Tag: populismus

Články k tagu

ODS k debaklu Sunaka a spol.: Porážku způsobil zelený populismus a opuštění konzervatismu

Za historický debakl si britští konzervativci mohou sami. Myslí si to představitelé českých občanských demokratů, kteří britskou stranu, s níž je pojí historické partnerství, ostře zkritizovali. Podle ODS totiž strana okolo již bývalého premiéra Rishiho Sunaka rezignovala na konzervativní program a naskakovala na levicovou a progresivní politiku. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) dokonce hovoří o „zeleném populismu“ expremiéra Borise Johnsona.

Politické zemětřesení, ale ne v Evropě

Koncem května francouzský premiér Daniel Attal v předvolební debatě s Jordanem Bardellou, lídrem strany Marine Le Penové, jež se dnes jmenuje Rassemblement national (RN), obhajoval migrační pakt. Začal různými jeho výhodami, jež zmiňují i naši politici. Ale pak pokračoval: „A na přijímání migrantů máme solidaritu. Ale není to, jak říkáte, francouzská vesnice, které se bude týkat především. Jsou to země, které dnes odmítají vítat žadatele o azyl. Země Východu. Uvědomujete si, že se nám podařilo přimět je k podpisu dohody, kde říkají: Buď je vítáme jako Francie, Španělsko nebo Itálie, nebo finančně přispíváme na ochranu vnějších hranic?“

Tragikomedie na březích La Manche

Pokud palčivé problémy nebudou řešit středové strany, chopí se jich populistické okraje politického spektra. Řešení může být nakonec radikálnější, než by se leckomu mohlo líbit. Právě se o tom přesvědčují lídři Británie a Francie. Rishi Sunak a Emmanuel Macron spolu soutěží ve vyhlášení nejméně pochopitelných předčasných voleb. Pokud se situace bude vyvíjet, jak naznačují průzkumy, nejspíš na obou stranách kanálu La Manche dojde k vymření tradiční pravice a nástupu populistů různého druhu. Vezměme si nejdříve příklad Británie. Tam jsou Sunakovi konzervativci u moci již 14 let – a všichni jich už mají plné zuby.

Když slova nezabíjejí

Uniknout tomu slovu nebylo možné. Několik dní po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica jsme dokola slýchali, že společnost je polarizována. Dokladem i příčinou jsou prý agresivní výroky, které v posledních letech ovládly veřejný prostor. Slova působí polarizaci a polarizace působí atentát. Třeba bratislavská radní Lucia Štasselová uvedla, že důvodem atentátu byly nenávistné projevy, což se objevilo i v titulku, který vyšel na serveru Euronews.com. Rovněž v pořadu Newsroom vysílaném v neděli 19. května na ČT24 se diváci od socioložky médií Maríny Urbánikové dověděli, že je chybou příliš se zabývat pachatelem.

Jděte volit

Poprvé mohli Češi do Evropského parlamentu volit před dvaceti lety. Vypadá to, jako kdyby až letos přišli eurovolbám v poněkud větší míře na chuť. Některé agentury pracují s předpokladem až 35procentní účasti, ale cokoli nad 30 procent by byl rekord. I s rekordní účastí, zdá se, si většina voličů bude pořád vybírat nikoli podle evropských, nýbrž podle domácích motivů. To by bylo hluboké neporozumění.

Rakušan na sněmu: K moci se snaží dostat nebezpeční populisté, extrémní proudy sílí

V Česku se k vládě snaží dostat nebezpeční populisté, na politické scéně sílí extrémní proudy. Úkolem hnutí Starostové a nezávislí (STAN) je nedovolit jim to, nepustit je k vládní zodpovědnosti, protože by to žádná zodpovědnost nebyla, řekl v sobotu v úvodu republikového sněmu hnutí v Olomouci jeho předseda Vít Rakušan. Na problémy podle něj nefungují jednoduchá a populistická řešení.

Fiala reaguje na nepříznivý průzkum: „Máme jiná čísla. Musíme populistům ukázat naši sílu“

Hnutí ANO se podle premiéra Petra Fialy (ODS) systematicky snaží koncentrovat nové voliče cílenou radikální rétorikou, která popírá západní orientaci země a oslabuje demokratickou politickou kulturu. Na sociální síti X vyzval voliče, aby boj proti populismu vzal za svůj každý, komu na svobodě a demokracii v zemi a na její suverenitě a bezpečnosti opravdu záleží. Reagoval tak na průzkum agentury Kantar, podle kterého by sněmovní volby na přelomu února a března vyhrálo hnutí ANO se ziskem 38,5 procenta hlasů.

Buď, anebo do geopolitiky nepatří

Švýcarsko se vymyká v různých oborech lidské činnosti, mj. také v novinařině, a vymyká se i větším stupněm svobodomyslnosti ve veřejném prostoru. Jako je úkazem mezi evropskými deníky Neue Zürcher Zeitung, mezi politickými časopisy je to týdeník Die Weltwoche. Redakce sídlí na břehu Curyšského jezera a v horním patře vilky s krásným výhledem úřaduje majitel týdeníku, šéfredaktor a poslanec švýcarského parlamentu Roger Köppel. V posledních letech je Köppel jakýmsi enfant terrible německy mluvící části Evropy a vlastně i střední Evropy.

Jsme hrází proti populistům

Do koaličního soužití přichází po dvou letech život. Ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan ve videoklipu slibuje, že začne premiéra tlačit k pořádné politice, což hlavně v ODS vyvolává údiv. Přímo uvnitř koalice Spolu je živo především u lidovců. Jejich šéf Marian Jurečka čelí vnitrostranickému tlaku, aby rezignoval po lžích kolem večírku na jeho ministerstvu neblahého 21. prosince. V pozadí nespokojenosti s Jurečkou jsou ovšem i nízké preference strany. Za možného z Jurečkových vyzývatelů je pokládán ministr životního prostředí Petr Hladík.

Čeká nás migrační tsunami

Napříč Evropou posiluje populistická pravice. Takové jsou komentáře v tisku napříč kontinentem po vítězství Geerta Wilderse v Nizozemsku. Wilders se proslavil hlavně svou protiimigrační a protiislamistickou rétorikou. O propojení migrace a růstu populismu diskutovali europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa, nezávislý senátor zasedající v klubu ODS Zdeněk Hraba a profesor Vít Hloušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Národovecké „Spolu“ nebude. Strany naráží na zásadní rozpory, šanci uspět mají Svobodní

Velká koalice vlasteneckých stran, o níž se opakovaně během letoška mluvilo, nejspíš nevznikne. Místo toho se pro volby do Evropského parlamentu v příštím roce chystají menší koalice, například komunisté v pondělí představí svou koalici STAČILO!, kde by se měl na kandidátce objevit i expremiér Jiří Paroubek. Podle expertů, které oslovil deník Echo24, žádný „vlastenecký tábor“ neexistuje.

Liberální populismus

Když se mezilidské vztahy stanou předmětem politického boje, nemá to dobré konce. Především proto, že nejde o hledání nápravy nebo zlepšení stavu, ale často o bezohledné prosazování ideologie, výsledek kulturních válek, které se v rámci globalizovaného euroamerického světa přenášejí na místa, kde působí cize a nepatřičně. Platí to zvláště o českém kulturním prostoru. Samozřejmě i u nás najdeme projevy rasismu, určitého typu diskriminace, ale rozsah a hloubka problémů je jiná než v některých zemích, které byly koloniálními velmocemi, dlouhou dobu upíraly volební právo ženám, homosexualita byla trestná.

Prezident Pavel na Akademii obrany ve Vídni. „Za život v demokracii obětujeme pohodlí“

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zakončil svou návštěvu Rakouska vystoupením na vídeňské Akademii obrany, v němž hovořil o tom, jak válka na Ukrajině změnila uvažování o bezpečnosti v současném světě, a také varoval před populismem a rostoucím vlivem Číny. Pavel se hodně věnoval ruské invazi na Ukrajinu a změnám v postojích Moskvy, které jí předcházely a které podle něj Západ podcenil. Nezbytné bude přesvědčit občany, že pokud si přejí zachovat život v demokratických společnostech, musí počítat s tím, že možná částečně obětují své pohodlí, řekla posluchačům česká hlava státu.

Fiala: Nad všemi výzvami stojí boj s populisty a extrémisty a záchrana demokracie

"Každý z nás musí přispět k tomu, abychom republiku ochránili." Premiér Petr Fiala o víkendu vystoupil na celostátním fóru Pirátů. V projevu především rekapituloval úspěchy vlády a Piráty označil za pevnou a důležitou součást těchto úspěchů. Psali jsme o tom zde. V závěru projevu však nebývale ostře akcentoval důležitost boje "demokratických stran" ve vládě proti populismu a extrémismu, které podle Fialy po volbách neskončily, ale díky krizím, kterým vláda podle něj úspěšně čelí, dokonce zesílily a staly se ještě nebezpečnějšími.

„Hrdý populista“ Babiš: v parlamentu se mluví a mají tam polévku za 12 korun

Šéf hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš prohlásil, že je hrdým populistou, stáhl se do ústraní a hájí požadavky 2,4 milionu lidí. "Fialova vláda nedělá s inflací vůbec nic, protože je tam asociální ministr financí, který řídí vládu místo premiéra, jehož jediným programem je Ukrajina," řekl Babiš v rozhovoru pro deník Právo. Babiš také volal po snížení a zmrazení poslaneckých platů, boji s inflací a ochraně důchodců. "Lže, jako když tiskne," řekl o rozhovoru poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL).

V dolnorakouských volbách výrazně posílila FPÖ, porazila sociální demokraty

Rakouská pravicově národovecká Svobodná strana Rakouska (FPÖ) v dnešních zemských volbách v Dolních Rakousech zaznamenala výrazné zisky, když jí připadla zhruba čtvrtina odevzdaných hlasů. Předčila tak i sociální demokraty (SPÖ). Výrazně oslabená z regionálních voleb vychází Rakouská lidová strana (ÖVP), která vládne v největší rakouské spolkové zemi i na celonárodní úrovni. Vyplývá to podle agentury APA z průběžných výsledků voleb.

Oni mají peníze, my máme zástupy

Poslední dobou se zdá, že moderní společnost žije od jednoho strachu k druhému: panika kolem covidu-19, opičí neštovice, čerstvě vlny veder a motiv klimatické krize. Nabízí se otázka, nakolik jsou tyto obavy odůvodněné a nakolik jen prefabrikované a jestli je elity vědomě používají k prosazování své politiky. Emeritní profesor sociologie na univerzitě Kent Frank Furedi je autorem zásadních prací o kultuře a politice strachu.

Totalitarismus a dnešní svět

V současné demokratické části světa převládá nebezpečně pohodlné a krátkozraké mínění, podle něhož je éra totalitních diktatur a jejich ideologického vidění života a světa nezadržitelným dějinným pokrokem již v zásadě nadobro překonanou temnou minulostí, přestože je ale třeba před jejím opakováním varovat. Je tedy zřejmé, že takto podvojný pohled na fenomén totalitarismu je vnitřně značně rozporný. Proto je namístě jej dotázat. Položme si otázku, zda a jak v dnešním světě existují skutečnosti, jež lze právem označit jako totalitní. Ukazuje se, že rozhodně ano.

Podle Putina skončil světový řád podřízený USA a jejich „posvátným zájmům“

Ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že skončil jednostranný světový řád, podřízený prý Spojeným státům, které se podle něj cítí vyslancem Boha na Zemi, nemají žádné povinnosti, ale jen své vlastní "posvátné zájmy". Tvrdil také, že Evropská unie ztratila globální konkurenceschopnost i politickou svrchovanost. Předpověděl vzestup populismu a výměnu elit v evropských zemích. Ruský prezident také znovu obhajoval své rozhodnutí napadnout Ukrajinu a kritizoval sankce Západu.

Svět už Fialu varuje: Neschovávejte populismus za válku

Ale nalijme si čistého vína, propad ratingu Česku hrozí i proto, že nynější vláda se nezdráhá v některých zásadních věcech navazovat na Babišovu éru, skoro by se dalo říci, že se jí inspiruje. Vláda se tedy musí probrat. Může tisíckrát naříkat „tobabiš“, ale zodpovědnost je teď jen a jen na ní. Zhoršení ratingu agentury Fitch znamená, že by při dané výši dluhu musela o dost více platit na úrocích

Důchodci proti populismu

Emmanuel Macron byl zvolen nejnižším procentem francouzských voličů od roku 1969 – 38,1. Marine Le Penová se mu přiblížila víc než minule. To nebránilo generování oslavných komentářů, v nichž se Macronovo upachtěné vítězství proměnilo v bezmála historický triumf. „Porážka Marine Le Penové je důkazem, že populismus lze porazit, přestože bojuje bez rukavic a bez pravidel,“ napsal třeba Vít Rakušan.

„Nemám mnoho dobrých zpráv.“ Petr Fiala vystoupil v prvním premiérském projevu

Premiér Petr Fiala (ODS) započal svůj první novoroční projev ve funkci tak trochu ve stylu slavného proslovu Václava Havla. Lidem sdělil, že k nim hodlá mluvit otevřeně a nemá příliš dobrých zpráv. V následujícím roce podle něj Českou republiku čeká boj se třemi základními problémy – koronavirem, inflací a vysokými cenami energií. Fiala také varoval před populisty. Jako možnost prosazení toho, co Česko životně potřebuje, vidí Fiala české předsednictví v Evropské unii, kdy země bude více vidět a slyšet.

Populisté se vracejí napříč Evropou

Před téměř šesti lety to vypadalo, že ve světě roste nezastavitelná vlna populismu. Nejdříve v červnu 2016 Británie senzačně hlasovala pro odchod z Evropské unie. V listopadu neméně senzačně zvítězil Donald Trump v amerických prezidentských volbách. Pak se zraky světa upřely na Francii, kde v průzkumech vedla Marine Le Penová. Nicméně liberálové a establishment si mohli oddychnout. Na jaře 2017 Le Penovou nejdříve v prvním kole předstihl a pak ve druhém kole rozdrtil politický nováček Emmanuel Macron, na první pohled tak dokonalý antipopulista, že ho snad museli vypěstovat v laboratoři.

Populisté. Příští zastávka násilí

Téměř před každými volbami se zdůrazňuje, jak budou důležité a přelomové. Výjimkou nejsou pochopitelně ani letošní volby do Evropského parlamentu. Zatím je na nich historicky zlomové to, co už se stalo v přípravě na kampaň: opevňovací práce před náporem tzv. populistů. Facebook zřídil ve své evropské centrále v Dublinu speciální centrum pro boj s dezinformacemi a populistickými kampaněmi; na to, jak se tento boj Facebooku daří, dohlíží v centrále od ledna úřednický výsadek francouzského prezidenta.

Juncker před volbami kritizoval populisty a nacionalisty. Ti výrazně posílí

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve středu v předvečer voleb do Evropského parlamentu kritizoval populisty a nacionalisty, kteří podle průzkumů v evropském zákonodárném sboru získají mnohem větší vliv. Podle Junckera jsou euroskeptické a nacionalistické strany hrozbou pro evropskou solidaritu, kterou předseda komise považuje za hlavní úkol EU.

Lid proti korupční elitě

„No More Mister Nice Guy“, v překladu „Už dost, pane slušňáku“, tak zní heslo, se kterým objíždí Nigel Farage, zakladatel Brexit Party, anglický venkov. Těžko říci, jak zabírají právě slova vypůjčená z rockového šlágru Alice Coopera, jisté je, že v průzkumech před evropskými volbami dostává Brexit Party přes třicet procent. Farage svým tažením pranýřuje „slušňáky“, kteří za tři roky nedokázali odvést Velkou Británii z Evropské unie, i když jim to lidé v referendu přikázali.

Návod, jak neporazit populisty

S blížícími se eurovolbami přibývá varování před populisty, kteří by v případě svého – spíše nepravděpodobného – sloučení v jeden koordinovaný celek mohli výrazně ohrozit status quo. Ten se tak jako tak posouvá s obměnou vlád členských států, osazenstvo evropských institucí však zůstává od posledních eurovoleb v roce 2014 stejné.