V Bruselu začal za účasti českého premiéra Andreje Babiše mimořádný summit Evropské unie, který narychlo svolal předseda Evropské rady António Costa. Lídři by při neformální večeři měli diskutovat o transatlantických vztazích a koordinovat své další kroky. Na stole je kromě tématu Grónska, které do hry opakovaně vnesl americký prezident Donald Trump, i dojednání dohody s Mercosurem, který ve středu Evropský parlament oddálil.

Český lídr Babiš před summitem seděl na uzavřené schůzce mezi čtyřma očima s polským premiérem Donaldem Tuskem. Kvůli tomu nestihl komentář pro média před startem večeře. Jiní evropští lídři ale na kladené dotazy odpovídali. Dánská premiérka Mette Frederiksenová při příchodu na mimořádný summit prohlásila, že Dánsko je suverénní stát a nehodlá o tom vyjednávat. Se Spojenými státy chce Kodaň podle ní dál spolupracovat, ale za vzájemného respektu a bez hrozeb. V podobném duchu se nesly i další výpovědi lídrů. Finský premiér Petteri Orpo připomněl, že Evropa musí být připravena použít silné nástroje, pokud by měla být suverenita narušena. Zároveň ale uvedl, že je potřeba zvýšit bezpečnost arktické oblasti, která podle něj sahá od Grónska až po Rusko. Zmínil také Ukrajinu: „Musíme myslet na to, že Rusko je stálá hrozba pro Evropu.“ Podle premiéra je mírová dohoda napadené země s agresorem velmi blízko.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že rok 2026 je rokem nepředvídatelnosti. „Jeden den je to tak, druhý den onak,“ sdělila s tím, že po předchozích oznámeních Donalda Trumpa ke Grónsku si všichni trochu oddechli. Transatlantické vztahy dle ní dostaly v minulém týdnu ránu, zároveň ale není připraven zahodit 80 let spolupráce se Spojenými státy. Nevraživost mezi spojenci dle někdejší estonské premiérky vyhovuje Číně a Rusku. „Musíme se soustředit na zastavení války na Ukrajině, nicméně zatím jsme viděli, že snahy byly velmi jednostranné,“ řekla Kallasová. Podle bývalé estonské premiérky je nutné vysílat sílu, aby bylo Rusko odrazeno.

Prezidentka Evropského parlamentu Roberta Metsolaová sdělila novinářům při příchodu na summit, že ji dění v minulých dnech nepotěšilo, nicméně je ráda, že Evropa byla jednotná a postavila se za územní celistvost a suverenitu dánského království. „Musíme být autonomní a silní, to jsme se naučili tento týden. Potřebujeme stabilitu a férové partnerství s USA, to je v zájmu všech. Musí ale stát na vzájemném respektu,“ uvedla s tím, že pokud by nedošlo k změně v uplynulém dni, dnes by se rozhodovalo o velmi tvrdých opatřeních. Několik evropských politiků včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Friedricha Merze při příchodu na summit uvítalo deeskalaci situace kolem Grónska.

Bezprostřední hrozba polevila

Od summitu se před středečním posunem očekávala zásadní rozhodnutí ohledně toho, jaké má Evropská komise podniknout kroky. Tahouni unie, Francie i Německo, zmínily, že by EU mohla proti USA použít takzvanou ekonomickou bazuku. Jde o opatření proti ekonomickému nátlaku, tedy nástroj, který Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Vzhledem k odpadnutí hrozby dalších sankcí se tak ale pravděpodobně nestane.

Trump ve středu upustil od rozhodnutí uvalit od 1. února dodatečná desetiprocentní cla na osm evropských zemí, které s jeho plány na připojení Grónska k USA nesouhlasily. Jednalo se o Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii, Nizozemsko a z Finsko. Norsko a Británie nejsou členy EU. Americký prezident v Davosu také prohlásil, že pro získání arktického ostrova nepoužije sílu. Po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem Trump nastínil, že vzniká rámcová dohoda o budoucnosti Grónska. Podrobnosti však nejsou jasné – spekuluje se o tom, že minimálně část ostrova by mohla být pod americkou jurisdikcí, neboť se zde budou nacházet základny vojáků USA. Nicméně dohodu o možném pobytu amerických vojsk na ostrově mají USA od roku 1951, tedy je možné, že Trumpovi jde především o nerostné bohatství země.