Pod namodralou atmosférou planet Uran a Neptun se možná ukrývá oceán plný vody hluboký až několik tisíc kilometrů. S takovým závěrem přišel v novém článku vědec z Kalifornské univerzity v Berkeley, upozornil deník The New York Times (NYT). Teorie nabízí odpověď na roky trvající polemiku o neobvyklých magnetických polích dvou nejvzdálenějších planet Sluneční soustavy.
Němečtí Zelení si měli zaplatit z peněz daňových poplatníků studii, která měla za úkol ovlivnit veřejné mínění a to i na mezinárodní úrovni. Studie však měla už předem jasné zadání – jaderná energie je špatně. Tvrdí to na základě své investigace švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ). V roce 2022 si měla německá spolková agentura pro životní prostředí vyžádat studii, která by zjistila, jak je na tom jaderná energie vzhledem k šetrnosti a přínosu pro ochranu životního prostředí.
Astronomům se poprvé podařilo pořídit detailní snímek hvězdy ve finálních fázích její existence, a to v galaxii mimo naši Mléčnou dráhu. Hvězda s názvem WOH G64, která se nachází 160 000 světelných let od Země ve Velkém Magellanově mračnu, je obklopena záhadným kokonem plynu a prachu. Tento úkaz představuje závěrečné stadium před její smrtí v ohromném výbuchu supernovy. Informoval o tom například deník The Independent.
„Hlavně si svou rakovinu negooglete,“ upozornila zdravotní sestra dospívající dívku. Caroline Cramptonová onemocněla Hodgkinovým lymfomem, zhoubným onemocněním mízních uzlin. Lékař ji ubezpečil, že v mladém věku se vyléčí hned po první chemoterapii 95 procent lidí. Všechno mělo být dobré a Caroline negooglila. Jenže spadla do pěti procent. Nastoupila agresivnější chemoterapie, která jí zničila imunitu, lékaři ji budili co čtyři hodiny, aby kontrolovali její tělesné hodnoty. Caroline tehdy přišla i o schopnost spánku. Co dělat, když nejde spát? Začala googlovat, a když pak usnula, bývalo to v slzách.
Následuje poznámka o něčem, co se nestalo. Byla napsána proto, že se to asi stejně brzy stane. Ve čtvrtek akademický senát Filozofické fakulty UK v Praze nakonec nerozhodoval o restrukturalizaci, v jejímž rámci by skončil Ústav českých dějin, stálá značka v oboru. Má to širší souvislosti, v tomto případě váhám mezi přídavnými jmény politické a civilizační. Na Filozofické fakultě mají tři ústavy pro dějiny – kromě Ústavu českých dějin ještě Ústav světových dějin a Ústav hospodářských a sociálních dějin – a vznikl plán sloučit je v jeden „superústav“. Úspory nevypadají kdovíjak impozantně, restrukturalizací by se ušetřilo asi 15 úvazků z dnešních asi 60.
Oceán pokrývá dvě třetiny zemského povrchu a přitom je v neustálém kontaktu se vzduchem, od kterého odebírá nadbytečné teplo či je právě naopak jako v severní Evropě uvolňuje do ovzduší. Je to poměrně účinný tepelný výměník, který zaujímá obrovskou plochu planety. Na většinu problémů s počasím, které my lidé pociťujeme na pevnině, bylo zaděláno na moři. I zářijové povodně byly tak ničivé, protože větrné proudění přinášelo nám suchozemcům zpočátku ze Středozemního moře a pak i od severu nadbytek vodní páry odpařené z neobvykle teplých moří.
Od objevu před osmi lety přitahuje hvězdný systém TRAPPIST-1 velkou pozornost astronomů díky jeho potenciálu podporovat život. Kolem chladné červené trpasličí hvězdy obíhá sedm kamenných exoplanet, které mají velikost podobnou Zemi. Některé z těchto planet se nacházejí ve vzdálenosti, kde by mohly mít atmosféru a vodu. Zatímco někteří vědci používají vesmírný teleskop Jamese Webba – špičkovou observatoř provozovanou NASA ve spolupráci s evropskými a kanadskými partnery
Přední vědci a experti na genetiku a antropologii kritizují závěry dokumentárního filmu odvysílaného španělskou veřejnoprávní televizí TVE o víkendu, podle kterého Kryštof Kolumbus nepocházel z Itálie. Vědci poukazují na to, že studie DNA, na kterou se film odkazoval, nebyla zveřejněna ve vědeckém časopise, a nemohla být tak podrobena revizi dalších specialistů, píše dnes deník El País. Podle nich není ani jisté, že lze na základě DNA přesně určit etnický původ nějakého konkrétního člověka.
Lidé v Česku mají možnost sledovat na večerní obloze vzácný úkaz. Pouhým okem lze spatřit kometu, která byla objevena loni a nese název podle míst, ze kterých byla poprvé spatřena - čínské observatoře Tsuchinshan a systému automatické přehlídky oblohy ATLAS v Jižní Africe. Hlavní období pozorování potrvá do 20. října, kdy kometa začne slábnout, ale její ohon by měl zůstat viditelný. Kometu je za jasného počasí těsně po soumraku možné spatřit ještě během následujících dní.
Z Mysu Canaveral na Floridě dnes odstartovala raketa se sondou Europa Clipper, kterou Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyslal k Jupiterovu měsíci Europa. Jejím hlavním cílem bude v ledu měsíce pátrat po možných stopách života. Vědci soudí, že přítomnost oxidu uhličitého na jednom z měsíců planety Jupiter patrně dokazuje, že se pod jeho ledovým povrchem ukrývá oceán, možný zdroj života. Sondu NASA vynesla raketa Falcon Heavy soukromé společnosti SpaceX.
Jednoho dubnového večera roku 2018 vynesl nenápadný starý muž z domu koš s odpadky. Aniž to tušil, šlo o příležitost, na kterou čekali další nenápadní pánové. Mezi odpadky v popelnici se ocitl i použitý papírový kapesník a na něm stopy DNA člověka, který se do něj vysmrkal. Laboratorní analýza prokázala shodu se vzorky odebranými o mnoho desítek let dřív na místech, kde byly spáchány brutální a dosud neobjasněné zločiny. Nenápadný starý muž byl sériový vrah „na odpočinku“, pachatel nejméně třinácti vražd, padesáti znásilnění a víc než stovky vloupání. Kalifornská policie jej léta znala jen pod přezdívkou Golden State Killer, činný byl v letech 1974–1986.
Důkazy o zhůvěřilosti proticovidové politiky by se už dal vytapetovat obývák, přesto reálně nezajímají nikoho moc jiného než tytéž protivné kverulanty, kterým smrděla už na začátku. Že se o tohle téma stará jen část lidí, kterých se vládní opatření dotkla, a že se dotkla všech, by vlastně bylo úplně nepochopitelné, nelogické, fenomenálním způsobem absurdní, protože v zájmu každého z nás je dozvědět se co nejvíc o době, kdy zastavili svět. Stálo to za to? Víme to? Všichni bychom měli chtít rozebrat každé z těch opatření na šroubečky.
Dvacáté století se neslo na vlně medicínských objevů a technologického pokroku. Přes hrůzné události tak docházelo ve vyspělých zemích k prudkému růstu naděje na dožití. I v Česku došlo k prodloužení očekávané délky života při narození o téměř třicet let. Jenže představám, že pokrok a technologie potáhnou tento růst i ve 21. století a lidé se budou těšit na žití do 120 let, je konec. Tvrdí to alespoň nová studie, která zkoumala růst střední délky života v devítce zemích s obzvláště dlouho žijícími populacemi.
Ostatky "objevitele Ameriky" Kryštofa Kolumba pohřbené v katedrále v jihošpanělské Seville patří skutečně tomuto slavnému mořeplavci, oznámil tento týden tým vědců z univerzity v Granadě. Dnes večer má španělská veřejnoprávní televize odvysílat dokument, v němž autoři slibují odhalit i Kolumbův původ. Původ Kolumba totiž zůstává stále záhadou. Pětadvacet možných původů, osm finalistů, ale pravdivý je jen jeden, uvedla televize RTVE v upoutávce na dnešní dokument nazvaný Colón ADN
Spojené státy se obávají již druhého hurikánu během několika dní, který se formuje poblíž jižního pobřeží Spojených států. Zatímco řada Američanů před hurikánem Milton utíká, američtí meteorologové k němu chtějí co nejblíže. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) nyní zveřejnil záběry z letu, který mířil přímo k oku hurikánu Milton, aby mohl v místě nasbírat nejpřesnější meteorologická data o bouři, kterou některá americká média označují za stoletou. Informuje například USA Today.
Laureáty letošní Nobelovy ceny za chemii jsou Američané David Baker a John Jumper a Brit Demis Hassabis. Ocenění jim náleží za výzkum proteinů. Oznámil to dnes ve Stockholmu šéf Královské švédské akademie věd Hans Ellegren. Oceněná trojice přispěla k předpovídání a navrhování trojrozměrných struktur a funkcí proteinů. Baker působí na Washingtonské univerzitě v americkém Seattlu, zatímco Hassabis a Jumper pracují v Londýně ve firmě Google DeepMind, která se zabývá výzkumem umělé inteligence.
Odborníci vytvořili pravděpodobný obličej Jana Žižky zatím v digitální podobě. Využili forenzní vědecké postupy na základě výzkumu tzv. čáslavské kalvy, tedy části lebky, která je pokládána za autentický ostatek vojevůdce. Informoval o tom Tomáš Svoboda, mluvčí Jihočeského muzea, které se na výzkumu podílelo. Metoda, kterou vědci použili, se nazývá strukturální aproximace, čili přiblížení tváře. Touto metodou už dříve odborníci sestavili tváře tří olomouckých Přemyslovců.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev microRNA, tedy velmi malých molekul ribonukleové kyseliny (RNA), které mají vliv na regulaci genů. V pondělí to ve Stockholmu oznámil švédský Karolínský institut. Ambros a Ruvkun se ve svém výzkumu věnovali tomu, jak se vyvíjejí různé typy buněk. Přitom objevili novou skupinu miniaturních molekul RNA, které hrají klíčovou roli v regulaci genů.
Na Slunci opět probíhá intenzivní aktivita. Americká vesmírná agentura NASA nedávno zaznamenala obrovskou sluneční erupci, která nyní směřuje k Zemi. Tento výbuch patří mezi nejsilnější, jaké byly kdy zaznamenány, píše německý deník Bild. Podle americké Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) se mezi 3. a 5. říjnem očekává geomagnetická bouře.
Scientific American se pustil do téměř bezprecedentního kroku: teprve podruhé ve své historii podpořil kandidáta na prezidenta.
Umělé oplodnění není jen křížovou cestou k rodičovství, jak píše Alžběta Bublanová v tištěném Echu z minulého týdne (Rodičem za každou cenu). Jednou z iks z něj pramenících bioetických otázek je: Jak dlouho je moc dlouho? Protože se „nadbytečná“ embrya (která nebyla přenesena do dělohy, záložníci, embrya do foroty) dají při dvou stech stupních pod nulou skladovat bůhvíjak dlouho, rodí se dnes děti i desítky let od svého početí. Jako třeba Američan Jonah Vest, kterému je sice dvaadvacet, ale narodil se jaksi se sedmiletým zpožděním.
Tři malé skleněné kuličky, které čínská sonda získala na povrchu Měsíce a v roce 2020 přivezla zpět na Zemi, jsou důkazem, že na přirozené zemské družici soptily vulkány ještě v době, kdy na Zemi vládli dinosauři. S odkazem na novou studii zveřejněnou v odborném časopise Science o tom informovala agentura AP. Dřívější analýza vzorků hornin z mise čínské sondy Čchang-e 5 naznačovala, že sopky na Měsíci zanikly před dvěma miliardami let.
Svět i Evropa zažily letos nejteplejší léto od začátku měření. Srpen byl zároveň loňským dosud celosvětově nejteplejším osmým měsícem roku, informovala dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Vyplývá to z dat ze souboru ERA5 zahrnujícího miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě. Rekord, který zeměkoule letos překonala, byl ustanoven teprve minulý rok. Důvodem je lidmi způsobená klimatická změna a i dočasný jev El Niňo.
Za posledních deset let se zdvojnásobil počet pokusů o početí v centrech asistované reprodukce, díky umělému oplodnění se u nás rodí pět procent miminek. Úspěšnost roste, do 35. roku mají ženy velkou šanci, že se in vitro fertilizace (IVF) povede, a lékaři si vědí rady i s těmi, kterým už bylo čtyřicet. Ale ve většině případů to chce velké a vysilující úsilí a mnoho párů lačných po dítěti neví, do jakého boje se to vlastně vydávají. Je to začarovaný kruh, ženy s těhotenstvím vyčkávají, i právě proto, že vždycky nějaká možnost existuje, a do center se dostávají čím dál starší.
Mezi čtenáři Echa jsou jistě lidé, kteří s gustem naslouchají příběhům o selhání centrálního plánování. Je to pochopitelná a zdravá záliba vlastní i antikomunistům i libertariánům. Vynikajícím zásobníkem těchto příběhů je kniha Vidět jako stát (1998), což napovídá její podtitul: Jak selhaly určité plány na zlepšení lidského údělu. Její autor, americký antropolog James C. Scott, zemřel v červenci ve věku 87 let.
Vzpomínám si na setkávání „naživo“ se západní kulturou na FF UK v šedesátých letech, třeba na návštěvu Johna Steinbecka a Edwarda Albeeho, autora hry Who is afraid of Virginia Woolf, tehdy, v roce 1963, nepříliš známého, slavný film s Burtonem a Taylorovou ještě nebyl natočen. Besedoval s námi také Kirk Douglas, z československé filmové tvorby toho mnoho neznal, ale mluvil s obdivem o filmu Obchod na korze, který v roce 1966 dostal Oscara. Někteří studenti z publika se mu snažili vysvětlit, že ten film „přehnaně kritizuje“ Slovensko, což muselo vyvolávat groteskní pocity v umělci zvyklém považovat radikální kritiku své vlasti za intelektuální ctnost.
Nová studie publikovaná v časopise Science přináší průlomová zjištění o původu asteroidu, který zahubil dinosaury. Výzkum ukázal, že šlo o tzv. C-typ asteroid, tedy uhlíkatý asteroid, který vznikl ve vnějších částech sluneční soustavy, za oběžnou dráhou Jupiteru. Před 66 miliony let došlo k události, která navždy změnila historii života na Zemi. Obří asteroid, o průměru 10 až 15 kilometrů, narazil do poloostrova Yucatán v Mexiku a způsobil katastrofu globálních rozměrů.
Tento rozhovor se odehrál v Londýně ještě před vraždami v Southportu 29. července. Vlna násilných protestů, již vyprovokovaly, pozornost upřená na původ vraha, na to, jak oficiální Británie reaguje na tyto protesty ve srovnání s protesty jinými – o tom všem se lépe uvažuje ve světle myšlenek kanadského, v Británii působícího politologa Erica Kaufmanna.
Připravovaná reforma doktorského studia má skokově zvýšit takzvaná doktorská stipendia, která se vyplácí studentům v postgraduálním studiu, tedy například budoucím vědcům, vysokoškolským pedagogům či vedoucím pracovníkům. Zároveň ale toto navýšení ministerstvo školství nepokryje větším objemem prostředků a logicky tak dojde ke snížení počtu studentů. MŠMT si slibuje větší úspěšnost, fakulty však varují před nekoncepčností a problémy, které tento krok může způsobit.
Hluboko ve vnější kůře Marsu se pravděpodobně nachází rezervoár vody v kapalném skupenství. Na svém webu to dnes napsala stanice BBC News s odvoláním na novou analýzu dat sondy InSight americké vesmírné agentury NASA, která zkoumala nitro Marsu a tamní seizmickou aktivitu. Modul InSight pomocí seismografu zaznamenával čtyři roky otřesy z hlubin rudé planety. Za tu dobu jich zachytil 1319.
