Mata v minulých dnech zásadně omezila svobodu slova ve Francii. Zastavila na Facebooku a Instagramu řadu účtů označovaných jako pravicové nebo konzervativní. Tato brutální cenzura, která postrádá jasné odůvodnění, odhaluje alarmující krizi, která ohrožuje základní principy v jádru našich demokratických společností, píše zpravodajský server Valeurs Actuelles.
Celý svět s překvapením sledoval výbuch hněvu v Británii. Rozzuřené rabující davy, hlavně bílých Britů, zapalovaly hotely pro migranty, knihovny i policejní stanice. Vláda odpověděla represemi, urychleným soudním řízením, tvrdými tresty a avizuje větší kontrolu sociálních sítí. Z druhé strany rostou stížnosti na údajný nerovný policejní přístup, vysokou imigraci a ignorování násilností ze strany menšin. Spojili jsme se tedy po dvou letech znovu s konzervativním historikem a publicistou Edem Westem, abychom s ním probrali důvody současných nepokojů a vůbec stav britské společnosti. V době, kdy rozhovor probíhal, britské úřady hlásily přes 740 zatčených v souvislosti s nepokoji a víc než 130 zraněných policistů.
Velké diskuzní setkání tuzemských konzervativců a jejich přátel proběhne 12. října v hotelu Samechov ve středočeských Choceradech. První ročník konzervativního kempu, který pořádá Společnost pro obranu svobody projevu (SPOSP), má za cíl propojit české konzervativce různých proudů na neformálním setkání s odborným programem. O současných společenských a ekonomických krizích bude debatovat například europoslanec Alexandr Vondra (ODS), bývalý europoslanec Jan Zahradil (ODS), poslanec Patrik Nacher (ANO) ši šéf Motoristů sobě Petr Macinka.
Není pochyb o tom, že hlavní příčinou současných nepokojů ve Velké Británii je imigrační politika. Poté, co byla nekontrolovaná imigrace jedním z hnacích sil vítězné strany brexitu. Lidé ji volili kvůli slibům, že „brexit znamená brexit“ a že je potřeba „dovést brexit do konce“ (get brexit done). V roce 2019 dali konzervativcům historickou většinu. Z důvodů, jež se vzpírají pochopení, s ní konzervativci naložili tak, že nechali vystoupat na historickou úroveň imigraci.
Mohlo by se zdát, že zásadní společenský a politický střet dneška se odehrává mezi utopisty (často mladšími) a nostalgiky (často staršími), těmi, kdo chtějí jít kupředu (ať už to znamená cokoli), a těmi, kdo chtějí společnost směřovat opačným směrem. První se – v očích svých kritiků – upínají k nějakému absurdnímu a dosavadní lidskou zkušenost popírajícímu projektu proměny společenského uspořádání, jejich snaha, úprk vpřed, proto nutně musí skončit nárazem do zdi reality, v troskách iluzí anebo v potěmkinovské vesnici udržované násilím státní moci.
Francouzský prezident Emmanuel Macron odsoudil online útoky a šikanu uměleckého šéfa slavnostního zahájení olympijských her v Paříži Thomase Jollyho. Jeho velmi netradiční pojetí zahájení dalo prostor mnoha různým menšinám, sklidilo však kritiku od konzervativních kruhů i náboženských představitelů. Agentura AFP v pátek informovala, že se Jollyho obtěžováním začala ve středu zabývat policie.
Michelangelo Buonarroti vytvořil Pietu a vymaloval Sixtinskou kapli, jsou to vrcholná díla křesťanstvím inspirovaného umění. Je také autorem sochy Bakcha, opět velmi sugestivním a okouzlujícím způsobem zachycené podoby přiopilé prostopášnosti. Michelangelo v tom ohledu mezi velkými umělci renesanční Itálie nebyl zdaleka jediný.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se chystá odejít z čela unijní strany Evropských konzervativců a reformistů (ECR), píše italský tisk. O místo šéfa ECR má zájem bývalý polský premiér a šéf hnutí Právo a spravedlnost (PiS) Mateusz Morawiecki, který tvrdí, že post je jakousi kompenzací za to, že se nepřidali k nově vzniklé unijní straně Patriotů pro Evropu. Italští politici ale v zákulisí mluví o tom, že by se šéfem evropských konzervativců mohl stát český premiér a předseda členské strany ODS Petr Fiala.
Republikánský kandidát na prezidenta oznámil, koho si vybral do tandemu jako viceprezidentského kandidáta. Nominace řadu komentátorů v USA i v Evropě vyděsila, neboť u kandidáta detekují nebezpečné tendence k extrémní pravicovosti, agresi, ne-li k fašismu. Scéna, která se odehrává pravidelně každé čtyři roky, co pamatujeme. Přičemž pokaždé jako by to bylo poprvé – pokaždé je zrovna teď, v těchto historických volbách je osud Západu opravdu v sázce. Je rok 2024 něčím odlišný?
Že britští konzervativci, známí taktéž jako toryové, směřují po 14 letech k drtivé porážce, bylo jasné již dlouho dopředu. Proto jsme se sešli s britským politologem Matthew Goodwinem ještě před volbami, konkrétně 24. června, abychom důvody konzervativní katastrofy podrobně probrali. Konečné výsledky (labouristé 411 křesel, konzervativci 121 a Reform UK 5 křesel) potvrzují Goodwinovy teze.
Británie a Francie, dva státy spojené společnou historií, táhnoucí se celá staletí. Věční rivalové, častí spojenci, neustále mezi sebou se poměřující. Vypadalo to, že i nyní se dohodli na pokusu, kdo víc překope svůj politický systém. Britský premiér Rishi Sunak náhle vyhlásil předčasné volby na 4. července. Chvíli nato ho následoval francouzský prezident Emmanuel Macron, když rovněž zavelel k urnám, a to 7. července. V obou zemích posílila levice, ale i populistická pravice. Nejdřív se podívejme do Spojeného království. Z 650 křesel v Dolní sněmovně získala Labouristická strana 411, jde o její druhé největší vítězství v dějinách.
Bude pokračovat labouristická vláda premiéra Keira Starmera v podpoře Izraele, jenž válčí s teroristickým hnutím Hamás? Promění britská pomoc a vztahy vůči Jeruzalému či britským Židům oproti minulé vládě konzervativců. Důvodem pochyb je neblahá minulost Labouristické strany pod vedením Jeremyho Corbyna, kdy došlo k rapidnímu vzestupu antisemitismu uvnitř strany. Na to už před lety reagoval současný šéf labouristů a nově jmenovaný britský premiér Keir Starmer s prohlášením, že antisemitismus ze strany vymýtí.
Za historický debakl si britští konzervativci mohou sami. Myslí si to představitelé českých občanských demokratů, kteří britskou stranu, s níž je pojí historické partnerství, ostře zkritizovali. Podle ODS totiž strana okolo již bývalého premiéra Rishiho Sunaka rezignovala na konzervativní program a naskakovala na levicovou a progresivní politiku. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) dokonce hovoří o „zeleném populismu“ expremiéra Borise Johnsona.
Novým britským premiérem se po schůzce s králem Karlem III. stal šéf labouristů Keir Starmer. Dosavadní premiér Rishi Sunak po historické porážce své Konzervativní strany v parlamentních volbách také zamířil za králem a podal demisi. V rezignačním projevu v Downing Street kromě toho ohlásil také odchod z čela konzervativců a straně i britské veřejnosti se omluvil. Zároveň vyjádřil podporu svému nástupci Keirovi Starmerovi, který dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství.
Parlamentní volby v Británii podle odhadů zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností vyhráli levicoví labouristé pod vedením Keira Starmera. Podle průzkumu agentury Ipsos pro stanice BBC, Sky News a ITV, labouristé ve 650členné Dolní sněmovně získali 410 křesel. Vládní konzervativci po 14 letech u moci utrpěli největší debakl v moderní historii, podle odhadů získali 131 křesel. Příštím premiérem tak bude nynější lídr opozice a někdejší prokurátor a obhájce lidských práv Starmer
Britští labouristé směřují k drtivému vítězství. Exit poll zveřejněný v jedenáct hodin českého času připisuje labouristům 410 křesel v Dolní sněmovně z 650. Konzervativci mají získat 131, Liberální demokraté 61 a Reform UK Nigela Farage 13. Jsou to sice volební odhady, ale britské exit polly bývají tradičně velmi přesné. I když čísla nebudou zcela souhlasit, je jasné, že Labouristická strana bude mít absolutní většinu, což koneckonců předpovídaly veškeré předvolební průzkumy. Je to nejhorší výsledek Konzervativní strany v dějinách. Horší než historická porážka v roce 1997. Ale pokud se výsledek potvrdí, jde o lepší výsledek, než se předpokládalo
Velká Británie se připravuje na rozhodující den, kdy budou voliči dost možná vybírat svého nového lídra. Dosavadní premiér a šéf Konzervativní strany Rishi Sunak totiž na čtvrtek vyhlásil předčasné volby, průzkumy ale po 14 letech a pěti různých premiérech toryů zcela jasně přisuzují vítězství opozičním labouristům. Zda se příštím ministerským předsedou stane jejich předseda Keir Starmer a jak moc uspěje se svým novým projektem tvář brexitu Nigel Farage, bude jasnější okolo půlnoci. Zcela pak v pátek ráno.
Britští politici dnes uzavírají kampaň před čtvrtečními parlamentními volbami, které podle průzkumů přinesou jasné vítězství opozičních labouristů a konec vlády konzervativního premiéra Rishiho Sunaka. Obě hlavní strany se snaží na poslední chvíli přesvědčit nerozhodnuté voliče. Konzervativci, kterým se v kampani nečekaně pokusil pomoci expremiér Boris Johnson, varují před zvyšováním daní chystaným labouristy, kteří naopak slibují skoncovat s „chaotickou ekonomikou“ pravicové vlády.
Vychyluje se Evropa doprava? Dokonce se stává konzervativní? Takto laděné otázky lze zaznamenat stále častěji. Dosud směřovala starost především do Polska či Maďarska, po evropských volbách ovládla mnohé veřejné debaty i jinde. Má jednu chybu: podsouvá, že být pravicový nebo konzervativní je společensky nebezpečné, případně charakterové selhání. Problém, kterému čelíme spíš než nástupu nebezpečných ideologií, je zvláštní patologie naší mysli: jednotlivé světonázory, ať liberalismus, konzervativismus, nebo socialismus, identifikujeme s jejich krajnostmi. Kdyby člověk soudil jen podle médií, asi by seznal, že už se může bavit jen se svými.
Co je jedním z největších českých národních zlozvyků? Nemohla by to být třeba touha vymezovat se vůči všemu, co neznáme? Tuzemská kulturní scéna má za sebou další výživnou kauzu. Petice proti směřování AVU se dotýká mnoha ožehavých témat, nejzajímavější je asi stesk nad tím, kam vůbec současné umění směřuje. Paradoxní je, že generace, která má největší úzkost z cancel culture, se ji teď vlastně snaží sama vyvolat.
V americkém státě Kalifornie se rozhořela debata ohledně připravovaného dodatku místní ústavy, který by do ní začlenil právo stejnopohlavních párů uzavírat manželské svazky. Konzervativní kritici legislativní úpravy však tvrdí, že realizace návrhu by měla zásadní vedlejší účinky - podle nich by totiž povolovala mnohoženství nebo dětské sňatky. Loni v létě kalifornští zákonodárci schválili návrh ústavního dodatku, který by zrušil ustanovení, podle kterého je manželství svazkem exkluzivně mezi mužem a ženou.
Britská opoziční Labouristická strana má podle nového průzkumu veřejného mínění nakročeno k tomu, aby v červencových parlamentních volbách získala 453 ze 650 křesel. Naproti tomu konzervativci, kteří jsou nyní ve vládě, směřují k nejhorší porážce v historii a mohli by mít jen 115 mandátů, vyplývá ze sondáže agentury Ipsos, o jejíchž výsledcích informoval server stanice Sky News. Podle dalšího průzkumu od společnosti Savanta by se do parlamentu nemusel dostat ani současný premiér Rishi Sunak.
„Úkol ne, namítat,/ úkol ne, rozjímat,/ úkol, dbát umírat:/ v dolinu Smrti v trysk/ šest set se dralo.“ To jsou verše lorda Tennysona z básně Útok lehké kavalerie (český překlad Václav Pinkava). Vypráví o jedné z nejslavnějších a nejtragičtějších akcí britské armády. V roce 1854, během krymské války, brigáda lehké kavalerie dostala rozkaz zaútočit přímo proti ruským dělům. Rozkaz splnila se sebevražednou statečností a byla rozstřílená na kusy. V úterý britský premiér Rishi Sunak vyhlásil předčasné volby.
Noční můra britských konzervativců se jmenuje Kanada 1993. V tom roce jejich sesterská strana za Atlantikem, Progresivně konzervativní strana Kanady, utrpěla nejhorší porážku v dějinách. Z vládní strany s 156 poslanci se stala irelevantní partají s dvěma zástupci v parlamentu. O poslanecký mandát přišla i premiérka a lídryně strany Kim Campbellová. Britské pravičáky musí znepokojovat řada paralel. Kanadští konzervativci tou dobou byli u kormidla už dlouho, vládli devět let. To britští jsou u moci déle: čtrnáct let.
Belgický Nejvyšší správní soud zrušil úterní nařízení místní radnice o ukončení bruselského mezinárodního setkání konzervativních lídrů. Na akci vystoupil například britský euroskeptik Nigel Farage, či bývalá britská ministryně vnitra Suella Bravermanová. Policisté v úterý neumožnili vystoupit například bývalému pravicovému kandidátu na francouzského prezidenta Ericu Zemmourovi a dalším účastníkům. Reakci policie tvrdě odsoudil například častý účastník konference - maďarský premiér Viktor Orbán.
Když se zeptáte modelového českého konzervativce anebo liberála, co je nejdůležitější hodnotou, řekne nejspíš, že svoboda. A když budete jen poslouchat, co sám od sebe říká, bude tam ta svoboda figurovat ještě spíš. Není to možná pro konzervativce všude úplně typické, ale dává to smysl v zemi, kde máme ještě v živé paměti dobu nesvobody. Dá rozum, že se slovo tradice neříká tak často, protože jsme si nebyli jistí, co máme přesně po té době nesvobody konzervovat. Jiní to mají jinak. Svoboda ano, jistě, ale sociální jistoty jsou taky důležité, řeknou třeba.
David Brooks (nar. 1961) je americký konzervativní komentátor a novinář, který mj. působil na univerzitě v Chicagu či Yale. Pro měsíčník The Atlantic napsal v roce 2020 velmi zajímavou (a obsáhlou) analýzu stavu západní rodiny The Nuclear Family Was a Mistake (Nukleární rodina byla chyba). Známe to z rodinných ság a seriálů pokrývajících desetiletí a někteří z nás to ještě pamatují z vlastního dětství: doby, kdy žilo pod jednou střechou pohromadě několik generací. Já sama jsem se do takové doby narodila. Nedlouho po mém narození se musel můj otec vrátit do Bulharska, odkud pocházel.
Většina Němců očekává, že se pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) ujme vlády nejméně v jedné ze tří spolkových zemích, ve kterých se v letošním roce konají regionální volby. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu institutu YouGov pro agenturu DPA. Zemské volby se v září konají v Sasku, Durynsku a Braniborsku. Ve všech třech regionech je AfD podle sondáží nejsilnější politickou stranou. Celostátně získala v průzkumu AfD 23 procent, což je výrazný nárůst od posledních voleb, kdy získali 10,3 procenta v roce 2021.
Bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se v úterý setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Informoval o tom na svém účtu na sociální síti X. Babiš vyjádřil radost ze setkání, neboť „Viktor je totiž jeden z mála evropských politiků, který si dlouhodobě uvědomuje, jak moc nelegální migrace ohrožuje budoucnost Evropy a naše hodnoty.“
V Británii tradice velí, že jména ministrů se nezveřejňují před oficiálním jmenováním. Když premiér Rishi Sunak vyhodil ministryni vnitra Suellu Bravermanovou a na její místo přesunul ministra zahraničí Jamese Cleverlyho, novináři nedočkaví nového šéfa diplomacie sledovali Downing Street, aby ihned věděli, kdo se dostavil k předsedovi vlády pro nominaci. A byli nesmírně překvapení. Obzvlášť vtipný je komentář televize Sky News. „Auto přijíždí do Downing Street, nejsem si jista, kdo by to mohl být...,“ popisuje reportérka dění na ulici. „Ochranka otvírá dveře pro... Davida Camerona!?“ vykřikne překvapením.
