Rusko má po zpřísnění západních sankcí problém s odbytem ropy, píše agentura Reuters. Dva naložené tankery s přibližně 1,5 milionem barelů ruské ropy Ural zůstávají kotvit na obou koncích Suezského průplavu již déle než týden. Reuters o tom informuje s odkazem na údaje od společností LSEG a OilX. Lodě Sikar a Monte 1 byly na začátku října naloženy ropou z ruského baltského přístavu Primorsk. Oba tankery plují pod gambijskou vlajkou.
Evropská unie musí bránit svůj automobilový průmysl před čínskou konkurencí, včetně přehodnocení cíle ukončit v roce 2035 prodej aut se spalovacími motory. V rozhovoru s italským deníkem La Stampa to uvedl místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné. EU by se podle něj rovněž měla zaměřit na diverzifikaci svého exportu a stanovit nová pravidla na ochranu výroby v Evropě.
Evropská komise představila novou strategii budování vysokorychlostních tratí. Cílem je podstatně urychlit železniční spojení mezi západní Evropou a zbytkem EU. Unie chce určit klíčové koridory, které by měly být prioritně dokončeny. Rozšíření železniční sítě může podle odhadů stát více než půl bilionu eur. Součástí plánu změn v dopravě je i vytvoření jednotného evropského systému prodeje jízdenek, který by umožnil rezervovat celou cestu po Evropě a to i kombinaci vlaku a letadla – na jediný nákup.
Odklad spuštění systému emisních povolenek ETS2 nic neřeší, Evropská unie se nadále řítí proti zdi, přidává rychlost a omlouvá to tím, že jede elektromobilem. Pro Echo24 to řekl pravděpodobný ministr hospodářství Karel Havlíček (ANO). Podle jeho stranické kolegyně, europoslankyně Kláry Dostálové (ANO), dává odklad další rok času na to s povolenkami něco reálně udělat. Hnutí ANO, které je klíčovým subjektem v budoucí vládě, nicméně odklad platnosti ETS2 a další ústupky nepovažuje za zásadní.
Evropská unie vyzvala Rusko, aby přestalo používat jaderné hrozby a varovala všechny zúčastněné aktéry před kroky, které by mohly zažehnout nové závody ve zbrojení. Mluvčí Evropské komise tak reagoval na středeční prohlášení ruského ministra obrany Andreje Belousova, který navrhl, aby Moskva v reakci na počínání USA okamžitě zahájila přípravy na obnovení zkoušek jaderných zbraní.
Mírné ústupky ve schválených klimatických cílech Evropské unie pro rok 2040 jsou začátkem ústupu radikální zelené ideologie Green Dealu, nicméně ještě bude potřeba spousta práce. Pro Echo24 to uvedl europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Podobná slova zaznívají od českých politiků napříč evropským politickým spektrem. Co tedy reálně mimo jiné roční odklad platnosti systému emisních povolenek ETS2 v bruselské politické realitě znamená?
Dohodnuté úpravy v klimatické politice EU jsou pouze dílčími ústupky a rizika velkých problémů a ztráty konkurenceschopnosti pro český i evropský průmysl nadále přetrvávají. Shodují se na tom politici i experti, podle nichž sice odklad platnosti systému povolenek EU ETS2 přinese úlevu, nicméně samotná podstata cílů se nezměnila. Budoucí vláda pravděpodobného premiéra Andreje Babiše (ANO) chce sice na prvním jednání vlády systém ETS2 odmítnout
České republice se spolu s dalšími státy podařilo vyjednat řadu ústupků ohledně nového klimatického cíle Evropské unie pro rok 2040 a některé země výsledný text nakonec podpořily. Oznámil to dnes ráno na síti X český ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Uvedl, že Česko přesto - v souladu s dlouhodobou pozicí - hlasovalo proti dohodě. Ta podle něj bude formálně potvrzena dnes ráno. Agentura Reuters píše, že ministři dosáhli v ranních hodinách předběžné shody. Jednání trvalo 18 hodin.
Polsko během několika měsíců plánuje začít se zřizováním vlastního protidronového systému a na Evropskou unii čekat nebude. Agentuře Bloomberg to řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. Resort obrany podle něho tento měsíc informuje o investicích do technologií pro detekci, rušení a zneškodňování cizích dronů. Půjde o část širšího programu protivzdušné obrany. O konkrétní částce se Tomczyk nezmínil, řekl však, že cílem je, aby nejméně polovina zakázek připadla polským firmám.
Evropský tlak na snižování emisí by mohl polevit. V Bruselu dnes zástupci zemí EU mají debatovat o klimatických cílech pro rok 2040, a to za situace, kdy už v září se jednotlivé státy nedokázaly na hranici snížení emisí do tohoto roku domluvit. Ve hře je tak i zmírnění původních cílů. Mluví se například o možnosti si cíle snížit nákupem zahraničních emisních kreditů či o odsunutí data konce spalovacích motorů, což vehementně prosazují některé evropské automobilky.
Novým generálním ředitelem Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) se stane Čech Petr Klement. Úterní rozhodnutí Evropské komise potvrdilo několik zdrojů. Klement dosud pracoval v Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), kde byl náměstkem evropské nejvyšší žalobkyně. Jde o historicky první případ, kdy se do čela protikorupčního úřadu postaví zástupce České republiky.
Česká republika dnes v Bruselu nepodpoří plán klimatického cíle EU snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990, zopakoval dnes při příchodu na jednání se svými kolegy z dalších zemí unie český ministr životního prostředí Petr Hladík. Dánské předsednictví se na ministerské radě bude snažit najít shodu nad návrhem Evropské komise, Praha je ale podle Hladíka dlouhodobě k devadesátiprocentnímu cíli skeptická. Důvodem je také, že unijní exekutiva nevypracovala dopadové studie pro jednotlivé průmyslové sektory.
Evropské instituce v posledních týdnech žijí možným návratem Martina Selmayra, někdejšího šéfa kabinetu předsedy dřívější EK Jeana-Clauda Junckera a jednoho z nejvlivnějších mužů v dějinách Evropské komise. Tento německý úředník, známý zejména tvrdohlavostí a neústupností, bývá přirovnáván k „parnímu válci“ bruselské administrativy. Právě pokus o návrat Selmayra uklizeného do Vatikánu, za kterým stojí kruhy okolo šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové, vyvolal další střet mezi ní a současné předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Evropský automobilový průmysl prochází největší krizí od pandemie. Přestože registrace nových aut mírně rostou, výrobci napříč Evropou hlásí propad zisků, odstávky výroby a nejistotu kolem přechodu na elektromobilitu. V Česku výroba mírně klesla, ale přibylo elektrických aut. Německé automobilky mezitím snižují výhledy a varují před dopady cel, emisních cílů a čínské konkurence. Podle Sdružení automobilového průmyslu vyrobily české automobilky za tři čtvrtletí 1 089 416 osobních aut, tedy o 0,7 % méně než před rokem
Sídlo Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA) v areálu Nové Palmovky nebude, uvedla televize Nova. Podle končícího ministra dopravy Martina Kupky (ODS) hledá vláda pro agenturu jiné místo. Důvodem jsou dlouholeté komplikace Prahy při výběru firmy, která by měla Novou Palmovku dostavit. Podle primátorova náměstka Petra Hlaváčka (STAN), který má projekt na starosti, ale Praha se stavbou sídla v dané lokalitě nadále počítá.
V české společnosti stále poměrně výrazně přetrvává odmítavý postoj k přijetí eura. Proti zavedení společné evropské měny v Česku jsou nyní dvě třetiny občanů, naopak 30 procent lidí s přijetím eura souhlasí. Vyplývá to ze srpnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Kvůli nedávné změně metodologie výzkumů CVVM není možné aktuální výsledky srovnat s předchozími průzkumy, negativní názor většiny Čechů k zavedení eura nicméně dlouhodobě ukazují i zjištění jiných agentur.
Tak povedlo se České republice na radě ministrů zneškodnit výbušninu v systému povolenek pro domácnosti (ETS 2)? Ministr životního prostředí Petr Hladík mluvil o „absolutním vítězství“. Nebo jsou výsledky rady, což zase tvrdí Karel Havlíček z ANO, náš „debakl“? Ministrům životního prostředí byl na radě skutečně komisařem pro klima přislíben návrh, že když cena povolenky (z vytápění domácností a z osobní dopravy) bude významněji přerůstat 45 eur za tunu emisí skleníkových plynů, Komise zasáhne. Především by mohla na trh vrhat nové povolenky, čímž se sníží cena. Na jak dlouho?
Ceny elektřiny pro domácnosti zůstaly v České republice v prvním pololetí podle standardu kupní síly (PPS) nejvyšší z celé Evropské unie. Oznámil to dnes unijní statistický úřad Eurostat. PPS je uměle vytvořená měna, která zohledňuje rozdíly v kupní síle v jednotlivých zemích. Ceny elektřiny v Česku v pololetí podle Eurostatu činily 39,16 PPS za 100 kilowatthodin. Následovaly Polsko s 34,96 PPS a Itálie s 34,40 PPS.
Luxusní pětihvězdičkový hotel Renaissance Cairo Mirage City v egyptské Káhiře se dostal do středu pozornosti poté, co média odhalila, že mezi ubytovanými hosty jsou i členové teroristické organizace Hamás, psali jsme zde. Na odhalení upozornil britský Daily Mail, podle nějž v hotelu pobývalo 154 propuštěných palestinských vězňů. V reakci na zjištění vyřadila nyní významná cestovní kancelář Tui hotel zcela z nabídky. O zprávě informuje deník Bild.
Povinností vítězů voleb je podle bývalého prezidenta Václava Klause prosadit při skládání vlády změnu, kterou volby přinesly v rozložení politických sil v Česku. Řekl to dnes na shromáždění na pražském náměstí Republiky. V projevu také vyzval ke zklidnění společenské a politické atmosféry v zemi. Poražení by podle něj měli přijmout porážku, vítěz voleb by pak měl se svým úspěchem nakládat pokorně a uvážlivě.
Maďarsko chce spojit síly s Českem a Slovenskem a vytvořit v Evropské unii alianci skeptickou vůči Ukrajině. Napsal to dnes server Politico s odvoláním na slova Balázse Orbána, poradce a jmenovce maďarského premiéra bez vzájemného příbuzenského vztahu. Šéf maďarské národně-konzervativní vlády Viktor Orbán podle poradce doufá, že se v tomto ohledu spojí se slovenským premiérem Robertem Ficem a Andrejem Babišem, jehož strana ANO zvítězila v parlamentních volbách
Ve výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu (CONT) se už v polovině července uskutečnilo slyšení se čtyřmi kandidáty na nového generálního ředitele Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Jedním z nich byl i Čech Petr Klement dosud pracující v Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU/ČSL) vyhodnotil výbor jako nejlepšího kandidáta právě Klementa, o novém šéfovi ale stále nebylo rozhodnuto.
Evropská unie loni s Ruskem obchodovala v objemu přibližně 67,5 miliardy eur, a stala se tak třetím největším obchodním partnerem Moskvy. Navzdory sankcím omezujícím obchod s ruským zbožím tak EU jako celek zůstává pro ruskou ekonomiku významným obchodním regionem. Uvádí to německý deník Bild, který vychází z hodnocení a analýzy Institutu německého hospodářství (IW) a dat a statistik o obchodu s komoditami Organizace spojených národů.
EU plánuje rozšířit program Erasmus na země jižního Středomoří. EU chce, aby se studenti z jižních sousedních zemí bloku zapojili do jejího studentského výměnného programu Erasmus, oznámila Unie minulý týden v rámci širšího plánu na posílení přítomnosti Evropy ve středomořském regionu. Začlenění studentů ze zemí mimo EU, konkrétně z Afriky a Blízkého východu, je součástí tzv. „Paktu pro Středomoří“, který zahrnuje také návrh na zdvojnásobení rozpočtu EU pro tento region.
Předseda hnutí ANO a pravděpodobně budoucí český premiér Andrej Babiš se setkal se slovenským vicepremiérem a ministrem životního prostředí za SNS Tomášem Tarabou. Shodli se například na odmítavých postojích k emisním povolenkám ETS 2 a ke zpřísňování emisních norem pro průmysl. Oba politici to dnes uvedli na svých facebookových stránkách. ANO o kabinetu vyjednává se stranami SPD a Motoristé sobě.
Slovensko se nebude podílet na případném programu Evropské unie zaměřeném na financování vojenských potřeb Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské vojenské invazi. Novinářům to dnes řekl slovenský premiér Robert Fico. Unijní prezidenti a premiéři tento týden na summitu odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva použita na pomoc Ukrajině. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii.
Je po další změně času a Evropská unie se po letech znovu přibližuje rozhodnutí, které by ukončilo každoroční střídání zimního a letního. Španělsko chce podle premiéra Pedra Sáncheze navrhnout zrušení směrnice, jež úpravu času v EU reguluje. O návrhu bude už příští týden jednat Rada ministrů energetiky, a pokud se podaří dosáhnout dohody, mohl by být konec posouvání hodin realitou už v roce 2026.
Andrej Babiš se po vítězných volbách znovu ocitl ve dvojí roli – jako pravděpodobný budoucí premiér a zároveň vlastník jednoho z největších podnikatelských konglomerátů v zemi. Po osmi letech, kdy Agrofert formálně držely svěřenské fondy, se holding vrátil plně do jeho rukou. „Stal jsem se stoprocentním akcionářem Agrofertu a dělám kroky, abych se vyhnul střetu zájmů,“ oznámil Babiš.
Podrazil slovenský premiér Robert Fico svůj maďarský protějšek Viktora Orbána na čtvrtečním jednání lídrů Evropské unie v Bruselu? Z dopisu, který týden před summitem Budapešť zaslala do Bratislavy a který má redakce Echo24 k dispozici, vyplývá, že Orbán žádal „drahého Roberta“, aby zastával pozice Maďarska v tématech, která jsou pro zemi klíčová, neboť premiér nemohl být části diskuze přítomen. Názor Maďarska, co se nových emisních povolenek ETS 2 týče, ale prohrál.
Novou irskou prezidentkou bude Catherine Connollyová, levicová poslankyně, která kandidovala jako nezávislá. Konečné výsledky pátečních voleb mají být známy v sobotu večer. K vítězství ale už Connollyové pogratulovala její soupeřka Heather Humphreysová i premiér Micheál Martin. Osmašedesátiletá Connollyová je dlouhodobým kritikem Evropské unie a také současné izraelské vlády, role irského prezidenta je ale víceméně ceremoniální.
