Ondřej Šmigol

/

Články autora

Generace úzkostných neurotiků

Při vysvětlování společenských změn, ať jde o vývoj chápání morálky, trendy v seznamování, či nové vzorce chování, máme tendenci klást důraz na myšlenky a ideologii. Teze univerzitních profesorů o intersekcionalitě tak vedou k růstu nejrůznějších progresivních hnutí zabývajících se sociální spravedlností. Názory feministek se zase promítají do vztahů mezi pohlavími. Na druhé straně agitace krajně pravicových politiků může stát za nárůstem rasismu. Tyto faktory jistě hrají roli, ale v debatě o myšlení může zanikat vliv technologií na změny ve společnosti.

Chi Chi, no a co?

Zde v Echu se nebojíme vylézt na barikády kulturních válek. Ale i tak může nastat situace, kdy místo vztyčení praporu reakce obrátíme oči v sloup, či se dokonce nesměle postavíme na druhou stranu. Samozřejmě autor tohoto komentáře nemůže mluvit za zbytek redakce, ale přesně toto se mu stalo, když sledoval kauzu okolo pořadu České televize Chi Chi na gauči. Jedná se o talkshow, ve které drag queen, tedy muž převlékající se za ženu, Chi Chi Tornádo, vlastním jménem Petr Vostárek, zpovídá jiné drag queens. Rozhodně to není podívaná pro každého – ani pro autora, který se vydržel dívat jen na pár minut prvního dílu, než to urychleně vypnul

Životní hra Donalda Trumpa

Donald Trump chce Nobelovu cenu míru. „Prezident již ukončil konflikty mezi Thajskem a Kambodžou, Izraelem a Íránem, Rwandou a Demokratickou republikou Kongo, Indií a Pákistánem, Srbskem a Kosovem a Egyptem a Etiopií. To znamená, že prezident Trump během svých šesti měsíců ve funkci zprostředkoval v průměru asi jednu mírovou dohodu nebo příměří za měsíc. Je nejvyšší čas, aby prezident Trump obdržel Nobelovu cenu míru,“ prohlásila tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová při brífinku pro novináře krátce po ukončení palby mezi Thajskem a Kambodžou. Republikáni tak již o Trumpovi rádi mluví jako o „vrchním mírotvůrci“.

Cosi shnilého ve státě britském

Většina Britů se domnívá, že jejich země nevzkvétá. Podle průzkumu think-tanku More in Common si jen 9 % Britů myslí, že Spojené království je v dobrém stavu, 52 % se domnívá, že je na tom špatně, ale ne hůř než v ostatních těžkých obdobích, a 39 % míní, že je na tom hůř než v minulosti. Makroekonomická čísla dávají pesimistům za pravdu. Od finanční krize v roce 2008 Spojené království stagnuje. Mezi roky 1993 a 2007 britský HDP rostl v průměru o 3 % ročně, poté o 1,5 %. Na začátku roku 2024 byl HDP Británie zhruba o 28 % menší, než kdyby pokračoval trend před finanční krizí.

80 let od nutné tragédie v Nagasaki

Dnes je to 80 let od momentu, kdy Američané shodili atomovou bombu na Nagasaki. Osud Nagasaki zůstává trochu ve stínu Hirošimy, která byla bombardována jako první a zemřelo tam více lidí. Zároveň je to ze dvou nasazení jaderné pumy v historii to kontroverznější. Najdou se zastánci zničení Hirošimy, kteří tvrdí, že nasazení atomové zbraně na Nagasaki bylo zbytečné a spíše motivované vyzkoušet novou ničivou technologii za jiných podmínek. Ve skutečnosti byla obě shození atomovek nejen legitimní a potřebná, ale ve výsledku zachránila více životů, než zmařila.

Je třeba si promluvit o radikalizaci žen

I do České republiky již dorazila panika ohledně radikalizace mladých mužů a temného působení „manosféry“. „‚Musíš se k holce chovat víc jako šmejd‘ je jedno z jemnějších poselství manosféry. Objevuje se tu něco temného, říká Hanel“ je titulek rozhovoru DVTV se spisovatelem Petrem Hanelem. „Manosféra mu rozvrátila psychiku i vztah. „‚Nevěděl jsem, kdo jsem,‘ říká Petr, který propadl videím Turka a dalších“ je titulek serveru Heroine. „Sex, nebo nenávist! Manosféru zrodil odpor k emancipaci žen, část z ní je čistý byznys“ je příspěvek Českého rozhlasu k diskusi.

Muzeum Evropa

„Evropa je shlukem zemí třetího světa s lepším brandingem. Žádná klimatizace. Žádné sušičky. Led je luxus. Při večeři se zpotíte, zatímco číšník si vás dvě hodiny nevšímá,“ napsal na X (Twitter) reportér magazínu Reason Billy Binion. Zařadil se do stále rostoucí skupiny Američanů, kteří se o letních prázdninách vydali přes Atlantik a byli zděšeni chudobou svých evropských bratranců. Například spisovatelka a aktivistka Sarah Haiderová měla podobný pocit z návštěvy Velké Británie.

Cenzura ve jménu dětské bezpečnosti. Británie ukazuje, jak neregulovat internet

Že Velká Británie není žádnou oázou svobody slova, se již tak nějak ví. Lidé jsou tam běžně vyšetřováni, stíháni a zavíráni do vězení za své posty na sociálních sítích. V roce 2023 bylo za „urážlivou online komunikaci“ zatčeno přes 12 tisíc lidí, tedy asi 30 denně. Z toho bylo přes 1100 nakonec i potrestáno. Pravda, ty příspěvky jsou často urážlivé, nevhodné a sprosté. Na liberální demokracii se však jedná o neobvykle drsný režim omezování svobody vyjadřování. A ten se nyní pouze utuží – vše kvůli zákonu o online bezpečnosti.

Zadek Sydney Sweeneyové a obrat v kulturní válce

Zdálo se, že reklamy již dávno neslouží k propagaci výrobků, ale jako munice v kulturních válkách. Pro jejich tvůrce bylo důležitější signalizovat příslušnost k té správné straně než dosáhnout zvýšení příjmů. Někdy nad tím zákazníci jen obrátili oči v sloup, jindy to pro danou firmu skončilo katastrofou. Například když pivo Bud Light použilo v kampani transgender influencerku Dylan Mulvaneyovou, čímž vyvolalo bojkot a trvalý propad prodejů. Nebo když automobilka Jaguar oznámila rebranding za pomoci podivných bezpohlavních bytostí, reakce byla nechápavé zděšení.

Epstein jako zbraň

„Mohl bych se postavit doprostřed Páté avenue a někoho zastřelit, a stejně bych neztratil voliče,“ prohlásil o sobě během kampaně v roce 2016 Donald Trump. Dlouho se tato jeho nadsázka považovala za v něčem pravdivou. Popularita Trumpa samozřejmě během let kolísala. Ale vždy existovalo tvrdé jádro těch nejzarputilejších trumpistů, kteří opravdu svému idolu odpustili cokoli, jakoukoli kauzu, jakýkoli politický obrat. Podváděl Trump svou manželku s pornoherečkou? Pokud je to pravda, je to chování alfa samce. Zavedl Trump cla? Bylo načase, aby svět platil za odírání Spojených států. Zrušil Trump cla? Geniální vyjednávací tah.

To Hamás je původcem humanitární krize v Gaze

Situace v Gaze je strašná. Až to 25 států nevydrželo a vyzvalo k okamžitému ukončení války. Později se připojily další tři. V České republice to vyvolalo pozdvižení. Proč se nepřipojila naše vláda? Vláda se ocitla v defenzivě. Argumentuje hlavně tím, že k podpisu nebyla přizvána a že ani Česko nepodporuje všechny kroky Izraele. To, že výzvu přivítalo teroristické hnutí Hamás, by mělo být první nápovědou, že situace je značně složitější.

Jak Britové utajili tisíce migrantů z Afghánistánu

Jak upozornili kolegové Adam Růžička a Daniel Kaiser, státní představitelé podivuhodně rychle vyloučili obnovitelné zdroje a přetoky z Německa coby příčinu nedávného blackoutu. Podobně rychle se objevily disentní hlasy, které tento závěr zpochybňují. Ve veřejném prostoru se tak odehrává zuřivá debata o výkladu celé nehody. Ať už se nakonec ukáže, že to bylo jakkoliv, je dobře, že k debatě došlo. Obě strany tak mohou otestovat své argumenty, snažit se přesvědčit nezaujaté – a závěr díky tomu bude o to důvěryhodnější.

Vyvolávání ducha Železné lady

Je to jedna z ikonických fotek Margaret Thatcherové. Britská premiérka na ní, celá v bílém, vykukuje z věže tanku Challenger. Přestože má nasazené ochranné brýle, vypadá velmi přísně. Vlevo od ní vlaje britská vlajka. Thatcherové se podařilo něco, o čem si většina politiků může nechat jen zdát – vyfotit se s vojenskou technikou a nevypadat u toho trapně. Snímek je z návštěvy britských jednotek v Západním Německu v roce 1986. O dva roky později se Thatcherovou pokusil napodobit demokratický kandidát na prezidenta Mike Dukakis, když sedl do tanku Abrams.

Musíme zavést klouzavé letní prázdniny

Začaly letní prázdniny a masy dovolenkářů se daly do pohybu. Populární destinace pod návalem turistů často trpí a místní si stěžují, že se tam nedá žít. Města zavádějí regulace, snažící se počet návštěvníků omezit. O fenoménu, pro který se v poslední době vžilo označení overturismus, debatovali ředitel agentury CzechTourism František Reismüller, místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež a odborníci na cestovní ruch Nora Dolanská z Metropolitní univerzity Praha a Miroslav Rončák z Vysoké školy ekonomické.

Neotvírejme Pandořinu skřínku eutanazie

Eutanazie, tedy dobrovolné ukončení života kvůli nadměrnému utrpení, je nesmírně populární koncept. Podle průzkumu agentury Ipsos, zveřejněného letos v dubnu, je 73 % Čechů pro její uzákonění. Není divu – asi nikdo nechce umírat v nesnesitelných bolestech, což je situace, kterou si většina lidí představí, když se řekne eutanazie. Problém je, že jakmile jednou prolomíte tabu o usmrcování lidí, zkušenost ze zahraničí ukazuje, že kritéria pro udělení eutanazie se neustále rozšiřují a nabývají obludných podob.

Trumpův menší problém s Putinem

Donald Trump se zlobí na Vladimira Putina. V pondělí dokončil svou velkou otočku ohledně politiky vůči Ukrajině. Během jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem ohlásil dodávky nových zbraní v hodnotě miliard dolarů. Již dříve řekl, že Kyjevu mají putovat systémy protivzdušné obrany Patriot a další materiál. Technicky se jedná o prodej, který zaplatí evropské státy. Tím odpadla jedna z Trumpových námitek proti pomoci Kyjevu, tedy že je to pro USA nevýhodné. Nyní si naopak libuje, že jde o dobrý byznys. Taktéž oznámil, že na Rusko uvalí „velmi tvrdá cla“, pokud Putin neuzavře mír do padesáti dnů.

Už ani elity nevítají migranty

Jestli se nějaké médium dá považovat za hlas světové elity, je to týdeník The Economist. Od svého vzniku v roce 1843, kdy byl založen za účelem propagace volného trhu, je považován za tribunu „rozumného středu“, odmítající extrémní pozice jak na levici, tak na pravici. Jeho poměrně vysoká cena zaručuje, že ho čte především vyšší třída, politici, podnikatelé a kapitáni průmyslu. Když tedy tento magazín umístí na přední stránku titulek „Zrušte azylový systém“, je to signál velkého posunu na vrcholu společnosti.

Trump a pomoc Ukrajině. Skrytá válka v Bílém domě

Ví v Bílém domě pravá ruka, co dělá levá? Minulý týden Trumpova administrativa náhle oznámila, že pozastavila vojenské dodávky Ukrajině, včetně střel do protivzdušné obrany. Byl to šok pro Ukrajince, Evropany, ale i pro americké ministerstvo zahraničí, se kterým to Pentagon nekonzultoval. Krok byl o to překvapivější, že Donald Trump na summitu NATO naznačoval, že se bude snažit ukrajinskou protivzdušnou obranu posílit. Nyní zase ale Američané oznámili, že dodávky budou pokračovat. Co se to ve Washingtonu vlastně děje?

Klimatizace – nová fronta kulturní války

Je vedro. Lidé se plahočí ulicemi a vyhlížejí ochlazení, které mají přinést bouřky. Pražané hltají zpravodajství o klimatizovaných tramvajích. Na sítích se virálně šíří návody, jak udržet dům či byt co nejchladnější. Evropa ale není zdaleka jediný světadíl, který se potýká s úmorně horkým počasím. Například ve Spojených státech tento problém vyřešili již před zhruba 75 lety, když se v zemi masivně rozšířila klimatizace, která je na starém kontinentě stále relativní raritou. Když se američtí turisté vydají přes Atlantik, často se pozastavují právě nad všeobecnou absencí klimatizace.

Módní nuda v Glastonbury

Není to každý den, aby se vystoupení raperského dua stalo mezinárodní kontroverzí pokrývanou ve světových médiích. To se podařilo dvojici Bob Vylan, jež v sobotu vystoupila na hudebním festivalu Glastonbury. Tam v rámci svého představení skandovali „Smrt IDF“, tedy izraelské armádě, dav se k nim přidal. Celé to navíc vysílala televize BBC. Pokřik byl označen za antisemitský. Skupinu kvůli tomu prošetřuje policie. Americká vláda jim odebrala víza, takže budou muset zrušit turné po Spojených státech.

„Nikdo tady není zklamaný“

Dvanáctidenní válka mezi Izraelem a Íránem, ke které se na poslední chvíli přidaly i Spojené státy, skončila. Je nepochybné, že větší šrámy utrpěl Írán. Izrael ponížil jeho ozbrojené síly, když během pár hodin získal naprostou leteckou nadvládu, cílenými útoky zabil třicet vysoce postavených vojenských velitelů a čtrnáct jaderných vědců, bombardoval vojenská a jaderná zařízení po celé zemi i symboly režimu. Nyní nastává vyhodnocení následků. Splnila izraelská operace svůj cíl zničit, či alespoň značně poškodit íránský jaderný program? A jaké budou geopolitické dopady?

Tatínek Trump má NATO zase rád

Hlavní zprávou summitu NATO v Haagu, který skončil ve středu, bylo označení Donalda Trumpa jako „tatínka“. Nazval ho tak generální tajemník Aliance Mark Rutte po otázce týkající se zastavení konfliktu mezi Izraelem a Íránem. „Měli velkou bitku, jako děti na školním dvoře. Víte, bojují jako o život. Nemůžete je zastavit. Nechte je ale bojovat asi dvě tři minuty, pak je snadné je zastavit,“ popsal svůj přístup Trump. „A pak někdy musí tatínek použít silná slova, aby to zastavil,“ doplnil ho Rutte. Vzhledem k tomu, že média neměla k řešení nic důležitějšího, summit se dá považovat za úspěšný.

Trump vrátil USA respekt

Spojené státy se připojily k izraelskému útoku na Írán a bombardovaly tři objekty spojené s jeho jaderným programem. Konkrétně se jednalo o jaderné výzkumné centrum v Istafanu a zařízení na obohacování uranu v Natanzu a ve Fordo. Zvláště o úderu na Fordo se spekulovalo několik dní. Je totiž zabudované hluboko ve skále, kam na něj bomby, které má Izrael k dispozici, nedosáhnou. To dokáže pouze americký Massive Ordnance Penetrator čili penetrátor s masivní municí, obří šestimetrová bomba shazovaná z neviditelného letounu B-2. Šlo o její první bojové využití.

Bude to krátká a rozhodná válka

Letošní pátek třináctého se stal pro Írán opravdu smolným dnem. Izraelské letectvo zaútočilo na jeho jaderná zařízení, zlikvidovalo protivzdušnou obranu a zabilo velkou část vojenského velení i mnoho jaderných vědců. Stalo se tak po letech íránského vyhrožování, že jednoho dne Izrael zničí. O důsledcích celé operace jsme hovořili s izraelským brigádním generálem ve výslužbě Amirem Avivim. Rozhovor proběhl v pátek 20. června odpoledne, tedy ani ne dva dny předtím, než se k útoku na Írán přidaly Spojené státy a mimo jiné bombardovaly zařízení na obohacování uranu ve Fordo.

České země byly Metternichův domov. Rozhovor o novém životopisu rakouského kancléře

Kníže Klemens von Metternich byl čelní postavou první poloviny 19. století. Věrný služebník Habsburků se snažil o stabilitu jak doma, tak v zahraničí a téměř tři dekády řídil politiku monarchie. Často považovaný za konzervativního až despotického politika, který potlačoval liberalismus, ale i praktikanta reálpolitiky. Jedním z největších expertů na Metternicha je německý profesor Wolfram Siemann, jehož biografie Metternich: Stratég a vizionář právě vyšla v českém překladu. Právě to, čím je kniha i Metternich výjimečný, popsal v rozhovoru pro Echo24.

Jak si aktivisté prohráli spor o transgender

Ve středu transgenderismus v USA utrpěl velkou porážku. Nejvyšší soud ve sporu Spojené státy vs. Skrmetti shledal, že zákon státu Tennessee zakazující blokátory puberty a hormonální terapii pro mladistvé trpící genderovou dysforií, tedy pocitem, že se narodili se špatným pohlavím, není protiústavní. Zákaz tedy nezrušil. Transgender aktivisté doufali, že se ze sporu USA vs. Skrmetti stane klíčový precedent zavádějící rozsáhlou právní ochranu pro translidi. Místo toho se otevírá státům možnost dalších regulací.

Trump na straně práva a pořádku

Donald Trump je dítě štěstěny. Součástí jeho politického úspěchu je prostý fakt, že jeho protivníci mají tendenci pravidelně si nabíhat na vidle. Poslední ukázkou jsou protesty v Los Angeles proti deportaci nelegálních migrantů. Trump má v tomto právo i veřejnost na své straně. Vyhošťování nelegálních migrantů spadá zcela do pravomocí federální vlády. Podle serveru RealClearPolitics, který publikuje průměry průzkumů veřejného mínění, 51,5 procenta Američanů schvaluje Trumpovu imigrační politiku, proti je 47 procent. Celkově 59 procent schvaluje vyslání Národní gardy na potlačení protestů.

Tucker Carlson jako oběť izraelského bombardování

„Toto by mohl být poslední newsletter před vypuknutím všeobecné války,“ zněl dramatický titulek v e-mailu, který rozesílá svým předplatitelům americký novinář Tucker Carlson. Tento někdejší moderátor televize Fox News, než byl vyhozen a založil si vlastní platformu, se stal vlivným našeptávačem Donalda Trumpa. Byl řečníkem na Trumpově nominačním sjezdu. Stal se jakýmsi vykladačem trumpismu na veřejnosti. Údajně dokázal Trumpa ovlivnit v některých jeho rozhodnutích.

Na Teherán s Trumpem v zádech

V úterý 10. června ředitelka tajných služeb USA Tulsi Gabbardová publikovala na sociální síti X podivné video. Mluvila v něm o své nedávné návštěvě Hirošimy a o tom, jak na ni zapůsobil příběh atomovou bombou zničeného města. Pak stočila svůj monolog k současnosti a ke skutečnosti, že dnešní jaderné zbraně jsou mnohem ničivější. „Dnes stojíme blíž než kdykoli předtím na pokraji jaderné zkázy. Politická elita a váleční štváči nezodpovědně podněcují strach a napětí mezi jadernými mocnostmi. Možná je to proto, že jsou přesvědčeni, že budou mít přístup k jaderným krytům pro sebe a své rodiny, ke kterým běžní lidé přístup mít nebudou,“ řekla.

Ruská porážka je pravděpodobnější než vítězství

Válka na Ukrajině trvá již přes tři roky. Jak proměnila válčení? Má Kyjev šanci na vítězství? Nakolik klíčová je role USA? Zaútočí Rusko na Evropu? O tom všem jsme diskutovali s generálem sirem Patrickem Sandersem, bývalým náčelníkem generálního štábu britské armády. V Praze byl na pozvání think-tanku PCTR při Vysoké škole CEVRO.

Starší články