Škodlivost vakcín proti covidu-19 "hluboce převyšuje" nad přínosy těchto očkovacích látek, uvádí recenzovaná studie v odborném časopisu Springer Nature Group. Vakcinační látky porušovaly standardy během testování, schvalování i v rámci konečného nasazení a očkování mezi veřejností, píše magazín The Blaze. Studie výsledný produkt popisuje jako látku s "nepřijatelným poměrem škodlivosti a benefitů."
Vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN), která vlastní Velký hadronový urychlovač, pokračují v plánování výstavby nového stroje, který by měl být nejméně třikrát větší než stávající urychlovač částic. Takzvaný „superurychlovač“, jehož stavba by měla začít okolo roku 2040, má odhalit až 95 % tajemství vesmíru. Vlnu kritiky vyvolává především jeho cena, která by se měla vyšplhat až na 12 miliard liber. Financovat by ji měly členské státy EU a Velká Británie. Informuje mimo jiné BBC.
Mají toho české děti moc, nebo na ně klademe nižší nároky? Vracejí se tradiční otázky o kvalitě vzdělávání. Ministerstvo školství pod vedením NPI se mezitím snaží vypracovat „návod“ k zásadním změnám, které mají proměnit výuku na základních školách. Stovky lidí na vzniku dokumentů, které mají pomoci ji zmodernizovat. Vést děti od „biflování“ ke „kompetencím“. A klademe si ve vzdělávání dětí dostatečné ambice? Diskutovat o tom do Salonu přišli Jiří Nantl (ODS), Ivo Jupa, Petra Mazancová a Pavel Bobek.
Společnost Neuralink miliardáře Elona Muska oznámila, že v neděli byl prvnímu člověku implantován její mozkový čip s názvem Telepatie. Pacientovi se daří dobře, napsala firma podle agentury Reuters v pondělí na síti X.
Podle výzkumu se při vzácných lékařských nehodách může Alzheimerova choroba přenášet z člověka na člověka. Vědci tvrdí, že u několika lidí, kterým byl podáván lidský růstový hormon z hypofýzy zemřelých dárců, se rozvinula Alzheimerova choroba v raném stádiu. Pravděpodobně z toho důvodu, že použité hormony byly kontaminovány bílkovinami, které v mozcích dárců tuto chorobu způsobily. Přenos mezi lidmi při každodenních činnostech či běžné péči se nepotvrdil. Informuje o tom list The Guardian.
V této době řešíme konflikty, nové nemoci či zdražování energií, takže uvažování o smyslu života se zdá vzdálené a nadbytečné jako nějaká intelektuální libůstka. Pokud na počátku 20. století žilo ve městech kolem 6 % populace, řešit podobné otázky ani nebylo zapotřebí. Člověk se prostě narodil do světa, ve kterém bylo nutné starat se o hospodářská zvířata, včas zasít a dobře sklidit. Duchovní rámec jeho života určovaly církevní svátky a nedělní bohoslužby. V rostoucích městech už člověk nemusel chodit do kostela, ale ani dodržovat lidové zvyky. Osvobodil se od mnoha povinností, ale také se začínal ptát, odkud vlastně jde a kam že to směřuje. Obě světové války končily nejenom bídou a utrpením, ale také otázkou, proč se staly a jaký toto velké ničení mělo smysl.
Až se jednou budou psát dějiny globalizace, klíčové místo v nich bude zaujímat rok 2022. Právě v jeho druhé půli byl v USA schválen a prezidentem Joem Bidenem podepsán tzv. Inflation Reduction Act (IRA), který v roce 2023 postupně začal vcházet v život. A teprve se zpožděním si významná část pozorovatelů ekonomického dění uvědomila jeho dlouhodobé fundamentální důsledky pro celý svět. V případě IRA nejde jen o komicky nepřesný až ironický název této rozsáhlé legislativy, neboť o snižování inflace v něm v nejmenším nejde, to spíš o ochranářství, daňové pobídky, přímou podporu amerického průmyslu a též částečně cenové stropy či dotace, to vše zabaleno do hávu boje s klimatickou změnou.
Jeden z předních ruských gerontologů, člen ruské akademie věd Vladimir Chavinson zemřel ve věku 77 let, uvedl na svém ruskojazyčném webu list The Moscow Times s odvoláním na sdělení petrohradského guberátora. Vědec, kterého média označovala za „osobního gerontologa“ prezidenta Vladimira Putina, se zabýval problémy stárnutí a prodloužení aktivního života. Patentovaných měl 13 léků a 64 doplňků stravy na základě peptidů.
Výzkumníci z katedry měření Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT) vyvinuli akustický detektor, který je díky několika mikrofonům a softwaru využívajícím umělou inteligenci schopný během několika sekund rozpoznat střelbu, zaměřit její polohu i určit použitou zbraň. Podle jeho autorů může systém mít jak vojenské, tak civilní využití – například ve školách, nemocnicích a jiných veřejných prostorech.
Stále více lidí se rozhoduje pro operaci, která jim prodlouží nohy a přidá tak několik centimetrů na výšce, píše server CBS News. Po jednom zákroku v Mezinárodním centru pro prodlužování končetin je možné být až o tři centimetry vyšší, při dvou až o 6 cm. Při této operaci lékaři zlomí pacientovi buď stehenní, nebo holenní kosti a vloží do ní zařízení, které má schopnost kost prodlužovat.
Půl milimetru není zrovna moc. Na pořádné spatření něčeho tak malého je dobré vzít silnou lupu, ne-li slabý mikroskop. Ale vědecké revoluce někdy vyrostly i na menších základech. Když kolegové slavného fyzika lorda Rutherforda roku 1932 poprvé rozštěpili atom, neměli šanci se na výsledek své práce podívat vůbec. Biologie ovšem pracuje s většími objekty než atomová fyzika, zobrazovací metody během stovky let také výrazně pokročily, a tak se jeden tým z Weizmannova institutu mohl se svým čerstvým dílem pokochat i vizuálně. Byla to embrya, lidská embrya, technicky vzato „modely“ embryí, protože věda zase jednou předběhla legislativu.
Replikační krize je závažný problém ve vědě. Když někdy na začátku desátých let tohoto století vědci začali opakovat staré experimenty (často šlo o slavná zjištění, na nichž stála celá odvětví), nedokázali dospět ke stejným výsledkům. Krize je obzvlášť velká v psychologii, kde se různým studiím podařilo zopakovat jen asi 23 až 63 % výsledků. Ale krize zasáhla i jiné disciplíny. Podle průzkumu vědeckého časopisu Nature z roku 2018 se celkově 70 % vědců někdy nepodařilo replikovat výsledky svých kolegů.
Zdánlivě běžný biologický proces kýchání muži způsobil protržení průdušnice. K nepříjemnému úrazu došlo, když muž dostal nutkání si kýchnout v důsledku senné rýmy. Pokusil se kýchnutí potlačit, což mu způsobilo protržení průdušnice. Jde o vůbec první zaznamenaný případ svého druhu, uvádí vědecký web Live Science. K neobvyklému poranění došlo, když muž řídil auto a kvůli senné rýmě pocítil silné nutkání ke kýchnutí. Dráždivé kýchnutí se však snažil potlačit zacpáním nosu a zavřenými ústy.
I po milionech podaných dávek dokáží vakcíny proti covidu vědce překvapit. Nová studia publikovaná v časopise Nature ukázala, že mohou v některých případech vést mRNA vakcíny k tvorbě nežádoucích proteinů. Vědci však uklidňují, že se zatím neobjevila žádná spojitost s vedlejšími či negativními účinky, při vývoji budoucích vakcín by však podle nich bylo na místě tuto chybu napravit. Informují o tom například Der Spiegel či populárně vědecký server Science.
Od loňského listopadu, kdy organizace OpenAI vypustila na veřejnost chatbot ChatGPT, vlna toho největšího zájmu pominula. Až teď přišla umělá inteligence s novým kusem, jaký nikdo nečekal – s nebývalým korporátním dramatem. V několika měsících po spuštění prvního chatbotu jako by pro laiky ohledně potenciálu i nebezpečí této nové technologie bylo prozatím řečeno vše. Navzdory různým varovným otevřeným dopisům se už žádné zpřítomnění existenciální hrozby umělé inteligence nekonalo.
Blíží se k nám sluneční bouře, která může Zemi zasáhnout již dnes. Podle varování amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) mohou erupce na Slunci nakonec vyvolat geomagnetickou bouři, jež má potenciál narušit rádiové a GPS signály. Tato situace souvisí s nedávným pozorováním rozsáhlých skvrn na povrchu naší hvězdy. Vznik slunečních skvrn je spojován s erupcemi a výrony koronální hmoty (CME), což jsou obrovské a prudké exploze sluneční energie, obecně nazývané jako sluneční bouře.
Nález lebky tzv. piltdownského člověka měl být dlouho hledaným spojovacím článkem mezi lidoopem a člověkem. Jenže se jednalo o podvrh vytvořený z lebeční kosti člověka a čelisti orangutana. Pravda o tomto jednom z největších vědeckých objevů 20. století, který se stal jednou z jeho největších ostud, vyšla najevo před 70 lety, 21. listopadu 1953. Tajemství pozůstatků piltdownského člověka však zůstalo nerozluštěno dodnes, jejich původce se nepodařilo vypátrat.
Americkým chirurgům na newyorské klinice NYU Langone Health se podařilo poprvé v historii transplantovat oční bulvu. Šestačtyřicetiletému pacientovi Aaronu Jamesovi se do „nového“ oka zrak zatím nevrátil, funkční jsou ale podle lékařů cévy i sítnice, píše agentura Reuters. Od 21hodinového zákroku nyní uběhlo šest měsíců.
Čtyřiatřicetiletá violoncellistka Terezie Kovalová z Prahy si svoje úzkosti a deprese léčí pomocí psychedelických látek pod dohledem terapeuta v jednom terapeutickém centru zcela legálně. V „rauši“ prožívá svůj vnitřní boj. A pomáhá jí to. Už několik let trvá tzv. psychedelická renesance. „Klasická psychedelika se nezastavitelně blíží do klinické praxe a především mají potenciál změnit psychiatrii a psychologii jako obory,“ píše Vojtěch Cink v knize Psychedelika a psychonautika. Zatím se používá ketamin. Ten byl objeven v 60. letech a nejdřív se používal jako anestetikum, při tomto užití překvapil lékaře jeho antidepresivní účinek.
Nejnovější studie zkoumající dopady pandemie covidu-19 na dospělou populaci ukazuje znepokojivé závěry. Britští vědci na vzorku lidí starších 50 let pozorovali rapidnější úpadek mentálních schopností i paměti. Nezáleželo přitom na tom, zda se člověk covidem-19 nakazil. Příčinu je zřejmě třeba hledat jinde. Všem účastníkům studie bylo mezi 50 a 90 lety a žili v Británii. Testy hodnotily krátkodobou paměť účastníků a jejich schopnost plnit složité úkoly.
Čeští egyptologové objevili letos na jaře na pohřebišti v Abúsíru bohatě zdobenou šachtovou hrobku dosud neznámého hodnostáře Džehutiemhata, který působil jako královský písař. Z kosterních pozůstatků se podařilo zjistit, že zemřel mladý a trpěl osteoporózou. Objev hrobky je důležitý pro další pochopení dějin starověkého Egypta na sklonku jeho slávy, informovala na webu Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, kde Český egyptologický ústav působí.
Spojené státy pracují na vývoji nové jaderné bomby B61-13, která by měla být 24krát silnější než bomba, která byla za 2. světové války svržena na japonské město Hirošima. Pentagon chce poskytnout "další možnosti proti některým obtížnějším a rozsáhlejším vojenským cílům" a odkazuje na jadernou politiku z roku 2022. "Rozhodnutí o konstrukci nové jaderné pumy odráží měnící se bezpečnostní prostředí a geopoliticky rostoucí hrozby," uvedl náměstek ministra obrany pro kosmickou politiku John Plumb
Dinosaury vyhubil prach vyvržený dopadem asteroidu, který před 66 miliony let změnil podobu života na Zemi. Vyplývá to z vědecké studie založené na počítačových simulacích, kterou v pondělí zveřejnili belgičtí výzkumníci. Kataklyzmatický dopad planetky Chicxulub o průměru deseti až patnácti kilometrů v oblasti dnešního poloostrova Yucatán v Mexickém zálivu vyhubil dinosaury. Přesná povaha smrtícího úderu však vědce zaměstnává již celá desetiletí, za viníky jsou považovány požáry, následné saze, sopečné erupce a obří množství síry.
V nedávné době nátlaku na očkování proti covidu zveřejnil lékař Jan Vojáček tento instagramový příspěvek: „Korporace chtějí vydělat. Politici zůstat u koryta. Média prodat pozornost lidí. A vědci získat slávu.“ Vlna nesouhlasu. Že výrobci vakcín, politici a média profitovali z roztápění pod kotlem, to by veřejnost ještě pochopila; ale vědci? Na ty nám, prosím, nesahejte; ke komu jinému se taky upnout ve světě, který odmítl víru v Boha jako něco překonaného.
Měsíc je o zhruba 40 milionů let starší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to mezinárodní tým vědců, který prozkoumal krystaly z lunárního prachu přivezeného na Zemi misí Apollo 17 v roce 1972 – zatím z posledního kosmického letu, během kterého člověk vstoupil na povrch naší přirozené družice. Přesné stáří Měsíce, který Zemi doprovází několik miliard let, bylo dosud předmětem odborných diskusí, píše list The Guardian.
Noční obloha je posetá světly hvězd, planet a dalších vesmírných těles. Vědci ale varují, že k nejzářivějším objektům na obloze viditelným ze Země teď patří i nový komunikační satelit BlueWalker 3. Jeho jasnost je tak velká, že narušuje práci astronomů, napsal server deníku The Guardian. Jasnost BlueWalkeru se průběžně mění v závislosti na tom, jak moc je rozložený. Ve své nejjasnější poloze se ale vyrovná hvězdám Prokyon a Achernar, které patří k nejjasnějším přírodním tělesům na obloze.
Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Jména čerstvých laureátů, kterými jsou Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov, unikla na veřejnost několik hodin před oficiálním oznámením Královské švédské akademie věd. Kvantové tečky jsou nanokrystaly z polovodičového materiálu o průměru kolem dvou až deseti nanometrů (nanometr je jedna miliardtina metru).
Desítky vesmírných těles podobných planetám, která se vymykají dosavadním kategoriím, objevili vědci v mlhovině v souhvězdí Orion. Na působivých snímcích pořízených vesmírným teleskopem Jamese Webba jsou objekty příliš malé na to, aby se jednalo o hvězdy, zároveň ale neodpovídají běžným definicím planet - neobíhají kolem žádné hvězdy, píše list The Guardian. Jde o tělesa pojmenovaná JuMBO podle anglického "Jupiter-mass binary objects" neboli binární objekty o hmotnosti Jupiteru.
Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2023 získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách. Ve Stockholmu to dnes oznámila Královská švédská akademie věd. Podle ní by práce vyznamenaných expertů mohla přispět k rozvoji lékařské diagnostiky či elektroniky.
Nobelovu cenu za fyziologii nebo lekartstvi dostanou Katalin Karikóová a Drew Weissman za výzkum vedoucí k vývoji mRNA vakcín proti covidu. Oznámil to v pondělí ve Stockholmu švédský Karolínský institut. "Laureáti svými přelomovými objevy zásadně změnili chápání toho, jak mediátorové RNA vakcíny interagují s naším imunitním systémem. Přispěli tak k bezprecedentnímu tempu vývoje vakcín během jedné z největších hrozeb pro lidské zdraví v moderní době," uvedl Nobelův výbor Karolínského institutu.
