Je zřejmé, že musíme vyvrátit veškeré pochyby o duševním zdraví šéfky Komise, které byly v poslední době tak nemístným a necitlivým způsobem vloženy do prostoru. Von der Leyenová je příčetná až mrazivě. Mě z ní opravdu mrazí.
Rok 2026 začal sérií událostí, které názorně předvedly, že změny ve světě akcelerují. „Zatčení“ venezuelského diktátora Maudra, „zatčení“ tankeru Marinera z ruské stínové flotily mezi Islandem a Velkou Británií a konečně nová vlna amerického tlaku na Dánsko v otázce Grónska mají společného jmenovatele. V souladu s Národní bezpečnostní strategií, publikovanou před měsícem, Spojené státy nejenže potvrzují svoji hegemonii na západní polokouli, ale celkově se nevzdávají pozice světové supervelmoci. Řečeno filmovým jazykem, „mají zbraně a nebojí se je použít“.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová bude podle snah konzervativní skupiny Patrioti pro Evropu, jejíž členem je i Babišovo vládní hnutí ANO, v nadcházejících týdnech pravděpodobně čelit dalšímu návrhu na vyslovení nedůvěry. Tentokráte ohledně obchodní dohody se zeměmi Mercosur. Informuje o tom server Politico. Proti dohodě už několik dní protestují zemědělci v některých zemích unie, hlavně ve Francii.
Polský prezident Karol Nawrocki vetoval v pátek zákon o digitálních službách (DSA), kterým se implementuje rozhodnutí EU a které vzbuzuje po celé Evropě kritiku kvůli faktické cenzuře. Před šesti měsíci Evropská komise zažalovala Polsko u Soudního dvora EU za neprovedení tohoto nařízení. Nawrocki své veto zdůvodnil právě tím, že parlamentem přijatá legislativa připomíná Ministerstvo pravdy z románu George Orwella 1984.
Státy Evropské unii schválily přijetí obchodní dohody mezi EU a jihoamerickým uskupením Mercosur. Informovalo o tom kyperské předsednictví evropského bloku. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nyní může odcestovat do Paraguaye, která nyní Mercosuru předsedá, a dohodu podepsat. Zda se tak stane již příští týden, zatím nebylo potvrzeno. Před vstupem v platnost bude o dohodě hlasovat rovněž Evropský parlament.
Česká republika a Slovensko obnoví mezivládní konzultace, řekli novinářům český premiér Andrej Babiš a jeho slovenský kolega Robert Fico po společné schůzce v Bratislavě. Podle Babiše by nejbližší společné jednání vlád obou zemí mělo být 31. března. Fico uvedl, že jednání kabinetu bude v Česku. Babiš slíbil Slovensku pomoc se zajištěním dodávek zemního plynu v souvislosti s rozhodnutím EU postupně ukončit dovoz ruského plynu.
Jednoho dne se Belgičan Frédéric Baldan probudil a zjistil, že mu budou zablokovány všechny bankovní účty. Bylo to loni v říjnu, kdy se blížila zahraniční vydání jeho knihy Ursula Gates. Ta je jakýmsi vedlejším produktem Baldanova souboje s předsedkyní Evropské komise. V dubnu 2023 na Ursulu von der Leyenovou podal trestní oznámení kvůli neprůhlednému vyjednávání s firmou Pfizer o dodávkách vakcín proti covidu-19, celkem za 35 miliard eur.
Šéf Elia Group, jednoho z největších provozovatelů přenosových soustav v Evropě, varoval před problémy, které evropské soustavě přináší obnovitelné zdroje (OZE). Podle Bernarda Gustina v současnosti velkou část rezervované kapacity zabírají projekty pro solární a větrnou energii. Ty jsou podle něj navíc často nepřipravené. Upozornil také, že masivní miliardové investice, které jsou do infrastruktury potřeba, komplikují několikaleté povolovací procesy, které investory do infrastruktury často odradí.
Evropská unie chystá výrazný zásah do proudu levných balíčků ze zemí mimo EU – typicky z Číny a přes velké online platformy, jako jsou Temu či Shein. Unijní ministři financí se v Bruselu politicky dohodli, že všechny zásilky v hodnotě do 150 eur budou nově zatíženy jednotným clem tři eura (asi 73 korun). Opatření má podle dohody začít platit od 1. července 2026 a má být dočasné: potrvá do chvíle, kdy EU zavede trvalý systém, který má úplně zrušit dosavadní „malou“ výjimku pro balíčky do 150 eur.
Evropská komise v návrhu víceletého rozpočtu EU na roky 2028–2034 počítá s výrazným posílením podpory neziskových organizací a občanské společnosti. Klíčovým nástrojem má být nový integrovaný program AgoraEU, který má spojit financování kultury, médií a občanských iniciativ do jednoho rámce. Podle oficiálního popisu má jít o prostor, kde se občané mohou setkávat, tvořit, svobodně vyjadřovat názory a „stát se více vědomi a oceňovat rozmanitost“.
Rozmohla se móda, kterou bych nazval foltýnizací státní správy a já myslím, že je potřeba defoltýnizovat. V pořadu Echo Prime Time to uvedl někdejší dlouholetý europoslanec a poradce Motoristů sobě pro zahraniční politiku Jan Zahradil. Hovořil také o tom, že o návratu před rok 1997, o kterém otevřeně mluví Rusko, nemůžeme s Moskvou smlouvat. Podle Zahradila se politická situace v Evropě může během dvou nebo tří let proměnit a s ní i postoj k Rusku, případně třeba ke členství Ukrajiny v EU.
Evropská unie po americké vojenské intervenci ve Venezuele vydala prohlášení, ve kterém vyzývá všechny strany ke klidu a zdrženlivosti, aby se zabránilo eskalaci, a k mírovému řešení krize. Prohlášení, zveřejněné dnes večer evropskou diplomatickou službou, podpořilo 26 států bloku včetně Česka. Jako jediné ve výčtu podporujících z členských států unie chybí Maďarsko. Při útoku americké speciální síly zajaly a do USA převezly tamního autoritářského vládce Nicoláse Madura.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu a ministryně zemědělství Annie Gennevardová oznámili, že „v nejbližších dnech“ bude vydán dekret, který zablokuje dovoz potravinářských výrobků z Jižní Ameriky do Francie navzdory dohodě EU se zeměmi Mercosur. Uvedl to dnes deník Le Figaro. Francouzská vláda vydá „v nadcházejících dnech“ nařízení o „pozastavení dovozu produktů obsahujících rezidua látek zakázaných v Evropě.
„Mami, kdybys hrála v německém fekálním pornu, řekla bys mi to?“ ujišťoval se svého času nezapomenutelný Cartman ve filmu South Park: Peklo na Zemi. Jasné odpovědi se nedočkal, ale beztak věděl, jak se věci mají. Pro hlavní hrdiny seriálu, kterým je věčných deset let, nebyla návštěva „zakázaných“ stránek žádným problémem. Stačilo odkliknout dialog potvrzující, že jsou plnoletí. Tímto způsobem se na lechtivé portály dostávala více než jedna generace mládežníků, včetně těch, kterým je dnes kolem čtyřicítky.
Český premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý 6. ledna poletí do Paříže, kde se zúčastní jednání lídrů takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu napadenou Ruskem. Řekl to v sobotním videopříspěvku na sociálních sítích. „V úterý letím do Paříže na zasedání koalice ochotných. Jsem sám zvědav, co se tam dozvím,“ prohlásil Babiš. Koalice ochotných je označení pro evropské země podporující Ukrajinu v konfliktu s Ruskem, které svého menšího souseda napadlo v roce 2022.
Pro premiéra Andreje Babiše to je letos jeden z nejobtížnějších startů do nového roku ve velké politice. V lednu 2014 měl před sebou jako ministr financí nejistou podobu vlády, tehdejší prezident Miloš Zeman hrozil, že nejmenuje kandidáta ANO na ministra obrany Martina Stropnického, a zpochybňoval i některé další uchazeče o ministerské posty. Výhodou pro Babiše coby šéfa ANO nicméně bylo, že střet s hlavou státu si musel odehrát předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka. O čtyři roky později – v roce 2018 – už to bylo na Babišovi.
Evropa netrpí nedostatkem generálů bez vojska, kteří vyhlašují, že nic menšího než totální porážka Ruska na Ukrajině je nepřijatelné. A Rusa vidí za každým rohem. Nejvýše postaveným z nich je patrně estonská představitelka pro zahraniční politiku EU Kaja Kallasová. Což je svým způsobem anomálie. Obecně totiž lze pozorovat, že v zemích Rusku nejblíž převládá střízlivý postoj, zatímco válečníci za klávesami se vyskytují spíš jako hlučná menšina v zemích, jež bezprostředně ohroženy nejsou. Bouření na poplach je pro ně strategie, jak získat pozornost.
Irská vláda chce během příštího roku využít předsednictví Rady EU k prosazení přísnějších pravidel pro fungování sociálních sítí, včetně ověřování identity. Cílem má být omezení anonymních účtů a „klávesnicových bojovníků“, kteří podle irského vicepremiéra a ministra financí Simona Harrise šíří nenávist a dezinformace. Irsko chce zároveň lépe chránit děti v online prostředí. Uvedl to v rozhovoru pro Irish Mail.
Tentokrát na to jde jinak. Zatímco v roce 2017 Andrej Babiš reprezentoval pokračování nevynalézavého Sobotkova vládnutí, do něhož vnášel nanejvýš tak dílčí nápady z agendy ministerstva financí (typicky zákaz karuselů neboli podvodů při platbě DPH či elektronická evidence tržeb), s druhým Babišem přichází mnohem větší diskontinuita. Možná stojíme na prahu jisté emancipace vůči EU a vůbec zahraničí. Prvním viditelným aktem byl dopis Evropské komisi, že Česká republika nezavede povolenky pro domácnosti známé jako ETS 2 a necítí se vázána ani migračním paktem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X oznámil, že na 6. ledna je naplánované jednání lídrů koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu ve válce s Ruskem. Schůze se bude konat ve Francii. Předtím se 3. ledna na Ukrajině sejdou bezpečnostní poradci zemí koalice a Ukrajiny. Koalice ochotných je označení pro evropské země podporující Ukrajinu v konfliktu s Ruskem, které svého menšího souseda napadlo v roce 2022.
Západ musí pochopit, že zatímco pokračují jednání o možném urovnání konfliktu na Ukrajině, Rusko má na bojišti strategickou iniciativu. Uvedl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru s agenturou RIA Novosti zveřejněném v pondělí večer. Lavrov v rozsáhlém rozhovoru s ruskou státní agenturou také řekl, že Moskva stále čeká na odpověď USA na zářijový návrh prezidenta Vladimira Putina prodloužit o rok rusko-americkou odzbrojovací smlouvu Nový START, pokud USA učiní totéž.
Na nedělním jednání prezidenta Spojených států Donalda Trumpa s hlavou Ukrajiny Volodymyrem Zelenským na Floridě nastal pokrok v mírovém jednání. Na síti X to napsala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že Evropa se chce podílet na upevnění tohoto pokroku. Francouzský prezident Emmanuel Macron podle agentury Reuters zmínil pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Spojené státy se snaží zprostředkovat ukončení války na Ukrajině,
Prezident USA Donald Trump přijal dnes večer ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Začalo společné jednání o budoucnosti války na Ukrajině v hotelové jídelně v Trumpově rezidenci Mar-a-Lago na Floridě v Palm Beach. Jedním z hlavních témat setkání má být i nejnovější mírový plán z dílny Ukrajinců, který Kreml odmítá. „Jakmile se to rozjede, dá se vydělat majlant,“ prohlásil Trump. Donald Trump uvedl před jednáním, že Rusko to s mírem myslí „velmi vážně“.
„DSA pošlapává nejzákladnější ústavní svobody – práva, která odlišují svobodné občany od tažných zvířat." Kdo teď kontroluje a cenzuruje sociální sítě? Podle belgického filozofa a zakladatele Hayekova institutu v Bruselu Drieua Godefridiho se jedná o řadu radikálně levicových organizací. Proč? Protože Evropská komise (EK) nově zveřejnila oficiální seznam „důvěryhodných oznamovatelů, kteří mají za úkol nahlašovat a požadovat odstranění příspěvků na základě (údajné) nenávisti a (tzv.) dezinformací.“
Zdá se to teď daleko, ale jednou z největších bitev roku 2026 bude vzpoura Maďarů proti migračnímu paktu, který vstoupí v EU v platnost. Toto je legislativa, která má na papíře "zefektivnit evropský uprchlický systém", ale v praxi by to pro Maďarsko neznamenalo nic víc než stav: zaplaťte nebo přijměte. Uvedl to dnes na Facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Zatímco křesťané jsou během vánočních svátků nadále zabíjeni po celém světě a americký prezident Donald Trump zaútočil na teroristy ISIS v Nigérii na obranu pronásledovaných křesťanů, EU nejenže mlčí o útocích na křesťany, ale také údajně financuje dokument o skryté hrozbě tzv. islamofobie v Evropě. V posledních dnech italský deník Il Giornale informoval o „Zprávě o evropské islamofobii“, výročním dokumentu za rok 2024 o více než osmi stech stranách.
Čína nezaplavuje evropský trh jen levným zbožím, ale i levným plastem a komplikuje tak snahy EU využívat recyklovaný plast v rámci cirkulární ekonomiky. V posledních měsících v Evropě zkrachovalo několik firem, které plasty recyklují. Evropská komise proto chystá balík opatření, který má zpřísnit kontrolu dovozu plastů včetně nových celních sazeb u plastů a chce narovnat podmínky v rámci celoevropského trhu s plasty a zabránit dalšímu zavírání recyklačních závodů v EU. Informují o tom Financial Times.
Evropská komise (EK) bude i nadále bránit svobodu projevu, uvedla předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Reagovala tím na sankce, které Spojené státy uvalily na pět lidí z Evropy, podle Washingtonu za cenzuru. Sankce ve formě vízového omezení odsoudila Francie, Německo, Španělsko či předseda Evropské rady António Costa a britská vláda. Francouzský prezident Emmanuel Macron hovořil s bývalým eurokomisařem Thierrym Bretonem, jedním ze sankcionovaných.
Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie. USA v úterý zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron.
Od portugalské pečené tresky až po polské smažené filety. Ryby ulovené ruskými flotilami se i letos dostávají na evropské talíře, přestože Evropská unie od začátku války na Ukrajině hledá cesty, jak obchod s Moskvou omezit. Podle dat Evropská unie přitom nejde o zanedbatelné množství – EU jen v roce 2024 nakoupila ruské ryby v hodnotě 17,2 miliardy korun, píše server Euractiv. Nejhlasitějšími zastánci tvrdšího postupu jsou pobaltské státy, Finsko a Švédsko.
