Zatím co na Ukrajině se teprve odkrývá největší korupční skandál z vládních kruhů, Evropská komise navrhla dvě řešení na další podporu finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jedním je půjčka od Evropské unie, druhým reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU. Návrhy, které jsou podpořené několika legislativními texty, podle komise zavádějí řadu záruk na ochranu členských států a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska. Podle ekonoma Lukáše Kovandy by další evropské financování Kyjeva mohlo Českou republiku stát 40 miliard korun.

Nyní je podle komise na členských státech unie, aby se rozhodly, jak postupovat. Komise doufá, že se shody podaří dosáhnout nejpozději na summitu EU, která začíná 18. prosince v Bruselu. Ukrajina přitom finanční podporu potřebuje rovněž velmi brzy, konkrétně ve druhé čtvrtině příštího roku, kdy ji dojdou peníze.

"Ukrajina je na kritické křižovatce, vyjednávaní o míru pokračují, ale vidíme, že Rusko stupňuje své útoky, jsou stále intenzivnější a narůstá potřeba financování Ukrajiny," uvedla na tiskové konferenci v Bruselu šéfka komise Ursula von der Leyenová.

Prvním navrhovaným řešením je půjčka, která by byla financována z rozpočtu EU, druhým pak takzvaná reparační půjčka Kyjevu, což by znamenalo půjčit si hotovostní zůstatky od finančních institucí v EU, které drží zmrazená aktiva ruské centrální banky. Tyto finance jsou zejména v Belgii, ale také v Lucembursku.

Evropská centrální banka však odmítla za tuto půjčku ručit, protože na to podle analytiků bank nemá mandát. Evropská komise by tak peníze mohla požadovat po jednotlivých státech. "Evropská komise do věci nejprve vtáhla jednotlivé členské země EU. Chce po nich, aby se za peníze Ukrajině zaručily. Takže pokud by Rusko chtělo po Belgii peníze ze svých rezerv, celkově tam nyní má kolem 5000 miliard korun, složí se na Belgii ostatní země EU, včetně Česka, aby ta mohla Rusku jeho rezervy, mezitím darované Ukrajině, „rozmrazit“. A Rusku vrátit. Česko by tak již nyní muselo vyčlenit minimálně zhruba 40 miliard korun," uvedl ekonom Lukáš Kovanda.

Obě možnosti podle komise odrážejí závazek EU podporovat Ukrajinu nejen při obraně její svrchovanosti a udržování státních funkcí, ale jde také o strategickou investici do bezpečnosti Evropy a do dosažení spravedlivého a trvalého míru.

"Dnešními návrhy zajistíme, aby Ukrajina měla prostředky k obraně a mohla pokračovat v mírových jednáních z pozice síly. Předkládáme řešení, která pomohou pokrýt finanční potřeby Ukrajiny na příští dva roky, podpoří státní rozpočet a posílí její obranný průmysl, jakož i její integraci do evropské obranné průmyslové základny," uvedla von der Leyenová. Zvýšený tlak by podle ní měl být další motivací pro Rusko, aby zasedlo k jednacímu stolu.

Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu bude Ukrajina v příštích dvou letech potřebovat 135 miliard eur. "Navrhujeme, aby byly pokryty dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na dva roky - 90 miliard eur, zbytek by pokryli mezinárodní partneři," uvedla šéfka komise.

První řešení by podle ní znamenalo, že by EU získala kapitál na kapitálových trzích a jako záruku použila rozpočet EU. Toto řešení ale vyžaduje jednomyslné schválení státy EU.

Pro reparační půjčku by stačilo jen schválení kvalifikovanou většinou. Princip přitom spočívá v tom, že na počátku ruské války na Ukrajině držel depozitář cenných papírů Euroclear dluhopisy ruské centrální banky. Jakmile tyto dluhopisy dosáhly splatnosti, výsledná hotovost uvázla v Euroclearu kvůli sankcím EU. Euroclear nyní tuto hotovost investuje do Evropské centrální banky, nově by ji ale investoval do dluhopisů. EU by pak tyto prostředky použila k poskytnutí reparační půjčky, kterou by Ukrajina splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska.

Unijní prezidenti a premiéři kvůli výhradám některých zemí na konci října na summitu EU odložili své rozhodnutí o použití zmrazených ruských aktiv až do prosince. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má Euroclear své sídlo. Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot již ráno, tedy ještě před dnešním oznámením komise, uvedl, že návrhy nezohledňují obavy Belgie.

"Její vláda se obává situace, kdy by sankce vůči Rusku, na jejichž základě ke zmrazení rezerv došlo, přestaly platit, přičemž peníze z nich by už byly převedeny na účty Ukrajiny. V takovém případě by si Rusko mohlo u mezinárodních soudů nárokovat peníze ze svých rezerv právě u Belgie," uvedl k situaci Kovanda.

Navrhovaná řešení jsou podle komise podpořena komplexním souborem pěti právních návrhů. Balíček zahrnuje návrh nařízení o zřízení reparační půjčky, dále návrh na zákaz jakéhokoli převodu zmrazených ruských aktiv ruské centrální banky zpět do Ruska, dva návrhy, které zavádějí důležité záruky pro reparační půjčku určené k ochraně členských států EU a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska. Dále balíček zahrnuje návrh změny stávajícího víceletého finančního rámce, který umožní použití rozpočtu EU na podporu půjčky Ukrajině, což by mohlo posloužit oběma navrženým řešením, dodala komise.

Podle eurokomisaře pro ekonomiku Valdise Dombrovskise je reparační půjčka v souladu s mezinárodním právem. "Vše, co navrhujeme, je plně v souladu s právem EU a mezinárodním právem," uvedl na dnešní tiskové konferenci. Členské státy budou podle něj požádány o poskytnutí záruk na podporu půjčky. "Tyto záruky zajišťují plnou ochranu půjček EU a spravedlivé rozdělení zátěže," dodal eurokomisař. Tato ochrana by pokryla "velmi nízké riziko", že by některý členský stát byl nucen uhradit nárok Ruska, doplnil Dombrovskis.

Držení zmrazených ruských aktiv je navázáno na sankce, které EU vůči Rusku přijímá a každých šest měsíců prodlužuje. Prodlužování sankčních balíčků přitom musí být jednomyslné. Belgie má obavy mimo jiné z toho, že by některé ze zemí EU, například Maďarsko či Slovensko, mohly v budoucnu prodloužení sankcí vetovat, což by znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv, a Belgie by tak musela finance Rusku okamžitě vrátit.

Komise ale podle informací ČTK našla cestu, jak jednomyslnost obejít, a má v plánu odkázat se na článek 122 Smlouvy o EU, který umožňuje Radě EU rozhodovat "v duchu solidarity mezi členskými státy o opatřeních přiměřených pro ekonomickou situaci". Unijní exekutiva má podle všeho v plánu tento článek interpretovat tak, že vzhledem k tomu, co je v sázce, bude pro prodloužení sankcí stačit kvalifikovaná většina. Jeden z diplomatů, na které se odvolává server Politico, uvedl, že tato strategie je způsobem, jak zajistit podporu Belgie. Právníci EU se shodují, že flexibilní formulace článku 122 ospravedlňuje přepracování požadavků na jednomyslnost, protože zrušení sankcí by způsobilo chaos v evropské ekonomice.

Belgický premiér Bart De Wever již v říjnu na summitu zmínil, že jeho země má tři podmínky. Zaprvé požaduje, aby všechny evropské země postupovaly společně. "Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům," vysvětlil belgický premiér. Zadruhé bude po ostatních evropských státech žádat záruky. "Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet," uvedl De Wever.

Třetí De Weverův požadavek se také týkal ostatních členských států. "Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi," uvedl. Velké množství ruských peněz je podle něj i v jiných zemích, které však o tomto tématu mlčí.