Čtvrtina českých zaměstnanců si chce v nejbližších 12 měsících říct o přidání mzdy. Češi tak patří mezi národy, které si o přidání chtějí říct nejméně. Nemají ani velkou ambici měnit zaměstnavatele nebo říct si o kariérní postup, vyplývá z průzkumu, který poradenská firma PwC udělala mezi 50.000 zaměstnanci ve 48 zemích světa.

Situace se příliš nemění, loni to bylo v Česku 27 procent lidí, před dvěma lety 22 procent. Průměr ve sledovaných zemích dosahuje 37 procent. Češi jsou tak v žádosti o přidání výrazně skromnější než lidé v jiných částech světa.

„Dokonce ani před dvěma lety v období zvýšené inflace uchazeči na českém trhu práce neprojevovali výraznější tlak na zvyšování platů. Tento trend odráží upřednostňování jistoty a stability zaměstnání, což je charakteristické pro současnou situaci s téměř rekordně nízkou mírou nezaměstnaností,“ uvedla expertka PwC na řízení lidských zdrojů Andrea Linhartová Palánová. Firmy podle ní čelí značné konkurenci při získávání kvalifikovaných pracovníků, zatímco část zaměstnanců oceňuje stabilitu svého pracovního místa. „Tato rovnováha zároveň vede k relativně nízkému tlaku na růst mezd,“ řekla.

Jen v pěti zemích, zpravidla asijských, si lidé chtějí říct o přidání ještě méně. Jedinými Evropany, kteří žádají přidání ještě méně, jsou Španělé, kde to je 22 procent. Nejvíce mohou žádosti o přidání očekávat zaměstnavatelé v Indii se 65 procenty, Nigérii se 60 procenty či Spojených arabských emirátech s 56 procenty. Z evropských zemí budou v blízké budoucnosti žádat přidání nejvíc Poláci, kde se k tomu hlásí 45 procent oslovených.

„Růst reálných mezd (v Česku) je už v letošním roce poměrně silný, zároveň pominuly inflační tlaky. Zaměstnanci tak věří, že s růstem mezd budou přicházet sami zaměstnavatelé a lidé nebudou muset o navýšení žádat,“ řekla Palánová. V letošním roce podle dat ČSÚ přesahuje růst reálný mezd pětiprocentní tempo, průměrná mzda se tak přiblížila hranici 50.000 korun.

Češi nechtějí ve velkém měnit práci, změnit zaměstnání se jich v nejbližších měsících chystá 18 procent. I v tomto směru zaostávají za světem, kde se letos chystá změnit působiště 26 procent lidí. Ze sledovaných zemí chce práci změnit méně lidí jen v Koreji, Thajsku a Číně. Největší přesuny na trhu práce budou zřejmě ve Švýcarsku, z evropských zemí i v Řecku či Francii.

O povýšení je mezi českými zaměstnanci ještě menší zájem, říct si o kariérní růst se chystá 14 procent lidí, zatímco ve světě je to 32 procent. Obyvatelé ČR podle průzkumu příliš finančně zajištěni nejsou. To, že má dost peněz nejen na nezbytné výdaje, ale i na spoření, dovolenou či další výdaje, připouští 40 procent lidí. Loni to bylo 37 procent. Téměř polovina pracujících míní, že nezbytné účty zvládne bez problémů zaplatit, ale nezbyde jim na to, aby si odkládali na spoření. Zhruba každá desátá česká domácnost tvrdí, že po většinu měsíců nezvládá platit ani základní účty.