Tag: jazykověda

Články k tagu

V Praze začala mánie s přejmenováním stanic. Prázdná gesta bez výsledků, tepe opozice

V hlavním městě se strhla lavina s návrhy na přejmenování stanic metra, která spustila poměrně vášnivou diskuzi mezi městskými částmi, opozicí i magistrátem. Zatímco některé radnice přicházejí s alternativními jmény stanic, jiné žádají o zachování těch stávajících. Organizace Ropid, která plánuje pražskou dopravu, mezitím připravila až 18 návrhů na změnu jmen. Kritici ale varují před chaosem a laciným PR radnic.

Vstříc sémantické apokalypse!

Je jaro, i pár těch slunečných dnů se venku rozsvítilo, zprávy jsou plné různých možností a forem apokalypsy – tak proč jednu nepřidat. Navíc ještě ne moc probíranou. A ne, nemám na mysli apokalyptické důsledky zavedení letního času. Jde mi o apokalypsu sémantickou, která není jen vzdálenou možností, ale už se rozbíhá. Před několika dny uvedla společnost OpenAI nový model chatbotu GPT. Jeho schopnost formulovat a vytvářet obrazy má být výrazně lepší. V oznámení o startu nového modelu se to ilustrovalo také schopností chatbotu vytvářet na základě fotografií obrázky ve stylu japonské animace anime.

Děti budou indoktrinované, ale budou umět anglicky

České školství stojí před největší změnou za posledních dvacet let, tvrdí resortní ministr Mikuláš Bek (STAN), o zásadních změnách hovoří i předseda vlády Petr Fiala (ODS). Nyní byla dotažena několikaletá anabáze, když ministr představil nové školní osnovy pro základní vzdělávání. Neříká se jim tedy osnovy, ale Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP). Ten divný název však nemusíme chápat jen projev byrokratického jazyka, je to i odraz dobového trendu. V něm stát poskytuje školám větší prostor, aby si poskládaly výuku podle svého, a ještě větší prostor má dostat žák.

„Zrušení ruštiny na ZŠ je politika. Znehodnotili pět let naší práce,“ kritizují Beka budoucí učitelé

Plánované zrušení výuky ruštiny na základních školách neznamená omezení jen pro žáky, tvrdé probuzení přichystalo i budoucím učitelům. Studenti pedagogických fakult se totiž dozvěděli, že jejich aprobace na výuku ruského jazyka vyjde do budoucna vniveč. Část z nich to ostře kritizuje a zcela zpochybňuje argumenty, s kterými přišel resort Mikuláše Beka (STAN).

Proces dobrý, všechno dobré

Lidé dnes používají spoustu anglicismů (nebo spíš amerikanismů) tam, kde to vůbec není potřeba. A přitom existují anglická slova, pro něž vůbec není český ekvivalent, ale hodil by se. Jedním z takových je accountability. Podle slovníku je to odpovědnost. Jenže primárním překladem odpovědnosti do angličtiny je responsibility a ta accountability se nám vytrácí. Přitom je to užitečné slovo. Znamená specificky odpovědnost politika nebo nějakého funkcionáře těm, kteří ho zvolili nebo mu svěřili moc.

Průměr k ničemu není

„Diskuse o překladatelství a problémech v oblasti literárních překladů. Hovoří se o kvalitě překladů, problémech s honoráři, podmínkách pro překladatele a také o roli nakladatelství v procesu překladu a problémech s kvalitou překladů. Diskuse se také dotkla tématu umělé inteligence a strojového překladu, přičemž jeden z účastníků uvedl, že se nebojí nahrazení překladatelské práce umělou inteligencí. Na závěr se účastníci shodli na tom, že je důležité, aby se čtenáři zajímali o kvalitu překladů a podporovali dobré překladatele. Pozvání do diskuse přijali Viktor Janiš, Ladislav Nagy, Alice Flemrová, Radka Smejkalová a Ondřej Bojar.

Ne foccacia, ale „taliansky chlieb“? Zoufalí hospodští řeší, na co budou smět lákat jedlíky

Kontroverzní šéfka slovenského resortu kultury Martina Šimkovičová přichází s dalším svérázným nápadem: chystá novelu zákona o státním jazyce, která má posílit postavení slovenštiny ve vybraných oblastech úředního a veřejného styku, jak uvádí ministerstvo. V praxi to mimo jiné znamená, že by se měly upravit i názvy položek na jídelních lístcích a eliminovat výrazy jako cash nebo job. To máme cordon bleu překládat jako „modrou šňůru“ a foccaciu jako „italský chléb“? ptají se restauratéři.

První střední škola v Belgii zavádí povinnou arabštinu. Podle ředitele je to „intelektuální výzva“

Katolická střední škola Heilige-Drievuldigheidscollege (Le Collège de la Sainte-Trinité) v belgické Lovani zavádí jako první škola v zemi povinné hodiny arabštiny. Krok vyvolal odpor na sociálních sítích a u vlámských vlastenců. Podle ředitele školy Franka Baeyense bude výuka arabštiny „intelektuální výzvou“ pro nové studenty, uvádí například belgický server RTL. Kurz bude povinný pro studenty od šesté třídy této střední školy.

Není kunda jako kunda

Patrně málokdo nezaznamenal, že vtipná věc se podařila a že v anketě, kterou vyhlásila letecká společnost airBaltic s cílem najít jména pro čtyřicet osm letadel své flotily, skutečně s absolutním předstihem zvítězil mezi jinými toponymy název estonského městečka (a řeky) Kunda. Opravdu se tak bude jmenovat letoun, který bude od příštího roku přistávat patrně také v Praze a Bratislavě. Lidé, tedy našinci, se smějí a jsou s výsledkem spokojeni, jelikož dobrý prank je holt dobrý prank a protože představa vulgarismu svobodně vrženého do prostoru osvobozuje.

Tchaj-wan stojí mimo svět

Hostem letošního ročníku největšího středoevropského literárního festivalu Měsíc autorského čtení byl Tchaj-wan. Mezi hosty patřila také novinářka, právnička, kriminoložka a předsedkyně Tchajwanské aliance za zrušení trestu smrti Čang Ťüan-fen. Autorka non-fiction na festivalu představila knihu Hooligan Wang Xin-Fu, za niž obdržela Tchajwanskou literární cenu. Pojednává o nejstarším muži v cele smrti na Tchaj-wanu, jenž může být kdykoli popraven za zločin, který však nespáchal.

Olympiáda oživila spor o přechylování ženských jmen. Nic se nemění, vzkazuje ČT

Přenosy olympijských her na České televizi i letos stejně jako v minulých letech vyvolávají zájem diváků. Lidé na sociálních sítích komentovali například zahajovací ceremoniál, nejvíce ale zaujaly výkony některých komentátorů – konkrétně upuštění od zvyku přechylovat cizí ženská příjmení. „Kdo je ten odvážlivec, co na přenosu z plavání nepřechyluje? Úplná revoluce na ČT Sport,“ ptal se jeden z uživatelů na síti X.

Konsekvence našeho spíkování

Ministr školství Mikuláš Bek by rád zavedl povinnou angličtinu už od první třídy, nic proti tomu. Děti jsou v tom věku učenlivé a umět cizí jazyky je potřeba, na tom se shodnou asi všichni. Jiná věc je, jestli by český školský systém dokázal tu výuku provádět způsobem, který by měl smysl. Nedostatečná znalost angličtiny je v české veřejné debatě dlouho probírané téma. A jistě platí: Čím větší znalost, tím lépe. Ze svých letmých pozorování jsem ale nenabyl dojmu, že by Češi ve znalosti toho jazyka v evropském kontextu nějak dramaticky zaostávali.

Napětí mezi školami a Bekem opět stoupá. Začal do revizí vstupovat politicky

Ředitelé a učitelé škol si dlouhodobě stěžují na to, že ve školství neexistuje žádná dlouhodobá vize, koncepce, kterou by se dařilo naplňovat. S novým ministrem přijde konec změnám, na které se školy složitě adaptovaly, odborné debaty vyjdou vniveč. Podobné pocity teď u některých ředitelů či pedagogů opět vyvolal ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Po dlouhých měsících rozepří mezi odborníky, zda rušit povinnost výuky druhého cizího jazyka, se ujal rozhodnout politicky.

Když slova nezabíjejí

Uniknout tomu slovu nebylo možné. Několik dní po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica jsme dokola slýchali, že společnost je polarizována. Dokladem i příčinou jsou prý agresivní výroky, které v posledních letech ovládly veřejný prostor. Slova působí polarizaci a polarizace působí atentát. Třeba bratislavská radní Lucia Štasselová uvedla, že důvodem atentátu byly nenávistné projevy, což se objevilo i v titulku, který vyšel na serveru Euronews.com. Rovněž v pořadu Newsroom vysílaném v neděli 19. května na ČT24 se diváci od socioložky médií Maríny Urbánikové dověděli, že je chybou příliš se zabývat pachatelem.

Literatura jako hobby

Řekněme, že Fušeři jsou novela. Příběh má vypravěče, vedlejší postavy, prostředí i dramatický oblouk – respektive dospěje k jednoznačné pointě a uzavřenému konci, glosujícímu veškeré „vyprávění“, jež mu předchází. Všechny tyto ingredience dohromady vytvářejí ospravedlnění pro to, proč Fušery vydávat: představují literární úsilí, s předvedenými texty se zacházelo zjevně tvůrčím a promyšleným způsobem. To není u sběru facebookových statusů – de facto deníku svého druhu – samozřejmost, naopak Fušeři znovu zpřítomňují otázku, jak ke každodenní produkci sociálních sítí přistupovat.

Země, odkud se neutíká, má nadějnou budoucnost

Tato debata se výjimečně nekonala v redakci Echa, nýbrž na festivalu United Islands of Prague. Zúčastnili jsme se ho podruhé, jeho tématem byla vymírající Evropa. Nejen o ní hovořili přírodovědec, biolog, básník a spisovatel Jiří Sádlo z Botanického ústavu AV ČR, etnolog Leoš Šatava z FF UK, jenž se zabývá především malými evropskými národy a jazyky, a Adam Horálek, rovněž z FF UK, který zkoumá antropologii stárnutí a národy asijské.

Polsko uznalo slezštinu za regionální jazyk

Polský Sejm schválil zákon, který uznává slezský jazyk jako "regionální jazyk". Pro přijetí novely zákona o národnostních a etnických menšinách a regionálním jazyce hlasovalo 236 poslanců, v drtivé většině z vládní koalice, uvedl v pátek server DoRzeczy. Podle právníka Bartosze Lewandowského, pokud zákon vstoupí v platnost, bude to mít dalekosáhlé následky. A to jak finanční, tak posílení autonomních snah.

Bavorsko zakázalo úpravy jazyka kvůli genderu. „Jazyk musí být jasný a srozumitelný“.

Bavorsko na úřadech od dubna zakáže takzvané genderování, což je zohledňování genderové rovnosti s pomocí interpunkčních znamének a dalších znaků. Omezení se budou týkat i bavorských škol. Tento krok není překvapivý, protože už loni v prosinci bavorský premiér Markus Söder v zemském sněmu hovořil o tom, že jeho vláda zákaz připraví. Bavorsko se odvolává na Radu pro německý pravopis, která loni s nelibostí konstatovala, že k zápisu genderově vyvážených výrazů se stále častěji používají hvězdičky, dvojtečky či podtržítka

Německé ošklivé slovo roku. Kde zůstaly dárkyně semene?

Ošklivým slovem roku je v Německu slovo remigrace, které podle porotců takzvaná nová pravice používá jako eufemismus pro nucenou repatriaci skupin obyvatelstva s „migračním příběhem“. Loňským ošklivým slovíčkem se tak například stali „klimateroristi“. Letos třetí skončila „topná Stasi“ – lid tak vtipně reagoval na opatření v rámci energetického zákona, „která jsou ale populisticky vykreslována jako diktátorská represe a vynucována proti blahu obyvatelstva“ (ze zdůvodnění). Do stejného soudku patří „klimatická RAF“. Pak že Němci nemají smysl pro humor.

Konec dvojteček, závorek a velkých písmen. Rakouský kancléř chce vymýtit „genderování“

Rakouský kancléř Karl Nehammer v pátek představí svou vizi dalšího rozvoje Rakouska. Kromě témat jako je snižování daní se má podle rakouského deníku Heute věnovat i tématu genderu v souvislosti s jazykem. Podle Österreichplan (Plán pro Rakousko) by se měla změnit pravidla pravopisu, co se týká používání genderu a po vzoru Bavorska tak vymýtit tzv. genderování. Nehammerovy návrhy se setkaly s kritikou i od koaličních partnerů.

Sedm tipů, jak být v roce 2024 konečně světoví

S úderem nového roku se rády skládají různá sebezlepšovací předsevzetí, čím radikálnější a v čím ostřejším protikladu s dosavadním způsobem života, tím lépe. Bylo by ale přízemní zůstat jen u závazků čistě osobních; vylepšovat je třeba také společnost, a to také nejlépe radikálně, řezem, neboť nenápadná každodenní evoluce, která v průběhu dějin relativně spolehlivě korigovala excesy a sociální patologie tak, jako řeka ohlazuje kamínky ve svém korytě, je marketingově blbě vytěžitelná; zato revoluce v tomto ohledu fungují bezvadně. Jak tedy skokově vylepšit Česko, abychom se konečně posunuli na kýžený Západ?

Rázný postoj Hesenska a Bavorska k němčině. „Na školách ani úřadech nebude docházet k genderování“

Nové vlády v německých spolkových zemích Hesensko a Bavorsko chtějí z úřadů, škol i veřejnoprávních médií vymýtit takzvané genderování, tedy zohledňování genderové rovnosti používaných výrazů. Médiím a univerzitám se takový postup nelíbí, zemské vlády se ale odvolávají na Radu pro německý pravopis, která s nelibostí konstatovala, že se k zápisu genderově vyvážených výrazů stále častěji používají interpunkční znaménka a další znaky, jako jsou dvojtečka, hvězdička či podtržítko.

„Diskriminace vůči neanglofonním kandidátům.“ Francie si u soudu stěžuje na nepoužívání francouzštiny v EU

Francie se rozhodla vydat do boje za používání Molièrova jazyka, a obrátila se dokonce na soud Evropské unie. Používání takzvané euroangličtiny úředníky v EU a takzvané globish, tedy zjednodušené verze angličtiny, kterou mluví nerodilí mluvčí, se možná v Evropské unii rozšířilo, nicméně Paříž se nikdy nevzdala naděje, že budou úředníci v Bruselu hovořit francouzsky, napsal web Politico. Nyní Francie útočí na EU kvůli tomu, že najímá některé nové zaměstnance na základě zkoušek provedených v angličtině.

„Rusko“ je možné psát malým písmenem, rozhodli ukrajinští jazykovědci

Ukrajinský státní orgán, který má na starosti regulaci ukrajinštiny, rozhodl, že psaní názvů souvisejících s Ruskou federací s malým počátečním písmenem již nebude v běžné komunikaci považováno za chybu. Změna se týká i samotného jména státu. Po začátku loňské invaze začali četní ukrajinští politici, novináři i běžní uživatelé sociálních sítí při odkazování na Rusko používat jen malá písmena. Nyní se této živelné proměně ukrajinského jazyka dostalo formálního uznání.

Indie se zřejmě brzy přejmenuje. Bude se nazývat Bharat. Členové G20 to už mají na pozvánkách

Indická vláda plánuje předložit rezoluci požadující použití jména "Bharat" jako oficiálního názvu státu místo Indie a to během zvláštního zasedání parlamentu 18. až 21. září. Podle agentury TASS to dnes uvedla indická televize Times Now. Arabská televize Al-Džazíra dnes zase oznámila, že představitelé skupiny G20, která bude jednat o víkendu v Indii, už překvapivě obdrželi pozvánku od indické prezidentky Draupadí Murmúové, na které je uváděna jako "prezidentka Bharatu" namísto "prezidentka Indie".

Když nějaký jazyk vymře, svět ztratí jeden ze svých zvuků

Patří k významným lužickosrbským a východoněmeckým spisovatelům 20. století. Po druhé světové válce studoval na lužickosrbském gymnáziu ve Varnsdorfu. Pracovně formoval Lužickosrbský rozhlas a utvářel moderní lužickosrbskou reportáž. Ale také byl veden jako agent Stasi, a dokonce v roce 1968 působil v redakci okupačního rádia Vltava. S Jurijem Kochem je věru o čem si povídat…

Za vším hledej řeč: proč je důležité nenechat vymírat jazyky

Už je to více než dvě stě let, co Josef Jungmann – od jehož narození uplyne 16. července čtvrt tisíciletí – vydal své překlady Chateaubriandovy Ataly a Miltonova Ztraceného ráje. Snažil se jimi tehdy dokázat, že čeština je plnohodnotný jazyk, který zvládne obstarat i náročné literární texty. Položil tím základ stavu, v němž se nacházíme dnes: našemu samozřejmému fungování v národním jazyce, který je dostatečně rozvinut, aby zabezpečil umění i pulp, politiku, byznys, sport, vědu nebo techniku. Češtinu mnohý našinec dávno nevnímá jako vzácnou hodnotu.

Jidiš, jazyk evropských Židů před holokaustem, se znovu probouzí

Jidiš, jazyk evropských Židů před holokaustem, který na konci druhé světové války prožíval klinickou smrt, se znovu probouzí. A to jak mezi ultraortodoxními Židy, jejichž jazykem zůstal, tak i mezi mladými sekulárními lidmi, kteří touží znovu objevit slova, jež jim jejich rodiče po traumatu šoa nepředali, napsala agentura AFP. "Tento jazyk není mrtvý (...) mladí lidé se ho chtějí učit a praktikovat ho," říká vedoucí kulturních programů v Domě kultury jidiš v Paříži Régine Nebelová.

Na kus řeči s Karlem Olivou

Těžko říct, proč se Ivana Karásková, jejíž „novinářská dráha je spjata s MF DNES“, jak o sobě říká, rozhodla napsat knižní rozhovor s Karlem Olivou (nar. 1958), v letech 2003–2016 ředitelem Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, tou dobou možná nejznámější tváří (doslova) mezi popularizátory češtiny, a že jich tu bylo! Od Trávníčka přes Daneše, Chloupka, Jelínka... až po Šlosara či Kučeru. Snad se chtěla dovědět něco, co se o Olivovi zatím nikde nedočetla. Ale možná si s ním jen chtěla popovídat o češtině. Pak se ovšem vnucuje otázka, co si od toho sliboval on.

Hašek byl jako rocková hvězda, a taky tak vyhořel

V úterý 3. ledna uplynulo sto let od smrti spisovatele, jenž stvořil údajně nejslavnější knihu české literatury, knihu, kterou zná celý svět a prý si ji pojí s českým humorem a viděním světa. Knihu o osudech jednoho dobrého vojáka za světové války, hrdiny, který se dokonce snad zařadil k základním literárním archetypům – třeba po bok dona Quijota. V Salonu Echa se sešli tři zahraniční bohemisté a překladatelé Švejka do své mateřštiny: Fin Eero Balk, jenž svůj převod vydal v roce 1991, Francouz Benoît Meunier, který svůj uveřejnil v roce 2018, a Angličan Gerald Turner, jenž na tom svém zrovna pracuje.