Tag: konzervatismus

Články k tagu

Překročili jsme kritickou hranici

Jonathan Turley, významný americký právník a profesor na Univerzitě George Washingtona, napsal knihu o svobodě projevu v současném kontextu, který nazývá „věk hněvu“. Rozhovor jsme domlouvali dlouho dopředu, neboť do Prahy, kde se uskutečnil, se často nedostane. Netušili jsme, že v předvečer našeho setkání dojde k události, jež bude zosobňovat přesně ony jevy, o kterých píše – k vraždě Charlieho Kirka, vůdčí osobnosti mladé konzervativní pravice ve Spojených státech. Kirk se proslavil tím, že jezdil po amerických univerzitních kampusech, kde otevřeně diskutoval se svými oponenty. Ve středu 10. září zemřel krátce poté, co ho na venkovní debatní akci na univerzitě v Utahu zpovzdáli střelil do krku atentátník Tyler Robinson.

VIDEO: Vance obvinil levici z podpory násilí. Pořádal speciální „The Charlie Kirk Show“

Napětí ve Spojených státech po atentátu na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka dále roste. Podle německého deníku Welt uspořádal viceprezident J.D. Vance ve spolupráci s Bílým domem speciální vydání podcastu The Charlie Kirk Show, aby uctil památku zavražděného a připomněl jeho politický odkaz. Viceprezident zároveň obvinil menšiny z řad extrémní levice z podpory násilí a uvedl, že Bílý dům odhalí pozadí atentátu na známého aktivistu.

Amerika nad propastí násilí

Vražda Charlieho Kirka postavila Ameriku na křižovatku. Může se podívat do propasti a spirálu politického násilí, jež se nepochybně v posledním roce roztáčí, zastavit. Anebo ji může pořádně roztočit. Může to být opakování dlouhých šedesátých let, která, co se týče násilí, začala vraždou prezidenta Kennedyho, pokračovala vraždou jeho bratra a metastázovala v teroristické buňky let sedmdesátých. Někteří hovoří o amerických „olověných letech“, jak se označovala i teroristická vlna v Itálii v sedmdesátých letech.

VIDEO: FBI zveřejnila záběry prchajícího útočníka, který zastřelil Kirka

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zveřejnil videozáznam pachatele, který ve středu zastřelil konzervativního aktivistu Charlieho Kirka při debatě na Utah Valley University. Na záběrech je vidět, jak útočník po střelbě skáče ze střechy univerzitní budovy a následně prchá z místa činu. Vyšetřovatelé na střeše zajistili stopy po botách, otisk předloktí a dlaňový otisk. Zbraň i munici se podařilo nalézt v zalesněné oblasti poblíž univerzity.

Vražda Charlieho Kirka – začala americká olověná léta

Charlie Kirk, jeden z nejvlivnějších konzervativních Američanů současnosti, byl zavražděn. Během akce na Utah Valley University ho zatím neznámý střelec zasáhl do krku. Zhruba dvě a půl hodiny poté byl prohlášen za mrtvého. Zůstaly po něm manželka a dvě malé děti. Kirk byl zakladatelem a šéfem organizace Turning Point USA. Ta se od svého vzniku v roce 2012 stala nejdůležitějším mládežnickým uskupením s konzervativním zaměřením ve Spojených státech. Spolu s jejím vlivem stoupala i Kirkova hvězda.

FBI má pušku pachatele vraždy Charlieho Kirka. Útočníka ve studentském věku stále hledá

Američtí vyšetřovatelé dál pátrají po muži, který ve středu v Utahu zavraždil aktivistu Charlieho Kirka. Na tiskové konferenci Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) dnes ale vyšetřovatelé oznámili nález pušky v lese, kde se po střelbě pachatel ukryl. Zkoumají také stopy, které zřejmě patří útočníkovi. Jedenatřicetiletý konzervativní politický aktivista a stoupenec prezidenta Donalda Trumpa Charlie Kirk byl zastřelen jedinou ranou do krku při středeční debatě v areálu Utah Valley University ve městě Orem.

Skandál v americké Sněmovně. Minuta ticha za Kirka vyústila v ostrý střet

Pieta v americké Sněmovně reprezentantů po vraždě konzervativního aktivisty a podcastera Charlieho Kirka se změnila v politický konflikt. Republikánští i demokratičtí poslanci se v průběhu jednání dostali do hlasité přestřelky. Poté, co republikánský předseda Sněmovny Mike Johnson vyzval k minutě ticha, požádala republikánka Lauren Boebertová o hlasitou modlitbu. „Tiché modlitby přinášejí tiché výsledky,“ zvolala ze zadní části sálu. Demokraté na její slova reagovali bučením a voláním po zpřísnění zákonů o zbraních.

„Amerika už nikdy nebude stejná.“ Kirk se v posledních příspěvcích zabýval brutální vraždou Ukrajinky

Vražda 23leté ukrajinské uprchlice Iryny Zarutské, která byla 22. srpna 2025 brutálně ubodána bezdomovcem Decarlem Brownem Jr. ve vlaku v Severní Karolíně, se stala v posledních dnech hlavním tématem americké politické scény. Ačkoliv se incident odehrál již před více než dvěma týdny, zveřejnění otřesného videozáznamu z bezpečnostní kamery způsobil veřejný rozruch a vyvolal vášnivou debatu o kriminalitě, politice a rasových otázkách.

Kirkův vrah stále na útěku. Atentátníka patrně zachytila kamera

Sekundu poté, co v univerzitním kampusu na Utah Valley University zazněl výstřel, který zabil podporovatele Donalda Trumpa Charlieho Kirka, se velké množství lidí sesunulo k zemi a v zápětí se dalo na chaotický útěk. Vše zachytilo i video jednoho ze studentů, který je vzápětí zveřejnil na síti. A na videu je v dálce na malou chvíli zaznamenaný i pohyb možného atentátníka. Na střeše naproti pódia zaznamenalo video tmavou postavu – údajného útočníka. Informuje o tom například deník Bild.

Trump z Oválné pracovny: Ke smrti Charlieho Kirka přispěla rétorika radikální levice

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že smrt jeho blízkého spojence a konzervativního aktivisty Charlieho Kirka byla důsledkem rétoriky radikální levice. Ve čtyřminutovém videu z Oválné pracovny slíbil, že odhalí viníky politického násilí i organizace, které je financují a podporují. Trump prohlásil, že liberální kritika konzervativců je přímo zodpovědná za terorismus, který je podle něj v současnosti v USA přítomen, a který musí okamžitě skončit.

Smrt uprostřed debaty. Kirk mluvil o násilí v USA, v tom zazněl výstřel

Charlie Kirk byl zastřelen přímo během debaty na univerzitě v Utahu. Jeho poslední slovo, které vyšlo z úst, bylo „násilí“. Jeden z posluchačů se ho krátce předtím zeptal, kolik atentátů se v posledních letech v USA stalo. Kirk se usmál a zeptal se zpátky: „Myslíte s gangovým násilím, nebo bez něj?“ V tu chvíli padl výstřel, který ho zasáhl do krku. Podle svědků okamžitě ztratil spoustu krve. Záchranáři ho sice odvezli do nemocnice, ale jeho život už nedokázali zachránit.

USA jsou po atentátu v šoku. Obama i Bush se modlí za Kirka. Clinton mluví o hněvu, Biden o konci násilí

Na atentát na konzervativního komentátora Charlieho Kirka reagovali všichni žijící bývalí prezidenti Spojených států. Joe Biden čin odsoudil a vyzval k ukončení násilí. „Pro tento druh násilí v naší zemi není místo. Musí to skončit. Jill a já se modlíme za rodinu a blízké Charlieho Kirka,“ uvedl. Píše o tom například server Foxnews. Barack Obama hovořil o šoku a zármutku a připomněl, že politické násilí nemá v demokracii místo.

Influencer Charlie Kirk po atentátu zemřel v nemocnici. „Charlie, milujeme tě!,“ napsal prezident Trump

Americký konzervativní influencer Charlie Kirk názorově blízký prezidentovi Donaldu Trumpovi po atentátu v Utahu zemřel v nemocnici. Potvrdil to prezident Trump. Kirk šířil konzervativní názory na amerických univerzitách. Výstřel podle svědka padl ve chvíli, kdy odpovídal na otázky ohledně transgenderu. Zakladatel organizace Turning Point USA Charlie Kirk zemřel poté, co byl ve středu odpoledne postřelen na akci na Utah Valley University.

Konzervativní influencer Charlie Kirk blízký Trumpovi byl postřelen během veřejné akce v Utahu

Konzervativní americký influencer Charlie Kirk byl postřelen do trupu během vystoupení na Utah Valley University. Z místa byl urychleně odvezen. Na síti X na něj reagoval viceprezident J. D. Vance, který uvedl, že se za Kirka „modlí“. Kirk je známý svou popularitou mezi americkou mládeží a častou účastí na veřejných akcích, informuje web Le Figaro. Univerzita Utah Valley University vydala prohlášení, že „na kampusu byl proveden výstřel směrem k hostujícímu řečníkovi “.

Nový šerif ve městě

Karol Nawrocki, kandidát polské konzervativní opozice, se 6. srpna ujal funkce hlavy státu. V českých komentářích se to jen hemžilo hodnoceními typu, že zvítězil „neznámý historik vytažený [lídrem konzervativců] Kaczynským z klobouku“, „boxer ze sídliště“ či „bývalý fotbalový chuligán s podivnou minulostí“. Nechme teď stranou, že většina těchto mediálních odsudků padala na základě chatrně vyargumentovaných článků polských provládních médií v době vrcholící kampaně, i tak se ale výhra Nawrockého nesnadno vysvětluje. Zmíněné handicapy se nakonec ukázaly jako přednosti.

Ufňukaná maskulinita

Otázka „proč se nerodí dětí“ patří v českých médiích mezi hlavní témata posledních týdnů. A je to samozřejmě dobře, protože těžko budeme hledat téma závažnější. Na druhé straně se nelze ubránit pocitu, že je to trochu hit okurkové sezony, na předvolebních billboardech odkazy na něj nenajdeme, pokud tedy k pokusům řešení této krize nepočítáme uzákonění eutanazie navrhované STAN. Je zajímavé, že vlna zájmu o příčiny celozápadního demografického propadu se objevuje paralelně s narůstajícím zájmem o vzestup fenoménu „manosféry“ a „návratu toxické maskulinity“.

Cosi shnilého ve státě britském

Většina Britů se domnívá, že jejich země nevzkvétá. Podle průzkumu think-tanku More in Common si jen 9 % Britů myslí, že Spojené království je v dobrém stavu, 52 % se domnívá, že je na tom špatně, ale ne hůř než v ostatních těžkých obdobích, a 39 % míní, že je na tom hůř než v minulosti. Makroekonomická čísla dávají pesimistům za pravdu. Od finanční krize v roce 2008 Spojené království stagnuje. Mezi roky 1993 a 2007 britský HDP rostl v průměru o 3 % ročně, poté o 1,5 %. Na začátku roku 2024 byl HDP Británie zhruba o 28 % menší, než kdyby pokračoval trend před finanční krizí.

Je třeba si promluvit o radikalizaci žen

I do České republiky již dorazila panika ohledně radikalizace mladých mužů a temného působení „manosféry“. „‚Musíš se k holce chovat víc jako šmejd‘ je jedno z jemnějších poselství manosféry. Objevuje se tu něco temného, říká Hanel“ je titulek rozhovoru DVTV se spisovatelem Petrem Hanelem. „Manosféra mu rozvrátila psychiku i vztah. „‚Nevěděl jsem, kdo jsem,‘ říká Petr, který propadl videím Turka a dalších“ je titulek serveru Heroine. „Sex, nebo nenávist! Manosféru zrodil odpor k emancipaci žen, část z ní je čistý byznys“ je příspěvek Českého rozhlasu k diskusi.

Vyvolávání ducha Železné lady

Je to jedna z ikonických fotek Margaret Thatcherové. Britská premiérka na ní, celá v bílém, vykukuje z věže tanku Challenger. Přestože má nasazené ochranné brýle, vypadá velmi přísně. Vlevo od ní vlaje britská vlajka. Thatcherové se podařilo něco, o čem si většina politiků může nechat jen zdát – vyfotit se s vojenskou technikou a nevypadat u toho trapně. Snímek je z návštěvy britských jednotek v Západním Německu v roce 1986. O dva roky později se Thatcherovou pokusil napodobit demokratický kandidát na prezidenta Mike Dukakis, když sedl do tanku Abrams.

Vzhůru psanci této země

„Pravicová internacionála zbrojí a chystá se k boji. Demokratické síly tomu nemohou jen trpně přihlížet,“ napsala nedávno v německém Tageszeitung analytička Zsusanna Végh. Internacionála je slovo neodmyslitelně spjaté s dějinami evropského socialistického a komunistického hnutí. Vyjadřovalo nejhlubší podstatu marxismu, nezpochybnitelného dítěte osvícenství – přesvědčení o univerzálním charakteru klíčových „zákonů vývoje“ lidské společnosti. Jelikož se tyto zákonitosti týkají lidstva jako celku, přirozeným elementem mezinárodní politiky se stala také spolupráce stran reprezentujících „dělnickou třídu“.

Konzervativní ANO? Přátelství s Macronem a spojenectví s Le Penovou se nevylučuje, říká Babiš

Před prezidentskými volbami v roce 2023 vyrazil Andrej Babiš (ANO) pro podporu k francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, krátce před sněmovními volbami už je jeho hnutí pevnou součástí frakce Patriotů pro Evropu, jejíž klíčovou osobností je Macronova úhlavní nepřítelkyně Marine Le Penová. Na jejím shromáždění ve Francii Babiš před nedávnem hovořil. Šéf ANO pro Echo24 řekl, že jeho přátelství s Macronem se nevylučuje s politickým spojenectvím s Le Penovou.

Proč byla v Polsku opět „konzervativní“ většina

Pohled na titulky některých českých médií a některé reakce na sociálních sítích po překvapivém vítězství Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách byl často dost hororový. Prý zvítězila temná venkovská masa, která se v životě nepodívala dál než do vedlejší vesnice, hlavu má vymytou katolickými faráři a ze závisti hledí na úspěšné a kosmopolitní obyvatele velkých měst, kteří – řečeno s klasikem – přece nemohou za jejich pos*ané životy. Zajímavé bylo i to, že nikdo moc nezkoumal zjevný nesoulad mezi obdivnými články o „polském ekonomickém zázraku“.

Souboj o podobu pravice: liberální vs. národní konzervativci

V čem spočívá rozdíl mezi liberálním a národním konzervatismem, mezi starou a novou pravicí? Proč jsou liberální a národní konzervativci tak často na opačné straně barikády, i když sdílejí intelektuální základ? A proč se liberální konzervatismus přežil a jedinou nadějí pravice je národní konzervatismus? V zásadě se veškeré rozdíly mezi liberálním a národním konzervatismem odvíjejí od rozdílného postoje k liberalismu. Pro liberální konzervativce je liberalismus součástí jejich ideologie, jejich konzervatismus stojí na fúzi klasického liberalismu a konzervatismu.

Proti všem

„Rafał Trzaskowski jede do prezidentského paláce po široké dálnici,“ psala na podzim levicová polská revue Krytyka Polityczna. Po emotivním závěru kampaně a dramatické nedělní volební noci můžeme říct, že dálnice nebyla dost široká. Prezidentem Polska byl zvolen Trzaskowského konzervativní soupeř Karol Nawrocki. Jak se stalo, že relativně zkušeného politika, který jen těsně prohrál volby v roce 2020, a byl tedy postavou všeobecně známou, porazil soupeř, kterého ještě před půl rokem většina voličů neznala?

Výhra Nawrockého je tvrdou ranou pro Tuska

Vítězství Karola Nawrockého, politického spojence opozičních národních konzervativců, v prezidentských volbách v Polsku znamená tvrdou ránu pro proevropského premiéra Donalda Tuska a jeho vládní koalici, zaznívá v komentářích některých médií k výsledku nedělního hlasování. Historik Nawrocki těsně porazil liberálního starostu Varšavy Rafala Trzaskowského z Tuskovy Občanské koalice. Podle deníku Rzeczpospolita je vítězem kromě Nawrockého také americký prezident Donald Trump.

Nic lepšího na práci než honit Orbána

V Budapešti se už potřetí koná americká konzervativní konference CPAC; někomu přijde zvláštní, že mezi hlavními hosty této víceméně MAGA akce jsou takoví ne-konzervativci jako Robert Fico nebo Andrej Babiš. Ovšem jedna z důležitých dělicích čar dneška vede mezi suverenisty a globalisty. Fico i Orbán rozhodně suverenisty jsou (Babiš je zvláštní kapitola a vydal by na jiný text). Uplynulý týden byly Budapešť a v menší míře i Bratislava ostřelovány právě za to, že trvají na zbytku své suverenity – především v zahraniční politice. Mají jiný názor na rusko-ukrajinsko-americko-evropskou válku a ovšem i kulturní války.

Už nejsme nejchytřejší

Americký sociální vědec Charles Murray byl konvenčním liberálním světem umístěn do oblasti skládek toxického odpadu označených výstražnými tabulemi „kontroverzní“ a „rasista“. Vysloužil si to tím, že po knize Ztracená půda (Losing Ground, 1984), v níž analyzoval neúčinnost sociálních programů, přišel (se spoluautorem Richardem Herrnsteinem) s knihou Gaussova křivka (The Bell Curve) o lidské inteligenci. To je škoda, protože ta nálepka je nezasloužená a protože Murray, který je ve svých 82 letech stále činný, napsal mnoho zajímavého i o jiných věcech než o rase.

Bruselská elita podkopává základní hodnoty evropské civilizace, uvedl Babiš na konferenci CPAC

Evropa není Brusel, jsou to hlasy občanů, kteří chtějí být slyšeni, řekl dnes bývalý premiér a lídr hnutí ANO Andrej Babiš na Konferenci konzervativní politické akce (Conservative Political Action Conference, CPAC) v Budapešti. Dodal, že Evropská unie byla původně ušlechtilou vizí, nyní jde o centralizovaný systém, který podkopává základní hodnoty evropské civilizace a ten, kdo neposlouchá, se dostane do izolace.

Trápí mě Trumpova nestabilita

Právník a konzervativní myslitel Christopher DeMuth je veteránem amerických intelektuálních válek. Byl dlouholetým šéfem známého think-tanku American Enterprise Institute (AEI), sloužil pod dvěma prezidenty a dalším radil. O vývoji konzervativního myšlení, o tom, proč vyústilo ve vládu Donalda Trumpa a jaké se k němu vážou naděje i obavy, hovoří pro Týdeník Echo. Vy jste začínal svou kariéru v administrativě Richarda Nixona, nejspíše jednoho z nejvíce fascinujících amerických prezidentů. Jaký podle vás byl?

Přestřelka s viceprezidentem

Rory Stewart, (neúspěšný) expolitik britské Konzervativní strany, zleva kandidoval na předsedu a po porážce stranu opustil, se dnes živí rozhovory a komentáři na centristickém podcastu nazvaném A zbytek je politika, a protože mu to je málo, tak denně „švitoří“ (twittering) na X. „Stewart, v určitých kruzích pověstný jako zdravotní sestra Florencie z Belgravie (exministr pro pomoc Africe), navyklý pátrat v médiích po nějakém výživném výroku politika, jehož by mohl vypráskat, propadl trucovitosti a kvůli neschopnosti vyhnout se vlastnímu blábolu se zapletl do sporu s viceprezidentem USA.“