Tag: jazykověda

Články k tagu

„Nejprve jsem mu sdělil, že se bude jmenovat Pátek...“

Po celé devatenácté století se objevovaly nové a nové české verze populární četby, „počet dalších edic vzrostl tou měrou, že by bylo nesnadno pořídit jejich úplnou bibliografii. Zdá se však, že by nám tento soupis nebyl valně ke cti. Teď je tu konečně překlad nový, jemuž budou dnešní čtenáři asi dávat přednost před poctivým pokusem Vyskočilovým. A řekněme rovnou, že Robinson má štěstí, protože nyní se ho ujal Martin Pokorný (1973), erudovaný překladatel, jehož jméno je příslibem kvality.

Jeden „struggl“ za druhým

Mnoho komentářů inspirovala zpráva o komunistickém přesvědčení adeptky předsednictví Pirátů Janky Michailidu. Kolovaly především screenshoty pirátského fóra, kde se hrdě k vágně definovanému komunismu přihlásila (viz Echo týdne). Z té konfese pirátské funkcionářky mě ovšem zaujala ještě jedna vysvětlující pasáž. „Abolishment duševního vlastnictví je neoddiskutovatelná součást pirátství a jeden z hlavních strugglů pirátského hnutí proti kapitalismu.“ Ilustruje samozřejmost, s jakou do projevu některých lidí pronikají anglické termíny.

Černochová, Stanjura, Jurečka. Několik nových ministrů zaostává v angličtině

Několik členů nové vlády nezvládne vést pracovní jednání v angličtině a bude využívat tlumočníka. Dnešní Hospodářské noviny napsaly, že nedostatečné jazykové schopnosti má nejméně pět ministrů. Strany současné vládní koalice přitom slibovaly, že do vrcholných funkcí obsadí lidi s výbornou znalostí světových jazyků. Zvláště angličtina bude klíčová při blížícím se předsednictví Česka v EU. Premiér Petr Fiala (ODS) hovoří anglicky a německy.

Perličky a přešlapy

Užitečných příruček pro uživatele češtiny, v nichž čtenáři, většinou již odrostlí povinné i nepovinné školní docházce, nacházejí poučení, jak správně zacházet s mateřským jazykem (jistěže se mohou dovzdělat i cizinci), vychází u nás poměrně dost. Člověk se jich po pročtení většinou nezbaví, naopak je zařadí do své knihovny na místo snadno a rychle dostupné, protože ví, že se k nim bude vracet. Zhusta ke svému prospěchu, občas i k zlosti, to když v nich nenachází, co právě hledá.

Na univerzitě zavrhli velká písmena. Píší jen malými na podporu Indiánů

Kancelář pro začleňování cizí kultury a dekolonizaci na kanadské Mount Royal University v Calgary odvrhla pravidla anglického jazyka a všechna slova píše jen malými písmeny. Protestuje tím proti postavení původního obyvatelstva v Kanadě. Jejich postavení vzbuzuje pozornost poté, co byly na několika místech v Kanadě nalezeny neoznačené hroby stovek indiánských dětí. V čele symbolického protestu stojí doktorka Linda ManyGunsová, viceprezidentka kanceláře indigenizace a dekolonizace.

Mluvit velšsky je rasistické, rozhodla velšská rada pro umění

Velšská rada pro umění je rasistická a přiklání se k ideologii bělošské nadvlády. K takovému závěru došel posudek, který si rada sama zaplatila. Podle Antirasistické unie velšského umění se rasismus projevuje například tím, že rada pro umění vyžaduje po svých pracovnících znalost velšštiny. Informuje o tom server Daily Mail. Povinnost velšštinu ovládat se u pracovníků každoročně zajišťuje „vlastním hodnocením“. Problém se má týkat i organizace Národní muzea Walesu, která je s radou úzce spjatá.

Genderově neutrální psaní do škol, požadují němečtí zelení. Znásilnění jazyka, odmítají odborníci

Zelená ministryně školství v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko tlačí na používání genderově neutrálního jazyka ve školách. Ty by se podle ní měly se studenty dohodnout na způsobu psaní generických maskulin, tedy například výrazů jako „učitelé“ nebo „žáci“, které mohou označovat jak mužské, tak ženské pohlaví. Spoluvládnoucí křesťanští demokraté (CDU) ji však za tento plán kritizují kvůli porušování koaliční dohody. Vlna nevole přišla i od filologů, kteří hovoří o „znásilňování jazyka“.

Čeština v časech zrodu

Jiří Rejzek (56), autor Českého etymologického slovníku (1. vyd. 2001), příručky průlomové tím, že je v ní vykládán i původ vulgarismů, v ústech lidu, především mužské populace, běžných bez ohledu na společenské vrstvy (viz veřejně pronášené sprostoty třetího prezidenta ČR), avšak předtím v pracích tohoto typu spíš ignorovaných, přichází s výkladem „pro odbornou veřejnost i laické čtenáře se zájmem o počátky českého národa a jeho jazyka“.

„Z angličtiny je třeba odbourat bělošství. Důraz na správnou gramatiku je rasistický“

Černošský jazyk je na univerzitách diskriminován, zaznělo na virtuálním „Antirasistickém pedagogickém sympoziu“ organizované americkou Towsonskou univerzitou. Řečníci kritizovali univerzitní osnovy a programy psaní za to, že jsou rasistické a upřednostňují bělochy, napsal server Campus reform. „Způsob, jakým je ve školách diskriminován černošský jazyk, odráží to, jak jsou znehodnocovány životy černochů ve světě,“ řekla Baker-Bellová, angličtinářka na Michiganské státní univerzitě.

Běloruská samostatnost

Během rozpadu SSSR, Jugoslávie a Československa na přelomu 80. a 90. let 20. století vznikla, jak známo, řada nových států – některé exsovětské republiky se přitom opíraly o dlouhé dějiny státnosti v minulých obdobích (Gruzie, Arménie nebo Litva), u jiných šlo spíš o kratší dějinnou zkušenost s vlastním státem, ale doprovázenou silnou emancipační a prozápadní, proevropskou orientací (Lotyšsko, Estonsko).

Ptáci, bozi, nebo abeceda... Je těžké najít dobré jméno pro špatný virus

Začátkem letošního roku se do Světové zdravotnické organizace (WHO) dostal nápad: Co takhle pojmenovávat nové varianty koronaviru podle zpěvavých severoamerických ptáků? Využít slova jako "robin" (červenka či drozd) nebo "quail" (křepelka) coby chytlavé nálepky na nové mutace by bylo pro veřejnost méně matoucí, navrhoval jistý epidemiolog sídlící ve Švýcarsku. Navíc by to potěšilo politiky v členských státech WHO, jako jsou Jihoafrická republika nebo Indie.

„Boj proti „systematickému rasismu.“ Na Princetonu už nebudou žádat řečtinu a latinu

Na jedné z nejprestižnějších univerzit z břečťanové ligy, Princetonu, se vypustil důraz na znalost latiny a řečtiny. Škola tím chce bojovat proti "systematickému rasismu". Konkrétně se to má týkat oborů, které se zabývají antikou. Informoval o tom časopis určený pro absolventy školy Princeton Alumni Weekly. ,,Minulý měsíc členové fakulty přijali změny na katedře antiky. Mezi změnami bylo i odstranění požadavku střední znalosti řečtiny nebo latiny.

Umba žijby. Podivuhodné dílo básnivého oprávce jazyka českého

Na gymnáziu v Hradci Králové učil v letech 1871–1897 matematiku a fyziku, už během této štace však proslul jako oprávce českého jazyka. Nebyl to purista lepící neologismy typu piskorukofoukohmatec (klarinet) nebo rukonohokolorychlostrk (velociped), nýbrž básník, který je vytvářel ze slovních kořenů. Jakuba Hrona užívajího přízvisko Metánovský inspirovaly tvary, které původnímu významu občas odpovídaly, ale často se mu jen blížily „kořenovými zvuky“. Jeho konstrukty tak perlily svéráznou zvukomalebnou poetikou.

Péřovku, spacák a do Jizerek

Až dosud se jazykovědná bohemistika obešla bez soupisu slov vzniklých z názvů původně víceslovných a existujících poté místo/vedle nich. Bramboračka je bramborová polévka, pololetky jsou pololetní prázdniny, Veletržák říkají holešovické budově Národní galerie nejspíš ti, kteří tam chodí přes Štrosmajerák. Atd. Kolik vlastně takových slov v současné češtině „běhá“? Jakou mají frekvenci? Kam patří žánrově?

Fandíme nadšeně, (ne)přechylujeme vášnivě

Na sociálních sítích došlo v minulých týdnech k relativně hojnému výskytu projevů radosti (Ano! Někdo měl radost! Proč jste s tím něco neudělali! Teď už je pozdě!). Způsobil ji svými výkony, vystupováním a vůbec „uměleckým dojmem“ český basketbalový tým, který na mistrovství světa v Číně dosáhl až na dříve nemyslitelné šesté místo. Cesta k němu nebyla nijak ušmudlaná, podepřená rozmarem náhody. Vedla přes slavná vítězství a heroické porážky.

Govoriš po ruski? Zájem o studium ruštiny se za posledních deset let pětkrát zvýšil

Ve školách roste zájem o výuku ruštiny. Počet žáků základních škol, kteří se tento jazyk učí, se za deset let zvýšil zhruba pětkrát. Loni mělo na základních školách ruštinu zhruba 52.000 dětí z celkového množství přibližně 791.000 školáků, kteří se učí cizí jazyk. Naprostá většina všech chodí na angličtinu. Další řeči si děti volí většinou později jako druhý cizí jazyk. Ruština je na školách třetím nejobvyklejším cizím jazykem po němčině. Necelé procento dětí se učí španělsky či francouzsky. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Komunisté navrhli zákon na ochranu češtiny. Chybu obsahuje už v první větě

Poslanci KSČM opět navrhli jazykový zákon. Jeho cílem je poskytnout češtině zákonnou ochranu jako státnímu jazyku, když současné právní úpravy ji podle předkladatelů „na uspokojivé úrovni“ nechrání. Předloha, jak upozornili někteří uživatelé sociálních sítí, obsahuje chybu už v první větě návrhu zákona. K podstatnému jménu mužského rodu „Parlament“ autoři vztáhli přechodník „vycházejíc“, s koncovkou pro ženský a střední rod čísla jednotného.

Byli už všichni v Mexiku?

Novela Lubomíra Doležela Poločas rozpadu předkládá dva vydařené vtipy. O prvním se nejspíš půjde dočíst ve všech zmínkách, které se knize dostanou: je to literární debut autora, jenž se dosud veřejně věnoval vědeckému psaní. Doležel je celosvětově známý a uznávaný jazykovědec a teoretik vyprávění, takže ve své knize předvádí prakticky to, co dosud komentoval.