Ve věku 98 let v pátek zemřela Jaroslava Skleničková, poslední přeživší žena lidické tragédie. Jako šestnáctiletá byla spolu s matkou, starší sestrou a ostatními ženami poslána do koncentračního tábora v Ravensbrücku, jejího otce nacisté s dalšími lidickými muži zastřelili a vesnici srovnali se zemí. Skleničková zemřela tiše a v péči rodiny ve svém domě v Lidicích, řekla dnes ČTK její dcera Jitka Pečová.
Vypadá to, že dnešní 85. výročí zahájení 2. světové války útokem na Polsko si připomínají jen v Polsku. "Utrpěli jsme obrovské ztráty v důsledku německého barbarství, v důsledku krádeže naší země, ale především v důsledku ztráty obyvatelstva," řekl polský prezident Andrzej Duda ve Wieluni, městečku, které bylo hned na počátku německé invaze 1. září 1939 bombardováno a zahynulo zde na 1200 civilistů. O vzpomínkové akci informují polská média.
Pyrotechnici provedli řízený odstřel letecké pumy v areálu chemičky v Záluží. V souvislosti s tím byla přerušena doprava mezi Mostem a Litvínovem, mezi městy nejezdila ani MHD. V největším chemickém areálu v Česku byli při odstřelu tři pyrotechnici, kteří krátce po výbuchu místo zkontrolovali Žádné nebezpečí obyvatelům okolních obcí nehrozí. Hasiči s pyrotechniky zajistili místo odpalu tak, aby škody na majetku byly co nejmenší. Pyrotechnici nyní prověřují, zda tlaková vlna nezpůsobila škody.
Policejní pyrotechnici řízeně odpálí leteckou pumu v chemickém areálu Záluží na Mostecku až ve čtvrtek, nebo v pátek, nikoliv ve středu, jak původně plánovali. Odklad je nutný kvůli rozmístění velkého množství ochranných pytlů s pískem. České televizi to v sobotu řekl ředitel Pyrotechnické služby Policie ČR Karel Čadil. Zatím není jasné, kdy chemička obnoví provoz. Pyrotechnici nebudou až do odpalu s pumou nijak manipulovat, ale vytvoří kolem ní "sarkofág" složený ze zhruba čtyř stovek pytlů
Policejní pyrotechnici chtějí leteckou pumu v chemickém areálu Záluží na Mostecku řízeně odpálit ve středu odpoledne. Záleží na počasí a postupu prací, sdělil ředitel Pyrotechnické služby Policie ČR Karel Čadil. Práce na likvidaci pumy podle něho začnou v úterý ve 13:00, pyrotechnici budou spolupracovat s hasiči a s vedením firmy Orlen Unipetrol. S pumou nebudou pyrotechnici podle Čadila nijak manipulovat, vytvoří kolem ní „sarkofág“ složený z minimálně čtyř stovek pytlů s pískem.
Nález letecké pumy v areálu litvínovské chemičky pozastavil provoz rafinerie Orlen Unipetrol. Výroba v rafinerii může znovu začít nejdříve 28. srpna, jelikož speciální britská bomba má dlouhodobý zapalovač s iniciací 144 hodin. Pyrotechnici mohou začít pracovat na odstranění bomby až 27. srpna, oznámil mluvčí petrochemického giganta Pavel Kaidl. Dodal, že jakékoliv zpomalení, omezení či pozastavení provozu rafinerie znamená finanční ztráty pro skupinu.
Jednoho slunečného červnového rána se v Polské ulici na pražských Vinohradech sešli pracovníci dlaždičsko-asfaltérské firmy DAP a úzká rodina Zuzany Vanišové. Do chodníku vložili dvě betonové kostky překryté mosaznou destičkou, na níž jsou vyražena jména MUDr. Arnošt Pachner a Elsa Pachnerová. Je tu zaznamenán i rok 1942, kdy oba zemřeli ve vyhlazovacím táboře Treblinka. Kameny zmizelých jsou památníčky konkrétních obětí německého národního socialismu, lidí, kteří nemají hroby.
Lidé v Česku by si měli připomínat svoji historii, znát například činy odbojářů za druhé světové války, řekl prezident republiky Petr Pavel, který se v Miřeticích na Chrudimsku účastnil pietního aktu k 82. výročí vypálení a vyvraždění osady Ležáky za druhé světové války. V posledních letech bylo podle prezidenta více pozornosti věnováno Památníku Lidice než Památníku Ležáky. „Pokud jde o Lidice a Ležáky, v posledních letech bylo více pozornosti věnováno Lidicím, Ležáky byly v pozadí,“ uvedl prezident.
V pondělí 10. června zemřel veterán československé armády druhé světové války Charles Gad Strasser, bylo 97 let. O jeho úmrtí dnes informovalo ministerstvo obrany v tiskové zprávě. Strasser, který v 17 letech dobrovolně vstoupil do československé armády ve Velké Británii, se účastnil bojů u Dunkerque a byl členem československé delegace tribunálu soudícího válečné zločince v Norimberku. V minulém týdnu se ještě v Normandii účastnil 80. výročí vylodění spojenců.
Celý svět si od středy připomíná vylodění v Normandii a vítězství západních spojenců nad nacistickým Německem. "Francie nikdy nezapomene na váš boj za osvobození Evropy od nacistům," řekl před vojenskými veterány francouzský prezident Emmanuel Macron při oslavách připomínajících 80 let od spojeneckého vylodění v Normandii, informovala AP. Ceremonií se účastní řada světových státníků, včetně prezidenta USA Joea Bidena, ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského, britského krále Karla III. i českého prezidenta Petra Pavla.
Francouzský prezident Emmanuel Macron zahájil třídenní oslavy 80. výročí vylodění spojenců v Normandii 6. června 1944. Ceremonií se zúčastní i jeho americký protějšek Joe Biden, informovala agentura AFP. Na oslavy v Bretani a v Normandii podle odhadů francouzských úřadů přijede asi milion hostů. Britský král Karel III. prohlásil, že příběhy o houževnatosti, solidaritě a odvaze válečné generace si připomínáme dodnes.
Před osmdesáti lety, 6. června 1944, se vojska západních spojenců vylodila ve francouzské Normandii, a otevřela tak novou frontu druhé světové války. O souvislostech operace Overlord debatují tři historici. Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu a Vít Smetana a Zdenko Maršálek, oba z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Bernd Posselt, na sobotním Sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Augšpurku, v rámci svého projevu ostře kritizoval "nacionalisty". Podle něj chtějí rozbít Evropskou unii. Konkrétně zmínil pravicovou Alternativu pro Německo a nově založenou stranu někdejší přední levicové političky Sahry Wagenknechtové. V úvodu sobotní části sjezdu opět zazněla česká hymna. Německý politik Bernd Posselt v rámci projevu na Sudetoněmeckém sjezdu kritizoval nacionalisty.
Britský král Karel III. se začátkem června ve Francii zúčastní oslav 80. výročí vylodění v Normandii. Oznámil to Buckinghamský palác. Podle agentury AFP půjde o první cestu britského monarchy do zahraničí poté, co oznámil, že má rakovinu. Očekává se, že na oslavy jednoho ze zlomových momentů druhé světové války přicestuje i americký prezident Joe Biden. Podle informací webu Politico plánuje Francie pozvat i zástupce Ruska, to spojenecké státy kritizují.
Sudetští Němci by si rádi v letech 2025 a 2026 společně s Českou republikou připomněli 80. výročí konce druhé světové války a odsunu německé populace z někdejšího Československa. V bavorském Augšpurku na tiskové konferenci před začátkem sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) to prohlásil sudetoněmecký předák Bernd Posselt. Současné vztahy mezi Čechy a sudetskými Němci označil za blízké a srdečné. Ocenil také Česko za jeho proevropský postoj a za podporu Ukrajině bránící se ruské invazi.
Nabitou sváteční středu měl exprezident Miloš Zeman ve své pražské pracovně i v Lánech. Zeman se setkal s několika politiky hnutí ANO a také připomněl výročí konce druhé světové války, vše pak zakončil jednáním s bývalým premiérem Andrejem Babišem.
Slovenský premiér Robert Fico při dnešním 79. výročí konce druhé světové války opět kritizoval Evropskou unii, že nepředstavila mírový plán ke konfliktu na Ukrajině. Ta se už více než dva roky brání ruské vojenské invazi. Uvedl také, že mezi Slováky a lidmi z bývalého Sovětského svazu je silné pouto.
Rusko se stalo agresorem a rozpoutalo v Evropě válku, která si svojí ničivostí nijak nezadá s druhou světovou. Na pietním aktu k 79. výročí konce druhé světové války to řekl prezident Petr Pavel. Je hrdý na to, že Česko nepolevuje v pomoci Ukrajině napadené Ruskem. Její obránci si podle hlavy státu zaslouží respekt a veškerou pomoc.
Plzeňská policie prověřuje video z plzeňského Konvoje svobody, které se objevilo na síti X. Je na něm historický armádní nákladní vůz americké armády, z jehož kabiny někdo mává vlaječkou se svastikou. ČTK to řekla plzeňská policejní mluvčí Michaela Raindlová. "Zabýváme se tím, šetříme to video ze sociálních sítí," uvedla Raindlová. Policisté podle ní také prověřují, jestli nejde o upravenou sekvenci záběrů.
Účastníci pietního aktu u budovy Českého rozhlasu (ČRo) ve Vinohradské ulici v Praze vzpomněli události Pražského povstání z května 1945 a uctili památku těch, kteří padli. Řečníci v projevech ocenili statečnost tehdejších Pražanů a zdůraznili, že za svobodu je potřeba bojovat. Na akci vystoupili mimo jiné předsedové obou komor Parlamentu Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Miloš Vystrčil (ODS), slovenská velvyslankyně Ingrid Brocková nebo pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS).
Česká republika si ve čtvrtek připomíná 82. výročí úmrtí Václava Morávka, legendárního odbojáře a brigádního generála in memoriam. Jeho památku uctili běžní lidé, ale také úřady a politici.
Přijetím mnichovského diktátu koncem září 1938 skončila v Československu éra první republiky, kdy velká část pohraničí připadla Německu, v říjnu abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal šestašedesátiletý právník Emil Hácha. Takzvaná druhá republika však přežila necelý půlrok. Německým cílem byla úplná likvidace československého státu a ta přišla 15. března 1939 spolu s německými okupačními vojsky.
Byla to největší jednorázová hromadná poprava českých občanů za druhé světové války. Nacisté pomocí plynu před 80 lety, v noci z 8. na 9. března 1944, zabili ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi-Březince 3792 židovských mužů, žen a dětí z tzv. českého (či terezínského) rodinného tábora. Další část osazenstva rodinného tábora byla zlikvidována v červenci 1944. Podle některých historiků snese tato událost srovnání s masakrem obyvatel Lidic a Ležáků z roku 1942.
Ve věku 101 let zemřel tento týden ve Spojených státech válečný veterán Jiří Mráz, který byl jedním z československých příslušníků Královského letectva (RAF - Royal Air Force). Na facebooku to ve čtvrtek oznámil historik a publicista Jiří Klůc. Mráz působil za druhé světové války jako mechanik nejprve u 310. stíhací perutě, později se zúčastnil vylodění ve Francii a bojů v západní Evropě. Rodák z Chocně se do Anglie dostal nedlouho před druhou světovou válkou společně se sestrou.
Soud ve Volgogradu na jihu evropského Ruska uvalil vazbu na třiadvacetiletou Rusku obviněnou z rehabilitace nacismu. Loni v létě totiž blogerka Aljona Agafonovová natočila u památníku stalingradské bitvy video, které ji zachycovalo, jak napodobuje sahání na obnažená prsa pomníku zvěčňujícího Matku-vlast a poskakuje po trávníku na hromadném hrobě. Hned po návratu ze zahraničí, kam uprchla před stíháním, ji policisté zadrželi na jednom z moskevských letišť a dopravili do Volgogradu. Ženě podle Reuters hrozí až pět let vězení.
Videotéka Apple TV+ zveřejnila oficiální upoutávku na válečnou minisérii Vládcové nebes od producentů Stevena Spielberga a Toma Hanske, kteří navazují na ikonický seriál Bratrstvo neohrožených nebo Pacifik. Seriál se zaměřuje na piloty a letce 100. bombardovací skupiny neboli "Krvavé stovky", kteří pomohli porazit nacistické Německo. Hlavní role devítidílného seriálu se ujal Austin Butler a Barry Keoghan v režii autora Temného případu nebo poslední bondovky Není čas zemřít Cary Joji Fukunagy.
Česká ministryně obrany Jana Černochová o víkendu na Ukrajině uctila padlé československé vojáky, kteří se před 80 lety podíleli na osvobození Kyjeva. V tiskové zprávě to v pondělí uvedlo české ministerstvo obrany. Černochová sdělila, že považuje udržování vojenských tradic za natolik důležité, že se rozhodla vydat na Ukrajinu i přes nepříznivou bezpečnostní situaci. Ukrajina se od loňského února brání ruské vojenské agresi. Osvobození Kyjeva je považováno za nejúspěšnější operaci československých pozemních vojsk za 2. světové války, uvádí se v tiskové zprávě.
Co byla nejspektakulárnější válečná dezinformační operace všech dob? Nebo aspoň moderní doby, protože proslulost trojského koně už těžko něco překoná? Patrně operace Mincemeat. V roce 1943 se Spojenci chystali otevřít novou frontu v Evropě a z mnoha důvodů bylo logické, že to bude invaze na Sicílii. Britové se přesto souborem zastíracích manévrů pokusili přesvědčit nacisty, že cílem bude Řecko a Sardinie. Jejich zlatým hřebem byla operace Mincemeat, na níž se podílel i budoucí tvůrce Jamese Bonda Ian Fleming. Britové si opatřili čerstvou mrtvolu a vytvořili jí falešnou identitu jistého kapitána Williama Martina.
Polsko-ukrajinské vztahy dlouhodobě trpí, vazby mezi zeměmi stále zatěžují násilnosti z let 1943 až 1944, kdy Banderovci zaútočili na 150 polských vsí. Varšava i 78 procent Poláků podle průzkumu očekávají formální omluvu od současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v neděli společně se svým polským protějškem Andrzejem Dudou památku obětí masakru ve Volyni uctil.
Dnes je výročí spojeneckého vylodění v Normandii, kdy Američané společně s Brity otevřeli druhou frontu a vyjeli z francouzských pláží na Berlín. Jedná se o jednu z nejslavnějších operací druhé světové války. V průběhu včerejška se rovněž objevovaly nejrůznější zprávy, že možná začala dlouho očekávaná ukrajinská protiofenziva, nebo možná také ne. Stojí ale za to připomenout, co vůle k totálnímu vítězství vlastně znamená.
