Zabývá se především zahraniční politikou, zvláště Británií a USA. Vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Byl na studijních pobytech na University of Sussex a University of Cambridge. V Echu působí od roku 2017, z pozice eléva se vypracoval na komentátora.
Minulý pátek americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo přes tři a půl milionu stran dokumentů týkajících se zesnulého multimilionáře a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ten se stal středobodem obří politické aféry a zbraní, kterou na sebe míří republikáni a demokraté. Zveřejnění poslední várky dokumentů mělo uklidnit vášně a vynést na světlo veškerá Epsteinova tajemství.
Andrew Roberts, od listopadu 2022 baron Roberts z Belgrávie, patří mezi nejznámější a nejvýkonnější britské historiky. Proslul jako expert na druhou světovou válku a životopisec významných osobností. Jeho biografie Napoleona a Winstona Churchilla jsou široce oceňované. Zároveň se vymyká akademickému trendu tím, že je mužem pravice. Spolu jsme diskutovali o tom, proč se politické extrémy snaží zdiskreditovat Churchilla, co znamená ruská agrese na Ukrajině pro budoucnost války a co jako celoživotní zastánce transatlantické aliance říká na chování Donalda Trumpa.
Širiiny nůžky jsou koncept z povídky amerického blogera Scotta Alexandera. Jedná se o událost či výrok, které dokážou rozdělit společnost na dvě nesmiřitelné strany, přestože mají k dispozici stejná fakta. Události v americkém Minneapolisu jsou typickou ukázkou tohoto „nůžkového“ efektu. Federální imigrační agenti v rozmezí pár týdnů zabili dva lidi za podivných okolností. Americká společnost se okamžitě rozdělila na dva tábory, většinou podle politických linií, kdy jedna část obě zabití považuje za vraždu, druhá za oprávněnou obranu.
Včera byl Den památky obětí holocaustu. Nesl se v tradičním slibování „nikdy více“, že nejhorší zločin dějin se již nikdy nesmí opakovat, že antisemitismus je příšerné zlo, proti kterému je třeba bojovat na každém kroku. Otázkou je, nakolik jsou tyto pamětní akty efektivní, zda už nejsou prostě povinnou součástí ročního cyklu výročí, pietních aktů a připomínek. Zejména když antisemitismus v posledních letech sílí. Antisemitismus měl minimálně od 19. století dvě formy. První byl intelektuální antisemitismus vyšších vrstev.
Padne islamistický režim v Íránu? Nespočet analytiků, komentátorů, expertů, disidentů a exulantů pátrá po náznacích, že tentokrát je to jiné. Írán zažívá masivní protesty proti vládnoucí diktatuře každých pár let. Velké protirežimní demonstrace proběhly v letech 2009–2010, 2017–2018, 2019–2020 a 2022–2023. Cyklus je vždy stejný. Davy v ulicích skandující protivládní hesla zasejí v globálním mínění naději, že tyranie ajatolláhů by mohla po desetiletích skončit. Pak režim nasadí represivní složky a utopí v krvi jakýkoli pokus o povstání. Cyklus začíná nanovo.
Zpráva, že Kanada s Čínou se dohodly na snížení vzájemných cel, nepůsobí jako světodějná událost, zvláště pokud přihlédneme k tomu, co se děje v Íránu, na Ukrajině či okolo Grónska. Přesto jde ale o zásadní zlom, naznačující, jak chaotická politika Donalda Trumpa podlamuje americké zájmy. Ze suchých fakt asi opravdu nikdo nebude skákat nadšením. Peking slíbil snížit clo na kanadský řepkový olej z 85 na 15 procent, výměnou Ottawa dovolí Číňanům dovézt 49 tisíc elektrických aut se clem 6,1 procenta místo dosavadních 100 procent. Jde o ukončení vleklé obchodní války.
Evropa nevěřícně sleduje dění okolo Grónska. To, co se kdysi zdálo jako vtip, dnes vypadá jako noční můra. Americký prezident Donald Trump se opravdu zdá odhodlaný získat území svého spojence téměř jakýmikoli prostředky. I když je stále pravděpodobné, že i současná mezinárodní bouře kolem Grónska se přežene, jen co si Trump najde jinou obsesi, je nepochybné, že již jen jeho výhrůžky značně narušují transatlantickou alianci. Nespočet komentátorů již pohřbívá NATO a mluví o rozpadu Západu. Trumpovo chování ale podkopává jeho i vlastní projekt výstavby nacionalistické internacionály.
Americký prezident Donald Trump varoval íránský režim, že pokud začne střílet do demonstrujících, tvrdě proti němu zasáhne. Teherán proti protestům krvavě zakročil. V Americe sídlící neziskovka zabývající se lidskými právy v Íránu identifikovala téměř 650 obětí nepokojů. Vládní íránské zdroje anonymně řekly deníku The New York Times, že při protestech zemřelo na 3000 lidí. Jiné neziskovky počet mrtvých odhadují na 12 až 20 tisíc. Zatímco svět čeká, jestli Trump splní svou hrozbu, objevují se varování ohledně moudrosti amerického zásahu.
V tomto roce uplyne 25 let od okamžiku, kdy se na stříbrném plátně poprvé objevila Středozem. Filmové zpracování Pána prstenů od J. R. R. Tolkiena se stalo světovým fenoménem, považovaným za jeden z nejlepších kinematografických počinů všech dob. Není tedy překvapením, že se studio Warner Bros. rozhodlo nyní v lednu v USA znovu uvést celou trilogii. Tolkien se ale nevrací jen do kin. Stále častěji se stává součástí politického diskurzu. Přesněji řečeno, tolkienovské fanouškovství bývá stále častěji spojováno s „krajně“ pravicovou politikou.
Je to už přes týden, co Američané unesli venezuelského vůdce Nicoláse Madura a odvezli ho do New Yorku, aby ho postavili před soud. Oficiálním zdůvodněním je jeho zapojení do obchodu s drogami, snaha dostat pod kontrolu venezuelskou ropu a potřeba hájit americké zájmy na západní polokouli. O tom, jaké reakce to vyvolalo v Latinské Americe, jak vážný je problém s drogovou mafií a jestli se lidé bojí dalších amerických intervencí, hovoříme s profesorkou Eliškou Krausovou, která žije v Kolumbii od roku 1968.
Po úspěšném únosu venezuelského autoritáře Nicoláse Madura začal americký prezident Donald Trump naznačovat, že amerických intervencí by se mohly dočkat i další země. Zmínil Kolumbii, Mexiko i Kubu, největší pozdvižení ale vyvolalo Grónsko. Toto autonomní území patří americkému spojenci, Dánsku. Americké náznaky, že pokud to nepůjde po dobrém, Spojené státy si největší ostrov planety vezmou silou, vyvolaly paniku v Evropě a obavy o budoucnost transatlantického spojenectví. Je třeba říci, že v případě Grónska americké chování nedává příliš smysl.
O víkendu jsme dostali ukázku toho, jak to vypadá, když se supervelmoc rozhodne chovat jako supervelmoc. Spojené státy zaútočily na Venezuelu, a zatímco americké letectvo bombardovalo podle libosti vojenské cíle, speciální síly Delta Force si došly pro venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a odvezly ho ze země. Američané ho nyní hodlají soudit. Jaké jsou závěry z celé operace? Zaprvé: Americká armáda je stále nejmocnější a nejlepší na světě. Pokud jde o konvenční operace, nemá na planetě sobě rovného.
O víkendu jsme dostali ukázku toho, jak to vypadá, když se supervelmoc rozhodne chovat jako supervelmoc. Spojené státy zaútočily na Venezuelu, a zatímco americké letectvo bombardovalo podle libosti vojenské cíle, speciální síly Delta Force si došly pro venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a odvezly ho ze země. Američané ho nyní hodlají soudit. Jaké jsou závěry z celé operace? Zaprvé: americká armáda je stále nejmocnější a nejlepší na světě. Pokud jde o konvenční operace, nemá na světě rovného.
Odemykáme text, který vyšel před Vánoci v dvojčísle Týdeníku Echo v očekávání americké intervence a popisuje kontext situace kolem venezuelského vůdce Nicoláse Madura. Spojené státy dnes provedly ve Venezuele vojenský zásah, při kterém zajaly a odvezly Madura i s jeho ženu Cilii Floresovou ze země. Nátlak na Venezuelu je značný. Američané v Karibiku rozmístili na 15 tisíc námořníků a mariňáků, 11 válečných plavidel a nejmodernější letadlovou loď USS Gerald R. Ford.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zamířil za Donaldem Trumpem na Floridu, aby mu představil svůj plán na ukončení ruské agrese. Toto poslední mírové úsilí začalo na konci listopadu, kdy se na veřejnosti objevil osmadvacetibodový mírový plán. Přestože není jasné, kdo je jeho autorem, stopy vedou do Kremlu a Trump jej přijal za svůj. Tím odstartovala horečnatá vyjednávání, která vyústila v nynější verzi, údajně z 90 procent hotovou. Summit na Floridě měl dořešit zbývajících deset procent. To se však nestalo.
V předvečer narození Mesiáše si dáváme kapra či řízek, bramborový salát a navzájem se obdarováváme dárky. Jde o čas setkávání s rodinou, předávání dárků, konzumu, obžerství, ale také tichého rozjímání, návštěvy kostelů a připomínání křesťanských tradic, na kterých stojí naše civilizace. Proč ale slavíme Vánoce zrovna v tomto ročním období? Na první pohled jde o možná zvláštní otázku, vždyť i ten největší neznaboh ví, že jde o oslavu narození Ježíše Krista. Jenže evangelia neobsahují téměř žádné informace, jež by nám umožnily přesně datovat Ježíšovo narození.
„Spojené státy a Venezuela můžou být ve válce v řádu dnů.“ Titulek newsletteru britského deníku The Daily Telegraph je z 3. prosince, ale mohl vyjít v podstatě kdykoli v posledních dvou měsících. Spekulace o americkém úderu na Venezuelu připomínají limitní hodnotu v matematice. Moment začátku vojenské akce se neustále přibližuje, ale zatím nenastal. A jestli někdy nastane, zřejmě neví ani sám Donald Trump. Nátlak na Venezuelu je značný. Američané v Karibiku rozmístili na 15 tisíc námořníků a mariňáků, 11 válečných plavidel a nejmodernější letadlovou loď USS Gerald R. Ford.
Mladí muži se radikalizují. Mladí muži se posunují ostře doprava. Co se to děje s mladými muži? To je otázka, na kterou se snaží odpovědět bezpočet komentářů, analýz, odborných článků a zamyšlení. Odpovědi se různí. Někteří to přičítají algoritmům a radikalizaci na internetu. Jiní sexuální frustraci. Další nejrůznějším pravicovým influencerům či prostě pocitu odloučení v moderním světě. Nejnovějším příspěvkem k této diskusi je článek „Ztracená generace“ (Lost Generation) od Jacoba Savage, který vyšel před pár dny v magazínu Compact – a vyvolal bouři.
Pláž Bondi Beach je jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí Austrálie. Jedná se ale o něco více než jen o hezké místo ke koupání na předměstí Sydney. Je to i symbol Australanů jako uvolněných pohodářů, kteří hlavně surfují, grilují a pijí pivo. V neděli se ale stala místem děsivého masakru, kdy dvojice střelců začala pálit na tam probíhající oslavu židovského svátku chanuka. Podle posledních zpráv zabila 15 lidí a 42 zranila.
Americká vláda vydala dokument shrnující cíle a plány americké světové strategie. A strhla se bouře. Dokument se nazývá Národní bezpečnostní strategie. Jde o veřejnou identifikaci hrozeb a výzev, kterým USA čelí, a návrhy, jak se s nimi vypořádat. Ze zákona by vláda měla publikovat takovouto strategii každoročně. V praxi vychází nepravidelně, většinou nová administrativa vydá novou strategii na začátku svého působení, aby představila svou zahraničněpolitickou vizi.
V roce 2022 americké ministerstvo školství zjistilo, že přibližně jedna třetina žáků čtvrtého a osmého ročníku není schopna číst na „základní“ úrovni odpovídající jejich věku. A nezlepšuje se to. „Výsledky testů NAEP (National Assessment of Educational Progress, Národní hodnocení pokroku ve vzdělávání), zveřejněné v letošním roce, ukazují, že 33 procent žáků osmých tříd čte na horší než základní úrovni – což znamená, že mají potíže sledovat sled událostí v textu, nebo dokonce shrnout jeho hlavní myšlenku. Jedná se o nejvyšší podíl žáků, kteří nejsou schopni smysluplně číst, od roku 1992.
Když se dostal na veřejnost nejnovější plán míru na Ukrajině, vyvolalo to zběsilou aktivitu v celém atlantickém prostoru. Není zcela jasné, zda jeho primárním autorem jsou Američané, či Rusové, část expertů ho považuje za ukrajinskou kapitulaci, jiní za nadějný základ. Následná jednání v Ženevě zredukovala původních 28 bodů na 19, ale nová verze nebyla zveřejněna. O tomto plánu a o tom, co prozrazuje o americké zahraniční politice, jsme diskutovali s Jakubem Landovským, Janem Zahradilem a Romanem Jochem.
Začal advent a s ním i adventní trhy. K tradičnímu mixu budování vánoční atmosféry a oslavy konzumu již před pár lety přibyla výstavba fortifikací, kdy se trhy po celé Evropě mění v nedobytné pevnosti. I trhy v Česku jsou v klíčových bodech obklopené zátarasy, kdyby se náhodou někdo rozhodl dupnout na pedál a spáchat masakr. Je to samozřejmě výsledek teroristického útoku v Berlíně v roce 2016, kdy islamista najel autem do adventního trhu a zabil 12 lidí. Minulý rok došlo k podobné události, kdy muž takto zabil šest lidí na vánočním trhu v Magdeburku.
„Válečný zločin“ je termín, který v posledních pár letech našel notného využití, ne vždy oprávněného. Válka je strašná věc a mezinárodní válečné právo se spíše snaží eliminovat ty největší hrůzy než zastavit zabíjení. Kdyby tomu tak nebylo, pak by na něj nebral ohled již nikdo. Nicméně se zdá, že nyní máme minimálně vážné podezření na válečný zločin, který spáchala Trumpova administrativa. Donald Trump vyhlásil válku venezuelským drogovým kartelům a od začátku září americké ozbrojené síly udeřily na minimálně 21 člunů v Karibiku, které údajně pašovaly narkotika. Zemřelo 83 lidí.
Předevčírem Andrej Babiš ukázal, že i on je pouze člověk. Do jeho projevu, formálně ke střetu zájmů, ve skutečnosti tradičně meandrujícího, se vloudil neočekávaný moment slabosti. Když mluvil o svém psychicky nemocném synovi, vyhrkly mu do očí slzy a na chvíli se mu zatřásl hlas. U Babiše, který má spíše tendenci prezentovat se jako nezastavitelný a necitlivý buldozer, to překvapilo. Slzy na veřejnosti jsou něco neobvyklého a trapného. Zvláště u politiků. Jsou to lidé, kteří mají mít nervy z oceli, denně čelí nadávkám, invektivám a pomluvám.
Jen před pár dny to vypadalo, že americko-ukrajinské vztahy jsou na vzestupné trajektorii a přes všechny hádky v minulosti Donald Trump pochopil, že pokud chce dosáhnout vytouženého míru, musí zvýšit podporu Kyjevu a zatlačit na Rusko. Americké ministerstvo zahraničí schválilo balíček podpory pro systém protivzdušné obrany Patriot, který Ukrajina používá, v hodnotě 105 milionů dolarů. Baltské a skandinávské státy oznámily, že vloží 500 milionů dolarů do programu PURL, skrze který státy NATO nakupují americké zbraně pro Ukrajinu. Polsko oznámilo, že přidá 100 milionů.
Je to zřejmě jedna z nejhorších humanitárních katastrof současnosti a zároveň ta, které veřejnost věnuje nejmenší pozornost. Řeč je o občanské válce v Súdánu. Od dubna 2023 si vyžádala více než 150 tisíc obětí, ale některé odhady mluví až o 400 tisících. Na 14 milionů lidí přišlo o domov. Podle Světového potravinového programu je téměř polovina Súdánců ohrožena „vysokou mírou akutní potravinové nejistoty“. Po dobytí města Fášir na konci října tam rebelové ze Sil rychlé podpory (RSF) spáchali masakr, který si vyžádal minimálně tisíce obětí.
Olivia Nuzziová je americká dvaatřicetiletá novinářská hvězda. Mezi lety 2017 až 2024 sloužila jako washingtonská korespondentka prestižního magazínu New York. Tato spolupráce dopadla značně neslavně, píše Ondřej Šmigol. Ukázalo se, že Nuzziová měla jakýsi vztah, podle všeho měl především formu sexuálně vyzývavých zpráv, ale nikdy nedošlo k fyzickému aktu, s nynějším americkým ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším. Jeho tehdejší kandidaturu na prezidenta měla pokrývat.
Unikl americký mírový plán pro Ukrajinu – a okamžitě se zformovaly šiky zastánců a odpůrců návrhu. Podle prvních Ukrajina válku prohrála, je třeba spolknout hořkou pilulku a ukončit utrpení. „Silní dělají, co mohou, slabí strpí, co musejí strpět,“ jak by řekl antický historik Thúkydidés. Vůbec Ukrajina měla kývnout již na mírový plán z Istanbulu na jaře roku 2022. Mohla si ušetřit řadu obětí. Podle druhých se jedná o druhý Mnichov, zradu statečně bojujících Ukrajinců a kapitulaci před Putinem. V chaosu se ale ztrácí jedna zásadní otázka:
Povodně, požáry, zemětřesení, války. Katastrofy, které nikdo z nás netouží zažít, je ale dobré na ně být připravený. Zároveň většinové obyvatelstvo o těchto scénářích nerado přemýšlí a pokusy se na ně přichystat považuje za zbytečné strašení. Izrael je zemí, která díky své geografické poloze a politické situaci má bohaté zkušenosti se zvládáním krizových situací. O tom, jak se na ně připravit a co dělat, jsme hovořili s jedním z tvůrců současného systému izraelské civilní obrany – Chilikem Sofferem.
