Tag: výstava

Články k tagu

Pavel v září vystaví korunovační klenoty. K vidění budou pravidelně každý rok

Prezident Petr Pavel rozhodl o každoročním pořádání výstavy českých korunovačních klenotů při příležitosti státního svátku sv. Václava, který se připomíná jako Den české státnosti a připadá na 28. září. Letos budou klenoty k vidění od 17. do 30. září, informoval ve středu odbor komunikace prezidentské kanceláře v tiskové zprávě. Výstava se má podle rozhodnutí hlavy státu konat každý rok v návaznosti na zářijový termín státního svátku. Letos začne 17. září.

Přední český malíř, klavír na Šumavě, underground v Praze

„Protože jsem Mostečanka, musím jednoznačně doporučit Most Pride, který se letos koná 24. srpna. Můžeme se těšit na panelovou diskusi o změně legislativních podmínek, které se týkají tranzice a změny pohlaví. Následovat bude přednáška o předním českém queer malíři Janu Zrzavém…,“ dovídám se z ankety Respektu. Přední český queer malíř Zrzavý?! Přiznávám, že u toho jsem vyprskl smíchy. Proč něco takového proboha vůbec psát, co důležitého to o díle Zrzavého vlastně říká?

Hvězdy objektivem Tona Stana. „Kéž by se Kafka mohl promítat pouze tady,“ řekl Soderbergh

Karlovarský festival není pouze o filmech, ale také o přednáškách a rozhovorech s tvůrci a hosty festivalu. Za všemi úvody, besedy a hovory stojí také festivaloví fotografové, kteří jsou v pozadí. Přitom právě jejich fotografie přibližují dění v zákulisí, kinosálech a v přednáškových sálech zprostředkovávají těm, kteří tam nemohou být. Jedním z nich je i legenda české reportážní a módní fotografie Tono Stano. Právě tento slovenský rodák představil v Karlových Varech výstavu Stars by Tono Stano, kde zaznamenal hvězdy lázeňského městečka napříč festivalovými ročníky.

Co už není umění?, ztracené místo na mapě, stará škola

Co je jedním z největších českých národních zlozvyků? Nemohla by to být třeba touha vymezovat se vůči všemu, co neznáme? Tuzemská kulturní scéna má za sebou další výživnou kauzu. Petice proti směřování AVU se dotýká mnoha ožehavých témat, nejzajímavější je asi stesk nad tím, kam vůbec současné umění směřuje. Paradoxní je, že generace, která má největší úzkost z cancel culture, se ji teď vlastně snaží sama vyvolat.

Zpátky do roku 1994, doma je doma, draci chrlí ohně

Ne že bych osobně měl s devadesátými lety nějaké velké zkušenosti. V roce 1994 jsem šel do první třídy, ode mě „Chce se mi brečet… kytary, Bunkr, nejlepší léta, nějak nám to uteklo“ bohužel neuslyšíte. Přesto! Prouzu jsem měl vždycky rád. Kouzlem oplýval především Tomáš Hampel a texty na prvních dvou deskách kapely (1990 a 1992). Jeho lyrika hovoří podivně přitažlivým hlasem, jde o jakési nervní balancování mezi odstupem a naléhavostí.

Moderní kaktus ve věcném podání

Americká gotika Granta Wooda je jeden z nejznámějších obrazů dvacátého století, přitom je, jak jen může být, „nemoderní“. Jsou na něm s dokonalou precizností zobrazeni dva američtí venkované, farmář s dcerou (není to manželka, jak se mnoho lidí domnívá), on drží vidle, ona se dívá přísně, za nimi je arkýř s „gotickým“ oknem, celé je to velmi puritánské, zároveň jaksi mystické a také trochu groteskní. Obraz je z roku 1930, v té době v Evropě vládne v umění avantgarda, Picasso, Dalí, surrealisté, abstrakce a za dvacet let se „nejameričtějším“ obrazem stanou cákanice Jacksona Pollocka.

Nejlepší regionální divadlo na světě – plus další kulturní tipy

Kdyby Horácké divadlo v Jihlavě hrálo fotbal, určitě by nekopalo druhou ligu jako FC Vysočina Jihlava, ale směle by mohlo konkurovat i nejslavnějším pražským klubům. Může za to i jeho nový umělecký šéf, jeden našich nejuznávanějších divadelních režisérů Michal Zetel. Jeho cílem je udělat nejlepší regionální divadlo na světě, přičemž slovo regionální nevnímá negativně. Asi i proto krátce po svém nástupu odrežíroval původní muzikál Nad Sázavou, který se poťouchle s až jakousi „sklepáckou“ podvratností strefoval do jednoho z nejdéle provozovaných českých hnutí – trampingu.

Koho zajímá poezie? letos do Louvru nemusíte, fotograf Koudelka

Když v minulém roce zvítězila v Magnesii Liteře básnická sbírka Jana bude brzy sbírat lipový květ od Miloše Doležala, mnozí literární publicisté zmiňovali, že z poezie se znovu stává živé médium, které jako jediné dokáže to, co nezvládnou ani nejmodernější technologie. Na chvíli v literárním prostoru zavládla zvláštní potřeba mluvit o poezii, jako by něco znamenala, jako by v sobě měla nějakou zásadní hodnotu k porozumění světu. Byla to jen kratičká chvíle. Celý rok si pak média na tento žánr skoro ani nevzpomněla.

VIDEO: Nový útok klimatických aktivistů. Dívka napadla obraz Clauda Moneta

Klimatičtí aktivisté na sebe o víkendu upozornili v pařížském muzeu Orsay, kde mladá žena zaútočila na slavný obraz Vlčí máky v Argenteuil od francouzského impresionisty Clauda Moneta. Mladá žena, která se hlásí k aktivistickému spolku Riposte Alimentaire, nalepila na obraz pařížského rodáka plakát s apokalyptickou variací Monetovy krajiny a následně se sama přilepila ke zdi galerie. Jedná se o zatím poslední protestní výkřik klimatických aktivistů, kteří globálně útočí na umělecká díla napříč celým západním světem.

Ještě se umím překvapit

Fotograf, historik fotografie a zakladatel Institutu tvůrčí fotografie, která je úspěšná po celé střední Evropě, Vladimír Birgus, oslavil sedmdesátiny. Byla to příležitost se sejít a pohovořit o jeho životě, ale protože o věku mluvit nechce, zato vášnivě mluví o své práci, věnovali jsme se třeba jeho dvěma výstavám, které v Praze souběžně měl a které si k narozeninám nadělil. Ale samozřejmě také mnohým jiným tématům. Některá budou pro čtenáře překvapivá.

Matějčková, Peňás, Štindl. Přijďte si poslechnout autory Echa na Svět knihy

Ve čtvrtek startuje tradiční knižní veletrh Svět knihy, který kromě jiného nabídne i bohatý program za účasti hned trojice autorů Echa. Návštěvníci se mohou během čtyřdenního veletrhu těšit na debaty Terezy Matějčkové, autogramiádu Jiřího Peňáse či setkání s Ondřejem Štindlem. A také na připomenutí stého výročí úmrtí Franze Kafky. Veletrh se koná od 23. do 26. května.

Příběh plný mytologie, obrazy a sochy Róny, co se stalo Lise?

Když Lovec narazí na zvláštní bytost, pochopí, že pochází z jiného světa. Netuší však, jak blízko ten svět je a jaké změny s sebou přináší… Na pozadí mýtu o labutí panně, který patří k nejstarším lidským vyprávěním, se rozvíjí první, ale rozhodně ne poslední opakování příběhu Evropy: s jeho migrací lidí, válkami, krví, násilím i nadějí.

Jednou to bude slavné jako orloj

Tento rozhovor se uskutečnil dva před tím, než se David Černý rozloučil v přímém televizním přenosu s kurátorkou Marií Foltýnovou nehezkým výrazem, který v tomto rozhovoru také párkrát padne. Není sporu o tom, že David Černý je výrobce malérů a průšvihů a vždy bylo dost lidí, kteří ho měli plné zuby. Ale ani ti nemohli popřít, že jeho provokace mají švih a nápad, nejsou tuctové, a když už nic jiného, tak si jich člověk aspoň všimne.

Odkaz Dagmar Hochové, nádech a výdech, na duchovní cestě

Velká retrospektivní výstava české dokumentární fotografky Dagmar Hochové a monografie, jež tento materiál zhodnotí, si daly za cíl aktualizovat zažitý obraz autorky jako fotografky dětí a ukázat Hochovou ve světle mnoha dalších tematických oblastí, které se často vztahují k našim národním dějinám. Dagmar Hochová: Retrospektiva, Moravská galerie v Brně, 19. 4. – 29. 9. 2024

„Plivanec do tváře národa.“ Okamura bojuje o Svatovítský poklad vystavený v Drážďanech

„Plivanec do tváře našeho národa. Bezohlednost a drzost. České státní symboly mají zůstat v Česku!“ Kvůli výstavě Svatovítského pokladu a části korunovačních klenotů, například korunovačního kříže, v saských Drážďanech zaznívají rozhořčené komentáře. Poklad se vystavuje v zahraničí vůbec poprvé. Ke kritice se připojil i předseda opozičního SPD Tomio Okamura s kolegou Jaroslavem Foldynou. Poslanci se kvůli zápůjčce obrátili na Správu Pražského hradu.

O všudypřítomném zlu, přípravy na tmu, poklona lidské nezdolnosti

Karel Steigerwald se vrací na scénu se svou hrou z roku 1982 A tak tě prosím, kníže. Tehdy šlo o kritiku normalizačního režimu, text ovšem skvěle rezonuje i dnes. V režii Radima Špačka jsou v pražském divadle La Fabrika hereckými hvězdami Jiří Štrébl, Patrik Děrgel, Eva Salzmannová a Anežka Hessová. Karel Steigerwald: A tak tě prosím, kníže, La Fabrika, Praha, 21. 3. 2024.

Pohádka Jiřího Petrboka, jak si zachovat duševní zdraví, zpověď vyhaslé hvězdy

Jiří Petrbok pro pražský Vzlet připravil výstavu obrazů s názvem Pohádka. Jeho díla mají uhrančivou energii i jisté pnutí a divákovi nabídnou jiné světy, které mu ale budou velmi povědomé. Je to tím, že autor ve své tvorbě nepatrně posouvá realitu, překrývá známé situace i obrazy a skládá je do nových souvislostí. Jiří Petrbok – Pohádka, Galerie Vzlet, Praha, do 30. 9. 2024.

Lolita z holandské vesnice, audiokniha pro železniční lidi, o lásce, válce a vykoupení

V odlehlé holandské vesnici se veterinář vydává na další rutinní návštěvu sousedního statku. V okolí se šíří zvěsti o nemoci skotu, ale on má oči jen pro čtrnáctiletou farmářovu dceru, která tráví prázdniny podivnými hrami. Nikdo netuší, jak daleko jejich tajný vztah zajde. Marieke Lucas Rijneveld: Ty moje skvostné zvířátko, přeložila Veronika ter Harmsel Havlíková, Argo, 272 str.

Kafka v nás, pochmurný Serotonin a vizionářský román

Franz Kafka inspiroval mnoho českých spisovatelů. Jak se k němu vztahují současní čeští autoři, jak si vykládají jeho texty? Čím je ovlivnil, čím je irituje? O svém vztahu ke Kafkovu dílu promluví autoři zastupující rozdílné podoby prózy – Magdaléna Platzová, Viktorie Hanišová, Stanislav Biler.

Neobyčejná Sidonie Nádherná, klima zemí Koruny české, legendární francouzská komedie

Alena Wagnerová představuje Sidonii Nádhernou jako neobyčejně zajímavou osobnost, jejíž život poznamenaly všechny pohromy, které ve dvacátém století postihly střední Evropu – rozpad Rakousko-Uherska, nacistická okupace, odchod do exilu v Anglii, kde Sidonie Nádherná v roce 1950 umírá. Alena Wagnerová: Sidonie Nádherná a konec střední Evropy, přeložil Vratislav Slezák, Argo, 248 str.

Americká muzea zavírají expozice o indiánech

Americké přírodovědné muzeum v New Yorku oznámilo, že uzavře dvě velké expozice, kde jsou vystaveny předměty původních obyvatel. Reaguje tak na nové federální předpisy, které vyžadují, aby muzea získala před vystavením nebo zkoumáním zmíněných předmětů souhlas indiánských kmenů. Informuje o tom list The New York Times (NYT). Muzeum tento víkend uzavřel expozice věnované tzv. Východním lesům a Velkým pláním a zakryl řadu dalších vitrín s předměty z indiánské kultury.

Řeka jako symbol, o nezdolné ženské soudržnosti, Nomi nezapadá

Řeka jako symbol Řeka jako cesta do nitra temnoty – komponovaný večer v rámci doprovodného programu k výstavě Praha zítra? Město a řeka. Na příkladu díla Josepha Conrada se přednáška zabývá symbolikou řeky v umění. Zazní úryvky ze Srdce temnoty a vybrané ukázky z filmových adaptací této nejslavnější Conradovy knihy včetně dalších filmů, které inspirovala. Řeka ve filmu, CAMP, Praha, 26. 1. 2024.

Mikropříběhy Vladimíra Birguse, otužilci ve Vltavě, paleolitické šperky a ozdoby těla

Fotograf Vladimír Birgus vystavuje v Kabinetu fotografie, který na kladenském zámku vede Jiří Hanke. Birgusovy fotografie jsou nearanžované, zachycují scény, v nichž se snoubí reálno se surreálnem. V konfrontacích lidí s prostředím či v reakci na různé situace autor představuje mikropříběhy lidských životů. Vladimír Birgus: Samotáři, Kabinet fotografie, zámek Kladno, do 18. 2. 2024.