Tag: EU

Články k tagu

Elon Musk jako Al Capone Bruselu

Na konci minulého týdne oznámila Evropská komise, že po bezmála dvouletém vyšetřování uloží sociální síti X (dříve Twitter) pokutu ve výši 120 milionů eur. Síť údajně nedodržuje povinnosti, jež ukládá evropské nařízení o digitálních službách, známé pod zkratkou DSA. Brzy po zveřejnění tohoto rozhodnutí se dostavila očekávatelná reakce od majitele sítě, miliardáře Elona Muska, který ve svém charakteristicky zpovykaném stylu začal na EU útočit – bruselské politiky označil za zrádce svých národů, Unii přirovnal ke čtvrté říši a opakovaně vyzýval k jejímu rozpuštění.

EU zmrazila ruská aktiva na neurčito, Maďarsko a Slovensko byly proti

Ruská aktiva v Evropské unii zůstanou zmrazená na neurčito, nebude o tom tedy třeba každých šest měsíců hlasovat jako dosud. Rozhodly o tom dnes členské státy EU. Hlasování probíhalo písemnou formou a pro schválení kroku byla využita kvalifikovaná většina. Česko podle informací ČTK zmrazení aktiv podpořilo, proti byly Maďarsko a Slovensko. Budapešť se silně vůči způsobu ohradila, jelikož by se podle ní nemělo hlasovat kvalifikovanou většinou. Státy svým hlasováním odstranily překážku související s použitím ruských aktiv na pomoc Ukrajině.

Belgie požaduje „autonomní“ záruky EU pro reparační půjčku Ukrajině

Podle dokumentů, které měl k dispozici server Euractiv, Belgie požaduje od ostatních států EU „nezávislé“ a „autonomní“ záruky výměnou za svou podporu půjčky ve výši 210 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv, které spravuje v Belgii sídlící Euroclear. Belgie a její premiér jsou už řadu týdnů pod silným tlakem Berlína a EK kvůli ruským aktivům, ačkoliv Spojené státy důsledně varovaly země, které na využití blokovaných ruských aktiv ve prospěch Ukrajiny trvají. Proti se staví i Evropská centrální banka.

Evropská komise chystá zrušení zákazu spalovacích motorů od roku 2035, potvrdil šéf EPP

Evropská komise (EK) příští týden předloží návrh změn, které zruší plán na zákaz prodeje nových automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Podle médií to dnes řekl šéf Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber. EPP je největší frakcí v Evropském parlamentu. Agentura DPA už ve čtvrtek s odvoláním na své zdroje uvedla, že EK hodlá doporučit povolení registrací automobilů se spalovacím motorem i po roce 2035.

FT: Ukrajina by mohla vstoupit do EU už v roce 2027 v rámci mírové dohody

Ukrajina by měla vstoupit do Evropské unie do 1. ledna 2027 v rámci mírového návrhu, který je součástí jednání zprostředkovaných Spojenými státy o ukončení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Informoval o tom v pátek deník Financial Times. Podle FT byl návrh vyjednáván americkými a ukrajinskými představiteli za podpory Bruselu, přičemž list se odvolává na osoby obeznámené s obsahem dokumentu. Mírový plán je nyní jedním z hlavních témat nadcházejících diplomatických schůzek.

Změna v online nákupech: EU chce od července zavést clo i na levné balíky

Všechny balíky v hodnotě nižší než 150 eur (zhruba 3600 Kč) přicházející do Evropské unie budou od července podléhat clu ve výši tří eur (zhruba 73 Kč). Dohodli se na tom v pátek podle agentur ministři financí EU na jednání v Bruselu. Doposud byly takovéto balíky od cla osvobozeny. Dohodnuté opatření je součástí snahy omezit dovoz levného čínského zboží prostřednictvím internetových obchodů, jako jsou Shein a Temu, napsala agentura Reuters.

„Konflikt je za dveřmi, jsme dalším cílem Ruska.“ Rutte vyzval členy NATO, aby zvýšili výdaje na obranu

Šéf NATO Mark Rutte ve čtvrtek vyzval spojence v alianci, aby zesílili obranné úsilí, a zamezili tak možné válce vedené ze strany Ruska. Takový konflikt by se podle něj mohl rozsahem rovnat válce, kterou „zakusili naši prarodiče a praprarodiče“, varoval Rutte, iInformoval Reuters. Generální tajemník Severoatlantické aliance na akci pořádané organizátory Mnichovské bezpečnostní konference v Berlíně řekl, že příliš mnoho spojenců v NATO podle něj dostatečně nevnímá přítomnost ruské hrozby v Evropě.

Brusel byl pouze pracovní jednání. Babišova první premiérská návštěva povede na Slovensko

Designovaný český premiér Andrej Babiš oznámil, že dodrží tradici a jeho první zahraniční cesta bude směřovat 8. ledna na Slovensko. Ve čtvrtek byl v Bruselu pouze na pracovní návštěvě, řekl českým novinářům po svých jednáních. Na Slovensku se podle svých slov setká s prezidentem, premiérem a možná i dalšími slovenskými politiky. Designovaný český premiér dorazil do belgické metropole na své první setkání s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce.

Nová vláda hledá úlevy pro rozpočet, chce přesunout peníze EU z rozhleden na tvrdé investice

Vláda Andreje Babiše (ANO) se chce soustředit na přesun evropských prostředků do tvrdých investic. Uvedla to nastávající ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že takový krok uleví i státnímu rozpočtu, který v současné době nemá dostatek peněz na financování výstavby klíčové infrastruktury. Jen v resortu dopravy podle budoucí vlády chybí v návrhu rozpočtu na příští rok podle ANO osm miliard.

Babiš v Bruselu odmítl spojení s Ficem a Orbánem. „Hledám spojence všude,“ vysvětlil

Designovaný český premiér Andrej Babiš v Bruselu odmítl, že by byl v nějakém klubu s premiéry Slovenska Robertem Ficem a Maďarska Viktorem Orbánem. Časté tvrzení zahraničních médií o určitém „problémovém klubu států“, do kterého by se měl Babiš nyní zařadit, označil za nepravdu. Podle svých slov bude hledat spojence mezi všemi členskými státy. Nicméně Babišovo hnutí je členem evropské frakce Patriotů právě spolu s Maďary a směřuje tam i slovenský vládní Smer.

Belgie jako nový nepřitel. Blokuje ruská aktiva. Budeme s vámi zacházet jako s Maďarskem, varuje EU

Stane se z Bruselu nová Budapešť? Evropská unie výrazně přitvrzuje vůči Belgii, která nadále blokuje plán financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky kryté zmrazenými ruskými aktivy. Podle diplomatických zdrojů EU zvažuje, že bude s Belgií zacházet podobně nepřátelsky jako s "neposlušným" Maďarskem. To znamená, že by omezila její vliv na rozhodování, pokud belgický premiér Bart De Wever nepřestane vetovat údajné společné řešení.

EU vyzvala Maďarsko, aby přestalo nařizovat cenový strop na potraviny

Evropská komise (EK) dnes vyzvala Maďarsko, aby přestalo nařizovat cenový strop u potravin a drogerie nemaďarským prodejcům. Odporuje to pravidlům jednotného trhu, zdůraznila podle agentury Reuters. Maďarsko se podobně jako jiné členské státy EU dlouho potýkalo s vysokou inflací, zejména u cen potravin. Inflace tam byla vyšší než průměr v unii. Maďarský premiér Viktor Orbán oznámil, že obchodníci budou muset omezit svou marži maximálně na deset procent z velkoobchodní ceny u 30 různých potravin.

Von der Leyenová se sešla s Babišem. Schůzku označila za dobrou, jednali i o Ukrajině

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po dnešním vzájemném setkání ocenila u Andreje Babiše podporu posilování konkurenceschopnosti Evropy. Schůzku s designovaným českým premiérem v Bruselu označila za dobrou a uvedla, že diskutovali rovněž o posilování Ukrajiny na cestě k míru. Babiš se sešel s von der Leyenovou v rámci své první cesty v roli premiéra.

Babišova první premiérská cesta. Letěl do Bruselu na schůzky s von der Leyenovou a Costou

Designovaný český premiér Andrej Babiš přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce. Přivítala ho v budově komise, pouze si podali ruce, společně se vyfotili a odešli na jednání. Von der Leyenová od nového českého premiéra dostala květiny, hovořili spolu francouzsky. Po setkání s šéfkou unijní exekutivy čeká Babiše setkání s belgickým premiérem Bartem De Weverem a šéfem Evropské rady Antóniem Costou.

Bez povolenek by cena elektřiny byla čtvrtinová

Povolenky, masivní rozšiřování solárních polí a větrníků, pokles ceny plynu – to jsou pro Pavla Tykače stěžejní důvody, proč ekonomicky provoz uhelných elektráren přestal dávat smysl. Echo s Pavlem Tykačem mluví o příčinách úpadku uhlí v Evropě a o tom, proč to odcházející vládu nezajímalo. Tykač je i významným minoritním akcionářem ČEZ, závěr rozhovoru byl tedy věnován plánům Babišova muže pro průmysl Karla Havlíčka na plné zestátnění výrobní divize ČEZ.

Babiš vyhověl Pavlovi. Problém s Turkem a střetem zájmů ale stále tlačí před sebou

Andreji Babišovi se to nakonec podaří. Prezident Petr Pavel jmenuje jeho vládu ještě před 17. prosincem. Datem, které si šéf hnutí ANO zaškrtl v kalendáři hned po volbách. Právě ten den před čtyřmi lety byla jmenována vláda Petra Fialy – a Babiš samozřejmě nechtěl být pomalejší. Ale hlavně – hned den nato mají premiéři v Bruselu na zasedání Evropské rady řešit víceletý rozpočet Unie, k němuž má ANO spoustu výhrad. A kdyby ještě Babiš neměl jmenovanou vládu, na jednání by letěl Fiala.

Že žádné škrty v rozpočtu nejsou tabu, je správná teze. Co znamená motoristické vzývání Mileie

Motoristé platí v budoucí vládě Andreje Babiše (ANO) za nejostřejší subjekt, co se týká škrtů ve výdajích státu. Ve svém programu dokonce měli po čtyřech letech vládnutí vyrovnaný rozpočet. Nyní hovoří o škrtech po vzoru argentinského prezidenta Javiera Mileie, známém nekompromisním ořezáváním výdajů. Navrhují řezat do mandatorních výdajů, s výjimkou důchodů, ale také změnit, respektive zrušit automatickou valorizaci některých státních výdajů či osekat podporu zbytných projektů financovaných z EU.

Tajný plán: Politika USA bude směřovat k odtržení Maďarska, Polska, Itálie a Rakouska z EU

Americký prezident Donald Trump nehodlá v rámci své nové Národní bezpečnostní strategie pouze ignorovat Evropskou unii, ale aktivně pracovat na jejím oslabení. Údajně uniklá neveřejná rozšířená verze nové strategie Bílého domu odhaluje plán na „odtržení“ čtyř členských zemí od Bruselu. Informuje o tom dnes německý deník Bild s odvoláním na americký server Defense One.

Babiš letí ve čtvrtek do Bruselu za von der Leyenovou a Costou

Andrej Babiš, který byl v úterý jmenován českým premiérem, se ve čtvrtek setká v Bruselu s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Oba unijní činitelé to dnes uvedli ve svých oficiálních kalendářích. ČTK se snaží získat Babišovo vyjádření. Podle informací ČTK bude designovaný premiér jednat v Bruselu i s belgickým ministerským předsedou Bartem De Weverem.

Co je v mírovém plánu? Demilitarizované zóny, bezpečnostní záruky, vstup do EU už 2027 a BlackRock

Nově vznikající mírový plán předpokládá, že Ukrajina získá závazné bezpečnostní záruky od USA, rychlé přistoupení k Evropské unii a velké západní investice do obnovy své ekonomiky, informoval deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké, ukrajinské a evropské představitele. Zprávu následně komentují ukrajinská média. Válčící strany mají být rozděleny demilitarizovanou zónou jako v Koreji, a na své si přijde rovněž nejvlivnější společnost světa BlackRock.

Neuhýbejte ze svých cílů, uteče nám Čína, apelují výrobci elektroaut na Brusel

Vedoucí představitelé evropského odvětví elektromobilů naléhají na Evropskou komisi (EK), aby se držela svého cíle nulových emisí CO2 pro nové automobily do roku 2035. Tvrdí, že zmírnění plánu by podkopalo investice a zvýšilo náskok čínské konkurence. Informuje o tom ve středu agentura Reuters. Komise by měla 16. prosince představit balík podpory pro automobilky, jehož součástí bude podle zdrojů i mírnější verze zákazu spalovacích motorů.

„EU se dál řítí elektromobilem proti zdi.“ Budoucí vláda kritizuje nový emisní cíl

Předsednictví Rady Evropské unie a zástupci Evropského parlamentu dosáhli v úterý pozdě večer předběžné politické dohody na úpravě unijních klimatických pravidel. Jejich součástí bude cíl snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Informovaly o tom v noci na středu Rada EU i europarlament. Zástupci obou institucí se podle prohlášení také shodli na odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy z roku 2027 na 2028.

EU se dohodla do roku 2040 snížit emise o 90 % oproti roku 1990, ETS2 až v roce 2028

EU se v úterý dohodla na právně závazném klimatickém cíli snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Shodla se také na nákupu zahraničních uhlíkových kreditů, které pokryjí pětiprocentní snížení emisí, a na odložení emisních povolenek ETS2 až na rok 2028. S odvoláním na prohlášení Evropského parlamentu to dnes v noci napsala agentura Reuters. Tyto změny musí ještě formálně schválit Evropský parlament a členské státy EU.

Babiš chce na první Evropské radě kromě podpory Ukrajiny řešit i „obrovské úniky“ peněz z EU

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním jmenování vlády už bude mít mandát, aby vyrazil na Evropskou radu, která se koná v Bruselu 18. prosince. Oproti původnímu plánu šéf Evropské rady António Costa avizuje, že jednání by mohlo být jen jednodenní. Řešit se mají především „naléhavé finanční potřeby“ Ukrajiny, ale také víceletý finanční rámec EU. Babiš uvedl, že by se měla EU zabývat tím, kde vzít nové zdroje a jak omezit úniky, například na DPH.

Borrell: „Trumpova administrativa vyhlašuje politickou válku EU, Trump chce bílou Evropu rozdělenou na národy“

Bývalý vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell na síti X otevřeně kritizoval politiku prezidenta USA Donalda Trumpa a dopad jeho jednání na evropskou jednotu. Podle něj Trump vyhlásil Evroě politickou válku a přeje si "bílou Evropu rozdělenou na národy." Borrell připomněl, že pravá ruka Trumpa, viceprezident J.D. Vance již na počátku roku v Mnichově projevil svůj odpor vůči evropským zájmům.

ČR a další země kritizují návrh na přednostní nákupy z EU, firmy se obávají další byrokracie

Evropa by si měla chránit určitá strategická odvětví, jako je například ocelářství, zároveň by ale měla zůstat otevřená vůči investicím s vysokou přidanou hodnotou z dalších zemí. Po jednání se svými kolegy z dalších zemí unie to v pondělí v Bruselu uvedl odcházející český ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). Česko je jednou z nejhlasitějších zemí, které se staví proti návrhům, aby EU nakupovala produkty jen „made in Europe“. Tento postoj prosazuje zejména Francie.

Trump: Evropa se rozpadá, Rusko je v lepší vyjednávací pozici a Ukrajina potřebuje volby

Podle Donalda Trumpa je Rusko v současnosti v mnohem silnější vyjednávací pozici ve válce na Ukrajině. Znovu zopakoval, že pokud by byl prezidentem, válka by nevypukla, zároveň uvedl, že pokud by v současnosti nebyl prezidentem, mohl konflikt vyústit ve třetí světovou válku. Podle Trumpa Evropa hodně o podpoře Ukrajiny mluví, ale nedodává a je slabá. A konflikt je pro Evropu problém. Rozsáhlý rozhovor poskytl serveru Bild.

Zatím win-win

Česká republika bude mít konečně po více než dvou měsících od voleb novou vládu. Byť to nebylo do týdne od uzavření uren, jak si přál vítěz hlasování Andrej Babiše (ANO), je to nezpochybnitelně dobrou zprávou pro všechny. Žijeme totiž v demokratickém zřízení a voliči rozhodli tímto způsobem. Ať jste příznivci, či odpůrci nového kabinetu, měl by dostat možnost řídit zemi, případná kritika bude namístě, až když bude něco dělat špatně. To ostatně uznává i většina opozice. Vláda by pravděpodobně měla být uvedena do úřadu v pondělí 15. či v úterý 16. prosince.

„Vzpoura začíná.“ Orbán se vymezil proti dohodě EU na fondu solidarity

Maďarský premiér Viktor Orbán se vymezil proti politické dohodě států EU na zřízení takzvaného fondu solidarity pro rok 2026, který je součástí migračního a azylového paktu. „Vzpoura začíná,“ uvedl na sociální sítích s tím, že Maďarsko opatření migračního paktu nepřijme. O takzvaném mechanismu solidarity rozhodla Evropská komise letos v listopadu. Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle komise do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si mohla požádat o vynětí z mechanismu solidarity.

Pentagon vyzval Evropu, aby převzala většinu obrany NATO. Nejpozději do roku 2027

Evropa jako hlavní síla NATO? To by už brzy měla být realita Severoatlantické aliance. Spojené státy stanovily Evropě ambiciózní termín nejpozději do roku 2027, kdy má převzít většinu konvenční obrany v rámci NATO. Podle informací agentury Reuters, kterou potvrdilo několik diplomatických zdrojů, požaduje Washington po evropských spojencích, aby zajistili rozhodující část aliančních kapacit – od zpravodajství přes logistiku až po raketové systémy.