Při vysvětlování společenských změn, ať jde o vývoj chápání morálky, trendy v seznamování, či nové vzorce chování, máme tendenci klást důraz na myšlenky a ideologii. Teze univerzitních profesorů o intersekcionalitě tak vedou k růstu nejrůznějších progresivních hnutí zabývajících se sociální spravedlností. Názory feministek se zase promítají do vztahů mezi pohlavími. Na druhé straně agitace krajně pravicových politiků může stát za nárůstem rasismu. Tyto faktory jistě hrají roli, ale v debatě o myšlení může zanikat vliv technologií na změny ve společnosti.

Jeden takový dobře prostudovaný historický příklad je rozšíření automobilismu v USA v první polovině 20. století. Před všeobecnou dostupností aut byli mladí lidé pod kontrolou. Zvláště ve středu Ameriky lidé žili v relativně malých a odlehlých komunitách. Rezervoár potenciálních partnerů i sociální život byly silně omezené. Většina akcí jako taneční zábavy, církevní události či domácí oslavy byla organizovaná a pod dohledem starších. Byl to život ve společnosti, jež si uměla vynutit konformitu.

To vše se změnilo s nástupem aut, která zhruba v 50. letech zlevnila natolik, že se stala dostupná i pro dělnickou třídu. Mladí lidé získali prostředek, jak uniknout z dohledu své komunity, mohli začít randit s protějšky z vedlejších vesnic a městeček, dojet na odlehlé místo. Tak se nejspíše zrodilo americké klišé o prvním muchlování v autě někde na kraji lesa, v hororech často následované útokem sériového zabijáka. Mládež mohla vést své životy bez dohledu dospělých. Tato svoboda se projevila i ve změně myšlení, názorů a chování.

Podle některých historiků automobilový boom vytvořil podmínky pro pozdější velké kulturní změny, jako bylo sexuální osvobození, aktivismus mladých a kontrakultura 60. let.

Nyní mladí procházejí další technologicky podmíněnou změnou chování. John Burn-Murdoch v listu Financial Times upozornil na závěry studie Understanding America (Porozumět Americe), že se chování mladších generací rapidně mění k horšímu. U dnešních dvacátníků a třicátníků klesá míra svědomitosti, kterou Burn-Murdoch definuje jako schopnost spolehlivosti a disciplinovanosti. Vysoká svědomitost „má silnější souvislost s profesním úspěchem, trvalostí vztahů a dlouhověkostí, než jaká je souvislost mezi těmito výsledky a inteligencí nebo socioekonomickým zázemím dané osoby,“ píše Burn-Murdoch. Není to příliš překvapivé, společnost vždy oceňovala pracovitost a spolehlivost.

Tyto kvality tedy u mladých klesají, naopak roste míra neuroticismu, což je spojováno s úzkostmi. „Ve skutečnosti jsou mladí dospělí, kteří byli dlouho nejvíce extrovertní skupinou ve společnosti, nyní nejvíce introvertní,“ dodává autor.

Na vině je dle něj široké rozšíření chytrých telefonů a virtuálního světa. „Příchod všudypřítomných a hyperpoutavých digitálních médií vedl k explozi rozptýlenosti a také k tomu, že je nyní snazší než kdy jindy buď vůbec žádné plány nedělat, nebo když už, tak je aspoň rušit. Pohodlnost on-line světa vede k tomu, že dodržovat závazky v reálném životě se zdá chaotické a namáhavé. A nárůst času stráveného on-line a s tím související pokles osobních interakcí umožňuje chování, jako je ‚ghosting‘,“ myslí si Burn-Murdoch. Ghosting se ve světě on-line komunikace říká náhlému přerušení kontaktu bez dalšího vysvětlení a následné ignorování druhého. Je to oblíbený způsob, jak se zdánlivě bezbolestně vyvléknout z nechtěných společenských závazků.

Tvrzení, že všudypřítomný internet ovlivňuje chování zvláště mladých lidí, není nikterak nové. Připisují se mu nejrůznější společenské zlořády od růstu depresí mezi dívkami až po pokles gramotnosti. Ale tvrzení Burn-Murdocha jde ještě dál: internet a smartphony ovlivňují osobnostní nastavení celé generace. Jestli auta zrodila generaci svobodomyslných, mobilních a dobrodružných lidí, nyní nastává přesný opak. Vzniká generace věčně nalepená u obrazovky, jež se vydává mimo bezpečí svého bytu minimálně. Samozřejmě jde o generalizaci. Ani v 60. letech nebyli všichni mladí hippies, ale byli to hippies, kteří protlačili společenské změny. Stejně jako teď je nevědomky tlačí generace neurotických introvertů.