Tag: věda

Články k tagu

Na místě rozšíření D1 u Brna našli archeologové pozůstatky pravěkého osídlení

Při záchranném průzkumu na místě budoucího rozšíření D1 u Brna našli archeologové pozůstatky pravěkého osídlení v několika etapách. Průzkum už skončil, odborníci provádí na stavbě jen závěrečný dohled, řekl vedoucí výzkumu z Ústavu archeologické památkové péče Brno Petr Kos. Práce na rozšíření dálnice začaly minulý týden. Odborníci při výzkumu našli pozůstatky sídliště kultury nálevkovitých pohárů, která se začala objevovat od 4. tisíciletí před naším letopočtem, horákovské halštatské skupiny.

Tichý oceán jde proti trendu globálního oteplování. Ochlazuje se, hlásí studie

Rovníková východní část Tichého oceánu přezdívaná jako „studený jazyk“ se posledních 30 let ochlazuje, což může znamenat snižování globálního oteplování. Vědecká studie o významném ochlazení v Pacifiku přichází v době, kdy jsou média plná statistik o rekordním ohřívání planety. „Studený jazyk“ může přinést „megasucho“ do Kalifornie, ovlivnit monzunové deště v Indii nebo lesní požáry v Austrálii, uvádí odborný magazín New Scientist. Vědci se přou ve tvrzení a dosud je záhadou, proč k ochlazování Tichého oceánu dochází.

Rusko chce tento týden vyslat k Měsíci sondu, první ve své moderní historii

Rusko chce v noci na pátek z kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě vyslat modul na Měsíc; je to první takový projekt v moderní ruské historii. Oznámila to v pondělí ruská vesmírná agentura Roskosmos, která se podle agentury AFP už desítky let potýká s problémy při uskutečňování vlastních programů. Lunární mise nedávno zahájily i Spojené státy a Indie, zatímco bezposádkovému čínskému modulu se před téměř třemi lety podařilo na Měsíci přistát.

Vědci v Kalifornii podruhé hlásí čistý zisk energie při jaderné fúzi

Americkým vědcům z laserového centra v kalifornském státním vědeckém ústavu Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) se opět podařilo při jaderné fúzi získat více energie, než kolik při experimentu spotřebovali. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího LLNL. Konkrétní čísla se teprve vyhodnocují, experiment byl ale úspěšnější než ten prosincový, kdy se fúzi poprvé podařilo realizovat tak, aby byla energeticky zisková.

Průlom v léčbě rakoviny. Vědci testují tabletu, která zastavuje růst nádorů u většiny rakovin

Léčba rakoviny možná v blízké budoucnosti zažije revoluci. Jedno z největších výzkumných center proti rakovině v New Hope v Los Angeles, zveřejnilo nadějné výsledky první fáze testů nové tablety, která zabraňuje růstu nádorů. Nová molekula níčí pouze protein, který je přítomen v nádorech. Ostatním zdravým buňkám by se tak léčba měla vyhnout. Informuje The Independent nebo The Mirror.

Jak ochladit město?

Chladné počasí přineslo hodně změn k lepšímu. (Rudyard Kipling: Něco o mém životě) Mezi nejběžnější rizika způsobená počasím patří povodně v hlavním údolí, přívalové srážky a bleskové povodně na přítocích a v menších údolích, silné větry, nově i tornáda, ale zdaleka nejvíc ztrát na životech způsobují dopady vln veder. V USA ročně průměrně umírá kolem 12 000 lidí na komplikace spojené s přehřátím. Je to čtyřikrát tolik, než kolik lidí zahynulo při útoku teroristů na WTC, ale válku „tepelnému teroru“ skoro nikdo nevyhlásil. Naopak.

Životopisná balada, jakých je málo

Letošní prázdniny nabízejí v kinech program bohatý a hojný, jako by se svět filmu vrátil o několik let zpátky a nepostihla ho ani covidová pandemie, ani ekonomická krize, ani pokusy pátrat po nových formách ideální distribuce skrze streamovací platformy, zkracující, nebo dokonce úplně odstraňující časové prodlevy mezi uvedením snímků v biografech a v „televizi“. Ukázalo se totiž, že uvedení souběžné či velmi brzké puštění filmu do televizí odčerpává diváky z kina – zatímco dřív byli ochotni chodit na veřejná filmová představení i čtvrt roku po jejich premiéře, protože jinde je vidět nemohli.

Zbraň je od toho, aby se použila

Dne 16. července uplynulo 78 let od testu Trinity, prvního odpálení jaderné bomby, 6. srpna to bude 78 let od svržení bomby na Hirošimu. Zároveň do kin přišel biografický snímek Christophera Nolana pojednávající o životě amerického fyzika J. Roberta Oppenheimera (recenzi viz na str. 42). Tyto okolnosti se jevily jako vhodná záminka k uspořádání Salonu Echa o projektu Manhattan, jak znělo kódové označení amerického jaderného programu, o svržení bomb na Japonsko a o samém Oppenheimerovi. Debaty se zúčastnili historici Martin Kovář a Michal Ulvr a profesor fyziky Igor Jex.

Proč se devastujeme víc než jiní Evropané

Málokteré téma vyvolává tak ostrou reakci jako zásah do penzí. Především snaha zvýšit věk odchodu do důchodu. Když letos na jaře francouzský prezident Emmanuel Macron prosazoval oddálení penze z 62 na 64 let, vyšly do ulic miliony Francouzů. U nás se vláda Petra Fialy stanovení konkrétního penzijního věku, které by v mediálních titulcích dráždilo společnost, chytře vyhnula. Naopak nastavila něco ve stylu penzijního automatu, podle něhož se důchod bude oddalovat podle toho, jak se postupně prodlužuje délka života. Nebudou čísla do titulků.

Ne

„Od té doby, co jsem na světě, se svět řítí do záhuby,“ poznamenal německý novinář Peter Felixberger v roce 2019 na adresu klimatického protestu. Třiašedesátiletý novinář tím neshazuje starost o životní prostředí, jen si všímá míry, s jakou se klimatický aktivismus propojil s apokalyptickými vizemi. Aktivisté přitom vzývají vědu, což nemusí být korektní. Citovaní vědci se s nimi třeba shodují na popisu situace, méně na inscenaci vědeckých výsledků a ještě méně v otázkách nápravy. Příkladem je světově uznávaný klimatický fyzik Thomas Stocker.

Transgender je největší podvod

Tento aktivista proti hnutí za změnu pohlaví ví, o čem mluví. Walt Heyer se v čtyřiceti letech stal ženou, po sedmi letech se však vrátil k původní, mužské identitě. Po osmdesátce vidí smysl svého života v tom, aby odradil co nejvíc lidí, kteří tak jako kdysi on uvažují o změně pohlaví. V domovských USA má masivní odezvu – jak pozitivní, tak vysloveně negativní až cenzorskou. Jeho web Sexchangeregret.com má vysokou návštěvnost, s prosbou o pomoc se na něj obrátily tisíce lidí, současně na YouTube byla jeho vystoupení stahována z oběhu a Heyer byl zařazen mezi význačné představitele tzv. transfobie. V USA žije na utajované adrese.

Nobelista kritizoval současnou klimatickou vědu. MMF mu zrušil přednášku

Držitel Nobelovy ceny za fyziku John F. Clauser v minulých dnech označil klimatickou vědu za „masivní a šokující novinářskou pseudovědu“, která je podvodem globální elity a korupcí vědy. Echo24 o jeho prohlášení psalo zde. Nyní tento fyzik vydal prohlášení, ve kterém uvádí, že mu týden před plánovaným vystoupením na půdě Mezinárodního měnového fondu bylo oznámeno, že jeho přednáška byla zrušena.

Nositel Nobelovy ceny: „Příběh o klimatické krizi je podvod globální elity“

Americký vědec, jeden z předních světových autorit na kvantovou mechaniku a nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 2022 John F. Clauser se minulý týden stal členem správní rady vědecké koalice CO2 a vědu o klimatu označil za „masivní a šokující novinářskou pseudovědu“. „Příběh o klimatické krizi je podvodem globální elity a nebezpečnou korupcí vědy, která ohrožuje světovou ekonomiku a blahobyt miliard lidí,“ uvedl Clauser ve svém prohlášení s tím, že se věda o klimatu stala „obětním beránkem“ pro celou řadu nesouvisejících neduhů.

Čeští vědci odhalili blesk dlouhý 80 kilometrů, nejdelší ve střední Evropě

Nejdéle trvající blesk na středoevropském území odhalili vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT) ve spolupráci s vědci z Akademie věd (AV ČR). Využili k tomu vlastnoručně vyrobené přístroje. Výzkum potvrdil, že jsou blesky významně větší a trvají delší dobu, než se dosud předpokládalo. K měření velikosti blesku výzkumníci používali veřejnou detekční síť Blitzortung.org, která určuje polohu výboje s přesností na kilometry.

Revoluce v reprodukční medicíně. Vhodnost embrya vyhodnocuje umělá inteligence

Umělá inteligence přináší další inovaci v oblasti lékařství, tentokrát v léčbě neplodnosti. S novým softwarem, který pomocí algoritmu spáruje embryo s nejvhodnějším kandidátem tak, aby došlo k úspěšnému oplodnění, přišla izraelská společnost AIVF. Kliniky, kde se již software používá, zaznamenaly až 30procentní nárůst úspěšnosti umělého oplodnění. Proces výběru vhodných embryí pro ženy podstupující umělé oplodnění tradičně prováděli lékaři.

Stojíme před stejným šokem jako v 90. letech

Velkým, byť tichým tématem českého života posledních dvou let je pokles porodnosti. Začal v lednu 2022, za celý loňský rok to dělalo téměř 11 procent. A letos za první čtvrtletí klesl počet narozených dětí proti prvnímu čtvrtletí loňského roku o dalších 11 procent. Co za tím je? Lze úbytek malých Čechů vysvětlit covidem, inflací, nejistotou v době války, anebo třeba očkováním? Otázky pro předsedkyni zdravotního výboru sněmovny Zdenku Němečkovou-Crkvenjaš (ODS), vedoucí katedry demografie na PF UK a členku Národního institutu SYRI Jiřinu Kocourkovou a imunoložku Zuzanu Krátkou.

Americký kongresman varuje před mimozemšťany, viděl prý tajné záběry UFO. „Nevíme si s tím rady,“ přiznal

Republikánský kongresman Tim Burchett varoval před hrozbou mimozemských civilizací. Lidé by podle něj proti mimozemšťanům "neměli šanci", hrozilo by jim, že z nich mimozemšťané udělají "briketu dřevěného uhlí". "Nevíme si s tím rady," přiznal člen sněmovního výboru, který se zabývá dohledem na "neidentifikovatelné anomální jevy", informoval o tom web Fox News. Kongresman Burchett se o nástrahách mimozemské civilizace rozpovídal v podcastu Event Horizon.

Vědci objevili planetu, která by ani neměla existovat

Vědci objevili velmi zajímavou exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Popisují ji jako žhavý svět, který je o něco větší než Neptun a který obíhá kolem hvězdy podobné Slunci každých 19 hodin. Zdá se, že exoplaneta je zahalena do kovových mraků z titanu a křemičitanů, které odrážejí většinu dopadajícího světla zpět do vesmíru. Informovala o tom agentura Reuters. Odkazuje přitom na astronomy, podle kterých by taková exoplaneta nejspíš neměla vůbec existovat.

Co by dnes prosazoval Adam Smith

Historici sice nemají jasno v tom, kdy se Adam Smith přesně narodil, ale nejčastěji se uvádí datum 5. června. O roku 1723 naštěstí žádných pochyb není. Připomeňme si tedy v těchto dnech kulaté třísté výročí jeho narození. Spor není a nemůže být o tom, že Adam Smith svým dílem, zejména svou knihou Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (zkráceně se často mluví jen o Bohatství národů), založil ekonomii jako akademickou vědní disciplínu. Existovali samozřejmě ekonomové už před ním, určitě za zmínku stojí zejména merkantilisté a francouzští fyziokraté, ale jeho objemná kniha z roku 1776 znamenala zásadní zlom.

Druhé jaro

Věc zašla tak daleko, že holandští psychologové diskutují možnost zařadit utrpení z únavy životem mezi situace, které umožňují eutanazii. Znepokojivým tempem totiž roste počet starších lidí, kteří trpí existenční osamělostí nebo mají pocit, že jejich duše odešla do nějakých vzpomínkových krajin, a nevidí žádný rozumný důvod, proč by se měla vrátit do tohoto světa. Když prožijete válečné tažení, povodeň nebo destruktivní hurikánovou sezonu, tak máte asi dvacetiprocentní šanci, že během dalšího roku, ale někdy i několika let, se začnete trápit nějakým posttraumatickým syndromem.

Babiš se vytahoval se znalostmi o covidu na profesora Chlíbka. „Je to odstrašující případ“

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) se v době pandemie covidu-19 měl vytahovat na předsedu Vakcinologické společnosti Romana Chlíbka, kterému měl říct, že toho o očkování proti koronaviru ví víc než on, protože "má očkování nastudované a zabývá se tím celou dobu pandemie". Chlíbek to řekl ve Studiu Covid pro Novinky, kde promluvil o jedné ze schůzek, kterou s tehdejším premiérem měl. Ve studiu se objevil společně s kolegou epidemiologem Romanem Prymulou,

Najdi člověka!

Lze dnes vyslovit slovo elita bez přízviska „takzvaná“? V onom zákeřném „takzvaná“ nezřídkakdy spatřujeme výbavu člověka, pro něhož se našlo ohavné slovo dezolát. Nevěří institucím, médiím, jede si konspirační teorie. Francouzský filozof a politolog Olivier Roy, profesor na European University Institute sídlícím poblíž Florencie, přichází v knize Zploštění světa s novým pohledem na zmíněný atribut – a tou interpretací činí „dezoláty“ z nás všech, obyvatel západního světa. Hranice mezi šarlatánem a vědcem se stírá,“ poznamenává Roy a ilustruje to na debatě o vědecké hodnotě argumentů proti očkování.

Lidé nechápou rozměr problému

Václav Smil je pravděpodobně nejznámější žijící vědec českého původu na světě. Do Prahy, kam nejezdí příliš často, přijel na pozvání Pražského centra transatlantických vztahů univerzity CEVRO. Postěžoval si, že v Praze měl tolik veřejných vystoupení a rozhovorů, že je už z mluvení o energetice unaven. Přesto jsme se jí nevyhnuli. Ve Smilových knihách mohou skeptici současné zelené transformace najít řadu argumentů. Ale to ne proto, že by Smil působení člověka na přírodu podceňoval. Naopak kritizuje jednostranné soustředění na globální oteplování kvůli tomu, že je to jen jeden problém z mnoha.

Musk začíná testovat mozkové čipy na lidech. „Klidně bych to vyzkoušel na svých dětech“

Společnost Neuralink, která vyvíjí mozkové čipy, dostala od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) souhlas k první klinické studii na lidech, píše agentura Reuters. Pro tuto firmu Elona Muska se jedná o významný milník, dobrovolníci se však do studie zatím hlásit nemohou. Musk nejméně čtyřikrát od roku 2019 předpovídal, že jeho Neuralink zahájí klinické studie mozkových čipů, které mají umožnit postiženým pacientům znovu se pohybovat a komunikovat. Firma ale FDA požádala o souhlas s provedením klinických testů teprve začátkem letošního roku.

„Překvapilo mě, že už i švýcarské vědě vládne ideologie“

Ekonomka (a strojní inženýrka), nyní emeritovaná profesorka univerzity v Curychu Margit Osterlohová, byla požádána, aby spolu se socioložkou Katjou Rostovou prozkoumaly, proč je mezi profesory tak málo žen, ač studentky jinak ovládly kampusy. Výsledky šokovaly. Výzkumnice totiž mají za to, že důvod je prozaický. Ženy tolik netouží po vysokých akademických postech. Následovaly mediální přestřelky, twitterovské bouře a otevřené dopisy rozhořčených kolegyň. V Týdeníku Echo a na Echo24 jsme o tom psali zde a zde.

Ženy už netouží po kariéře. Vědecká studie vzbudila ve Švýcarsku vlnu nevole

Výsledky studie socioložky Katji Rostové a ekonomky Margit Osterlohové z univerzity ve švýcarském Curychu vzbudila bouři nevole. Závěry analýzy totiž poukazují na to, že primární touhou žen už není budovat kariéru, ale spíše pocit svobody a starání se o rodinu. Na adresu vědkyň vznikla dokonce poslaly jejich kolegyně ze stejné univerzity protestní dopis v souvislosti s tím, že studie nebyla napsána „dostatečně citlivě“.

Dveře do ráje, Pandořina skříňka, nebo humbuk?

Poté, co si od března může každý v počítači nainstalovat aplikaci ChatGPT, které může dávat úkoly, třeba ať za něj napíše slohovou práci, lidstvo pokročilo zas o trochu dál. Jedni říkají, že směrem k lepší budoucnosti, druzí naopak, že je to cesta ke zkáze. V Salonu Echa se sešli technolog podílející se na vývoji AI Michal Pěchouček, herní vývojář Marek Španěl, koncesionovaný autor sci-fi a publicista Ondřej Neff a spisovatel fantaskních románů a alchymista Petr Stančík.

Za vším hledej řeč: proč je důležité nenechat vymírat jazyky

Už je to více než dvě stě let, co Josef Jungmann – od jehož narození uplyne 16. července čtvrt tisíciletí – vydal své překlady Chateaubriandovy Ataly a Miltonova Ztraceného ráje. Snažil se jimi tehdy dokázat, že čeština je plnohodnotný jazyk, který zvládne obstarat i náročné literární texty. Položil tím základ stavu, v němž se nacházíme dnes: našemu samozřejmému fungování v národním jazyce, který je dostatečně rozvinut, aby zabezpečil umění i pulp, politiku, byznys, sport, vědu nebo techniku. Češtinu mnohý našinec dávno nevnímá jako vzácnou hodnotu.

Česku hrozí deficit elektřiny a drahota. Vláda spěchá na odklon od uhlí, tvrdí vědci

Česká republika se plánovaným odklonem od uhlí dostane do velkého a dlouhodobého deficitu elektřiny, což povede k výraznému růstu cen na trhu. Tvrdí to zástupci spolku Realistická energetika a ekologie. Podle nich je vládní plán na ukončení výroby elektřiny z uhlí do roku 2033 uspěchaný, protože nyní za něj neexistuje relevantní náhrada. Do budoucna ji vidí v nových jaderných zdrojích. Spolek sdružuje kolem 30 českých vědců a expertů na energetiku, mobilitu a další oblasti.

Raketových vědců obviněných z vlastizrady se zastali kolegové. Kreml jejich výzvu odmítl

Obvinění, kterým čelí tři stíhaní ruští akademici a odborníci na hypersonické technologie, nelze snižovat, reagoval ve středu Kreml na otevřený dopis, v němž se vědecká komunita zastala stíhaných mužů. Informovala o tom agentura Reuters. Alexandr Šipljuk, ředitel novosibirského ústavu teoretické a aplikované mechaniky, a Anatolij Maslov a Valerij Zvegincev ze stejného ústavu čelí obvinění z vlastizrady.