Tag: věda

Články k tagu

K Měsíci míří asteroid. Vědci definitivně rozklíčovali, zda hrozí srážka

Vesmírná hrozba, která v posledních měsících zaměstnávala astronomy, se nakonec nenaplní. Asteroid označovaný jako 2024 YR4 Měsíc nezasáhne. Zhruba šedesátimetrové vesmírné těleso na konci roku 2032 proletí kolem přirozené družice Země ve vzdálenosti více než 20 tisíc kilometrů. Oznámila to Evropská kosmická agentura (ESA) se sídlem v Paříži. V minulém roce odborníci odhadovali pravděpodobnost dopadu asteroidu na Měsíc zhruba na čtyři procenta, připomněl deník Bild.

Když se z vědy stal slogan

Výzkumná agentura Gallup se v červenci 2020 zeptala více než deseti tisíc Američanů, jaký podíl úmrtí na covid-19 připadá na osoby mladší čtyřiadvaceti let. Respondenti se sekli – podíl úmrtí nadhodnotili čtyřicetinásobně. Podle amerického vědce Stephena Maceda, spoluautora knihy In Covid’s Wake: How Our Politics Failed Us (Po covidu: Jak nás naše politika zklamala), přispělo k takto špatnému odhadu jednostranné zpravodajství. Ještě závažnější problém však podle něj spočíval v části vědecké obce: dosavadní pandemické plány, které před plošnými lockdowny výslovně varovaly, byly postupně opuštěny.

Když nás stát „šťouchá“ ke štěstí

V devatenáctém století bylo v restauracích Velké Británie módou dekorovat vnitřek porcelánových pisoárů na pánských záchodcích obrázkem včely, který se maloval kousek od děrovaného odtoku. Jednak šlo o sofistikovaně zaobalený pubertální humor viktoriánských gentlemanů (včela se latinsky řekne Apis, což je podobné anglickému „a piss“), jednak to mělo i jisté praktické důvody – obyčejně málo soustředěným pánům se totiž najednou naskytl jasný cíl, k němuž se mohli orientovat, pročež se tak snižovalo i množství minel a vzniknuvších louží, které se kvůli mužské nepozornosti musely často uklízet.

Jez zdravěji, nebo to vyhoď

Celé je to taženo dobrým úmyslem. Bojovat s dětskou obezitou a nezdravými návyky. Posunout stravování ve školních jídelnách, které se řídí třicet let starými normami, k modernějším trendům. To znamená méně cukru, soli, polotovarů, konec průmyslových, ultrazpracovaných potravin. A naopak přidat víc ovoce, zeleniny a luštěnin. O což se snaží mnoho zemí, loni s podobnou iniciativou přišel třeba americký republikánský kongresman Mike Kennedy. Z nové vyhlášky o školním stravování v Česku, formálně platí už od loňského září, se však stalo velké politické téma, ježé teď proti sobě částečně postavilo i politiky ANO.

Jaký je opak názorové diverzity? Univerzita

Jednou z ústředních hodnot amerických univerzit je rozmanitost, tedy diverzita, a to především co se týče etnicity, pohlaví, sexuální orientace a identity. Zastoupení rozličných menšin je sledováno s téměř náboženským zápalem, ovšem kde to s onou rozmanitostí značně drhne, je diverzita názorová. „Až vám nějaký akademik bude tvrdit, jak důležitá je diverzita, zeptejte se ho, kolik mají republikánů na katedře sociologie,“ napsal věhlasný ekonom Thomas Sowell již na konci 90. let, ovšem dnes to platí dvojnásob. Jaký je opak názorové diverzity? Univerzita.

Snímky, jaké zde dosud nebyly. Místo, kde se rodí nové hvězdy

Astronomové z Evropské jižní observatoře (ESO) zveřejnili vůbec největší snímek Mléčné dráhy, pořízený radioteleskopem ALMA. Snímek zachycuje centrální oblast galaxie s neuvěřitelnou přesností, která dosud nebyla možná. Místo, kde se rodí nové hvězdy, je nyní přístupnější než kdy předtím. Zatímco na první pohled se zdá, že je střed Mléčné dráhy temný a chaotický, záběry ALMA ukazují, jak se tam ve skutečnosti skrývá obrovská struktura plynů a prachu, které se podílejí na formování nových hvězd.

Máme svůj Wu-chan přímo v Berlíně

Uběhlo pět let od chvíle, kdy vody rozčeřila tisková zpráva Univerzity Hamburk. Univerzita v ní informuje o nové studii profesora Rolanda Wiesendangera k původu viru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19. Wiesendanger není virolog, ale fyzik pevných částic a expert na nanočástice, což mu také bylo předhazováno v mediálním „shitstormu“. Oficiální věda a politika se tehdy držely hypotézy o zoonóze. Za těch pět let se výklad přece jen posunul a hypotéza o umělém původu už není považována za konspirační teorii, nýbrž za pravděpodobné vysvětlení této pandemie.

Mimořádná tvrzení bez mimořádných důkazů

„Způsob, jakým jsme reagovali na covid, byl příznakem změny, kdy kultura pochybování ve vědě a v medicíně byla nahrazena kulturou autority,“ prohlásil minulý týden Jay Bhattacharya, ředitel amerického Národního institutu zdraví a významný kritik pandemických opatření, jenž byl mimo jiné i spoluautorem Velké barringtonské deklarace z konce roku 2020. „Člověk se musel podvolit skupinovému myšlení, a pokud tak neučinil, byl automaticky v neprávu. Nezáleželo na tom, kde je pravda, ale zda jste ve shodě s autoritou,“ dodal.

Planety hlásí: Připravte se, bude to velké

Žijeme v době, kdy se zdá možné všechno, pevné není nic a jistoty jsou ve hvězdách. Ve hvězdách… Tím se obyčejně myslí, že je to vzdálené, neproniknutelné, nedosažitelné. Přitom jestli je něco v našem světě jisté, tak to jsou právě hvězdy, respektive planety – a také Měsíc a Slunce, že ano. To, že na obloze mění své místo, je možná jedna z prvních evidencí v kolektivní paměti lidstva. Pro člověka jsou hvězdy zdrojem úžasu, fascinace, útěchy… Dvě věci naplňují mou mysl obdivem a úctou: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně. Pravil Immanuel Kant v té asi nejznámější větě filozofie.

Černá díra, která porušuje pravidla fyziky. Roste extrémně rychle a zároveň silně září

Japonští astronomové objevili mimořádnou supermasivní černou díru v raném vesmíru, která roste téměř nemožným tempem a zároveň produkuje intenzivní rentgenové i rádiové záření. Objev vědců z univerzit Waseda a Tóhoku zpochybňuje dlouhodobé teorie a naznačuje, že klíčové fyzikální procesy v raném vesmíru zůstávají stále nedostatečně pochopené. Supermasivní černé díry, které mohou mít miliony až miliardy násobků hmotnosti Slunce, se nacházejí v centrech většiny galaxií.

Čtvrtstoletí Wikipedie

V letech, která nás zanedlouho čekají, si budeme připomínat nejedno dospělé „kulaté výročí“ – čtvrtstoletí od vzniku mnoha internetových vymožeností, které jsou s námi dosud a které rádi, aktivně a dávno již zcela automaticky využíváme. Za tři roky se toho výročí dočká Facebook, za pět let Twitter. To jsou samozřejmě úspěšné aktivní sítě, které přečkaly a mají dostatek uživatelů, ale jistěže byly i projekty, jež jsou dávno mrtvé nebo polomrtvé. Třeba MySpace oslaví dvacet pět let života napřesrok, ale kdo ho kloudně ještě užívá, že. Ovšem tento týden se téhož výročí dožívá jiný produkt: takzvaně svobodná encyklopedie Wikipedie.

Syndrom desátého pacienta

Navzdory obrovským medicínským pokrokům existují jak obory vítězné, tak ty stále spíše prohrávající. K nekorunovaným šampionům patří gastroenterologie. Zvládla zvrátit kdysi velmi neblahé prognózy Čechů související s kolorektálním karcinomem a pomáhá žít bez limitů pacientům se zánětlivým onemocněním střev. Přesto právě v tomto oboru leží zároveň jedna z největších výzev v oblasti onkologie – léčba rakoviny slinivky břišní. Nejen o tom hovoří náš přední gastroenterolog MUDr. Luděk Hrdlička.

V Rusku si patentovali systém na vytváření gravitace ve vesmíru

Ruská společnost si nechala patentovat návrh kosmické stanice, která by díky rotaci vytvářela umělou gravitaci. Koncept má astronautům umožnit žít a pracovat ve vesmíru bez neustálého stavu beztíže, který má pro lidské tělo při dlouhodobém pobytu závažné zdravotní dopady. Informuje například The Telegraph. Za návrhem stojí ruská státní raketová společnost Energia, která podala patent k Federální službě pro duševní vlastnictví Ruské federace.

Vlak, nebo raketa? Čínští vědci testovali podvozek, který zrychlí z 0 na 700 km/h za 2 sekundy

Výzkumníci z Čínské národní univerzity obranných technologií úspěšně zrychlili vozidlo o hmotnosti jedné tuny na rekordní rychlost 700 km/h během pouhých dvou sekund. Podařilo se jim to na 400 metrů dlouhé testovací trati s tzv. magnetickou levitací (odtud název vlaku Maglev), píše server South China Morning Post. Testovací rychlost se tak stala dosud nejrychlejší supravodivou elektrickou magnetickou levitací na světě.

FOTO: Pozoruhodný objekt 3I/ATLAS se v pátek dostane nejblíže k Zemi, vesmírné těleso vyvolalo spekulace o UFO

Během zítřka se má vůbec nejblíže k Zemi dostat 3I/ATLAS. Podivuhodné vesmírně těleso je podle vědců z americké vesmírné agentury NASA pravděpodobně starší než naše Sluneční soustava. Již od jeho objevení v červenci letošního roku tento „návštěvník“ z části vesmíru mimo naši galaxii budí vášnivé diskuze a spekulace. Mimo jiné v tom, zda se nejedná dokonce o nějaký druh mimozemské technologie. NASA však spekulace vyvrátila.

Připravte se na noční vesmírnou podívanou. Zazáří až tisíc meteorů

V noci ze soboty na neděli bude vrcholit meteorický roj Geminid, za celou noc bude možné spatřit až 1000 meteorů. Pozorování se vyplatí především mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. V tiskové zprávě o tom dnes informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Název roje je odvozen z latinského názvu souhvězdí Blíženců, ze kterého meteory zdánlivě vylétají. První meteory z roje Geminid je možné podle něj každoročně zaznamenat už 4. prosince.

Vědci stále řeší záhadnou houbu: V Černobylské zóně smrti prosperuje zvláštní forma života

Téměř 40 let po havárii reaktoru č. 4 v jaderné elektrárně Černobyl zůstává zóna elektrárny opuštěná, ale život podle vědců neustává – naopak. Výzkumníci v průběhu let objevili unikátní houby, které dokáží prosperovat v oblastech silně kontaminovaných radiací, jak uvádí Bild. Studie ukázaly, že nejde jen o prospívání v přítomnosti radiace, ale i schopnost ji částečně blokovat, což by mohlo být užitečné například pro ochranu astronautů ve vesmíru. Přesný mechanismus stále zůstává předmětem zkoumání

Čínští vědci v řádu týdnů oznámili dva zlomové objevy v jaderné energetice

Čínská národní jaderná společnost (CNNC) v krátkém sledu po sobě oznámila dva zlomové experimenty v oblasti jaderné energetiky. Podařilo se jí úspěšně otestovat dvě patnáctimegawttové jednotky využívající oxid uhličitý v superkritickém stavu pro výrobu elektřiny. V listopadu pak oznámila úspěšnou výrobu elektřiny za pomoci reaktoru na roztavené soli využívajícího thorium. Výhoda tohoto reaktoru je především ve větší dostupnosti thoria, kterého je na světě přibližně třikrát více než uranu.

Záblesk z neviditelna. Astrofyzik hlásí, že možná vyřešil záhadu temné hmoty

Temná hmota tvoří podle současných modelů přibližně 85 procent hmoty ve vesmíru. Je neviditelná, nevyzařuje záření a projevuje se pouze svou gravitací. S jednou již dříve předpokládanou výjimkou – pokud její částice do sebe vzájemně narazí, mohly by se zničit a vyzářit přitom vysokoenergetické gama záření. Právě takový signál nyní možná zachytil japonský astrofyzik Tomonori Totani, píše německý deník Die Welt.

Když stroje vyčtou i náš světonázor

Ani ne vteřina – a v tom nejpodstatnějším je jasno. Alespoň to říkají psychologové zkoumající, jak reagujeme na tvář. Poctivý? Inteligentní? Dobrosrdečný? Druhého si zařadíme během mžiku. Kultura nás učí, abychom tuto instinktivní reakci nepřeceňovali. Neměli bychom být povrchní; ty skutečně podstatné věci jsou přece neviditelné. Určitý proud liberální politiky to zesiluje: přiznat tělu význam by znamenalo přiznat i rozdíly, které si člověk nezasloužil a nevybral. Potud se zdá, jako by do kultury a politiky sestoupila jedna rovina filozofického dědictví – ta, která zdůrazňuje dualitu duše a těla a tělo prohlašuje za pouhý obal.

Konec mopsíků, jak je známe. Nová metodika má zbavit psy extrémních deformací

Psi s placatým čenichem, přehnaně vrásčitou kůží nebo vypoulenýma očima by mohli v Británii během příští dekády prakticky zmizet. Nová metodika chovu má postupně omezit rozmnožování zvířat s extrémními tělesnými znaky, které jim způsobují celoživotní zdravotní potíže. Informuje The Daily Telegraph. Francouzští buldočci, mopsové nebo angličtí buldoci patří mezi plemena, která byla po generace šlechtěna k výraznému vzhledu.

Vědci jsou na stopě temné hmotě

Vědecký tým využívající patnáct let dat z vesmírného teleskopu Fermi objevil v halu naší galaxie slabou, ale energeticky výraznou gama záři. Podle astrofyzika Tomonoriho Totaniho z Tokijské univerzity může jít o signál, který vzniká při vzájemné anihilaci částic temné hmoty. Totani uvádí, že jde o první případ, kdy byla takto výrazná a konzistentní emise v této energetické oblasti zaznamenána. Detekované gama-záření má energii kolem 20 gigaelektronvoltů a jeho prostorové rozložení podle autorů odpovídá tomu, jak by mohl vypadat halo temné hmoty obklopující Mléčnou dráhu.

Dospívání trvá déle, než se čekalo. Zásadní zlomy jsou v pěti ročnících života, říká nová studie

Lidé možná dospívají mnohem déle, než se dosud předpokládalo. Nový výzkum univerzity v Cambridge se zaměřil na změny v aktivitě a fungování mozku. Zaznamenal pět výrazných zlomů v tom, jak se během života propojují mozkové synapse. Fáze dospívání pak podle vědců trvá až do 32. roku života. Výzkumníci Univerzity v Camridgi identifikovali tuto pětici období: dětství do devíti let, dospívání mezi 9 a 32 lety, dospělost od 32 do 66 let, rané stárnutí do 83 let a pozdní stárnutí po 83. roce života.

„Rakovina slinivky je sviňa, maminka odešla rychle,“ varoval prezident Pavel s Topolánkem

Nově vzniklá cukrovka a nežádoucí hubnutí mohou být příznakem rakoviny slinivky. Odborníci to dnes uvedli na tiskové konferenci v Praze ke kampani Pankreas je slinivka. Počet nemocných v ČR se podle dat onkologického registru za 30 let téměř zdvojnásobil, předloni jich bylo přes 2400. Jen šest procent nemocných přežije déle než pět let od chvíle, kdy se u nich diagnóza potvrdí. Podle lékařů je to hlavně kvůli tomu, že se u nich na nádor přišlo pozdě.

Zemřel James Watson, legendární spoluobjevitel struktury DNA. Rasista?

Minulý čtvrtek zemřel ve svých 97 letech americký vědec James Watson, legendární spoluobjevitel struktury deoxyribonukleové kyseliny neboli DNA. „Tato struktura vykazuje nové rysy, které jsou z biologického hlediska mimořádně zajímavé,“ napsal v roce 1953 společně s kolegou Francisem Crickem v úvodu článku, v němž nález představili světu. Viděno zpětnohledem se spojení „mimořádně zajímavé“ zdá jako zcela podhodnocený eufemismus, neboť je těžké nadsadit, jak zcela revoluční a průlomová věc to byla.

Zrození českého světa z chaosu Kosmase

Náš Salon bude kosmologický, neboť tady sedí kosmasologové… Je to sice falešný výklad toho jména, ale Kosmas, „ctihodný děkan kostela pražského“, jehož devítisté výročí smrti (21. října 1125) nám bylo k tomuto setkání záminkou, přímo svádí ke kosmické interpretaci. Řecké slovo kosmos totiž označuje nejen vesmír jako takový, ale je to také opozitum čili protiklad vůči chaosu. Kosmos je zkrátka to, co je uspořádané, má řád, svůj začátek a své hranice. A možná že právě tohle chtěl Kosmas svým dílem Cosmae Pragensis Chronica Boemorum (Kosmova kronika česká) vytvořit.

Pravda do kapsy

Elon Musk a jeho firma xAI spustili internetovou encyklopedii Grokipedia, má být alternativou globálně užívané Wikipedie. Oproti ní slibuje ideologickou nezaujatost, předsudky, nemístnou přecitlivělostí a politickými zájmy nezkreslenou pravdu. Obsah nové internetové encyklopedie má tvořit umělá inteligence. Wikipedii (většinou anglickou) užívám docela často s vědomím, že se nedá brát úplně vážně, je to dílo stvořené mnoha přispěvateli, jejich motivace skutečně mohou být různé – a také bývají, v některých heslech se také odehrávají jakési autorské bitvy, v nichž se každá z bojujících stran snaží protlačit svou verzi.

Záhada v Černobylu. Kolem elektrárny pobíhají modří psi

Na místě jedné z největších jaderných katastrof v dějinách se objevila nová záhada. Dobrovolníci, kteří pečují o smečky psů žijících v černobylské vyloučené zóně, zaznamenali několik zvířat s nápadně modrou srstí. Jde o první takový případ od havárie v roce 1986. Organizace Dogs of Chernobyl, která se o zdejší psy stará, zveřejnila na sociálních sítích video, na němž je vidět několik smeček – alespoň jeden z psů je přitom zcela modrý, píše americký deník The New York Post.

EU se znovu přibližuje řešení střídání času. Zmatky a otrava by mohly skončit už příští rok

Je po další změně času a Evropská unie se po letech znovu přibližuje rozhodnutí, které by ukončilo každoroční střídání zimního a letního. Španělsko chce podle premiéra Pedra Sáncheze navrhnout zrušení směrnice, jež úpravu času v EU reguluje. O návrhu bude už příští týden jednat Rada ministrů energetiky, a pokud se podaří dosáhnout dohody, mohl by být konec posouvání hodin realitou už v roce 2026.