Christof Jaeger se stal výkonným ředitelem společnosti BSH domácí spotřebiče pro Českou republiku a Slovensko na konci roku 2022, tedy v době, kdy tu trend chytré domácnosti byl už několik let. Poslední rok a všeobecné zdražování ale přinesly nové potíže a požadavky, na které musejí reagovat i výrobci. V rozhovoru Jaeger hovoří o tom, jak mohou chytré spotřebiče v dnešní době pomoci šetřit finance i planetu.
Před třemi lety byla skoro celá Evropa ponořena do hlubokého lockdownu. Probíhala totiž právě doba covidová, o níž nikdo nevěděl, kdy skončí a jaké bude mít následky. Po třech letech se může někdy jevit, že to byl takový zvláštní sen. Jenže nebyl. Nebo byl a zaslouží si výklad. Inspirací pro tuto debatu mi byl Anastáz Opasek, nezapomenutelný opat břevnovského kláštera, který pořádal v osmdesátých letech v bavorském exilu pravidelná setkání vítězů a poražených z roku 1948. K tomu jsem pozval osobnosti, jež o věci psaly, reflektovaly ji a popisovaly.
Ve Spojených státech tento týden teprve podruhé v posledních padesáti letech proběhlo veřejné slyšení na půdě Kongresu o UFO. Šéf úřadu zabývající se anomáliemi na podvýboru Nově vznikajících hrozeb a schopností ukázal prezentaci, podle které jeho úřad v současnosti řeší až 650 případů zaznamenání objektů, které se nedaří vysvětlit. Novinář Jeremy Corbell k tomu uvedl, že takovéto události mohou vést ke zmatkům a nepředpokládaným problémům v bojích. Informuje například Fox News.
Čtyřicet let po Návštěvnících s Dádou Patrasovou vznikl nyní dokumentární film Návštěvníci se sociální vědkyní Zdeňkou, kterou na misi nevyslal Centrální mozek lidstva (CML), nýbrž evropský grant pro výzkum dopadů globálních změn na obyvatelstvo. Ty změny má zkoumat na místě, které je jemné ženě z Vysočiny podobně vzdálené, jako bylo oné partě z budoucnosti vzdálené české maloměsto v osmdesátých letech (snad čtenáři znají Návštěvníky, ostatně právě je zas reprízují). Místem Návštěvníků číslo dvě jsou Špicberky,
Že je krize příležitost, je jedno z oblíbených klišé. Kdyby tomu tak bylo, byly by humanitní vědy zemí zaslíbenou. Nejsou. Ale krizi, kterou procházejí dnes, je třeba číst na pozadí skutečnosti, že z krizí samy povstaly a nic jiného neznají. To neznamená, že bychom tu současnou měli brát méně vážně. Jen jsou řeči o kritické době nicneříkající a zkrácení problému na finanční rozměr zavádějící.
Po letech, kdy jsme si zvykli stěžovat, že Silicon Valley nevymýšlí už nic nového než obměny sociálních sítí a mobilních aplikací na zabíjení času, najednou, zdá se, v Kalifornii kujou něco nového. Tak nového, že to vybudilo tisíce odborníků k napsání otevřeného dopisu vyzývajícího k tomu, aby se vývoj této novinky pozastavil. Řeč je o umělé inteligenci, artificial intelligence (AI). Pohyb byl pochopitelně spuštěn vypuštěním chatovacích programů, jež tuto technologii, dosud abstraktní a či zasazovanou do kulis sci-fi, zpřístupnilo každému laikovi.
Program umělé inteligence ChatGPT od společnosti OpenAI během krátké doby ohromil celý svět a zásadně proměňuje a zasahuje do mnoha oblastí lidské činnosti, od IT a programování přes žurnalistiku a marketing po vzdělání. Jak ale upozorňují odborníci i běžní uživatelé, ChatGPT také odpovídá na požadavky špatně a dělá často chyby. Společnost OpenAI proto přišla se členským programem, jehož členové budou dostávat peněžní odměny ve výši až 20 tisíc dolarů za nahlašování chyb.
Lidé si mohou špatně pamatovat minulé události často i jen několik sekund po tom, co se staly, a přetvářet své čerstvé vzpomínky tak, aby odpovídaly jejich očekávání. Uvedl to web Independent s odkazem na studii, která vrhá více světla na iluze v krátkodobé paměti. Předchozí výzkumy ukázaly, že očekávání ovlivňují, jak lidé vnímají své okolí, což může vést ke vzniku iluzí.
Ženy s vyššími hladinami takzvaných věčných chemikálií v krvi mají o 40 procent nižší šanci otěhotnět do jednoho roku od prvního pokusu o početí potomka. Vyplývá to z první známé studie o vlivu perfluorovaných a polyfluorovaných látek (PFAS) na plodnost žen, napsal list The Guardian. PFAS se používají k výrobě povrchů, které mají odolávat vlhkosti, mastnotě nebo zašpinění, jako jsou rozšířené materiály Gore-Tex, teflon nebo kosmetické produkty.
ÚHEL POHLEDU: Akademici vyšli do ulic. Výše jejich platů je neúnosně nízká. Někteří vědci s titulem vydělávají méně než třicet tisíc hrubého. Nejhorší je situace na filozofických fakultách. Akademici říkají dost. Ke svým stížnostem by ale měli dodat i druhou část pravdy. Málokde panuje tak nepřehledný systém odměňování jako v akademické sféře. Někteří akademici mají díky tomu platy vyšší než prezident. Univerzity mají autonomii, tudíž si musejí poměry napravit samy. Moc se k tomu ale nemají.
Při plavbě po Tichém oceánu se vědci měli možnost těšit z neobvyklého objevu. Ryba terčovka se při plavbě v hloubce 8 336 metrů těsně nad mořským dnem stala rybou pozorovanou v rekordní hloubce. Záběry natočili vědci z Univerzity Západní Austrálie a Univerzity Tokia pro námořní vědy a technologie. Pořídili je během průzkumu propasti severního Tichého oceánu, píše web CNN. Kromě zachycení mořského hlemýždě z čeledi paprskoploutvých se vědcům podařilo ulovit další dva exempláře v o něco menší hloubce 8 022 metrech.
Vědci zjistili, že rostliny umí trpět. V reakci na stres, jako je například dehydratace či řez, „pláčou“. Jejich ultrasonický „nářek“ připomíná praskání popcornu, lidé ho ale vlastním uchem neslyší. Zachytit ho mohou například netopýři či můry. Výsledky vědeckého bádání byly zveřejněny ve vědeckém časopisu Cell. „Pláč“ rostlin není stejný, jako ten lidské úzkostné naříkání, připomíná spíše praskání, píše list New York Times (NYT).
Svět se dodnes obnovuje mocí psychedelik, aspoň ten mazatéckých šamanů v Mexiku. Henry Munn popsal ve své knize Houby jazyka, kterak tito šamani osvěžují psychedeliky svůj vztah ke světu. Po požití houby obsahující látku psilocybin se skutečnost jeví bohatší, řeč je smyslovější, tělesnější, živější. Není divu, že mnohé psychoanalytiky tolik poutají šamanské rituály. Nezvyklé verbální vyjádření umožňuje nově, třeba ve srozumitelné podobě, prožít něco, co dosud bylo chaotické a trýznivé. Básnické slovo je sice fascinující, ale pozornost psychiatrů i filozofů se v posledních desetiletích stejně obrací spíš na substanci přeměňující běžného člověka v šamanského umělce.
Kolem Země proletí v těchto dnech asteroid o velikost 40 až 100 metrů a nejblíže Zemi bude v sobotu večer. Informovala o tom v pátek agentura DPA s odvoláním na Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Ta zároveň uvedla, že naší planetě kvůli tomu nehrozí žádné nebezpečí. Asteroid nazvaný 2023 DZ2 se k Zemi dostane nejblíže v sobotu ve 20:50 SEČ, a to na asi 168.000 kilometrů. To je asi polovina vzdálenosti Země od Měsíce.
Planeta Země dosáhne úrovně kritického globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí už v příštím desetiletí, konstatuje dnes publikovaná Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Podle jejích tvůrců má jít o dosud nejrozsáhlejší zprávu o stavu globálního klimatu. Změna je podle vědců stále možná, vyžadovala by ale miliardy dolarů a mezinárodní spolupráci.
Předminulý víkend přišel deník Wall Street Journal s opravdu závažným zjištěním. Americké ministerstvo energetiky se domnívá, že covid-19 pravděpodobně unikl z laboratoře. Na první pohled se může zdát, že ministerstvo energetiky nemůže o virech nic vědět. Opak je však pravdou. Spadá pod něj totiž Lawrence Livermore National Laboratory. Toto výzkumné středisko, založené v roce 1952 v reakci na odpálení sovětské atomové bomby, patří mezi špičková vědecká centra. Jeho součástí je takzvaná Divize Z, přísně utajované pracoviště, které má na starosti monitoring zbraní hromadného ničení.
Nejpravděpodobnějším původem pandemie koronaviru se zdá únik z čínských laboratoří, tvrdí utajované zjištění amerického ministerstva energetiky. Tajná zpráva o původu covid-19, která byla poskytnuta Bílému domu a klíčovým členům Kongresu, uvádí, že se virus rozšířil pravděpodobně kvůli nehodě v čínské laboratoři. Na důvěrnou zprávu pro administrativu prezidenta Joea Bidena upozornil deník The Wall Street Journal.
Stejnojmenný, dnes už starší anglický film se odehrává v roce 2027. Lidstvo je z neznámého důvodu sterilní, už asi patnáct let se nenarodilo jediné nové dítě. Když se protagonisté filmu dovědí, že v utečeneckém táboře na pobřeží jihovýchodní Anglie byla spatřena těhotná žena, začíná boj o to, kdo se těhotné ženy a tím i budoucnosti lidstva zmocní. Ačkoli kolektivní neplodnost naštěstí i nadále zůstává neuvěřitelnou dystopií, loňský rok rok 2022 je pro řadu zemí vyspělého světa ve znamení dramatického propadu porodnosti.
Německá společnost Tomorrow Biostasis nabízí kryokonzervaci lidí v naději, že se jí nakonec podaří zvrátit smrt. Berlínský start-up pomocí tekutého dusíku zakonzervoval prvních deset klientů, kteří čekají na medicínský pokrok a následné vzkříšení. Informuje o tom server Popular Mechanics. Typickými klienty jsou prý lidé pracující v technologických oborech. Seznam čekatelů, kteří o kryokonzervaci mají zájem, je už v řádech několika stovek, v současnosti však firma další „pacienty“ nepřijímá.
Jak a proč nejistoty zhoršují v posledních letech duševní zdraví a polarizují společnost? A jak se tomu můžeme bránit? V rozhovoru pro Týdeníku Echo na to dává odpovědi přední český psychiatr a hlubiny mozku zkoumající neurovědec, profesor Jiří Horáček, přednosta Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a vedoucí Centra pokročilých studií vědomí Národního ústavu duševního zdraví.
Britští archeologové prozkoumali 2000 let starý dřevěný předmět, který je podle nich jediným známým umělým penisem z doby římské v životní velikosti. Podle The Guardian možná nebyl používán jako sexuální hračka, ale jako tlouček ve tvaru pyje nebo součást sochy, které se lidé dotýkali pro štěstí.
Chceme méně úředníků a snížení množství agend. Alespoň tak hovoří premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS). Stanjura začátkem února v České televizi řekl, že počet státních úředníků přesahuje 82 tisíc. Řekl k tomu, že uznává, že takové množství je příliš vysoké. Platy všech státních zaměstnanců, kterých jsou celkem stovky tisíc, si letos vyžádají přes čtvrt bilionu korun.
Asi před 77 miliony let na území dnešní jihovýchodní provincie Alberta v Kanadě prožíval jistý dinosaurus velmi špatné období. Dospělý Centrosaurus apertus, středně velký býložravý bratranec většího triceratopse, který žil ve stejné době jako tyrannosaurus, měl pokročilý zhoubný nádor na kosti v holeni. Rakovina se mohla rozšířit jinam v jeho těle a má se za to, že byla téměř jistě nevyléčitelná.
Jednoduchý krevní test, který umožní posoudit účinnost léčby rakoviny nebo odhalí nádor v těle ve velmi raném stadiu. Právě tuto možnost momentálně zkoumají vědci a jednoho dne se pravděpodobně stane realitou, napsala agentura AFP. Užitečnost nového nástroje, tzv. tekuté biopsie, při sledování pacientů léčených na rakovinu nyní zkoumají desítky studií. Tekutá biopsie je krevní test, při kterém se v krvi pacienta hledají fragmenty nádorové DNA nebo nádorových buněk.
Čeští vědci prokázali, že při léčbě lithiem je zásadní správně načasovat jeho dávkování, protože během dne působí na mozek odlišně. Lithium se předepisuje jako účinný lék pro stabilizaci nálady, mimo jiné u pacientů s bipolární poruchou, sdělila Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě. Studii o mechanismu léčiva vypracoval vědecký tým z Oddělení biologických rytmů ve Fyziologickém ústavu AV pod vedením Aleny Sumové.
Zemětřesení v Turecku a Sýrii si vyžádalo přes 11 000 obětí, záchranné práce komplikuje mráz a vědci se obávají další katastrofy poblíž Istanbulu. Podle geologické analýzy by mohlo dojít k dalšímu zemětřesení v „seismické mezeře“, která leží mezi poloostrovem Armutlu, Marmarským mořem a tureckou metropolí Istanbul. Načasování blížícího se zemětřesení nelze stoprocentně předvídat, ale existuje řada náznaků blížící se katastrofy.
Muž s úsměvem u večeře v restauraci vypouští tato šokující slova: „Jedna z věcí, kterou zkoumáme: Proč ty mutace viru nedělat sami, tak abychom vytvořili – preventivně vyvinuli nové vakcíny.“ – V koronaviru SARS-CoV-2 se upraví struktura viru, muž v restauraci říká „selected structure mutations“, tak, aby virus byl „potentnější“, rozuměj nakažlivější a nebezpečnější. „Nikomu to neříkej. Slib mi, že to neřekneš. Dělá se to tak, že napícháme virem opice, pak je necháme se infikovat mezi sebou, a sbíráme vzorky (mutovaných virů).“
Možná jste i vy v posledních týdnech podvědomě zaznamenali zvýšení zájmu o umělou inteligenci, i když se o ni jinak vůbec nezajímáte. Způsobil ho ChatGPT. Je to internetový chatovací program, v němž si můžete povídat s umělou inteligencí. Umělá inteligence zaměstnává již dlouho určitý typ lidí, v posledních letech i profesionálně – do tohoto oboru se lijí velké peníze a přičítá se mu strategický význam. Ovšem pro laickou veřejnost to zůstávalo dost vzdálené. Slýchávali jsme o strojovém učení, dovídali jsme se o specifických aplikacích, třeba o strojovém rozpoznávání obličejů, o samořídicích autech nebo o šachových programech.
„Cítím silný odpor k Vladimiru Putinovi. Nikdo na mezinárodní scéně ve mně nevzbudil takové znechucení od doby, kdy umřel Stalin. I když to není masový vrah Stalinových rozměrů, projevuje stejnou lhostejnost k lidskému životu. A má v sobě i kus stalinského gangsterismu: jeho nohsledi nosí masky a zbraně. Putin také připomíná Hitlera v ochotě využívat bojovné menšiny k rozšíření své moci. Jsem vůči němu příliš paranoidní? Doufám, že ne.“ V dnešní publicistice se to srovnáními s Hitlerem a Stalinem jen hemží, ale když taková slova roku 2014, po ruské invazi na Krym, použil ve svém článku Paul Johnson (1928–2023), měl jednu výhodu: působení obou jmenovaných diktátorů v mezinárodní politice znal ze svého mládí osobně, a měl tedy s čím srovnávat.
Koronavirus SARS-CoV-2 podle epidemiologa Romana Prymuly a biochemika Zdeňka Hostomského pravděpodobně opravdu nedopatřením v Číně unikl z laboratoře. Řekli to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podobná teorie se objevila už na začátku epidemie před třemi roky, většina českých vědců ji ale odmítla a někteří její zastánci byli označení za dezinformátory. Epidemie začala v Číně před třemi lety, první případy v Česku se objevily 1. března.
