Evropské země pracují na „docela přesných plánech“ pro případné nasazení svých vojáků na Ukrajině v rámci poválečných bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou zemi, jež jsou zcela klíčové a budou mít plnou podporu amerických kapacit. Řekla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová listu Financial Times. „Bezpečnostní záruky jsou prvořadé a naprosto zásadní,“ řekla von der Leyenová v rozhovoru.
EU bude diskutovat o možnostech, jak rychleji jednat v otázkách zahraniční politiky. V současnosti je pro většinu rozhodnutí nutná jednomyslnost a Maďarsko se v posledních letech stavělo proti mnoha opatřením ve prospěch Ukrajiny a proti Rusku, píše agentura Bloomberg. Evropské země zkoumají dosud nevyužité právní možnosti, jak postupovat na základě kvalifikované většiny namísto jednomyslnosti, vyplývá z dokumentu, který má k dispozici agentura Bloomberg
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
Green Deal by mohl vážně zasáhnout Česko. Ohroženo by mohlo být až 30 % HDP Česka. A to kvůli velkému zastoupení energeticky náročného průmyslu či výrobě elektřiny. Vychází to z analýzy bruselského think-thanku Bruegel. Ten srovnal evropské státy podle emisní náročnosti jejich ekonomik a potenciálních dopadů evropské zelené transformace na jejich HDP. Nejvíce ohrožené je Polsko, nejméně Švédsko či Francie, Česko je podle studie v EU čtvrté nejohroženější.
Mezi EU a USA stoupá napětí kvůli digitálním pravidlům Unie. Americký prezident Donald Trump pohrozil cly a exportními omezeními zemím, které daní či chystají regulace vůči americkým technologickým gigantům. Místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová na prohlášení z posledních dní reagovala pohrůžkou odstoupení od právě dohodnuté obchodní dohody s USA. Politička zdůraznila, že EU byla ve vyjednávání obchodní dohody vůči Washingtonu vstřícná.
Evropské země zvažují vytvoření 40kilometrové nárazníkové zóny mezi ruskou a ukrajinskou frontovou linií. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informoval bruselský server Politico. Mezi státy EU nicméně nepanuje shoda, jak široká by tato zóna měla být a není rovněž jasné, jestli by s návrhem souhlasil Kyjev, protože by to pro něj pravděpodobně znamenalo územní ústupky.
Emisní povolenky pro domácnosti a dopravu, známé jako ETS 2, které mají začít platit od roku 2027, mohou zásadně proměnit ceny energií v celé Evropě i v Česku. Zatímco evropští politici stále diskutují, zda systém upravit, odložit nebo zcela zrušit, dodavatelé energií se již na jeho zavedení připravují a postupně jej promítají do nových smluv. Obchodní ředitel společnosti MJEnergie Jan Šmíd upozorňuje, že ETS 2 se nevyhne ani zákazníkům, kteří si nyní zafixovali ceny energií.
V předvolebním čase se stane, že veřejná pozornost, pomyslné reflektory se zastaví na nějakém tématu. To je pak nasvíceno dostatečně dlouho na to, aby se ukázal většinový postoj veřejnosti. Pokud je negativní, tak jako teď navrhované směrnice EU o kontrole chatu, „chat control“, z úmyslu celou věc nechat projít se stává veřejný závazek, že jejímu přijetí budeme naopak vzdorovat. O povinnosti IT firem, komunikačních platforem, aby samy kontrolovaly soukromé zprávy posílané uživateli, jestli nejsou trestným obsahem, má 13. října s definitivní platností rozhodovat evropský summit.
Sotva zaschly podpisy na společném prohlášení o celní dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy, prezident Donald Trump pohrozil jejím zrušením. V pondělí varoval, že uvalí další „významná“ cla na země, jejichž digitální pravidla podle něj diskriminují americké společnosti. Evropská komise nicméně už avizuje, že ustoupit nehodlá. Podle českých europoslanců jde o ukázku Trumpovy rétoriky, nicméně že by došlo ke zrušení nařízení o digitálních službách (DSA) podle nich nehrozí.
Jen čtyři měsíce před spuštěním nové regulace se v Evropě zvedá vlna odporu proti nařízení EU o odlesňování (EUDR). Kritika se ozývá od potravinářů, zemědělců, chovatelů i vlastníků lesů. Obávají se, že opatření, které má od 30. prosince 2025 zamezit dovozu komodit z odlesněných oblastí, místo záchrany pralesů povede hlavně ke zdražování potravin a k nárůstu byrokracie. Nařízení se týká klíčových komodit, jako je káva, kakao, palmový olej, sója, hovězí maso, dřevo a kaučuk.
Chudoba ve stáří bude normou pro velkou část evropské populace, pokud nedojde k rozsáhlé reformě současné důchodové politiky, varuje evropský regulátor zaměstnaneckých důchodů. A protože evropská populace rychle stárne a porodnost klesá, náklady na financování důchodových systémů prudce stoupají, píše list Politico. „Každý pátý Evropan již nyní čelí riziku chudoby ve stáří,“ uvedla pro list Politico Petra Hielkema, šéfka Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké důchody (EIOPA).
Maďarsko zažalovalo Evropskou unii u unijního soudu kvůli rozhodnutí poskytovat výnosy ze zmrazeného ruského majetku Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské invazi. Napsal to dnes web stanice Euronews, podle něhož se případem zabývá Tribunál Soudního dvora EU, tedy soud nižší instance. Podle maďarských médií by rozsudek mohl vytvořit precedens pro ochranu práva veta, jíž se Budapešť v žalobě domáhá.
Washington je připraven přispět k bezpečnostním zárukám pro poválečnou Ukrajinu zpravodajskými informacemi, velením a řízením nebo podílem na Evropou řízené protivzdušné obraně země. Napsal to list Financial Times (FT) s odvoláním na evropské a ukrajinské činitele. Západní a ukrajinští představitelé v posledních dnech projednávají možné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by – v případě uzavření mírové dohody – odradily Rusko od budoucích útoků.
Čeští vládní politici v těchto dnes razantně odmítají plošné šmírování a čtení zpráv, v rámci boje proti dětské pornografii a hledají spojence pro blokaci příslušného návrhu EU. Informovali jsme o tom ZDE. Na sociálních sítích se však objevil několik měsíců starý veřejně dostupný dokument z průběhu jednání o směrnici, z něhož vyplývá, že v nedávné minulosti Fialova vláda tak razantně proti plánované směrnici rozhodně nebrojila. Obsahuje i vyjádření české delegace.
Cíle Evropské unie pro snižování automobilových emisí oxidu uhličitého, včetně plánu na dosažení nulových emisí u osobních a dodávkových vozů do roku 2035, už nejsou splnitelné a je zapotřebí je přehodnotit. V dopise adresovaném předsedkyni Evropské komise (EK) Ursule von der Leyenové to uvedli šéf Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) Ola Källenius a šéf Evropského sdružení dodavatelů automobilového průmyslu (CLEPA) Matthias Zink.
Česko bude v Evropské unii hledat partnery pro zabránění schválení návrhu na sledování on-line komunikace lidí namířený proti dětské pornografii a zneužívání dětí. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Jako první to prosazovalo při svém předsednictví v Radě EU Maďarsko, uvedl. Takzvaná „chat control“ vychází z návrhu Evropské komise z roku 2022 namířenému proti sexuálnímu zneužívání dětí.
Americký prezident Donald Trump v úterý pohrozil, že Spojené státy uvalí „významná dodatečná cla“ a omezí export technologií a čipů zemím, jejichž digitální regulace považuje za diskriminační vůči americkým firmám. Uvedl to ve svém příspěvku na síti Truth Social. Evropská komise přitom nedávno avizovala, že ještě není smeten ze stolu návrh digitální daně na technologické giganty. Její kritici ale varovali právě před tím, že zbytečně Trumpa rozčílí jen krátce poté, co EK dosáhla dohody o clech.
Agrofert podle svého ředitele Josefa Mráze dosud neví, jaké dotace a v jaké výši bude ministerstvo zemědělství (MZe) požadovat vrátit kvůli střetu zájmů Andreje Babiše (ANO). Mezi lety 2017 a 2021, které MZe označuje za sporné kvůli Babišovu střetu zájmů, obdržel Agrofert na dotacích čtyři až čtyři a půl miliardy korun. Částku uvedl Mráz na českobudějovické Zemi živitelce.
Bude to právě rok, co v titulcích vévodilo jméno Mario Draghi. Bývalý italský premiér a guvernér Evropské centrální banky, dnes v politickém důchodu, tehdy vydal 400stránkovou zprávu o konkurenceschopnosti EU. Pokles Unie oproti jiným částem světa měl být překonán hlavně investicemi, podle Draghiho se z relativního úpadku EU dostane, když se na investice sežene ročně (!) nějakých 800 miliard eur. Nezanedbatelnou část z těch peněz by kryl společný unijní dluh, eurobond.
Evropská unie spouští jednu z největších reforem v oblasti elektroniky a domácích spotřebičů za poslední roky. Cílem je snížit množství elektroodpadu, který patří k nejrychleji rostoucímu druhu odpadu v Evropě. Spotřebitelé se dočkají nejen nových štítků ukazujících opravitelnost výrobků, ale také právně zakotveného „práva na opravu“. Součástí balíčku má být i nová daň z elektroodpadu, jejíž zavedení od roku 2028 vyvolává debatu o skutečném dopadu na občany a výrobce.
Evropský kontinent zažívá tento rok nejhorší sezónu lesních požárů od počátku měření. Podle dat z Evropského informačního systému o lesních požárech (EFFIS), která analyzoval server Politico, překročila letos spálená plocha ve čtvrtek jeden milion hektarů. Pro srovnání: jde o plochu větší než má ostrovní stát Kypr. Tím byl překonán dosavadní rekord z roku 2017 (988 tisíc hektarů), přičemž do konce sezóny požárů zbývá ještě několik týdnů. Nejvíce zasažené je Španělsko, kde letos shořelo více než 400 000 hektarů.
Karol Nawrocki, kandidát polské konzervativní opozice, se 6. srpna ujal funkce hlavy státu. V českých komentářích se to jen hemžilo hodnoceními typu, že zvítězil „neznámý historik vytažený [lídrem konzervativců] Kaczynským z klobouku“, „boxer ze sídliště“ či „bývalý fotbalový chuligán s podivnou minulostí“. Nechme teď stranou, že většina těchto mediálních odsudků padala na základě chatrně vyargumentovaných článků polských provládních médií v době vrcholící kampaně, i tak se ale výhra Nawrockého nesnadno vysvětluje. Zmíněné handicapy se nakonec ukázaly jako přednosti.
Spojené státy a Evropská unie dnes uzavřely rámcovou obchodní smlouvu. Ta potvrzuje předběžnou ústní dohodu, na které se obě strany shodly v červenci. Zahrnuje mimo jiné 15procentní strop u cel na na většinu dovozů z EU do USA, včetně automobilů, léčiv, polovodičů a dřeva. Vyplývá to ze společného prohlášení, jež obě strany zveřejnily. V případě automobilů jde o snížení z aktuální úhrnné sazby 27,5 procenta, v případě čipů americký prezident Donald Trump hovoří o možnosti uvalit na dovoz z většiny zemí 100procentní clo.
Takzvaný 28. právní režim Evropské unie, který navrhuje Evropská komise a měl by nad rámec právních řádů jednotlivých zemí sjednotit například pravidla pro daně či pracovní právo, je na úplném začátku politické debaty. Firmám by ale spolu s legislativou, která se týká integrace kapitálových trhů, přinesl tento režim značnou úlevu. Shoduje se na tom část europoslanců s ekonomy a dalšími experty. Naopak podle hnutí ANO jde o další krok, jak posílit pravomoce EK na úkor národních států.
Zlepšení vztahů mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským je skutečné, uvedli podle webu Politico představitelé Trumpovy administrativy informovaní o diplomatických jednáních o válce na Ukrajině. Bílý dům byl podle nich převážně spokojen rovněž s evropskými lídry během pondělního jednání ve Washingtonu, které se podle nich uskutečnilo díky tomu, že ruský prezident Vladimir Putin na setkání s Trumpem na Aljašce minulý týden projevil ochotu vyjednávat.
Evropská komise navrhuje zavést takzvaný 28. právní režim, který by měl nad rámec právních řádů jednotlivých zemí sjednotit pravidla pro daně, pracovní právo a tak dále. Tento krok by podle expertů mohl otevřít trh investorům a inovacím a tím pádem posílit konkurenceschopnost. Je to ale běh na dlouhou trať. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v lednu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedla, že dnes má evropský jednotný trh stále příliš mnoho národních bariér.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí před ostře sledovanou schůzkou s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a evropskými lídry v Bílém domě setkal s americkým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem. Po jednání ukrajinský prezident zopakoval, že Ukrajina je připravena produktivně pracovat na dosažení míru. „Jsme připraveni pokračovat v práci s maximálním úsilím, abychom ukončili válku a zajistili spolehlivou bezpečnost,“ uvedl Zelenskyj.
Již několik let se v Evropské unii projednává regulace, jejímž deklarovaným cílem je ochrana dětí před sexuálním zneužíváním. To zní chvályhodně pouze do chvíle, než si uvědomíme, že součástí návrhu, jenž je známý pod názvem „chat control“, je i oslabení principu koncového šifrování online komunikace a povinnost poskytovatelů automaticky prohledávat soukromé zprávy, e-maily a skupinové chaty na WhatsAppu či Signalu ve jménu detekce dětské pornografie a jiných podezřelých materiálů.
Německý kancléř Friedrich Merz se v pořadu Brennpunkt na stanici ARD vyjádřil k Aljašskému summitu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem a k cestě evropských lídrů s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským do Washingtonu. Prezidentu Zelenskému dal kancléř podle svých slov „několik rad, jak by se měl chovat v Bílém domě.“
Po ukončení války na Ukrajině je tzv. koalice ochotných připravena tam nasadit mnohonárodní mírové síly. Uvádí se to ve společném prohlášení koaličních lídrů, které dnes zveřejnila tisková služba britské vlády. Je to už po několikáté, co to některé západoevropské země v průběhu války tvrdily, aby to později popřely. Prohlášení se na webu britské vlády objevilo po dnešním virtuální setkání lídrů této koalice.
