Tag: psychika

Články k tagu

Nedomyšlená novela pošle do prvních tříd nezralé děti

Rodiče mohou už bezmála dva týdny zapisovat své ratolesti do prvních tříd základních škol – a od letoška je následkem školské novely čekají změny. Zásadním bodem jsou přísnější pravidla pro odklady. V minulosti se u nás odkladu dostávalo až čtvrtině všech prvňáků, a to se má teď dramaticky redukovat. Číslo je to prý příliš vysoké, neboť vůbec neodpovídá praxi v jiných zemích, kde je podíl odkladů řádově nižší. Republika tím navíc údajně tratí ekonomicky, podle předloňského odhadu analytiků z PAQ research až 4 miliardy (!) korun ročně, poněvadž odložený nástup do školy se po letech propíše i do opožděného nástupu do práce.

Za Trumpa jak za Bidena? V něčem ano

Samozřejmě nejsem doktor, a i kdybych byl, bylo by nezodpovědné a neetické někoho diagnostikovat na dálku. Vidím ale totéž, co všichni ostatní. V chování Donalda Trumpa se projevují podivné úlety, které nelze vysvětlit chybějícím kontextem toho či onoho videa nebo nepochopenou snahou udělat vtip. Charakter současného světa se často popisuje slovy „prudce se měnící“, formulace to může být častým užíváním omletá, ale výstižná. Ano, dějí se změny a jsou prudké.

Zdar novým začátkům zkraje kalendáře!

Intelektuální kultura mých mladických, nezralých let se nesla v duchu vzdorovitého skepticismu – a to k veskrze všemu konvenčnímu, nekriticky masově přijímanému, nedejbože tradicionálnímu. Panovala zde jistá móda neustálého zpochybňování, jakož i soutěživost v tom, kdo dokáže najít další přehlížený příklad nějakého zvyku, který lidé následují s otrockou neuvážeností a bez patřičně kritické reflexe. Byly to časy poněkud bláhového velikášství.

Smrt předsevzetí v éře pozitivity

„Nejsem tu, protože je dneska dneska – já tady budu, i kdyby dneska bylo třeba pozítří,“ hlásí se hned prvního ledna v osm ráno z tělocvičny šťastně zpocená influencerka, čímž banální tautologii povyšuje na podnětný existenciální příspěvek. Věčná škoda, že její střízlivějící followeři asi ještě nejsou ve stavu ho plně docenit. Zas ale aspoň nepostřehnou tu podprahovou výhrůžku. Ach, první ledne, ty unikavý portále k našim lepším já! Na krajinu sotva dosedl prach ze zakázaných ohňostrojů a již se vzduch tetelí nemístným optimismem. Já osobně mám první ledny ráda.

Lidé si připomněli tragickou střelbu na FF UK, došlo k ní před dvěma lety

Setkáními či koncertem si v neděli lidé připomněli střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (UK) v Praze, od které uplynuly dva roky. Po celý den se lidé také zastavovali na náměstí Jana Palacha, kde událost připomíná přírodní plastika naproti sídlu fakulty. Odpoledne u památníku hořely stovky svíček. Posilování bezpečnosti na škole bude podle vedení UK už trvalým úkolem. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli v souvislosti s připomínkou tragédie řekl, že se chce ve vládě věnovat problematice duševního zdraví a vlastnictví většího množství zbraní.

Babiš chce obnovit radu pro duševní zdraví, vrátit by se měla Protopopová

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš počítá se zřízením vládní rady pro duševní zdraví. Vrátit by se do ní měla psychiatrička Dita Protopopová, která byla dříve její tajemnicí. Na záměru se Babiš domluvil s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO). Babiš před odletem na evropský summit do Bruselu dnes novinářům také řekl, že ve sněmovně vznikne podvýbor, který se bude duševním zdravím zabývat.

Spotify a znesvobodnění svobodou volby

Hudební streamovací platforma Spotify vydala svůj roční přehled, víme díky tomu, co její uživatelé poslouchali, jaké byly nejstreamovanější skladby v jejich zemích. Dozvěděl jsem se tak, že existuje skladba jménem Pistácie a kus jí slyšel, ale nejsem si jistý, jestli to prospělo mé duši. Uživatelé taky dostali svou osobní bilanci, pro nemálo z nich to je velká věc, jakýsi okamžik pravdy – obraz jejich skutečných posluchačských preferencí, který třeba moc neodpovídá jejich veřejnému obrazu, jemuž věnují kurátorskou péči.

Ranní show bez Leoše Mareše. Moderátor strávil noc v nemocnici u Patrika Hezuckého

Posluchače Ranní show na Evropě 2 čekalo ve středu nezvyklé ráno. Moderátorka Kateřina Říhová oznámila, že Leoš Mareš tentokrát neusedl za mikrofon. Místo toho strávil noc v nemocnici u svého dlouholetého kolegy a přítele Patrika Hezuckého. Informuje o tom například server idnes.cz. Říhová hned na úvod vysvětlila, proč je vysílání netradiční: "Leoš se rozhodl, že zůstane u Patrika v nemocnici. My je tímto zdravíme,“ řekla posluchačům.

Brečící politici od Churchilla k Babišovi

Předevčírem Andrej Babiš ukázal, že i on je pouze člověk. Do jeho projevu, formálně ke střetu zájmů, ve skutečnosti tradičně meandrujícího, se vloudil neočekávaný moment slabosti. Když mluvil o svém psychicky nemocném synovi, vyhrkly mu do očí slzy a na chvíli se mu zatřásl hlas. U Babiše, který má spíše tendenci prezentovat se jako nezastavitelný a necitlivý buldozer, to překvapilo. Slzy na veřejnosti jsou něco neobvyklého a trapného. Zvláště u politiků. Jsou to lidé, kteří mají mít nervy z oceli, denně čelí nadávkám, invektivám a pomluvám.

Když stroje vyčtou i náš světonázor

Ani ne vteřina – a v tom nejpodstatnějším je jasno. Alespoň to říkají psychologové zkoumající, jak reagujeme na tvář. Poctivý? Inteligentní? Dobrosrdečný? Druhého si zařadíme během mžiku. Kultura nás učí, abychom tuto instinktivní reakci nepřeceňovali. Neměli bychom být povrchní; ty skutečně podstatné věci jsou přece neviditelné. Určitý proud liberální politiky to zesiluje: přiznat tělu význam by znamenalo přiznat i rozdíly, které si člověk nezasloužil a nevybral. Potud se zdá, jako by do kultury a politiky sestoupila jedna rovina filozofického dědictví – ta, která zdůrazňuje dualitu duše a těla a tělo prohlašuje za pouhý obal.

Zakázat dětem telefony?

Jedním z prvním myslitelů, kteří psali o nebezpečném vlivu informačních technologií na lidskou psychiku, byl věhlasný švýcarský učenec Konrad Gessner. Ten lamentoval, že čím dál víc lidí je neustále zaplavováno přísunem informací, jenž s sebou nese účinky „matoucí a škodlivé“ pro jejich mysl, a varoval před zhoubnými důsledky pro duševní stav společnosti. Nutno dodat, že nekomentoval společnost jako celek, nýbrž pouze její majetnou a gramotnou menšinu, poněvadž psal ve druhé polovině 16. století a předmětem jeho obav nebyl obsah digitálních médií, ale rozšiřující se produkce tiskařských dílen.

Dívej se na mě! Je tu i jiné poselství?

Život on-line, především na sociálních sítích, se dnes probírá z mnoha stran, zkoumají se jeho společenské dopady, ekonomické možnosti, jež přináší, způsoby, jimiž je možné proměnit popularitu na sítích v nějakou formu kapitálu. To všechno jsou informace, které dokážou snadno vstřebat lidé jako já, kteří dění na sítích tak nanejvýš sledují, ale moc se ho neúčastní. Těžší může být přiblížení toho, jak intenzivní on-line život mění člověka zevnitř, jeho prožívání nebo cena za úspěch v on-line světě či za snahu o něj. Redaktor Echa Ondřej Štindl o tom mluvil s Jakubem Horákem, Pavlem Novotným a  Antonínem Dolákem

Dospívání trvá déle, než se čekalo. Zásadní zlomy jsou v pěti ročnících života, říká nová studie

Lidé možná dospívají mnohem déle, než se dosud předpokládalo. Nový výzkum univerzity v Cambridge se zaměřil na změny v aktivitě a fungování mozku. Zaznamenal pět výrazných zlomů v tom, jak se během života propojují mozkové synapse. Fáze dospívání pak podle vědců trvá až do 32. roku života. Výzkumníci Univerzity v Camridgi identifikovali tuto pětici období: dětství do devíti let, dospívání mezi 9 a 32 lety, dospělost od 32 do 66 let, rané stárnutí do 83 let a pozdní stárnutí po 83. roce života.

Stupidita, které se i bohové bojí

Slavný italský historik ekonomie Carlo Cipolla rozdělil lidské aktivity do čtyř segmentů: „inteligentní“ (pomáhají sobě i ostatním), „zoufalecké“ (pomáhají ostatním, škodí sobě), „banditské“ (pomáhají sobě, škodí ostatním) a „stupidní“ (škodí sobě i ostatním). Přechody jsou samozřejmě plynulé, takže mezi „bandity“ jsou jak typy, které hodně vydělají a moc neškodí, tak ty opačné, jež si svou zlovolnou činností nevydělají skoro nic a současně ostatním škodí hodně. Přesně na tomto pomezí banditismu a stupidity leží nedělní železniční epizoda od Lipníka nad Bečvou

„AI psychóza“. ChatGPT ženu utvrzoval v bludech, skončila na psychiatrii, experti varují před závislostí

Když pětatřicetiletá Belgičanka Jessica Jansenová začala používat ChatGPT, brala ho zprvu jako chytrého pomocníka pro plánování svatby. O týden později však už ležela na psychiatrickém oddělení. Podle psychologů není její příběh vůbec ojedinělý – časté používání chatbotů, jako jsou ChatGPT, Claude či Replika, může vést k psychické závislosti i k tzv. „AI psychóze“. Umělá inteligence podle nich vytváří iluzi skutečného vztahu, která může být pro psychicky zranitelné uživatele nebezpečná.

Nic má budoucnost

Na audiozáznamu je slyšet vystoupení začínajícího stand-up komika. Jeho pokusy o legraci v sále nemají žádný ohlas, až ke konci se pár lidí dá do smíchu, zní křečovitě a zní v něm agrese, jako kdyby se ti lidé smáli spíš osobě toho nešťastníka na pódiu než jeho vtipům. Je snadné představit si tu trapnost. Tím amatérským komikem měl být Joshua Jahn. Minulý týden v Dallasu začal střílet na budovu, v níž sídlí tamní rezidentura americké Imigrační a celní služby (ICE). Zavraždil dva lidi, shodou okolností to byli zadržení podezřelí z toho, že jsou v USA nelegálně.

Děti tráví příliš času na sítích. Zakažte mobily na školách, žádá výzva ministerstvo školství

S volbami se ze zákazu mobilních telefonů na školách stalo opět politické téma a tlačit na něj začínají i některé iniciativy. Ty argumentují zkušeností ze zahraničí i některými studiemi, podle kterých má zákaz mobilů o přestávkách dobrý vliv na studijní výsledky či problémy se šikanou na školách. Zatímco v zahraničí už v řadě zemí existují plošná opatření k zákazu či regulaci využívání mobilních telefonů na školách, v Česku zůstává situace na individuální úrovni.

Duch hlubiny

Můžeme si představit skutečnost, ve které žijeme, jako hluboké moře. Nahoře fouká vítr, děje se spousta událostí, které se hladiny dotýkají a vyvolávají vlny. Všechno se neustále mění, co je chvíli veliké, vzápětí zaniká. Když se začneme nořit hlouběji, pohyb postupně ustává, co nahoře vyvolá velikou vlnu, v hloubce deseti metrů se odrazí daleko slabším pohybem. A když se ponoříme do hlubiny několika kilometrů, nepohne se vůbec nic, mnohakilometrová vrstva vody dokonale izoluje od veškerého hemžení na povrchu. Události na hladině řídí Duch doby, jeho působení je povrchové a krátkodobé, dokáže vyvolávat silné emoce, hýbat davy, umí svádět a ovládat.

Zákaz předem neohlášených testů. Propuká trend úlev ve školách

Německá spolková země Porýní-Falc vzbudila v týdnu pozornost rozhodnutím, že na školách zakáže předem neohlášené testy. Jde o praxi, která je kupříkladu na českých školách v rukou jednotlivých učitelů či ředitelů. Podle zemské vlády v Porýní-Falci nemá být škola místem, kde se na děti vytváří tlak. Jde tak o další z případů, kdy se v sousedních zemích řeší určité úlevy žákům na základních školách. Debatu i v Česku například v minulém roce vzbudilo rozhodnutí, podle kterého se v Polsku na základních školách zakázat či výrazně omezit domácí úkoly.

A jak se žáci naučí snášet stres? Zákaz „přepadových“ písemek ve školách vyvolal bouři

Podle zemského ministra školství německé spolkové země Porýní-Falc Svena Teubera (SPD), je pro mnohé děti škola „místem nepohody“: vláda této spolkové země se proto rozhodla zrušit předem neohlášené testování ve třídách. Učitelé, kteří budou chtít svým žákům třeba zadat písemku, tak je na to musí povinně upozornit předem. Někdy i s týdenním předstihem. Týká se to i pouhého testování slovní zásoby. Nové pravidlo vyvolalo mezi některými politiky a odborníky na vzdělávání kritickou odezvu

Díky a teď vypadni

V roce 2003, kdy Peter Doherty, zpěvák britské indierockové skupiny The Libertines, bojoval se silnou závislostí na heroinu a cracku (odhadem za ně utrácel kolem 200 liber denně), došlo k dramatickému vyhrocení situace. Doherty byl bez varování vyhozen z turné a kapela odletěla do Japonska bez něho. Rozzuřený se vloupal do bytu svého spoluhráče Carla Barâta a odcizil starožitnou kytaru, notebook, sošku ceny NME Award, harmoniku, několik knih a… šunku z lednice. V srpnu 2003 se k činu přiznal a v září byl odsouzen k pár měsícům vězení. Po propuštění na něj Barât čekal u bran věznice.

Generace úzkostných neurotiků

Při vysvětlování společenských změn, ať jde o vývoj chápání morálky, trendy v seznamování, či nové vzorce chování, máme tendenci klást důraz na myšlenky a ideologii. Teze univerzitních profesorů o intersekcionalitě tak vedou k růstu nejrůznějších progresivních hnutí zabývajících se sociální spravedlností. Názory feministek se zase promítají do vztahů mezi pohlavími. Na druhé straně agitace krajně pravicových politiků může stát za nárůstem rasismu. Tyto faktory jistě hrají roli, ale v debatě o myšlení může zanikat vliv technologií na změny ve společnosti.

Akédie, polední démon

Podle mezinárodních průzkumů patří Češi mezi dvacet až padesát nejšťastnějších národů světa, ale něco tady nehraje. Stále častěji se potkávám s psychiatry, kteří jsou zahlceni novými pacienty, se středoškolskými učiteli, kteří říkají, že u nich se sebepoškozuje asi pětina dětí, a už víckrát se mi stalo, že mi byla s povzdechem položena otázka: U nás v práci snad nikdo není šťastný, co se s námi stalo? Řekl bych, že být šťastný se bere jako důkaz úspěšnosti a stává se bez ohledu na to, jak se cítíme, „společenskou povinností amerického typu“.

Něco mezi pejskem a Bohem

Někde v Praze je ztrápený patnáctiletý kluk, když na něj jeho problémy dolehnou, konverzuje o nich celou noc s chatbotem. Vyprávěla mi o něm jedna jeho vrstevnice, působila při tom ustaraně, nedivil jsem se jí. Představa sotva dospívajícího mladíka, který svůj světabol vrhá do digitální propasti v naději, že se z ní ozvou slova, která mu pomohou zvládnout těžké dny, mi přišla smutná a snad i v něčem zvrácená. Daleko víc lidí to ale vidí jinak. Miliony jich jsou vděčné, že jim umělá inteligence dělá společníka, kterému je možné se svěřovat, probírat s ním život způsobem třeba i terapeutickým.

Formanova a Keseyho „problematická“ klasika

Mezi nejvýznamnější – alespoň ze společenského hlediska – události letošního filmového festivalu v Karlových Varech patří uvedení restaurované verze snímku Přelet nad kukaččím hnízdem, při té příležitosti do Varů přijede jeho producent a známý herec Michael Douglas (víc k tomu v textu Veroniky Bednářové v tomto vydání, str. 38). Pro české publikum mají 50. výročí i obnovená premiéra tohoto snímku zvláštní váhu, Přelet nad kukaččím hnízdem tu je vnímaný jako něco víc než „jen“ jedno z velmi významných děl filmové historie. Je to taky „náš“ film.

Naše mysl si umí vytvářet vlastní léky, jen jí to musíme dovolit

Když neoživíme duchovní stránku, budeme tváří v tvář bolesti bezmocní. Jak bezbranná je kultura chudá na péči o duchovnost, ostatně dosvědčily i pandemické roky. Ty fyzioterapeut Pavel Kolář považuje za názornou ilustraci noceba, tedy očekávání nikoli – jako v případě placeba – dobrého, ale zlého. Katastrofické nastavení se odrazilo na zvýšené bolestivosti duše, rozjely se však i problémy s bolestí chronickou. Pavel Kolář k tomu poznamenává: „Nocebo nám připomíná, jak křehká je hranice mezi objektivní realitou a jejím subjektivním vnímáním (...)."

Jako by mě opustil mozek

„Jaké bude příští téma Lindy Bartošové, kde asi je podle ní další šedá zóna?“ ptal jsem se nedávno v komentáři Utrpení Lindy Bartošové (Echo 48/2024). Na odpověď jsme nemuseli čekat příliš dlouho. Kniha někdejší finalistky České Miss a později novinářky nese slibný název Jako by mě opustila všechna síla, pokud ale čekáte syrovou reportáž například ve stylu Saši Uhlové o vykořisťování dělníků, budete zklamáni. Mít výhrady ke knize, ve které jde několik mladých lidí s kůží na trh a vypráví o svých psychických obtížích, to je chůze po velmi tenkém ledě.

„Krize duševního zdraví mezi mladými.“ Vyrůstá ztracená a nešťastná generace

Mileniálové, příslušníci generace Z a zástupci mladých dospělých nejsou šťastní a propuká u nich krize duševního zdraví. Nejnovější průzkum přináší znepokojivé zprávy o životní spokojenosti mladých lidí v anglicky mluvících zemích. Studie založené na jedenácti různých šetřeních odhalují, že v posledním desetiletí došlo mezi mladými dospělými k poklesu pocitu štěstí a celkové životní spokojenosti.

„Podněcujte svou vášnivost!“

Klesá inteligence, chřadnou vášně. Luigi Zoja, jeden z nejvýznamnějších psychoanalytiků, si všímá, že západ čelí nejen ekonomické stagnaci. I naše nitro je jedna velká recese. Zatímco po značnou část dvacátého století rostla inteligence, od devadesátých let nejprve stagnuje a následně padá. Sexuologové si navíc všímají, že napříč společností uvadá zájem o sexualitu.

O konformistovi

„Kdyby ti řekl, abys vyskočila z okna, tak bys skočila?“ slýchává dítě od rodiče odrazujícího je od nápodoby charismatického spolužáka. Otázka prozrazuje, že rodič toho o lidské psychice, kterou neodhalily teprve sociální sítě, příliš neví. Ale ty sítě bývají ve svých svědectvích obzvlášť přímočaré. Zvlášť děti rády napodobují, co vidí na TikToku. Třeba „blackout challenge“ je vybízí, aby se vzájemně škrtily, ideálně až do bezvědomí, a přitom se natáčely. Není-li poblíž kamarád, lze škrcení a nahrávání zvládnout i samostatně. Prý to dokazuje odvahu.