Německo se rozhodlo, že se vypraví do vesmíru. Kancléřský kandidát Friedrich Merz (CDU) v rámci nové koaliční dohody stanovil ambiciózní cíl, Německo by se mělo v budoucnu vydat na Měsíc. Tento výjimečný plán je součástí širšího záměru, který vytyčila koalice (CDU, CSU a SPD) a má se stát hnacím motorem pro rozvoj vesmírného výzkumu a technologických inovací v Německu. V rámci výzkumu by mělo vzniknout současně nové ministerstvo.
Evropská komise se obává rostoucí dominance amerického vesmírného průmyslu v čele se společností SpaceX miliardáře Elona Muska, ale i vzestupu konkurence z Číny a Ruska. Aby Evropa nezaostávala, rozhodla se masivními investicemi podpořit svůj vlastní vesmírný sektor. Tento krok přichází v době, kdy se evropská kosmická strategie potýká se zpožděními a problémy s financováním, zatímco SpaceX a další hráči expandují na globální trhy.
Evropská unie zahájila svůj největší vesmírný projekt za poslední desetiletí – výstavbu satelitní sítě Iris² za 10,6 miliardy eur. Projekt má konkurovat Starlinku Elona Muska a nabídnout rychlé a zabezpečené připojení k internetu pro evropské vlády i občany. Okolo 60 % financí půjde z veřejných rozpočtů, zbytek financí zajistí konsorcium firem SpaceRise společně s například Airbusem či Deutsche Telekom. Část projektu zafinancuje i Evropská vesmírná agentura (ESA).
Z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně dnes poprvé odstartovala nová evropská raketa Ariane 6. Nosič nové generace má po téměř desetiletí vývoje nahradit předchozí model Ariane 5, který se do vesmíru poprvé vydal v roce 1996 a naposledy loni v červenci. Ariane 6 má na nízkou oběžnou dráhu Země vynést devět miniaturních satelitů CubeSat a řadu experimentálních prvků, které na orbitě nezůstanou. Jsou mezi nimi například dva návratové moduly, které si vyzkouší cestu z vesmíru zpět na Zemi.
Ve čtvrtek večer proletí nebývale blízko Země jeden z největších asteroidů za posledních více jak 100 let. Asteroid 2011 UL21 má průměr 2 310m a v případě, že by dopadl na Zemi, mohl by to mít významný vliv na podnebí či život. Svou velikostí se tak řadí mezi tzv. "Planetární zabijáky." Evropská vesmírná agentura (ESA) ho, vzhledem k blízkosti průletu, označuje za potencionálně nebezpečný. Asteroid by při průletu 6,6 milionu kilometrů od Země měl být jasně ozářený a měl by být jasně vidět dalekohledem.
Desítky vesmírných těles podobných planetám, která se vymykají dosavadním kategoriím, objevili vědci v mlhovině v souhvězdí Orion. Na působivých snímcích pořízených vesmírným teleskopem Jamese Webba jsou objekty příliš malé na to, aby se jednalo o hvězdy, zároveň ale neodpovídají běžným definicím planet - neobíhají kolem žádné hvězdy, píše list The Guardian. Jde o tělesa pojmenovaná JuMBO podle anglického "Jupiter-mass binary objects" neboli binární objekty o hmotnosti Jupiteru.
První start nové rakety Ariane 6 se uskuteční nejdříve v roce 2024. Agentuře Reuters to po nedávných testech nosného systému řekl šéf Evropské kosmické agentury (ESA) Josef Aschbacher. Nasazení Ariane 6 do provozu je pro Evropu zásadní poté, co přerušila vesmírnou spolupráci s Ruskem po ruské invazi na Ukrajinu a odstavila desítky let používané rakety předchozí generace Ariane 5.
Vědci objevili velmi zajímavou exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Popisují ji jako žhavý svět, který je o něco větší než Neptun a který obíhá kolem hvězdy podobné Slunci každých 19 hodin. Zdá se, že exoplaneta je zahalena do kovových mraků z titanu a křemičitanů, které odrážejí většinu dopadajícího světla zpět do vesmíru. Informovala o tom agentura Reuters. Odkazuje přitom na astronomy, podle kterých by taková exoplaneta nejspíš neměla vůbec existovat.
Evropská sonda Solar Orbiter se přiblížila ke Slunci na dosud nejkratší vzdálenost 48 milionů kilometrů a poslala odtamtud na Zemi detailní snímky povrchu hvězdy. Informovala o tom Evropská vesmírná agentura (ESA), která společně s americkou vesmírnou agenturou NASA sondu před dvěma lety na misi vyslala. Tak blízko centru Sluneční soustavy jako Solar Orbiter se nikdy předtím žádná jiná sonda nedostala. Nové snímky Slunce zveřejnila ESA na twitteru.
Vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (AV ČR) budou měřit elektromagnetické pole a zkoumat existenci blesků na Marsu. Modul, který pro tento výzkum navrhli, je součástí evropské sondy ExoMars 2020, která příští rok v červenci poletí na rudou planetu. Paměť modulu bude sloužit k ukládání naměřených dat, které budou přijímány na Zemi. K testování zasílání dat poslouží projekt Telefonát z Marsu, do kterého zájemci z celého světa mohou mezi 20. březnem a 20. dubnem posílat návrhy na první hlasový vzkaz z Marsu. V tiskové zprávě o tom informovala AV ČR.
Velvyslanci členských zemí EU ve středu potvrdili plán podoby budoucího evropského kosmického programu, který předpokládá přejmenování a rozšíření působnosti i personálu pražské unijní agentury GSA. Nová podoba kosmického programu unie souvisí s přípravou příštího víceletého rozpočtu EU na roky 2021 až 2027.
Pod ledovou vrstvou u jižního pólu Marsu byla objevena voda v tekutém skupenství. Vyplývá to závěru studie publikované ve středu Italskou kosmickou agenturou v časopise Science. Důkazy nasbíral radar na planetární sondě Mars Express Evropské kosmické agentury, též známý jako Marsis.
Čínská vesmírná stanice Tiangong-1, zvaná též Nebeský palác, se řítí k Zemi a její trosky by mohli po průletu atmosférou dopadnout v rozptylu tisíců kilometrů. Zřítit by se měla v rozmezí několika příštích týdnů.
Teleskopy Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile detekovaly první optický protějšek zdroje gravitačních vln. Pozorování přitom naznačují, že tento unikátní objekt je výsledkem splynutí dvojice neutronových hvězd, což je dlouho hledaný jev známý jako kilonova. Observatoř o tom v pondělí informovala na tiskové konferenci ve svém sídle v Garchingu u Mnichova.
Astrofyzici se těší lepším zítřkům. Nedávný objev sedmi planet podobných Zemi vyvolal v jejich řadách diskuzi, jak budou dále zkoumat vesmírná tělesa v soustavě TRAPPIST-1. Díky nové generaci přístrojů, jako jsou například dalekohled E-ELT (Evropský extrémně velký dalekohled) či především kosmický teleskop JWST (Vesmírný dalekohled Jamese Webba), bude podle astronomů možné pátrat nejen po vodě, ale i po důkazech existence života na těchto planetách.
Experimentální modul Schiaparelli se během přistávacího manévru roztříštil o povrch Marsu a po dopadu zřejmě explodoval. Uvedla to v pondělí Evropská kosmická agentura (ESA). Snímky americké vesmírné agentury NASA podle ní ukázaly, že modul se zřítil z dvou až čtyř kilometrů a náraz jej zničil.
