Přichází další velká událost v situaci současného geopolitického napětí. Po více než třech desetiletích se Spojené státy chystají znovu testovat svůj jaderný arzenál. Oznámil to bývalý prezident Donald Trump, který podle svých slov nařídil ministerstvu války, aby testy okamžitě obnovilo. Oznámení přichází krátce poté, co Rusko během dvou týdnů vyzkoušelo dvě zbraně s jaderným pohonem – Burevestnik a Poseidon.
Jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho čínského protějšku Si Ťin-pchinga v jihokorejském Pusanu po necelých dvou hodinách skončilo, informovaly světové tiskové agentury. Oba státníci si po setkání si podali ruce, ani jeden z nich se k jeho průběhu bezprostředně nevyjádřil. Trump výsledky jednání, které označil za mimořádný úspěch, poté komentoval na palubě prezidentského speciálu.
Evropská unie loni s Ruskem obchodovala v objemu přibližně 67,5 miliardy eur, a stala se tak třetím největším obchodním partnerem Moskvy. Navzdory sankcím omezujícím obchod s ruským zbožím tak EU jako celek zůstává pro ruskou ekonomiku významným obchodním regionem. Uvádí to německý deník Bild, který vychází z hodnocení a analýzy Institutu německého hospodářství (IW) a dat a statistik o obchodu s komoditami Organizace spojených národů.
Už to trefilo i Volkswagen Golf, tento legendární vůz se do týdne, na blíže neurčitou dobu, přestane vyrábět. I zatím poslední jobovka pro automobilový průmysl má politický původ. Ale tentokrát to není klimatická politika, není za tím ani elementární nechuť zelených k automobilové dopravě. Je za tím geopolitika, a to americká. Před deseti dny Nizozemsko „převzalo kontrolu“ nad firmou Nexperia. Ta sídlí v Nijmegenu, vyrábí polovodiče a před šesti lety v ní rozhodující balík akcií ovládla čínská společnost Wingtech.
Nejméně čtyři čínské státní ropné společnosti dočasně pozastavily nákup ruské ropy přepravované po moři v návaznosti na nové americké sankce vůči energetickým gigantům Rosněfť a Lukoil, informovala ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na několik obchodních zdrojů. Podle zdrojů společnosti PetroChina, Sinopec, CNOOC a Zhenhua Oil pozastavily nákup ruské ropy po moři „alespoň na krátkodobou dobu“ kvůli obavám z druhotných sankcí.
Světové automobilky se obávají, že omezení vývozu kovů vzácných zemin z Číny povede k nedostatku součástek a uzavírání továren. Snaží se proto zajistit si dodávky těchto kovů z jiných částí světa, uvedla agentura Reuters. „Situace je velmi napjatá,“ uvedla šéfka německého dodavatele kovového prachu NMD Nadine Rajnerová. Upozornila, že v některých zemích, například ve Švédsku, je sice velké množství kovů vzácných zemin, chybějí ale kapacity pro jejich těžbu a zpracování.
Minulý týden se do popředí pozornosti opět dostal závod ve vývoji umělé inteligence mezi Amerikou a Čínou. K tématu se totiž vyjádřil Jensen Huang, šéf americké společnosti Nvidia, jedničky mezi výrobci grafických karet a čipů (bez jejich pohonu se trénování AI modelů neobejde) a firmy s nejvyšší tržní kapitalizací na světě v hodnotě neuvěřitelných 4,5 bilionu dolarů (což je několikanásobně více než roční HDP celé České republiky). Huang byl tázán na to, jak moc jsou Spojené státy napřed v porovnání s čínskými protivníky, načež vyrukoval s ne úplně utěšující odpovědí: napřed sice celkově jsou, ale ne o moc. A udržení náskoku do budoucna rozhodně není samozřejmostí.
Indický premiér Naréndra Módí mne ujistil o tom, že jeho země už nebude kupovat ruskou ropu, uvedl americký prezident Donald Trump. Na tiskové konferenci v Bílém domě Trump dále řekl, že teď je čas, aby Čína udělala to samé, aby byl tlak na Rusko co nejvyšší. „Neměl jsem radost z toho, že Indie kupovala (ruskou) ropu, a on (Módí) mě dnes ujistil, že s tím skončí. Je to velký krok,“ uvedl Trump.
Na frankfurtské knižní veletrhy obvykle nepatří ostrá geopolitická slova. Letos se však z kulturní události stalo diplomatické drama. Německý ministr kultury Wolfram Weimer vyvolal bouřlivou reakci ze Spojených států poté, co ve svém projevu obvinil americké a čínské technologické firmy z „digitálního kolonialismu“ a „organizovaného rabování“. Informuje například německý Bild. Reakce z USA přišla vzápětí.
Čína označila nejnovější cla amerického prezidenta Donalda Trumpa na čínské zboží za pokrytecká. Čínské ministerstvo obchodu upozornilo, že zavedlo omezení vývozu vzácných zemin a zařízení pro jejich zpracování, ale nezavedlo nová cla na americké výrobky. Trump v pátek reagoval na nejnovější vývozní omezení Pekingu zavedením dodatečných cel na čínské zboží ve výši 100 procent a novými vývozními omezeními na kritický software. Opatření mají vstoupit v platnost od 1. listopadu.
ANALÝZA: Americký prezident Donald Trump opětovně zásadně přitvrdil vůči Číně. Zvedá celní sazbu na čínský dovoz o drakonických 100 procentních bodů. Nové clo tedy má být 130 %. Při takovéto výši cla by v podstatě přestal existovat americko-čínský obchod, neboť lze čekat, že Peking by stanovil podobnou celní sazbu zase na americký dovoz. V případě naplnění Trumpovy pohrůžky by šlo jen o nepatrně nižší clo, než jakému Čína přechodně čelila po poměrně krátkou dobu letos v první polovině roku.
Americký prezident Donald Trump se rozzlobil a pohrozil Číně vysokými cly a dalšími restriktivními opatřeními poté, co země opět zavedla omezení exportu vzácných zemin – surovin nezbytných pro výrobu čipů, elektromobilů nebo moderních zbraní, na které má země monopol. Kromě pohrůžky vysokými cly a restrikcemi, Trump také uvedl, že nyní nevidí důvod se setkávat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem při jednání Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Jižní Koreji za 14 dní.
Rusko předává Číně techniku, výcvik a detailní technické znalosti, které by měly posílit schopnost Pekingu provést rychlé vzdušné operace proti Tchaj-wanu a pomoci mu provést úspěšnou invazi na tento ostrov. Zároveň dle dokumentů Rusové cvičí mimo jiné čínské parašutisty pro výsadkové operace, které jsou pro případné dobytí ostrovu nezbytné. Vyplývá to z 800stránkového souboru interních materiálů, které získala hackerská skupina Black Moon. Pravost dokumentů následně ověřil a pro americký deník The Washington Post je zanalyzoval britský think-tank Royal United Services Institute.
Po vlně pravicové „cancel culture“ a útocích na svobodu projevu ze strany činitelů Trumpovy administrativy bylo možné opakovaně slyšet různé verze varování: Pamatujte, že kyvadlo se přehoupne a příště budou „rušit“ lidi a zneužívat moc demokrati. Na to se ozývá kritika. My si nepotřebujeme představovat, že to demokrati budou dělat, zní jedna, oni už to dělali. Jiná, vznešenější námitka zní: Zneužívat moc je špatné, ať už se karta obrátí, nebo ne.
Komunistická Čína oslavila 3. září 80 let od konce druhé světové války. Při té příležitosti uspořádala na náměstí Nebeského klidu velkou přehlídku, kdy kolem prezidenta Si Ťin-pchinga pochodovalo 15 tisíc vojáků a projížděly stovky kusů vojenské techniky. Na pódiu vedle něj stáli mimo jiné vůdci Severní Koreje a Ruska, zpoza Pacifiku pak celou show sledoval Donald Trump, který ji sarkasticky okomentoval na sociální síti Truth Social. Vyjádřil naději, že Čína při svých oslavách připomene i americké padlé, kteří se zasloužili o čínské vítězství.
Čínský ministr obrany Tung Ťün při zahájení bezpečnostního fóra v Pekingu znovu pohrozil, že jeho země převezme kontrolu nad Tchaj-wanem. Informovala o tom dnes agentura AP. Čína podle ministra obrany Tunga nikdy nedovolí, aby jakékoli separatistické pokusy o nezávislost Tchaj-wanu uspěly. V této souvislosti je třetí největší země světa připravena zmařit jakékoli vnější vojenské zásahy. Podle AP tím narážel na Spojené státy.
Spojené státy a Čína dosáhly dohody ohledně pokračování populární čínské platformy pro sdílení krátkých videí TikTok v USA. V příspěvku na síti Truth Social to dnes naznačil americký prezident Donald Trump. Dosažení rámcové dohody o TikToku vzápětí oznámil americký ministr financí Scott Bessent, který v Madridu jednal s čínskými představiteli o vzájemných obchodních vztazích mezi USA a Čínou. Bessentova slova později potvrdila také čínská strana.
Do sněmovních voleb zbývá necelý měsíc a deník Echo24 postupně přináší názory předsedů a lídrů jednotlivých stran a hnutí k zásadním ekonomickým, sociálním či bezpečnostním otázkám, které Českou republiku trápí, ale i odlehčenějším tématům. V tomto případě lídři odpovídají na otázku, která se týká jak geopolitiky, tak jejich volného času: Dovedete si představit dovolenou například na Krymu, na Kubě, nebo například v Číně? Lídři jsou řazeni podle postavení v předvolebních průzkumech.
Tento týden uběhlo 86 let od začátku druhé světové války. Dne 1. září 1939 se německá vojska převalila přes polské hranice a začal Hitlerův pokus o ovládnutí Evropy. O dva dny později Francie a Británie vyhlásily válku Německu, čímž konflikt přerostl v celokontinentální záležitost. Zároveň nedávno uběhlo 80 let od formálního ukončení této nejničivější války v dějinách, 2. září 1945 Japonsko podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci. V Evropě je ze zřejmých důvodů asijská část druhé světové války přehlížena.
Na vojenské přehlídce v Pekingu konverzoval Vladimir Putin s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem o nesmrtelnosti. Nešlo o filozofickou debatu, ostatně oba jsou, nebo by měli být, materialisté, ale o praktické výhledy prodloužení života fyzického těla ad infinitum. Putin pravil „Biotechnologie se neustále vyvíjejí.“ a pak dodal: „Lidské orgány lze neustále transplantovat. Čím déle žijete, tím mladším se stáváte, a můžete dokonce dosáhnout nesmrtelnosti.“ Si Ťin-pching na to pravil: „Někteří předpokládají, že v tomto století by se lidé mohli dožít sto padesáti let.“
Čínský prezident Si Ťin-pching oceňuje Slovensko za to, že zůstává věrné svému přátelství s Čínou. V Pekingu to při setkání řekl slovenskému premiérovi Robertu Ficovi, napsala dnes agentura Reuters. Doufá prý také v další podporu Bratislavy při rozvoji vztahů mezi Čínou a Evropskou unií. Peking podle agentury počítá s tím, že některé státy EU, která kvůli obvinění z nekalé soutěže uvalila vysoká cla na čínské elektromobily, se Číny zastanou. Slovensko bylo jednou z pěti zemí unie, které se proti tarifům postavily.
Na vojenské přehlídce v Pekingu došlo k nezvyklému momentu, píše deník Bild. Jeden z mikrofonů totiž zachytil soukromý rozhovor mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oba politici, kteří si ústavními změnami zajistili možnost vládnout prakticky doživotně, se bavili o dlouhověkosti a dokonce o nesmrtelnosti. Incident se odehrál při příležitosti 80. výročí vítězství nad Japonskem, kdy Si a Putin vystupovali na čestnou tribunu.
KLDR je ochotna Rusku pomoci, jak jen to bude možné, řekl dnes severokorejský vůdce Kim Čong-un ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi na začátku jejich dvoustranné schůzky v Pekingu. Podle agentury Reuters Putin naopak Kimovi poděkoval za nasazení severokorejských vojáků ve válce proti Ukrajině. "Jsme ochotni Rusku pomoci, je to bratrská povinnost. Spolupráce od loňského června posílila a měli bychom usilovně pracovat na jejím dalším posílení v různých oblastech" řekl podle agentury Kim před novináři na začátku schůzky
Lidstvo opět čelí volbě mezi mírem a válkou, mezi dialogem a střetem. Podle agentury AFP to řekl čínský prezident Si Ťin-pching v projevu, kterým zahájil dnešní vojenskou přehlídku na pekingském náměstí Tchien-an-men, jež je součástí čínské oslavy 80. výročí konce 2. světové války. Přehlídce z tribuny přihlížela kromě čínských představitelů a válečných veteránů také řada zahraničních hostů. Záběry čínské stanice CCTV zachytily čínského prezidenta, jak stojí na tribuně mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom podepsala s Čínou dlouho očekávanou právně závaznou dohodu o výstavbě největšího plynovodu na světě - Síla Sibiře 2. Zároveň zvýší dodávky plynu do Číny i jinými cestami. S odkazem na sdělení šéfa podniku Alexeje Millera, který je spolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na návštěvě Číny, o tom informuje TASS.
Ruský prezident Vladimir Putin na dnešní schůzce se slovenským premiérem Robertem Ficem v Pekingu vysoce ocenil to, co označil za nezávislost slovenské diplomacie, informovaly agentury AFP a Reuters. Moskva se nikdy nestavěla proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie, řekl také šéf Kremlu a odmítl tvrzení, že by Rusko plánovalo jakkoli napadnout Evropu. "Velmi si vážíme nezávislé zahraniční politiky, kterou vy a váš tým vedete," řekl Putin na setkání s Ficem, které odvysílala čínská televize.
Čínský prezident Si Ťin-pching se dnes v Pekingu sešel se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, informují tiskové agentury. Putin, jehož zemi se Západ snaží odříznout od zdrojů příjmů kvůli ruské agresi na Ukrajině, krátce před setkáním uvedl, že usiluje o vyrovnané a oboustranně přínosné vztahy. Putin dnes nazval čínského prezidenta drahým přítelem a poděkoval mu za přijetí.
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že jeho srpnová schůzka s prezidentem USA Donaldem Trumpem otevřela cestu k urovnání konfliktu na Ukrajině. Na dnešním jednání summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) Putin ruskou agresi vůči sousední zemi hájil, když opět tvrdil, že její příčinou byla snaha západních zemí "zatáhnout" Ukrajinu do NATO.
Slovenský premiér Robert Fico se v pátek sejde s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ještě předtím se během své návštěvy Pekingu setká s prezidenty Ruska Vladimirem Putinem a Číny Si Ťin-pchingem. Fico to řekl v nahrávce na sociální síti. Fico, jehož nynější vláda po předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob, Zelenského dříve opakovaně kritizoval.
Slovenský premiér Robert Fico se příští týden v Číně setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Poradce Kremlu Jurij Ušakov na otázku ohledně možného setkání obou představitelů podle agentury AFP odpověděl, že je plánováno. Neupřesnil ale, kdy se setkají ani o čem budou jednat. Fico má odletět do Číny ve středu. V Pekingu se zúčastní přehlídky k oslavě 80. výročí konce druhé světové války. Putin je v Číně již nyní, účastní se zde dvoudenního summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO).
