echo24 řekla, že se domnívá, že bývalá vláda Petra Fialy (ODS) mohla hospodařit lépe, rezervy kromě čerpání evropských peněz především v nedostatečném boji s šedou ekonomikou.

Nezaměstnanost varovně roste. Letos zřejmě padne hranice 5 procent

Nezaměstnanost v Česku na přelomu roku dál roste a podle části ekonomů se blíží k psychologické hranici pěti procent. Zatímco většina analytiků upozorňuje na tradiční sezonní vlivy, někteří varují, že jde o hlubší trend související s útlumem průmyslu a zhoršující se konkurenceschopností české i evropské ekonomiky. Podle údajů Úřad práce ČR vzrostla registrovaná nezaměstnanost v prosinci na 4,8 procenta z listopadových 4,6 procenta.

Ekonomika letos poroste pomaleji, krátkodobě může pomoci vládní puštění žilou. A co mzdy?

Zatímco rok 2025 z pohledu růstu ekonomiky i reálných mezd zřejmě předčil očekávání, letošek bude o něco slabší. Ekonomika by podle ekonomů nicméně mohla nadále růst o více než dvě procenta, což by byl i s ohledem na výkon hlavních obchodních partnerů slušný výkon. Na tom, jak rychle porostou reálné mzdy, ekonomové shodu nemají. Nastínili, jaké jsou „domácí úkoly“ vlády Andreje Babiše (ANO), aby se české ekonomice dařilo lépe.

Prezidenta jsem varoval, že nelze akceptovat nepravdivé údaje v rozpočtu, říká ekonom Marek

Deficit státního rozpočtu za rok 2025 podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) výrazně překročí schválenou výši 241 miliard korun. Dojde k tomu navzdory „garancím“, které prezidentu Petru Pavlovi slibovali v roce 2024 tehdejší premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS). Prezidenta před podpisem zákona o rozpočtu varoval jeho tehdejší poradce David Marek, který nyní uvedl, že Pavlovi říkal, že nelze akceptovat nepravdivé výdaje, které návrh obsahoval.